NATURA 2000 OCHRANA PŘÍRODY NEBO TRHU?
Ing. Jan Řezáč
V rámci pracovního setkání řídících pracovníků podniku v Hradci Králové dne 4. ledna vystoupil jako host RNDr. Jan Plesník, CSc., náměstek ředitele Agentury ochrany přírody, s projevem, jehož téma je navýsost aktuální - evropský systém chráněných území NATURA 2000. Co tento systém obnáší, popsal poměrně přesně RNDr. Petr Roth, CSc. v Lesnické práci 1/2001 (str. 30 - 32), proto jej zde nebudu obsáhle vysvětlovat.
Teoreticky je vše jasné: Evropská unie přijala legislativu, která uložila všem členským státům do roku 2000 vytvořit soustavu chráněných území, v nichž budou nejvyšší ochrany požívat taxativně vyjmenované druhy a poddruhy živočichů. Jde o Směrnici o ochraně volně žijících ptáků (vyjmenovává 181 druhů a poddruhů) a Směrnici o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (vyjmenovává 200 druhů a poddruhů). Tyto normy by měly do svého práva začlenit i země usilující o vstup do EU, tedy i Česká republika.
Vlastní myšlenka Natury 2000, tj. ochrana přírodních hodnot, nacházejících se v pozměněné, často silně urbanizované krajině, a to při zachování všech přírodě příznivých forem využívání krajiny a při podpoře šetrných, zejména extenzívních zemědělských a lesnických postupů, je chvályhodná. Ovšem její vlastní naplnění naráží na silné problémy a také s tím mají členské země značné potíže, zvláště když si Evropská komise vynucuje velmi striktní dodržování těchto legislativních norem soudní cestou a státy, kterým se nepodařilo dodržet stanovené termíny, byly odsouzeny k vysokým pokutám. V řadě z nich se totiž proti Natuře 2000 začali bouřit vlastníci pozemků, kteří zablokovali vznik některých chráněných území.
Jako každá dobrá myšlenka na ochranu přírody i tato je lehce zneužitelná k vytváření mimoekonomických, netržních bariér, které významně snižují konkurenceschopnost daného území na světových trzích. Obyvatelstvo nakonec donutí odejít nebo žít z podpor. Navíc se tím vytváří neprůhledný systém dotací, který jenom na své vlastní udržování spotřebovává značné částky. Z tohoto důvodu ztroskotala jednání o ochraně tropických pralesů, protože bohatý Sever své špatné svědomí uklidňoval tím, že chtěl donutit chudé státy Jihu, aby omezily kácení tropických pralesů. Ovšem uvolněné místo na trhu by zaplnilo severské dřevo.
VZKAZ EVROPSKÉ UNIE
Dlouhá desetiletí posloucháme, že máme nejpoškozenější lesy v Evropě, nejzkaženější ovzduší a vodu. Najednou nám Evropská unie vzkazuje, že máme společně s Polskem rozsáhlá území zachovalé přírody, že se u nás běžně vyskytují rostlinné a živočišné druhy, jejichž existence jinde v Evropě je ohrožena. Přitom měřítkem ohroženosti je jakýsi průměrný výskyt daného druhu v celé Evropě, nikoliv v jednotlivých státech. Zdá se, jakoby EU hladila své špatné svědomí tím, že bude chránit nepatrné zbytky neporušené přírody nacházející se na jejím území a rozsáhlé plochy původní přírody ve střední a východní Evropě. Přitom jsem nezaznamenal informaci, že by EU navracela nějaké území přírodě, jako my navracíme přírodě hospodářské lesy v NP Šumava.
Podle principu Natury 2000 bychom měli převzít největší díl odpovědnosti za záchranu v Evropě ohrožených druhů (u nás např. běžně rozšířených některých druhů sov) a z větší části České republiky vyhlásit přírodní rezervaci s nejasnými pravidly pro život v ní (ta nám budou určena až po vyhlášení). Poláci by měli rezervaci udělat rovnou z celé své země, aby chránili čápa bílého, který je v Evropě ohrožen, ale v Polsku se vyskytují desítky tisíc hnízdních párů. V Polsku je také hodně zemědělců na rozdíl od zbytku Evropy, ale jejich ochrana, kdyby měla být tak luxusní jako ochrana toho mála zemědělců v Evropské unii, by byla příliš drahá. Takhle se jim bude platit jen na přežití v rezervaci.
Každá kandidátská země má své profesionální týmy, které v jednotlivých oblastech vyjednávají podmínky pro přijetí, případně přechodná období. Tomu jako občan rozumím tak, že naši vyjednavači hájí zájmy nás občanů České republiky (případně skupiny občanů). Avšak po několikerém vyslechnutí projevů zástupců Ministerstva životního prostředí na téma NATURA 2000, mi není jasné, čí zájmy hájí. Především nám říkají, že máme být zticha, neklást dotěrné otázky, implementovat všechno, jak nám to EU servíruje a hlavně to nechat na nich, na odbornících, protože oni nám v pravý čas jedině správně řeknou, co máme dělat. Mezitím vznášejí mimořádné požadavky na státní rozpočet, aby všechno dobře zařídili. Z jejich vysvětlující a zdůvodňující argumentace mám pocit, že Příroda je tu záminkou k tomu, aby Ministerstvo životního prostředí získalo nejdůležitější pravomoce a legislativní nástroje k rozhodování o způsobu života v české kotlině. Nebo se mýlím a MŽP chce, aby se nám dařilo stejně dobře jako lidem v Holandsku? I když tam už údajně skoro žádná příroda není.
P.S. Protože jsou v Evropské unii z Natury 2000 nešťastní a jejich politici říkají, že dnes už by takové normy přijaty nebyly, nic není ztraceno. Budeme-li vyvíjet dostatečný tlak, možná se podaří změnit pravidla hry v celé Evropě. Ovšem může to trvat dlouho a budeme asi muset nejdříve přijmout i Naturu 2000.