LESNICKÁ VÝROČÍ - SRPEN 2001

PhDr. Jiří Uhlíř, řádný člen Obce spisovatelů a emeritní profesor SLŠ Trutnov

- 13. 8. 1931 - v Praze zemřel Ing. Jan Hemmer, od r. 1917 docent lesnických věd na české hospodářské akademii v Táboře, okresní lesní inspektor, ředitel velkostatku Zdíkov, člen České lesnické jednoty, od založení člen Jednoty českých lesníků Koruny české, zakladatel Čs. matice lesnické, významný český vydavatel, redaktor, lesnický pedagog, zeměměřič a zařizovatel lesů. Narodil se 18. 10. 1863 v Táboře, kde je i pohřben. Jako spolupracovník Jana Doležala (1847 - 1901) redigoval v letech 1895 - 1900 časopis Lesní obzor, přílohu Háje.

Spolu s Antonínem Bohutinským napsal významný jubilejní spis Česká lesnická jednota 1848 až 1898. Psal do různých lesnických časopisů četné nekrology vynikajících lesníků, zprávy o lesnických sjezdech a odborných exkurzích. Podle pamětníků byl mužem širokého rozhledu, milé povahy, velmi skromný, s přísnými mravními zásadami (viz LP 1998, s. 362).

- 15. 8. 1926 - se narodil Přemysl Bezecný, Ing., profesor pěstování lesů, nauky o prostředí a praxe na Střední lesnické škole v Písku od r. 1967 do poloviny 80. let, spoluautor učebnic Pěstování lesů (1973, 1981, slovensky 1975, 1982) a spoluautor příručky pro pomaturitní studium Nové směry v pěstování a ochraně lesů (1988).

- 18. 8. 1916 - byl v Praze na Královských Vinohradech zahájen třetí český lesnický kurs pro vojíny invalidy. Ukončen 15. 2. 1917.

- 22. 8. 1926 - v Aši se narodil Vladislav Pašek, RNDr., český zoolog, odborník na mšice a lesnickou biocenologii, pracovník Výzkumného ústavu lesního hospodářství v Banské Štiavnici. Zemřel 7. 11. 1954 v Praze.

- 26. 8. 1921 - se narodil v Praze Milan Bumerl, profesor, Ing., DrSc., profesor Vysoké školy zemědělské v Praze, působící na Vědeckém lesnickém ústavu v Kostelci nad Černými lesy, odborník v lesní těžbě, dopravě a zpracování dřeva. V roce 1941 absolvoval reálku v Praze. Za okupace se celá rodina přestěhovala do Bechyně, kde prof. Bumerl žil do konce svého života. Zemřel 16. 3. 1986 v Bechyni ve věku nedožitých 65 let. Po maturitě nastoupil do služby na velkostatku Orlík n. Vlt. Po osvobození vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství v Praze v roce 1948. Po absolvování LF zde zůstal jako asistent a posléze tajemník ústavu lesní těžby, inženýrských staveb a hrazení bystřin, kde vedl cvičení s posluchači. Od r. 1953 přednášel už soustřeďování dříví, skladovou manipulaci, lesní těžbu a dopravu a přidruženou lesní výrobu. Po zrušení LF v Praze působil pak jako docent a od r. 1977 jmenován profesorem po úspěšném obhájení doktorské práce (DrSc. 1975) na bývalém Vědeckém lesnickém ústavu VŠZ v Praze se sídlem v Kostelci nad Černými lesy, v této funkci působil i na nově reorganizovaném Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky, v různých funkcích, naposledy jako zástupce ředitele pro vědu a výzkum. Uplatnil se i jako vynálezce odkorňovacího stroje a zabýval se racionálním tříděním lesní štěpky. Pracoval v řadě vědeckopedagogických funkcí. Bohatá je i jeho publikační činnost. Byl autorem mnoha vědeckých a odborných pojednání, autorem či spoluautorem vysokoškolských učebnic, skript, příruček i odborných referátů.

- 28. 8. 1961 - v Lanškrouně zemřel Jaroslav Hubálek, autor próz pro mládež a pro dospělé o životě lesních zvířat a o přírodě vůbec, dramatik a básník, lesmistr a lesní rada. Narodil se 28. 3. 1886 v Dolní Dobrouči u Ústí nad Orlicí (viz LP 2001, s. 98).

- 31. 8. 1936 - zemřel v Jemnici na Moravě Bohuslav Procházka, významný český lesnický pedagog, ředitel lesnických škol v Liptovském Hrádku (1919 - 1933) a Jemnici na Moravě (1933 - 1936). Po studiích na revírnické škole v Písku (1905 - 07) a na Vyšším lesnickém ústavu (1908 - 1910) působil na velkostatku Zelená Hora, pak jako adjunkt v Pitíně u Bojkovic a Lovčicích, kde byl roku 1914 jmenován lesním a roku 1919 revírníkem. V letech 1915 - 17 studoval na vídeňské vysoké škole zemědělské. V roce 1919 byl povolán za učitele na Zemské lesnické škole v Jemnici, téhož roku jmenován ředitelem na horárské škole v Liptovském Hrádku, kde mu bylo svěřeno přebudovat školu podle nové organizace lesnického školství na školu hájenskou. Jeho zásluhou byla ke škole připojena i odborná škola hospodářská (1921) a o rok později i škola dřevařská. Protože školní budovy nevyhovovaly novým potřebám, postaral se ředitel Procházka o potřebné objekty. Při školách zřídil školní polesí, cvičnou pilu, školní statek, lesní školku a zahradnictví. Z Procházkova podnětu byla roku 1926 zřízena u škol pokusná stanice lesnická a později výzkumná stanice včelařská a hydrologicko-rybářská. Sám na pokusných pastvinách v Končistej sledoval, jak se jednotlivé dřeviny chovají při poškozováním pastvou. Ředitel B. Procházka patří k českým lesníkům, k české inteligenci, která položila základy lesnické vzdělanosti na Slovensku v prvních letech samostatného Československa, neboť Slováci měli vesměs inteligenci maďarskou nebo silně pomaďarštělou. Po 14letém působení v Liptovském Hrádku byl přeložen jako ředitel na Státní školu pro lesní hajné do Jemnice, kde i zemřel. Také zde se za svého života věnoval spolkové a osvětové činnosti. Bohuslav Procházka patří k těm pokrokovým českým lesníkům, kteří se snažili o upevnění jednoty a přátelství mezi Čechy a Slováky. Narodil se 22. 7. 1888 v Horkách nad Jizerou.

- V r. 1776 - začala odborná výuka se zvláštním zřetelem k polnímu a lesnímu hospodářství pro posluchače teologické fakulty v Olomouci a od r. 1805 tamtéž na filozofické fakultě.

- V r. 1791 - založil na Děčínsku nadlesní Lazaraus, žák Ehrenwerthův, lesnickou mistrovskou školu a v témže roce pak nadlesní Vojtěch Kastel v Jakuli - Nové Hrady na Českobudějovicku další lesnickou mistrovskou školu.

- V r. 1926 - při Státní německé vyšší lesnické škole v Zákupech byla zřízena pokusná stanice lesnická, která zde zanikla v r. 1939.

- V r. 1941 - byla pro žáky vyšších lesnických škol zavedena povinná práce v lese o hlavních prázdninách a pro nově přijaté žáky předepsaná zásadně jednoroční, pro některé přechodně i dvouletá předškolní praxe, konaná u schváleného lesního zaměstnance.

- V r. 1946 - v Hranicích na Moravě byla zřízena vyšší pilařská škola, která měla až do r. 1950 s tamní lesnickou školou společný učitelský sbor a společnou administrativu.

- V r. 1950 - byla pilařská škola převedena do kategorie škol průmyslových.

- V r. 1946 - byla v Táboře zřízena Státní škola pro lesní hajné. Zrušena v r. 1951.

- V r. 1951 - na státních vyšších lesnických školách zřízeno ve IV. ročníku specializování, tzv. směrování, a to na větev biologickou a těžební.

- V r. 1951 - byly zrušeny jednoleté lesnické školy, tzv. státní školy pro lesní hajné, to v Bělé pod Bezdězem (okr. Mladá Boleslav), Domažlice, Humenné, Jemnice (okr. Třebíč), Liptovský Hrádok (okr. Liptovský Mikuláš), Nasavrky (okr. Chrudim) a Tábor. Na lesnických školách v Bělé p. B., Domažlicích a Jemnici na Moravě byly dočasně zřízeny zvláštní ročníky vyšších lesnických škol, na nichž měli žáci přišlí z výcvikových středisek probrat látku I. a II. ročníku SVLŠ tak, aby mohli přejít přímo do III. ročníku státních vyšších lesnických škol.