NOVELA TRESTNÍHO ZÁKONA - POŠKOZOVÁNÍ LESA TĚŽBOU (§ 181C)

Jiří Staněk

K 1.7. 2002 nabyla platnosti novela trestního zákona (zákon č. 134/2002 Sb.), která zavádí nový trestný čin “poškozování lesa těžbou” (§ 181c).

Skutkovou podstatou je vykácení lesního porostu v rozporu s právními předpisy (lesní zákon) na celkové holé ploše větší než 1,5 ha, v přísnější sazbě se jedná o celkovou holou plochu nejméně 3 ha. Obdobně je za trestný čin označeno proředění lesního porostu pod zvláštním předpisem (lesním zákonem) stanovenou přípustnou mez, a to na stejné celkové ploše. Není-li v zákoně řeč o souvislé ploše, lze dovodit, že se může jednat i o několik ploch (v podstatě od výměry zalesnitelné holiny), v součtu výměr přesahujících zákonem stanovenou mez a vzniklých během doby, po které uplynutí je případný trestný čin promlčen (3 nebo 5 let).

NĚKTERÁ USTANOVENÍ LESNÍHO ZÁKONA VE VAZBĚ NA TRESTNÍ ZÁKON PO NOVELE

“V rozporu s právními předpisy” je podle novely trestního zákona:

- Smýcení lesního porostu mladšího než 80 let na takové ploše, že je nutné opětovné zalesnění (zpravidla větší než 0,05 ha).

- Proředění lesního porostu pod 0,7 plného zakmenění, pokud toto není provedeno ve prospěch následného porostu (již existujícího?) nebo za účelem zpevnění porostu; v tomto případě věk lesního porostu nerozhoduje.

- Smýcení lesního porostu stáří 80 a více let, avšak na souvislé ploše větší než 1 ha, případně ploše menší, avšak o šířce více než dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu (v exponovaných polohách více než jednonásobek), pokud se nejedná o domýcení porostních zbytků nebo o těžbu na pozemcích menších než 1 ha, kdy šířka holé seče není omezena.

- Smýcení lesního porostu na ploše vyžadující následné zalesnění v případě, kdy vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu (LHP) či protokolem o převzetí převzaté lesní hospodářské osnovy (LHO) a kdy těžba je provedena bez předchozího souhlasu odborného lesního hospodáře (OLH), případně i se souhlasem OLH, avšak celková výše těžby přesáhne množství v průměru 3 m3 na 1 ha za rok (počítáno za celý lesní majetek) a nebyla v předstihu 30 dnů oznámena orgánu státní správy lesů (SSL), případně byla oznámena, avšak lhůta 30 dnů nebyla dodržena.

- Smýcení lesního porostu na souvislé ploše větší než 0,20 ha v rámci nahodilé těžby, jejíž provedení nebylo v předstihu 14 dnů oznámeno orgánu SSL, případně oznámeno bylo, avšak lhůta 14 dnů nebyla dodržena a nejedná se o mimořádné okolnosti.

Přitom některé z výše uvedených hospodářských zásahů nemusí být “v rozporu s právními předpisy”, pokud jejich provedení předchází udělení výjimky z lesního zákona. Jedná se o:

- Velikost holé seče do celkové výměry 2 ha, a to v přirozených borových a lužních lesích bez omezení šířky holé seče a na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m (mimo exponovaná stanoviště).

- Mýtní těžbu úmyslnou v porostech mladších než 80 let, a to v odůvodněných případech (zákon však nestanoví, co jsou odůvodněné případy).

Naopak při striktním výkladu lesního zákona se do “rozporu s právními předpisy” může dostat i vlastník lesa, který má povinnost hospodařit podle LHP, avšak platnost předchozího plánu skončila a nový ještě nebyl schválen. Pokud takový vlastník lesa ve smyslu vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, hospodaří v lese podle návrhu plánu (§ 11 odst. 4 vyhlášky), provádění těžeb neoznamuje. Pokud ale nedojde ke schválení plánu do doby, kdy celková provedená těžba dosáhne výše v průměru 3 m3 na 1 ha za rok, vzniká vlastníkovi lesa povinnost veškeré další těžby oznamovat orgánu SSL s předstihem 30 dnů. Pokud tak neučiní, jeho další hospodaření v lesích se dostává do “rozporu s právními předpisy”. Po schválení LHP, jehož závazným ukazatelem v otázce těžeb je pouze “maximální celková výše těžeb” (zák. č. 289/1995 Sb. § 24 odst. 2) na období platnosti plánu (zpravidla 10 let), nebezpečí hospodaření “v rozporu s právními předpisy” již odpadá.

Velmi závažným momentem novely trestního zákona je označení pouhého porušení lesního zákona jako trestného činu, přestože tímto porušením nemusí vzniknout žádné následky nebo škody na majetku či životním prostředí. Jedná se především o ty hospodářské činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas OLH nebo oznámení orgánu SSL a dodržení oznamovací lhůty.

Naopak některá jednání vlastníka lesa, která jsou lesním zákonem zakázána nebo nepovolena, a proto trestním zákonem označena jako “v rozporu s právními předpisy”, mohou být do souladu s právními předpisy uvedena pouhým předchozím udělením výjimky ze zákona (velkost holiny od 1 ha do 2 ha v zákonem stanovených případech a mýtní úmyslná těžba v porostech mladších než 80 let).

PRÁVNÍ PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH

Právní předpisy v oblasti lesního hospodářství po roce 1990 a zvláště v posledních letech prošly vývojem, který by bylo možné označit za neustálé zpřísňování postihů za nedodržování státem určených regulativů, majících v některých případech pouze administrativní význam, až po téměř kriminalizaci soukromého vlastnictví lesů.

V roce 1977 byly přijaty dva zákony - zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, platný pro celou ČSSR, a zákon ČNR č. 96/1997 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Hospodaření v lesích dále významně upravovala vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování.

Zákon č. 61/1977 Sb. se hospodařením v lesích téměř nezabýval, pouze přikazoval ve všech lesích hospodařit podle LHP (§ 22 odst. 1). Zákon č. 96/1977 Sb. stanovil, co jsou LHP a jaké jsou jejich závazné ukazatele. Dále v § 8 odst. 3 stanovil, že velikost holé seče při těžbě úmyslné nesmí překročit 3 ha, a vyjmenoval případy, kdy nesmí velikost holé seče překročit 5 ha. Obdobně v § 8 odst. 5 bylo zakázáno snižovat zásahem po celé ploše zakmenění lesních porostů pod 0,7 plného zakmenění, jestliže se prosvětlení neprovádělo ve prospěch mladého lesního porostu, odpovídajícího plánovanému zastoupení dřevin. Šířka holé seče ani minimální věk obnovovaných porostů zákonem omezeny nebyly. Tuto problematiku řešila až vyhláška č. 13/1978 Sb. Konkrétně § 4 dovoloval šířku holé seče podle formy hospodářského způsobu u velikosti holých sečí do 3 ha, u holých sečí do 5 ha šířka nebyla stanovena. Věk lesních porostů, kdy již bylo možné vytvářet holé seče, vyhláška přímo neřešila, omezení vyplývalo pouze z přílohy vyhlášky a schváleného LHP. Pokud plán počítal s mýtní těžbou v mladších porostech, než určovala příloha vyhlášky, mohla být tato těžba provedena bez dalšího povolování výjimek.

Po roce 1990 a zejména 1991, kdy byla přijata Listina základních práv a svobod, bylo v lesích ve vlastnictví fyzických osob možné vytvářet bez rizika udělení pokuty a trestního postihu úmyslnou těžbou holé seče do výměry 3 ha (ve vyjmenovaných případech 5 ha), bez omezení šířky a věku mýceného lesního porostu.

V roce 1995 byl přijat nový zákon o lesích č. 289/1995 Sb, který v § 31 odst. 3 stanovil, že při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šířka na exponovaných hospodářských souborech (HS) jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Současně stanovil, kdy tato šířka může být překročena a kdy lze povolit výjimku z celkové plochy holé seče až do výměry 2 ha. V § 33 odst. 4 zákon dále zakázal provádění mýtních úmyslných těžeb v porostech mladších než 80 let, přičemž v odůvodněných případech lze udělit výjimku z tohoto zákazu. Za porušení těchto ustanovení bylo možné uložit pokutu až do výše 100 tisíc Kč (§ 54 odst. 2 písm. c, § 55 odst. 2 písm. a).

V roce 2000 byla sankční ustanovení lesního zákona novelizována zákonem číslo 67/2000 Sb. Podle této novely je možné uložit pokutu až 1 milion Kč za neoprávněnou těžbu v rozporu se zákonem, zejména překračující 3 m lesa za kalendářní rok (t.j. bez předchozího oznámení orgánu SSL v případě, že se v lese hospodaří bez schváleného LHP nebo bez protokolem o převzetí převzaté LHO) nebo provedenou mýtní úmyslnou těžbou v porostech mladších než 80 let bez předchozího souhlasu orgánu SSL (§ 54 odst. 1 písm. c, § 55 odst. 1 písm. d, e). Z textu zákona vyplývá, že pokutu 1 milion Kč je možné udělit i za úmyslnou těžbu, kterou vznikne souvislá holá plocha větší než 3 na 1 ha1 ha v porostech stáří 80 a více let. 

Lesní zákon č. 289/1995 Sb. obsahuje ustanovení o povinnostech vlastníků lesů, za jejichž nedodržení nebylo možné přímo uložit pokutu (muselo předcházet nápravné opatření uložené ve správním řízení). V roce 1995 totiž při projednávání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně došlo k zásahu do návrhu a bylo vypuštěno ustanovení, které umožňovalo za nesplnění jiné povinnosti uložit vlastníku lesa pokutu až do výše 15 tisíc Kč. Důvodem bylo, že některé povinnosti ukládané vlastníkům lesů byly označeny jako v rozporu s Listinou základních práv a svobod. V roce 2000 byl novelizován přestupkový zákon s platností od 1.1. 2001 (zákonem č. 132/2000 Sb.). Mimo jiné byl novelizován § 46 odst. 1 - text byl upraven, došlo k vypuštění původního konce věty “pokud se tím ztíží výkon státní správy”. Proto je možné za nesplnění ustanovení lesního zákona, v roce 1995 označených jako v rozporu s Listinou základních práv a svobod, uložit pokutu až do výše 30 tisíc Kč.

Ani všechna tato opatření, která v našem státě nemají obdoby v jiných oborech nakládání s vlastním majetkem, orgánům státní moci nestačí. Je zaveden trestní postih za takové způsoby hospodaření, které v historii lesnictví byly dříve chápány jako zcela běžné a normální, později jako možná příliš velkorysé, avšak les v podstatě nepoškozující.

Současný stav dnes dospělých lesních porostů svědčí o tom, že způsob, jakým byly před zhruba 100 lety zakládány, by byl podle dnešních právních předpisů označen za zločin!

OMEZENÍ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH RAKOUSKA A NĚMECKA

Míra omezení hospodaření a sankce za nedodržování předpisů upravujících nakládání s lesy u nás, nemá obdoby v sousedním Rakousku a Německu, kde se lesy nacházejí v přibližně srovnatelných přírodních podmínkách.

V Rakousku je zakázáno mýtit porosty mýtně nezralé (mladší než 60 let), pokud se nejedná o porosty rychlerostoucích dřevin. Z tohoto zákazu může ale úřad udělit výjimku. Výměra holé seče nesmí přesáhnout 3 ha při šířce do 50 m, při šířce nad 50 m 2 ha. O povolení holé seče je nutné žádat (oznamovat předem) při výměře nad 0,5 ha nebo tehdy, byl-li majitel lesa dříve trestán za pustošení lesa. O povolení není třeba žádat v případě nahodilých těžeb a tehdy, když nevznikne holá plocha (těžba pro uvolnění přirozeného zmlazení), a to bez ohledu na velikost vytěžené plochy. V mýtně nezralých porostech je zakázáno těžbou snižovat zakmenění pod 0,6 plného zakmenění, při poklesu zakmenění pod 0,4 (i v mýtně zralých porostech) je nutné zalesnění. V odůvodněných případech lze opět udělit výjimku.

V Německu hospodaření v lesích upravují především zemské zákony. V některých spolkových zemích je nutné žádat o povolení holé seče od výměry 1 ha, v jiných od výměry 2 ha, případně od šířky 25 m bez omezení výměry. Odmítnutí povolení je možné pouze tehdy, pokud vlastník lesa dříve opakovaně nesplnil zalesňovací povinnost nebo pokud by provedení těžby bylo v rozporu s principy řádného hospodaření v lese (pokud těžba není v rozporu s principy řádného hospodaření, velikost holé seče není omezena). O povolení není třeba žádat při uvolňování přirozeného zmlazení. V některých spolkových zemích je zakázáno vytvářet holoseče v porostech jehličnatých mladších než 50 let nebo listnatých mladších než 70 let, výjimku lze v odůvodněných případech udělit.

Lesní zákony v Rakousku i Německu též obsahují sankční ustanovení. Obecně lze za těžbu v rozporu se zákonem uložit pokutu v Rakousku až do výše 100 tisíc šilinků, v Německu až do výše 50 tisíc marek (před zavedením jednotné měny). V porovnání s naším lesním zákonem jsou sankce v obou zemích nižší.

Samotné porušení lesního zákona v těchto zemích ale není trestné ve smyslu naší novely trestního zákona. Pouze rakouský lesní zákon umožňuje finanční postih nahradit vězením od jednoho do čtyř týdnů podle závažnosti přestupku (zákon člení na tři skupiny).

DŮVODOVÁ ZPRÁVA NOVELY TRESTNÍHO ZÁKONA

Důvodová zpráva vládního návrhu novely trestního zákona v části k bodu 16 (§ 181c až § 181h) týkající se poškozování lesa těžbou, obsahuje některé skutečnosti, které je možné označit za nepřesné, zavádějící až nepravdivé.

Podle této zprávy bylo důvodem pro navržení právní úpravy, že “nelze v potřebné míře dosáhnout potrestání společensky nežádoucí těžby, jež vede k devastaci lesů v ČR a jež podle lesnických statistik každoročně narůstá”.

V prvé řadě je třeba upřesnit, co jsou “společensky nežádoucí těžby, jež vedou k devastaci lesů”. Devastaci lesů definuje např. Lesnický naučný slovník (MZe, 1994 a 1995) jako “hospodářský zásah vlastníka či uživatele lesa, který ohrožuje, poškozuje nebo ničí podstatu lesa, popř. jeho funkční účinnost”. Tamtéž se dále uvádí, že termín devastace lesů zavedl do lesnického názvosloví lesní zákon č. 250/1852 říšského zákona, který v 4. ustanovení uváděl, že “žádný les se nesmí pustošit, tj. nesmí se v něm hospodařit tak, aby další pěstování dříví bylo ohroženo nebo úplně znemožněno”.

K devastační těžbě tedy dochází při ohrožení, poškození či ničení podstaty lesa a je-li ohroženo či znemožněno další pěstování lesa. Proto těžby provedené v rozporu s lesním zákonem, nemusejí být současně těžbami devastačními. Zejména v případech, kdy se jedná o těžbu, která je sice provedena v rozporu s lesním zákonem, avšak pouze proto, že bylo opomenuto “úřední vypořádání” (nebyly oznámeny s předstihem 30 dnů či byly provedeny bez souhlasu OLH). Obdobně se může jednat o mýtní těžby v porostech mladších než 80 let nebo na ploše do 2 ha, kdy by nic nebránilo udělení výjimky ze zákona. Také překročení přípustné šířky nebo celkové výměry holé seče ještě nemusí znamenat ohrožení či znemožnění dalšího pěstování lesa. Tyto skutečnosti vyniknou zejména při srovnání se zákonnou úpravou hospodaření v lesích v Rakousku nebo Německu.

Skutečné statistické přehledy devastačních těžeb neexistují. Za tyto jsou vydávány přehledy těžeb provedených v rozporu se zákonem, zpracované ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (MŽP) na základě vedených správních řízení o udělení pokut za těžby provedené v rozporu se zákonem. Roční objem těchto těžeb činí méně než 1 % z celkového objemu vytěženého dříví.

Ve většině těchto případů ani k žádné devastaci lesů nedochází, vzniklé holiny jsou často zalesněny v zákonem stanovené lhůtě. Ani případné pozdější zalesnění nemusí představovat devastaci lesa, ale naopak posílení biologické rozmanitosti dané lokality (na zabuřenělé pasece se zpravidla vyskytuje mnohem více rostlinných druhů než ve smrkové monokultuře).

Zdůvodnění specifického významu lesů z hlediska vyčíslení stínových nákladů a lhůt na uvedení do původního stavu je zcela zavádějící a nepravdivé, navíc z důvodové zprávy není vůbec jasné, co je stínovými náklady myšleno.

Zalesnění holiny vzniklé těžbou skutečně není uvedením do původního stavu, protože jím být ani nemůže. Zalesňování holin po těžbě nebylo nikdy v lesním hospodářství chápáno jako uvedení do původního stavu, ale jako založení nového porostu poté, co těžbou došlo ke “sklizni” porostu dříve vypěstovaného.

Důvodovou zprávou uváděné období 80 až 100 let do uvedení do původního stavu neznamená, že veškeré porosty v lese by měly být tohoto stáří, ale že při běžném hospodaření jsou mýceny porosty právě při dosažení tohoto věku. Obmýtí cca 100 let také neznamená, že pouze porosty mýtného stáří nejlépe poskytují užitky zajímavé z celospolečenského hlediska, ale že v té době dochází ke kulminaci výnosu z lesa. Toto obmýtí nebylo v našich lesích zavedeno proto, že by jej předepisovaly právní předpisy, ale protože se tak ustálilo jako výsledek ekonomických zákonitostí hospodaření v lesích s převažujícím zastoupením dřevin smrku a borovice.

Obtížnější zalesňování větších či rozsáhlejších holin může a zpravidla i znamená zvýšení nákladů na založení nových lesních porostů, to však nelze vydávat za přímé ohrožení lesa. V historii českého lesnictví jsou známé případy rozsáhlých hmyzích či větrných kalamit, kdy byly zničeny a následně vytěženy lesní porosty na rozsáhlých plochách. Tyto byly téměř ve všech případech, byť s delší časovou prodlevou a s vyššími náklady, opětovně zalesněny, a to bez znatelného vlivu na okolní krajinu.

ROZSAH DEVASTAČNÍCH TĚŽEB

V ČR je ročně holou sečí obnovováno cca 20 tisíc ha lesních porostů. Tzv. devastační těžby, za které jsou v současné době označovány těžby provedené v rozporu s lesním zákonem, představují 200 ha holosečně smýceného lesa. Tyto plochy ale většinou nezůstávají nezalesněné. V porovnání s celkovou výměrou lesů (více než 2,6 mil. ha) se jedná o tak nepatrnou výměru, že existence lesů samotných tím nemůže být žádným způsobem ohrožena.

V drtivé většině tzv. devastačních těžeb nedochází k užití či poškození cizího majetku, ale pouze ke “spotřebě” majetku vlastního. Původci devastačních těžeb jsou totiž většinou i vlastníky předmětného lesa (zpravidla les koupí za účelem vytěžení). Avšak ani tato “spotřeba” není ničím neobvyklým, neboť k ní dochází běžně a každoročně na cca 1 % výměry všech lesů (ročně je u nás obnoveno cca 25 tisíc ha lesních porostů).

V historii lesnictví není dosud známý případ, kdy by někdo prokázal, že samotnou těžbou lesního porostu vzniká jakákoliv škoda na okolním prostředí, a tuto škodu kvantifikoval. Současné soudní procesy s původci tzv. devastačních těžeb jsou řešeny pouze podle v podstatě jedné metodiky výpočtů celospolečenských škod na lesích v důsledku těžby dříví. Avšak tato metodika není dosud jako výzkumný úkol ukončena a existují k ní vážné výhrady (v podstatě každou těžbu v lese označuje za škodu na životním prostředí, což při roční obnově cca 20 tisíc ha lesních porostů holou sečí představuje škodu - celospolečenskou újmu - cca 40 až 50 miliard Kč!).

Trestní zákon v § 3 odst. 1 definuje, že “trestným činem je pro společnost nebezpečný čin...”. Z ustanovení § 181c novelizovaného trestního zákona a důvodové zprávy k vládní novele trestního zákona lze dovodit, že znakem trestného činu “Poškozování lesa těžbou” je pouhý fakt překročení stanovené celkové plochy holé seče či nadměrného proředění lesního porostu provedením těžby v rozporu s lesním zákonem.

Je-li provedení takovéto těžby, aniž by znamenalo ohrožení existence lesa, škodu na lese nebo ohrožení či poškození životního prostředí, činem pro společnost natolik nebezpečným, že je nutné následně použít trestního zákona, potom je třeba vážně se zamyslet nad celým lesním hospodářstvím a dosud používanými postupy obnovy porostů, uplatňovanými po několik staletí.

Výše uvedené je pouze názorem, který zastávám. Nárok na neomylnost si nečiním.

Ing. Pavel Rensa
Taxátor
Štoky 240, 582 53