Stav lesa v ČR podle ICP Forests v roce 2002

Petr Fabiánek, Jitka Hejdová

Stav lesa se v ČR hodnotí pozemním šetřením již od roku 1986 na monitorovacích plochách I. úrovně mezinárodního kooperativního programu Evropské hospodářské komise při OSN, zkráceně označovaného jako ICP Forests (International Cooperative Programme on Assessment and Monitoring of Air Pollution Effects on Forests), který koordinuje shromažďování srovnatelných evropských údajů o změnách v lesních porostech a sleduje a vyhodnocuje vliv znečištění ovzduší na lesy.

Program ICP Forests vychází z Konvence o dálkovém přenosu látek znečišťujících ovzduší (CLRTAP, Ženeva 1979) a naplňování jeho úkolů je plně v souladu s rezolucemi Ministerských konferencí o ochraně lesů v Evropě (Štrasburk 1990, Helsinky 1993 a Lisabon 1998). Neuspokojivý stav lesů v Evropě, především však ve střední Evropě, se bezprostředně dotýká všech evropských zemí, což vyžaduje spolupráci. Její nezbytnou nutností je uplatnění jednotné metodiky a respektování požadavků ze strany evropského programového centra PCC v Hamburku.

Metodika šetření

V současné době se pravidelné šetření ICP Forests v ČR provádí na monitorovacích plochách základní sítě 16 x 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 x 8 km v celkovém počtu 306 ploch, které jsou rozmístěny rovnoměrně podle lesnatosti po celém území ČR. Každý rok se hodnotí více než 14 tisíc stromů - 28 druhů lesních dřevin v různých věkových třídách (stav korun - defoliace, barevné změny aj., sociální postavení, dendrometrické parametry).(Blíže LP 3/2002, str. 104).

Defoliace

Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace (relativní ztráta asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve stejných porostních a stanovištních podmínkách). Je způsobena především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů jako důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší různými škodlivinami (SO2, NOx, F, Cl, O3, těžké kovy, prachové částice aj.).

Výsledky šetření

Jehličnany

Dynamika vývoje defoliace u hospodářsky nejvýznamnějších jehličnatých druhů (porosty 60leté a starší) je výrazně odlišná v průběhu konce osmdesátých let, kdy došlo k prudkému zhoršování zdravotního stavu, a v následujícím období devadesátých let s výrazným poklesem této dynamiky. Ve sledovaném období 1986–2002 dosáhla průměrná hodnota defoliace smrku a borovice výrazného kulminačního bodu v roce 1992. Následovala stagnace, v roce 1996 průměrná defoliace těchto dřevin opět stoupla a dosáhla maximální hodnoty (smrk 33,9 %, borovice 38,3 %). V dalších letech následoval pokles a od roku 1998 průměrná defoliace stagnuje kolem hodnoty 30 %. V jednotlivých regionech ČR jsou v dlouhodobém vývoji defoliace jehličnanů patrné určité rozdíly. Největší rozkolísanost ve vývoji defoliace, pravděpodobně ovlivněné především nerovnoměrností v průběhu klimatických podmínek, byla sledována v kraji Jihomoravském a Pardubickém. Relativně nejnižší defoliace jehličnanů v roce 2002 se vyskytla v kraji Olomouckém, Ústeckém, Jihočeském a Libereckém. Naopak nejvyšší defoliace v roce 2002 se vyskytla v kraji Moravskoslezském, Středočeském, Pardubickém a Plzeňském kde procento zastoupení třídy defoliace 2-4 (defoliace větší jak 25 %) ve všech těchto krajích přesáhlo hodnotu 70 %.

Listnáče

U listnáčů (porosty 60leté a starší) je dlouhodobý vývoj defoliace trochu odlišný. V období let 1991–2002 dosáhla defoliace listnáčů nejvyšší úrovně v roce 1993 (průměrná defoliace dubu 43 % a buku 22,5 %), v dalších letech klesala až na nejnižší úroveň v roce 1998 (průměrná defoliace dubu 27,8 % a buku 14,6 %), následoval vzestup a od roku 2000 defoliace stagnuje. Mezi jednotlivými druhy jsou výrazné rozdíly. Dub má z pohledu dlouhodobého vývoje větší rozkolísanost a vyšší úroveň defoliace než buk a zatímco defoliace dubu v posledních letech stagnuje, u buku je zřetelná mírná rozkolísanost. Relativně nejnižší defoliace listnáčů v roce 2002 se vyskytla v kraji Zlínském, Moravskoslezském, Jihočeském a především v kraji Vysočina. Naopak nejvyšší defoliace v roce 2002 se vyskytla v kraji Královéhradeckém, kde procento zastoupení třídy defoliace 2–4 (defoliace větší než 25 %) dosáhlo hodnoty 53,6 %, a dále pak v kraji Středočeském a Jihomoravském se zastoupením třídy defoliace 2–4 ve výši 37-38 %.

Stav porostů v roce 2002

Mladší porosty (do 59 let) dosahují všeobecně nižších hodnot defoliace, přitom tento rozdíl ve srovnání se staršími porosty je nejvýraznější právě u jehličnanů.

U většiny hlavních druhů sledovaných dřevin (u smrku, borovice a dubu) obou věkových kategorií (porosty do 59 let a porosty 60leté a starší) došlo v roce 2002 v porovnání s minulým rokem k nepatrnému zvýšení defoliace, které se projevilo přesunem části procentického zastoupení stromů především ze třídy defoliace 1 do třídy 2. Pouze u buku (Fagus sylvatica) došlo ke zřetelnému snížení defoliace, které se projevilo u obou věkových kategorií. Celkově došlo ke zvýšení procentického zastoupení třídy defoliace 2–4 za všechny sledované druhy dřevin z hodnoty 52,1 % v roce 2001 na 53,4 % v roce 2002. K celkovému zvýšení defoliace došlo i přesto, že rovnoměrnost v průběhu teplot a srážek v roce 2002 byla příznivá.

Během letního období květen - srpen byly lesní porosty silně mechanicky poničeny krupobitím a bořivým větrem, jehož síla dosahovala v některých případech charakteru tornáda. Ve středních a východních Čechách a na Moravě se na výrazných škodách na lesních porostech podílely i tzv. downbursty doprovázené silným krupobitím. Poškozeny byly i relativně stabilnější listnaté porosty.

Emise

Pokračující snižování emisí hlavních znečišťujících látek (tuhé látky, SO2, CO, VOC) bylo v roce 2002 ve srovnání s minulými roky již méně výrazné. U emise oxidů dusíku (NOx) došlo v posledních letech k mírnému vzestupu. Hodnota expozičního indexu pro ozon AOT40 pro lesy v roce 2001 překročila prahovou hodnotu pro ochranu lesů 10 000 ppb.h na 94,5 % celkové rozlohy území ČR. Ve srovnání s rokem 2000 došlo k celkovému poklesu expozičního indexu AOT40, relativně nejvyšší hodnoty byly v roce 2001 především v oblastech na jižní Moravě. Tato skutečnost se mohla podílet na vyšší defoliaci listnatých porostů v Jihomoravském kraji v roce 2002.

Ing. Petr Fabiánek, Jitka Hejdová
VÚLHM Jíloviště - Strnady, 156 04 Praha 5 - Zbraslav
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.