Archiv časopisu Lesnická práce

Vážení čtenáři,

dnes bychom zřejmě v našich řadách nenašli nikoho, kdo se dosud nesetkal s informacemi o “případu NP Šumava”. Ten je již více než 10 let stálicí české lesnicko-ochranářské mediální scény, přestože diskuse na toto téma omílá stále stejný problém. V březnu 2003 byl celý případ znovu oživen sporem o interpretaci Zprávy o misi IUCN v NP Šumava, konané ve dnech 22.–25.9. 2002. Ze sdělení Hnutí Duha jsme se dozvěděli, že mise potvrdila všechny jejich předchozí názory k šumavské kauze. Správa NP naopak upozornila na řadu nepřesností ve zprávě a připravila její velmi podrobný rozbor. Zkusme se krátce a obecněji dotknout tří okruhů problémů, které dlouholetý spor mezi Správou NP Šumava a některými nevládními neziskovými organizacemi (NNO) s dominantním hlasem Hnutí Duha odkrývá.

- Jakou váhu přikládá MŽP zprávě IUCN?

Zpráva je pro nás velmi významnou reflexí stavu u nás, jak je vnímán zvenčí organizacemi, které jsou dostatečně odborně fundované a respektované v oblasti ochrany přírody. Není to jediný podklad pro naše rozhodování, ale na druhou stranu nám určitě záleží na tom, jak nás mezinárodní ochranářská veřejnost vnímá.

Připravili Michal Třeštík a Jan Klíma

Mise se uskutečnila v kontextu sporů kolem péče o NP Šumava (NPŠ) ještě na základě pozvání bývalého ministra Kužvarta 22. - 25. 9. 2002. Cílem mise bylo pomoci najít řešení a předat zkušenosti nabyté v jiných zemích při péči o NP. Zpráva, kterou vypracovali zástupci IUCN/WCPA Pierre Galland (Pro-Natura, Švýcarsko) a Martin Solar (Triglavski NP, Slovinsko), vyvolala značný mediální ohlas a reakce, které Vám spolu se stručným výtahem Zprávy chceme přiblížit.

Kateřina Trejbalová

Podobně jako v jiných sektorech národního hospodářství, tak i v odvětví lesního hospodářství (LH) se vstup ČR do EU projeví zejména otevřením trhu, změnami v legislativě a přístupem k novým finančním zdrojům. V této souvislosti chystá Ministerstvo zemědělství (MZe) změny nejen v lesnické legislativě, ale také v lesnické dotační politice.

Pavel Hes

Po úspěšném startu certifikace lesů systémem PEFC v loňském roce se v ČR rozběhla i certifikace spotřebitelského řetězce dřeva (Chain of Custody - C-o-C), která dokladuje původ certifikovaného dříví z lesa po celou cestu až do finálního výrobku. Prvních 14 firem obdrželo certifikát C-o-C (k 31. 3. 2003), a připojily se tak k více než 550 evropským podnikům, které mohou označovat svoje produkty logem PEFC.

Karel Ježek

Se zvyšujícím se zájmem o myšlenky přírodě blízkého obhospodařování lesa se stále častěji diskutuje nad ponecháváním dřeva v lesích. Vzrůstá i zájem veřejnosti o les, a to hlavně o jeho mimoprodukční funkce. Jedním z efektů ponechání dřeva v lese je vytvoření vhodného substrátu pro přirozenou obnovu.

Jiří Šindelář

Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii Mirb. Franco) se jako dřevina introdukovaná ze západních oblastí severoamerického subkontinentu pěstuje v Evropě v rámci LH více než 120 let. Nejstarší porosty, které jsou v ČR v LHP registrovány, dnes přesahují uvedený věkový limit. V současnosti představuje douglaska tisolistá, zejména v podmínkách západní a střední Evropy, nejrozšířenější cizokrajnou dřevinu, jejíž další pěstování se zejména ve Velké Británii, Francii a SRN rozšiřuje a obecně podporuje.

Jan Liška, František Soukup

Přehled škodlivých činitelů za rok 2002 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS). Číselné údaje se vztahují na necelé 3/4 výměry lesů v ČR (1,9 mil. ha). Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (v níže uvedeném textu je proto potřebné chápat všechny číselné údaje ve smyslu tohoto omezení). Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Vítězslava Pešková

Douglaska tisolistá - Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco pochází ze Severní Ameriky. Do Evropy byla dovezena a do porostů u nás zaváděna v 19. století. V našich lesích je důležitou hospodářskou dřevinou. Douglaska je dřevinou polostinnou, zvláště v mládí trpí časnými i pozdními mrazy (má jeden z nejvyšších indexů citlivosti k mrazu), je náchylnější k vytranspirování. K dobrému růstu vyžaduje hlubší, dostatečně vlhké a úrodné půdy. Trvalejší zamokření nesnáší. Na druhé straně má douglaska poměrně velkou regenerační schopnost.

Libor Jankovský

Především na borovici černé Pinus nigra a tříjehličkových borovicích se projevuje předčasný opad jehlic, působený sypavkou Cyclaneusma minus (Butin) Di Cosmo, Peredo et Minter (syn. Naemacyclus minor Butin.), původcem mramorovitosti jehlic borovic. Podobná Cyclaneusma (Naemacyclus) niveus (Pers.) Di Cosmo, Peredo et Minter je považována za saprofyta. Oproti předchozímu druhu se liší většími plodnicemi a velikostí mikrokonidií, které se tvoří v kultuře.