PROBLEMATIka LESNICKÉHO ŠKOLSTVÍ V ČR
Republikový výbor České lesnické společnosti
Ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR k 31. 12. 1999, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), na straně 113 vyplývá, že: Sekce lesního hospodářství MZe zpracovala analýzu potřeby vzdělávání pracovníků v lesním hospodářství (LH) a účelnosti počtu jednotlivých stupňů lesnických škol, včetně odhadu počtu roční potřeby absolventů. Sekce stanovila závěry a doporučení k lesnickému školskému systému:
- udržet stávající počet středních odborných učilišť lesnických (SOUL), s důrazem na nábor oboru “Mechanizátor lesní výroby” s cílem dosáhnout průměrného ročního počtu 300 absolventů,
- nepřipustit další rozšiřování nástavbových maturitních oborů SOUL,
- nástavbový nematuritní obor “Lesní hospodářství” experimentálně ověřovat až do doby zavedení mistrovských zkoušek,
- podpořit Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při racionalizaci (snížení) počtu středních lesnických škol, nejlépe k navrácení 3 škol (2 v Čechách a 1 na Moravě). Celkový počet absolventů středních lesnických škol (SLŠ) by ročně neměl přesáhnout 200 (včetně absolventů pokračujících ve studiu na VŠ),
- nerozšiřovat dále vyšší odborné studium na lesnických školách, trvale sledovat úroveň obou současných vyšších odborných škol lesnických (VOŠL) v Trutnově a v Písku,
- nerozšiřovat dále bakalářské studium,
- doporučit představitelům lesnických fakult (LF) v Brně a v Praze, aby celkový roční počet absolventů studijního oboru “lesní inženýrství”, nepřesáhl celkově 100 osob.
Sekce lesního hospodářství MZe dává jasně najevo, že není a nebude možno umístit v lesnictví všechny absolventy SLŠ, VOŠL a LF.
Lesnické odborné školství tvoří v zásadě tři stupně škol. Jejich řízení je zatím rozděleno mezi resort školství a zemědělství. V roce 2001 budou všechny střední školy řízeny MŠMT, přes nově vzniklé krajské úřady. Lesnické vzdělání všech typů škol má široký záběr. Zahrnuje převážně ekologickou problematiku tvorby a ochrany krajiny, předměty přírodovědné, technické, ale i ekonomické. Samozřejmé jsou všeobecně vzdělávací předměty. Takový rozsah je na místě, neboť společenství lesa, přírody, přístup k ní a zacházení s ní, vyžaduje všestrannou odbornost. Tato šíře vzdělání má určité výhody - rychlá orientace v mnoha oborech, snadná přizpůsobivost a tím téměř i mizivá nezaměstnanost absolventů (dotaz u úřadů práce). Nevýhodou jsou poměrně vysoké náklady. Lesnické vzdělání není úzce specializovaným oborem.
STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ
Mezi učňovská lesnická zařízení patří 13 středních odborných učilišť a 1 integrovaná střední škola. Hlavními učebními obory jsou “Mechanizátor lesní výroby” a “ Mechanik - opravář lesnických strojů a zařízení.” Další obory jsou zaměřeny na zpracování dřeva, zahradnictví nebo opravy motorových vozidel. Kromě toho připravují učňovská zařízení některé své absolventy ve studijních oborech “Lesní hospodářství” a “Podnikání v oboru lesnictví a zemědělství” s maturitní zkouškou.
Podle průzkumů se nedaří zabezpečit odpovídající počet vyučených pro práci v lese. Lesnická učňovská zařízení vykazují vysoké náklady na přípravu učňů. Přesto bude třeba rozšířit nabídku učebních oborů o další, zaměřené na výkonnou lesní techniku (harvestory), která pomáhá šetřit stále dražší pracovní sílu. Požadavky na úroveň přípravy obsluhy náročných strojů jsou podstatně vyšší než na současné absolventy. Zde se jeví možnost propojení se středními lesnickými školami, které připravují absolventy s maturitou, tedy s vyššími intelektuálními a dalšími schopnostmi tyto drahé stroje ovládat. Technicky zdatný absolvent SLŠ by tak měl možnost v dalším vzdělávání (kurzu) se specializovat třeba na operátora harvestoru.
Na ISŠL ve Vimperku a SOUL ve Bzenci je zatím experimentálně povolena odborná příprava absolventů učebních oborů bez maturity k vedení menších lesních majetků. Tito absolventi mají být schopni vést odborné hospodaření, samozřejmě ve spolupráci s odborným lesním hospodářem. (Je nutné kumulovat práce dvou rozdílně vzdělaných pracovníků ?) Z požadavků LH vyplývá, že je třeba udržet stávající síť SOUL.
STŘEDNÍ LESNICKÉ ŠKOLY
V současné době je v ČR pět SLŠ. Zajišťují přípravu odborně dobře připravených lesníků. Tradičně se uplatňují v řadě funkcí lesního hospodářství. Lesní zákon umožňuje absolventům SLŠ po 10 letech praxe vykonávat činnost odborného lesního hospodáře. Řada z nich podniká v oblasti lesnictví, myslivosti, tvorby a ochrany ŽP, dřevařství apod. V průměru asi 50 - 60 % absolventů SLŠ odchází dále studovat na vysoké školy (převážně LF).
SLŠ mají vesměs dlouholetou tradici a velmi dobrou odbornou úroveň. Svým praktickým zaměřením vyhovují potřebám lesního provozu a to nejen v ČR, ale i ve světě. Každá SLŠ v ČR se může pochlubit velmi úspěšnými absolventy, kteří jsou ve světě žádaní a plně uplatnitelní. Hlavně pro svůj hluboký odborný základ. Rychlá praktická upotřebitelnost je dána i existencí školních polesí u některých SLŠ. Studenti si tak přímo ověřují teoretické vědomosti v praxi. Mnoho hodin praktické výuky se odučí i přímo v provozech lesního hospodářství, které se tak aktivně podílí na kvalitě mladých lesníků.
Z pohledu s. p. LČR existuje nadbytek absolventů SLŠ a LF. Snahy o racionalizaci počtu lesnicky vzdělaných odborníků v lesním hospodářství Rakouska a SRN vedou ke značnému omezování přijímání nových žáků všech stupňů lesnických škol. Tento trend se asi nevyhne ani našemu lesnickému školství.
VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY LESNICKÉ
Tvoří nový stupeň odborného vzdělání. K tomuto studiu jsou přijímáni absolventi středních škol s maturitou a během dvou až tří let se připravují pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností. Na SLŠ Trutnov pokračují v dalším studiu absolventi SLŠ. V Písku pokračují v dalším tříletém studiu absolventi jiných středních škol než lesnických. Tento stupeň vzdělávání zatím není v LH požadován. Zřejmě až praxe ukáže, pro které funkce a činnosti budou tito absolventi využitelní a potřební. Je uvažováno o tom, že VOŠ se přemění novelou vysokoškolského zákona na vysokoškolské instituty, které budou zajišťovat bakalářské studium. Je potřeba sledovat kvalitu výstupů obou současných VOŠL a posoudit zda úroveň vědomostí, dovedností a odborných návyků je skutečně vyšší než u absolventů čtyřletého studia SLŠ. Toto srovnání by měl mít zájem provést nezávisle lesnický provoz.
Střední školství prošlo obdobím optimalizace sítě škol. Toto opatření bylo vyvoláno nerovnováhou mezi nabídkou studijních příležitostí a poptávkou ze strany zájemců o studium. Optimalizace se týkala všech SŠ a VOŠ a sledovala některé srovnatelné ukazatele, např. počet žáků školy. Tak se stalo, že mezi školy nesplňující toto kritérium se dostala všechna lesnická učňovská zařízení a dvě střední lesnické školy (Šluknov a Žlutice).
LESNICKÉ FAKULTY
Lesnické vysokoškolské vzdělání zabezpečují dvě lesnické fakulty zemědělských univerzit. Vedle lesního inženýrství nabízejí další příbuzné obory: krajinné a dřevařské inženýrství a bakalářské studium oboru “Hospodářská a správní služba v LH”. Na základě provedeného průzkumu byla stanovena roční potřeba 115 absolventů lesního inženýrství. Tento počet je už překročen a v roce 2001 může dosáhnout kolem 210. Situaci v počtech absolventů studia lesního inženýrství zkresluje také problematické uplatnění absolventů krajinného inženýrství, kteří se snaží uplatnit i v lesnictví. To vyvolává v LH přebytek vysokoškolsky vzdělaných odborníků, což ovlivňuje i uplatnění absolventů středních lesnických škol. Protože i na nižší provozní funkce se tlačí vysokoškoláci.
Lesy ČR, s. p., s ohledem na věkovou strukturu pracovníků přijímají každoročně do svých služeb 50 absolventů LF a 25 absolventů SLŠ. Z toho vyplývá, že dávají přednost absolventům lesnických fakult. Pro absolventy SLŠ počítají především s místy revírníků, neboť podle § 42 zákona č. 289/95 Sb., o lesích musí absolvovat 10 let praxe, aby splnili podmínku pro získání licence odborného lesního hospodáře. V uvedených počtech absolventů SLŠ jsou zahrnuti i absolventi VOŠL (Trutnov a Písek), protože v organizační struktuře LČR nejsou místa vyžadující tento stupeň vzdělání.
CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
Absolventi všech stupňů lesnických škol musí získat schopnost celoživotního vzdělávání, aby byli připraveni osvojovat si nové poznatky vědy, techniky a praxe a tvůrčím způsobem je uplatňovat v oboru své činnosti. Při přípravě budoucích řídících pracovníků, absolventů SLŠ a LF, je třeba věnovat velkou pozornost lesnické politice, ekonomice, marketingu a obchodu, oceňování lesních porostů a pozemků a managementu. V tradičních lesnických předmětech věnovat pozornost inovaci učiva, zejména v ekologii lesa, tvorbě a ochraně ŽP, ekonomice a využití výpočetní techniky v celé oblasti LH. To však vyžaduje i další praktické vzdělávání odborných učitelů lesnických škol, například formou stáží u lesnických organizací v tuzemsku i v zahraničí. Pak se teprve mohou stát
lesnické školy centry celoživotního vzdělávání. Zatím učitelé využívají i jedinečné možnosti - pomoci České lesnické společnosti, která jako jedna z mála organizací, ve spolupráci s odbornými garanty, pořádá pro lesnickou veřejnost každoročně několik odborných seminářů, konferencí a setkání po celé ČR i v zahraničí. LČR úspěšně zavedly úvodní školení nově přijímaných mladých zaměstnanců, tematické kurzy, instruktáže, přípravy na zkoušky odborných lesních hospodářů.
Odborné školy doposud vzdělávají převážně mladé lidi, absolventy základních škol. Existuje poptávka po odborném vzdělávání dospělých (rekvalifikační kurzy, nové technologie práce, určité specializace - školkařství, obornictví, bažantnictví atd.). Odborné lesnické školy jsou většinou schopné tyto osoby vzdělávat. Mohou nabídnout užitečné kurzy (např. SLŠ Hranice ve spolupráci s LF v Brně školí střední technické kádry VLS, s. p., ISŠL ve Vimperku nabízí i prakticky zaměřené kurzy atd.).
MŠMT uvažuje o konceptu vzdělávání dospělých. Počítá se zavedením soustavy peněžitých i jiných pobídek pro zaměstnavatele, aby jejich výdaje na vzdělání zaměstnanců byly vyšší. Ministerstvo také počítá se stimulací zaměstnanců, aby co nejvíce vstupovali do různých kurzů, a s motivováním těch, kteří vzdělávání nabízejí.
K NOVÉ KONCEPCI ČESKÉHO LESNICKÉHO ŠKOLSTVÍ
Školští odborníci, pověření ministrem školství, předkládají v těchto dnech novou koncepci školství - komplexní dokument nazvaný “Národní program rozvoje vzdělávání v České republice” (Bílá kniha). Jejím hlavním cílem je snaha změnit způsob výuky žáků a studentů tak, aby ze škol odcházeli všestranní lidé, uplatňující se na trhu práce doma i v zahraničí. Lidé, kteří umějí žít i pracovat s ostatními, dovedou používat osvojené poznatky, znají cizí jazyky, umějí zacházet s moderními informačními technologiemi. A jsou připraveni na to, že se budou muset učit po celý život. (Pokud se udělá průzkum u absolventů SLŠ a LF, pak tyto teze jsou naplňovány už dnes).
Ekonomické aspekty vzdělávání
“Bílá kniha” také jasně říká, že pokud je to možné - má péči o vzdělání zajišťovat stát a není vhodné řešení komerční cestou. Je tedy v zájmu státu dávat na vzdělání co nejvíce peněz. Zatím však při tvorbě rozpočtu přicházelo školství vždy zkrátka. Financování škol v současné době je takové, že školy dostávají peníze ze státního rozpočtu podle počtu žáků. Tržní princip je nyní v zásadním rozporu s financováním škol. Ekonomická stimulace státu by měla preferovat kvalitu vzdělání před kvantitou. Lesní akciové společnosti se přiklánějí k variantě vytvořit těsnější vazby mezi školami a podniky. Podniky by se mohly na této spolupráci ekonomicky zainteresovat. Vztahy mezi školami a podnikatelskými subjekty by se daly zlepšit i za pomoci úpravy daňového systému, která by umožnila ekonomicky motivovat podniky ke spoluúčasti na odborném vzdělávání a diferencovat ty, které se odbornému vzdělávání věnují, od ostatních.
Vliv demografického vývoje
Zaměstnavatelé, jako partneři, musí mít výrazné slovo při zavádění nových oborů, při tvorbě učebních a studijních plánů a osnov, při závěrečných zkouškách, při přípravě nových předpisů atd. (Zúčastnili se zaměstnavatelé lesnických organizací na diskusi při tvorbě tzv. “Bílé knihy”?). Tím, že klesají počty mladých lidí v populačních ročnících středoškolského věku, klesají i počty žáků ve středních školách. Budovy a zařízení odborných škol jsou proto stále méně využívány a stoupají i náklady spojené s jejich provozem. Celostátní údaje potvrzují, že nabídka odborného vzdělávání je vyšší než poptávka. Tak stoupá konkurence mezi školami. Některé SLŠ si mohou uchazeče o studium při přijímacím řízení zatím vybírat. Je logické, že pokud budou školy stále financovány podle počtu žáků, bude každá z nich usilovat o co největší naplnitelnost.
Sociální partneři lesnických škol
Při současném vzniku vyšších územně správních celků - krajů, budou mít krajské úřady pravomoci rozhodovat, které školy v jejich regionu budou podporovat a které ne. Otvírá se zde otázka jak budou v tomto smyslu řešeny školy mající nadregionální charakter. Např. SLŠ Hranice má žáky z celé Moravy. To znamená převážně z pěti nově vznikajících krajů. Každý kraj bude mít pravomoc otevřít si novou školu, či stávající zrušit. Poskytnout finanční prostředky k existenci škole ve svém regionu nebo i v jiném kraji. Při rozhodování o tom, která škola by v regionu měla dále působit a která ne, by měli mít hlavní slovo také sociální partneři (lesní akciové společnosti, LČR, s. p., VLS, s. p., CHKO, NP, obecní lesy, soukromí vlastníci, hospodářská úprava lesů apod.). Ti by měli nejlépe vědět a ovlivnit, které obory a povolání a v jakém počtu (v Čechách i na Moravě) jsou reálné. Podnikatelské subjekty budou muset mít o odborné školství náležitý zájem. Současné lesnické školy (minimálně 3 v ČR) to potřebují.
Spolupráce mezi sociálními partnery musí být soustavná a podporovaná. Proč by zaměstnavatelé nemohli odvádět určité procento z objemu mezd na účely odborného vzdělávání. V zahraničí je to takto běžně řešeno a podniky jsou podle toho diferencovány.
Společenské požadavky na vyšší vzdělání
Na vládě leží nová podoba školského zákona. Pokud ho kabinet schválí - bude ho čekat v parlamentu řada úprav (i zaměstnavatelé z lesnických organizací by měli poslance aktivně informovat o podobě lesnického školství a vzdělávání). “Bílá kniha” uvažuje s větším zapojením rodičů, ale také zaměstnavatelů, odborů a po reformě krajů od ledna 2001 i orgánů státní správy a samosprávy. Škola se má stát centrem vzdělanosti daného místa. Zásadní je také požadavek na dosažení co nejvyššího možného vzdělání pro co největší počet lidí. Jedno z hlavních doporučení zní: “Zvyšovat podíl populace s maturitou až na 75 %. V roce 1999 to bylo asi 63 % populačního ročníku. Stejně jako se má zvýšit počet maturantů, zvýšit se má i počet vysokoškoláků, a to na 50 % populace. To je zhruba o polovinu více než v současnosti. (Zde nastává rozpor s návrhem sekce LH snížit počty absolventů SLŠ a LF a požadavky MŠMT na zvyšování počtu středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané mládeže). Je rovněž pravdou, že čím větší počet pubescentní a adolescentní mládeže bude studovat, tím bude ve společnosti menší výskyt negativních jevů.
NOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY
Na současné studenty prvních ročníků středních škol čekají jiné maturitní zkoušky, než doposud. Ministerstvo školství již zveřejnilo definitivní podobu nových maturit. V roce 2004 by se maturita měla skládat ze dvou částí:
1. státem garantované zkoušky (společná část),
2. školní zkoušky (školní část).
První část bude mít podobu standardizovaných testů. Bude mít dvě úrovně náročnosti a bude společná pro všechny typy středních škol s maturitními obory. Výsledek má být do budoucna daleko větším vodítkem jak pro zaměstnavatele, tak pro vysoké školy.
Společná část
Koná se počátkem dubna a má podobu testů. Zkouší se povinně: z českého jazyka a literatury, cizího jazyka (zkouška zahrnuje i poslech pásky, aby student prokázal, že rozumí mluvenému slovu). Dále z matematiky nebo občanského a společenskovědního základu, nepovinně až z 10 různých předmětů.
Školní část
Koná se na přelomu května a června. Studenti musí absolvovat 4 zkoušky. Povinně z českého jazyka, z cizího jazyka, dál mohou volit mezi tradiční ústní zkouškou před maturitní komisí či možností obhajovat svou diplomovou práci.
Před lesnickými školami poskytujícími maturitu stojí řešení těchto problémů:
a) zintenzivnit výuku jazyků, matematiky, českého jazyka a literatury a občanského a společenskovědního základu. To s sebou přinese úpravu osnov, logicky na úkor odborných lesnických předmětů. Osnovy nelze nafouknout,
b) z nových maturit nevyplývá, zda bude student řešit odbornou zkoušku tradičním předvedením praktického řešení komplexního problému u praktické maturity v lese nebo ústní zkouškou mimo lesní porosty,
c) možná diplomová práce a její obhajoba bude před tradiční komisí, tvořenou převážně zástupci školy, či převážně zástupci praxe, nebo koho?
ZÁVĚRY
Republikový výbor České lesnické společnosti předkládá lesnické veřejnosti k diskusi tyto úvahy:
- zda udržet stávající počet SOUL a jakého ročního počtu absolventů dosáhnout,
- zda připustit, či nepřipustit další rozšiřování nástavbových maturitních oborů SOUL. Konkrétně zda doporučit nebo nedoporučit krajským úřadům ponechání tohoto typu studia či ne. (Absolvent studia “podnikatel v oboru lesnictví a zemědělství” má stejnou maturitu jako absolvent SLŠ s nesrovnatelně kvalitnější přípravou i průpravou),
- při racionalizaci (snížení či zvýšení počtu SLŠ) jednat s krajskými úřady jednotlivých regionů. Zamyslet se nad tradicí, úrovní, praktickým zázemím, dopravní dostupností škol, ochotou obcí mít tento typ školy na svém území, zamyslet se nad kvalitou učitelského sboru, schopností zabezpečit vzdělání dospělých apod. V této souvislosti uvážit zda udržet nadregionální školy, či doporučit ať každý kraj má svou vlastní lesnickou školu,
- zda rozšiřovat či nerozšiřovat VOŠL na lesnických školách. Sledovat úroveň obou současných VOŠL v Trutnově a v Písku nejen z pohledu České školní inspekce, ale i z pohledu zaměstnavatelů,
- zda pro vstup do Evropské unie stačí současné středoškolské odborné studium lesnictví, anebo zda je touto odbornou přípravou lesního hospodáře pouze studium na VOŠL,
- zda současný počet absolventů lesního inženýrství a bakalářského studia odpovídá blízkým i vzdáleným trendům potřeby LH,
- zda podpořit v odborném lesnickém vzdělávání kvalitní systém dalšího inovačního a specializačního vzdělávání, a nebo podporovat požadavky všestranného vzdělávání, vyplývající z Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílé knihy),
- zda podporovat názor (Bílá kniha), že studium na odborných školách je třeba změnit tak, aby studenti získali odbornou specializaci co nejpozději. A to až v závěru studia, kdy by se na přípravě mladého odborníka podíleli i zaměstnavatelé. Tedy zda dát absolventům jen všeobecný základ (vzhledem k několika změnám oboru své práce v průběhu života), či je zaměřit jen na dílčí profesi,
- zda by se měli zaměstnavatelé podílet na financování odborného školství a podporovat tak jeho rozvoj, či nechat toto rozhodování při přídělu financí školám pouze státu,
- zda podpořit význam celoživotního vzdělávání a využít k tomu všech typů lesnických škol,
- u nového návrhu maturit doporučit jakým způsobem by se měla ověřovat odborná způsobilost,
- zda podporovat další praktické vzdělávání (pedagogické i odborné) odborných učitelů lesnických škol např. formou stáží v tuzemsku i v zahraničí.
Problematika lesnického školství v ČR je velmi pestrá. Dá se říci, že při určitém konzervativním pojetí lesnictví je nutné přistoupit k některým změnám, které přináší vývoj v lesnickém oboru i celospolečenském systému. Lesy musí trvale plnit své funkce pro společnost i v nastávajícím třetím tisíciletí. Podmínky v ekonomice i v životním prostředí jsou značně odlišné od předchozích poměrů. Máme za to, že všestranně připravený lesnický management bude schopen současnou i budoucí lesnickou problematiku úspěšně řešit.