VYUŽITÍ vodních cest pro přepravu dříví

Oldřich Lesňák - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Dříví se po vodních cestách přepravuje od nepaměti, bez nadsázky se dá říci, že transport dříví po vodních cestách byl jedinou a bezkonkurenční dopravou od středověku až do jedenadvacátého století a to nejen v Českých zemích, ale i ve světovém měřítku. V Čechách se její význam snížil po vynálezu parního stroje a zejména po zavedení železnice. Doprava dříví po vodních cestách je ve světě stále na předním místě v porovnání s ostatními druhy dopravy.

PLAVENÍ DŘÍVÍ

Když se řekne přeprava dříví po vodních cestách, většina lidí si představí volné plavení dříví, v lepším případě Schwarzenberský kanál nebo plavení dříví ve svazcích po Vltavě. Ale to už je pouze vzpomínka na slavnou dobu voroplavby a ne současná realita. I když například ve Finsku na Saimaa kanálu, či v Rusku na Volžsko - Baltské vodní cestě je přeprava dříví ve svazcích zcela běžná a po vodních cestách se z vnitrozemí přepraví ročně mnoho milionů tun dříví až do velkých námořních přístavů, kde se dříví překládá na velké námořní lodě, a vyváží se do celého světa. Takto řešená doprava je možná tam, kde jsou velké vodní plochy a velké přepravní vzdálenosti bez plavebních překážek.

Samotné plavení dříví probíhá takto: svazky jsou tažené malým vlečným remorkérem, který táhne na laně až několik set pramenů i na vzdálenost stovek kilometrů. V ČR si v současnosti nedovedu představit účelné plavení svazků dříví po labsko - vltavské vodní cestě, a to zejména pro neúměrně velkou spotřebu lidské práce. Musím však současně konstatovat, že tento způsob přepravy dříví by měl i kladné stránky, například malé ekologické zatížení přírody, vysokou úroveň hygieny práce atd.

DŘÍVÍ NA VODNÍCH CESTÁCH V ČESKÉ REPUBLICE

V ČR se přepravuje dříví převážně po železnici nebo po silnici. Využívání přepravy dříví po vodních cestách je sporadické i přesto, že v ČR jsou k dispozici 303 km kvalitních a dobře zabezpečených labsko - vltavských vodních cest. Tyto vodní cesty se dají bez dalších investic používat k přepravě dříví, celých kmenů, štěpky, pilařských sortimentů i dřevního odpadu pomocí spolehlivých plavidel o nosnosti 500 - 1250 tun, které mají většinou zcela zakrytý nákladní prostor. Jedná se především o motorové nákladní lodě a tlačné sestavy o rozměrech 84 - 135 x 10,6 m (D x Š) s ponorem 1,80 - 2,20 m. Pro tato plavidla je i dostatek lodních posádek. Dnes se přepravuje v lodích pouze jehličnaté vlákninové dříví do papírny ve Štětí a to z Německa. Je to škoda, protože i v Čechách je dostatek kvalitní vlákniny a ta by se dala přepravovat právě po labsko - vltavské vodní cestě. Tato cesta vede Vltavou od Třebenice až po soutok s Labem v Mělníku a Labem z Chvaletic až po Hřensko - státní hranice. Pracuje se na prodloužení vodní cesty na Labi až do Pardubic, kde se současně buduje velké logistické středisko pro kombinovanou dopravu s návazností na železnici - I. koridor a na dálnici - přípojka na D 11.

Úskalí některých vodních cest

Nepříjemnou realitou je, že Labe z Hřenska do Ústí nad Labem je jen regulované a vodní stavy a tím i ponory plavidel jsou v tomto úseku závislé na množství srážek. V letních měsících proto bývá lodní doprava často přerušována pro malou rentabilitu (plavidla se mohou naložit jen částečně a tak se sníží ponor). Ale vodní cesty z Pardubic i z Třebenice jsou kanalizované, proto jsou celoročně zaručeny potřebné hloubky vody pro plně naložená plavidla. Většina plavidel je konstruována na maximální ponor 2,20 m, takže přeprava dříví z vnitrozemí je daleko levnější, spolehlivější a plynulejší než z Německa. I přesto se dováží vláknina do papírny Štětí po vodě jen z Německa a nikoliv z Čech. Ročně se plavidly převeze kolem 200 tis. tun vlákniny a z ekonomických důvodů papírna plánuje tento dovoz ještě zvyšovat.

Bohužel na Moravě nejsou dosud upraveny pro nákladní dopravu žádné vodní cesty. To se týká i Oderské a Moravské vodní cesty, které nejsou ani smluvně napojeny na mezinárodní dopravu. O tomto napojení se zatím intenzivně jedná s polskými a rakouskými partnery.

MEZINÁRODNÍ LODNÍ DOPRAVA

Labsko-vltavská vodní cesta plynule navazuje na evropské vodní cesty, kterými se běžně přepravuje již zmíněný dřevařský sortiment do velkých námořních přístavů Hamburk, Lübek, ale i Rotterdam a Amsterodam a následně do celého světa. Ve vyspělých zemích Evropy je přeprava dříví na vodních cestách na velmi vysokém stupni vývoje, díky propojení vnitrozemské dopravy s námořní dopravou. Hlavní evropské vodní cesty se táhnou celým kontinentem zejména zásluhou velkých řek Dunaje, Volhy a Rýna. Zde se přepravují plavidly volně i v kontejnerech miliony tun dříví.

Kombinovaná doprava

Současný trend ve světové dopravě je doprava kombinovaná (lomená), která využívá dva i více druhů přeprav podle toho, jak jsou efektivní pro daný region z hlediska dopravní obslužnosti a ekonomičnosti, např. automobily - lodě. V kombinované dopravě se nejlépe přepravuje zboží převážně v kontejnerech ISO v délkách 3, 6, 9 a 12 m. Aby se daly kontejnery přepravovat i po vodních cestách budují se speciální terminály, kde je překládka kontejnerů na lodě zaručená. Takto vybavené terminály jsou např. v Praze Holešovicích, v Ústí nad Labem a buduje se nový terminál v Pardubicích. V kontejnerech se přepravuje kvalitní dříví převážně do zahraničí (Německo, Holandsko, ale i Japonsko). Pro názornost jen z Prahy se měsíčně odveze kolem tří set kontejnerů s kvalitním dřívím. Nutno přiznat, že tyto kontejnery putují převážně po železnici a na vodní cesty se zatím nedostaly, protože se letos teprve dokončují plavidla, která kontejnery mohou vozit.

ZÁVĚR

Vysvětlovat proč je lodní doprava na delší vzdálenosti až dvakrát levnější, že je mnohem šetrnější k přírodě, ale také při této dopravě je mnohonásobně méně úrazů je asi zbytečné. Ale za zmínku stojí proč lesní společnosti tuto dopravu nepoužívají. Je mnoho studii i vládních, ve kterých se řeší doprava po vodě z celých regionů i vzdálených od vodních cest, ale nikde jsem nenašel zmínku o přepravě dříví. Nezasvěceného by mohlo napadnout, že lesní společnosti nemají o tuto levnou přepravu žádný zájem, nebo je to jinak?

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.