Návštěva Lesní školy v Ostravě

Ve spolupráci s Ing. Ivanou Hálovou připravil Michal Třeštík

V březnu tohoto roku jsem navštívil sídlo Ostravských městských lesů, s. r. o. (100% vlastníkem je město Ostrava, 1100 ha lesů, z toho 90 % zvláštního určení, hlavně příměstských), a přilehlý Bělský les, ve kterých se mimo jiné pořádají výukové programy zaměřené na lesní pedagogiku. Po rozhovoru s ředitelem společnosti Zdeňkem Kwapulinskim a Ing. Ivanou Hálovou, která se lesní pedagogice ve společnosti věnuje, jsem měl možnost podívat se i na praktickou ukázku práce s dětmi. Některé postřehy a informace Vám zprostředkuji v následujícím textu, který Ing. Hálová před publikováním ještě doplnila o aktuálnější informace.

Historie Lesní školy

Na Ostravsku neměla většina obyvatel v minulosti k přírodě blízký vztah (některé děti, které mají ze sídliště do lesa cca 1 km, dokonce tvrdí, že v lese ještě nebyly). Betonová hradba paneláků bez možnosti dostatečného vyžití dětí při sportu nebo v přírodě s sebou přináší některé negativní jevy (vandalismus, užívání drog apod.). Po omezení těžkého průmyslu se však město snaží nabrat trochu jiný směr. Také proto podpořilo ostravské zastupitelstvo vznik Lesní školy v rámci Ostravských městských lesů, která byla otevřena 21. května 2002. Při rekonstrukci správní budovy Ostravských městských lesů v areálu příměstského rekreačního lesa Bělský les bylo schváleno umístění dvou tříd lesní školy, kabinetu, sociálního zařízení, audiosálu a rukodělné dílny. Dále pomohli pracovníci ÚHUL (hlavně Ing. Jaroslav Gabzdil), pobočky ve Frýdku-Místku, kteří se ujali metodické koordinace, a zkušení lesní pedagogové z Rakouska - Ing. Thomas Baschny z rakouského ministerstva a Ing. Fritz Ganster, předseda zájmové organizace “Rakouský lesník”, zpracovatelé nadnárodního projektu “Lesní pedagogika pro ČR” a dipl. Ing. Andreas Schwaab z Vídeňských městských lesů.

Finanční náročnost projektu

Také v případě tohoto projektu jsou peníze kromě ochoty a vůle zaměstnanců městských lesů velice důležitým faktorem. Správní budova, ve které od 2002 sídlí Ostravské městské lesy, s.r.o., byla postavena německou armádou v roce 1939, v letech 1968–1989 zde sídlila armáda sovětská. V roce 1990 byl objekt definitivně armádou opuštěn a do roku 2001 dále chátral. V polovině roku 2001 začaly Ostravské městské lesy za finanční spoluúčastí statutárního města Ostravy s rekonstrukcí, při které se již počítalo s využitím části budovy jako výukového střediska - Lesní školy. Celkové finanční náklady činily 8 mil. korun. Na vybavení učeben a zázemí přispělo město z ekologického fondu v roce 2002 částkou 853 000 Kč, pro rok 2003 byla schválena dotace z města ve výši 750 000 Kč. V areálu správní budovy se nachází i zastřešená učebna pro letní provoz.

Běžné provozní náklady tvoří mzdové náklady jednoho pracovníka Lesní školy, tyto náklady jsou hrazeny statutárním městem, ostatní mzdové náklady (další lesní pedagogové), režijní náklady a materiálové vybavení jsou hrazeny z prostředků Ostravských městských lesů a z příspěvků města. V současné době se dětem věnují zaměstnanci společnosti pod vedením Ing. Hálové, která má na starosti kromě lesní pedagogiky také zajišťování a posilování rekreačních funkcí lesa a styk s veřejností. Ostravské městské lesy mají vyškoleny (na ISŠL ve Vimperku) 3 lesní pedagogy. Kromě těchto pracovníků vypomáhá při programech, jeden den v týdnu, jeden pedagog z nedaleké základní školy.

Vzhledem k velice složité situaci na trhu se dřívím požádalo vedení městský lesů vlastníka o spolufinancování provozu Lesní školy (do loňského roku byly ceny dříví natolik příznivé, že městské lesy mohly režijní a mzdové náklady financovat z vlastních zdrojů). Statutární město Ostrava tento požadavek akceptovalo.

Dosavadní zkušenosti, problémy a další plány

Pohled na pořádání výukových programů Lesní školy očima Ing. Hálové a Zdeňka Kwapulinského:

- prozatím programy nabízíme pouze základním školám (informace o programech jsme rozeslali na jednotlivé školy v Ostravě, začínají se hlásit také mimoostravské školy. Po dokončení venkovní učebny by mělo vzniknout také informační středisko pro návštěvníky Bělského lesa, který je hojně navštěvován (blízkost bytové zástavby a dostupnost MHD);

- optimální počet je do 20 dětí (rakouští pedagogové doporučují 15), bohužel v současné době jsou třídy početnější. Pokud je to možné, je vhodné rozdělit třídu na skupiny;

- nechceme zaměstnávat učitele, kteří přijdou s dětmi. Obrazně a s mírnou nadsázkou řečeno “aby to děti zaujalo, musí to vykládat nějaký vousatý lesník, ne paní učitelka”.

- uvažujeme o vyčlenění jednoho dne v týdnu pro dospělé s dětmi;

- nejlépe se pracuje s dětmi 4. a 5. tříd (děti jsou vnímavější), starší děti jsou v pubertě a stydí se odpovídat;

- programy navštěvují také mentálně postižené děti, pro které je pobyt v lese nevšedním zážitkem;

- v období duben-červen, září-říjen jsou obsazeny všechny dny v týdnu, návštěvnost v zimních měsících je 1-2 dny v týdnu. Za školní rok 2002/03 navštívilo programy 1800 dětí;

- nechceme z programů dělat ekologickou aktivitu, i když tato pocitová pedagogika se objevuje i u ekologických hnutí. Plánujeme programy rozšířit o ukázky lesních prací - zalesňování, těžba, přibližování apod.);

- nejen lesní dělníci, ale i někteří THP se bohužel stále na tyto aktivity dívají skrz prsty, jako na ztrátu času;

- po ročním provozu jsme zjistili, že některé děti nejsou zvyklé déle chodit, jsou velice brzy unavené;

- ekonomická síla rodin na Ostravsku je slabá (16% nezaměstnanost), proto nechceme vybírat poplatky a vedení města tuto alternativu zatím nepřipouští.

Jak může pomoci ministerstvo

- bylo by dobré, kdyby se lesní pedagogika dostala do dotačního titulu (jako v Rakousku nebo jiných zemích EU). V Rakousku např. existují sdružení lesních pedagogů, ve kterém jsou zastoupeni i významní podnikatelé, kteří si touto aktivitou vylepšují image;

- přístup ministerstva by měl být systematičtější. Naše zkušenosti to dosvědčují, kdy např. v Polsku a Maďarsku je tato činnost přímo ministerstvem doporučována, financována a řízena.

Závěr

Lesní pedagogika je jednou z možností, jak změnit pohled veřejnosti na lesníky a jejich problémy. Nenásilná forma poznávání života a využití lesa může u dětí přispět k formování budoucích názorů (a prostřednictvím nich i názorů jejich rodičů) na hojně diskutované otázky - využití a těžba dříví, chápání ochrany přírody apod. Právě u dětí vyrůstajících ve městech jsou tyto otázky velice žhavé, protože v poslední době často zmiňované “městské chápání ochrany přírody” souvisí i s nedostatečným kontaktem s každodenním životem lesa a s ním souvisejících socioekonomických vazeb. Rozvíjení lesní pedagogiky je šancí hlavně pro obecní a městské lesy najít další náplň, doplňkovou činnost, zlepšit náhled i vztah veřejnosti k lesnímu majetku a v neposlední řadě i argument při stále se zostřujících diskusích s příslušnými zastupitelstvy nad výnosovostí a posláním těchto majetků.

Lesní pedagogika

- Cílem je probudit a prohloubit zájem o les a přírodu u dětí, mládeže i dospělých. Nejde o pouhé hromadění a předávání vědomostí, ale o vytváření hlubokého citového vztahu k přírodě a k lesu prostřednictvím osobních zážitků. Nadšení pro přírodu musí být zprostředkováno hravou formou, a to všemi smysly, hlavou i srdcem, osobním prožitkem, vyzkoušením, experimentem, bádáním, vcítěním, hledáním apod.

- U dětí podporuje tvořivost, samostatnost, sociální zapojení a podporuje porozumění pro les a hospodaření v něm. Děti a mládež je zapotřebí přesvědčit o významu lesní produkce pro společnost. Je to nutné zejména u těch, kteří žijí v městech a ztratili kontakt s životem v přírodě.

- Aby lesní pedagogika splnila svůj cíl a poslání, musí být zajišťována především lesníky, kteří mají nejen vztah k dětem a mládeži, ale i chuť předat svou lásku a zálibu k lesu dalším generacím.

Historie

- Za zakladatele lesní pedagogiky je považován Američan Joseph Cornell z Kalifornie.

- Rozšíření lesní pedagogiky po celých Spojených státech amerických a následné rozšíření do Evropy - do Švýcarska (lesní pedagogikou se zabývá organizace SILVIVA), odkud se lesní pedagogika rozšířila do Německa a Rakouska.

- Do České republiky se lesní pedagogika dostala díky spolupráci ISŠL Vimperk s vzdělávacím střediskem FAST Ort Gmunden (Rakousko), kde v říjnu 2000 absolvovali tři zaměstnanci ISŠL základní čtyřdenní kurz lesní pedagogiky.

- Úvodní informační seminář o lesní pedagogice se uskutečnil ve Vimperku ve dnech 19. - 20. 6. 2001 ve spolupráci s lektory z FAST Ort Gmunden. V roce 2002 ISŠL na základě svých zkušeností v zahraničí připravila první 4 čtyřdenní kurzy lesní pedagogiky. Kurzy absolvovalo 27 účastníků, převážně zaměstnanců LČR.

Podle informačních materiálů ISŠL Vimperk a ÚHÚL Frýdek-Místek

Lesní pedagogika v Rakousku

- Rakouské ministerstvo zemědělství od počátku 90. let podporovalo zavádění lesní pedagogiky.

- Na počátku se podařilo podnítit zájem mezi lesníky a vyškolit první lesní pedagogy. V dnešní době se již intenzivně pracuje na zabezpečení a zlepšení kvality výchovné práce. V této souvislosti se v Rakousku uvažuje o lesnické certifikaci lesních pedagogů a o zavedení modulového vzdělávacího systému (80 hodin výuky, 3 moduly) s cílem zvýšení úrovně a sjednocení vzdělávacího procesu.

- Zvláště potěšující je skutečnost, že na jediné doposud existující lesnické škole v Rakousku (5leté vzdělání s maturitou) v Bruck an der Mur ve Štýrsku byla zřízena “ Lesní škola”.

- Lesní pedagogika se stala nezbytnou součástí lesnického vzdělání.

- V roce 2001 došlo k založení soukromého “Svazu lesních pedagogů Rakouska”. Jeho úkolem je podávání podnětů a návrhů na ministerstvo, poskytování pomoci členům a role mediálního mluvčího vůči veřejnosti.

- Prostřednictvím lesnických dotací (z národních zdrojů a finančních prostředků EU) je možné přispívat na vzdělávání lesních pedagogů i na vycházky v rámci programu lesní pedagogiky. V současnosti je na půldenní vycházku přispíváno až 160 eury, případně jsou náklady na vzdělávání hrazeny z 80 %. Často bývá na vycházku a dítě poskytován příplatek 4,30 eur.

- V Rakousku je více než 500 kvalifikovaných lesních pedagogů (mužů i žen).

- Aby bylo dosaženo stanoveného cíle, umožnit každému rakouskému školáku jednu vycházku do lesa v doprovodu lesníka, bylo zapotřebí vybudovat v blízkosti aglomerací a měst s vyvinutou školní infrastrukturou takzvaná centra lesní pedagogiky, případně lesní školy (11 takových center skoro ve všech spolkových zemích). Jsou provozována lesními správami, soukromými spolky, městy nebo zeměmi.

Podle Ing. Thomase Baschnyho, ministerského koordinátora pro lesní pedagogiku v Rakousku