Chybí nám Lesnická komora!

Rozhovor s děkanem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (LDF MZLU) v Brně při příležitosti 85. výročí založení školy.

Problémy LDF MZLU

- Váš projev k 85. výročí založení univerzity se nesl ve velmi pozitivním duchu. Jaké jsou naopak největší problémy fakulty?

Můj optimismus byl založen na faktech. Projev jsem si připravoval z archivní a provozní dokumentace fakulty a výsledek byl optimistický. Dokazuje to také 85 roků nejen pedagogické, ale i vědecko-výzkumné a provozní práce fakulty.

Fakulta má v současnosti dobře připravený učební plán pro bakalářské, magisterské a doktorské studium. Má poměrně velmi dobré vědecko-výzkumné zázemí pro všechny tři studijní programy, tj. lesnický, dřevařský a krajinářský. Zájem studentů je vysoký. Většinou vědí, co mohou od programu naší fakulty očekávat. Nemalou roli zde hraje tradice. Přesto fakulta velmi bedlivě sleduje vývoj v odpovídajících rezortech. Tento vývoj se urychlil vstupem ČR do EU. Bohužel u nás postrádám čitelnou koncepci pro lesnictví, dřevařství a krajinu, za kterou odpovídají příslušná rezortní ministerstva.

- Jako největší problém fakulty tedy vidíte chybějící státní koncepci?

Jako jeden z hlavních problémů, s nímž úzce souvisí ekonomika fakulty. Po řízeném socialistickém hospodářství a v meziobdobí před vstupem do EU měla být intenzivní teoretická a praktická příprava státní lesnické a dřevařské politiky. Bohužel, od EU nemůžeme očekávat žádný návod, protože v lesnictví i v dřevařství měla ČR specifické startovací roviny pro tržní hospodářství v oblasti lesů a dřeva. Problematika byla a je složitá. Cesta od hospodářského diktátu po volné tržní hospodářství není jednoduchá. Přiznám se, že jsem mírný euroskeptik a neočekávám od EU žádná pozitiva, která by nám spadla do klína.

- Proč jste se loni ucházel o funkci děkana? Jaké máte cíle a program?

Funkci děkana LDF jsem již vykonával dvě funkční období. O funkci jsem se neucházel, byl jsem vyzván. Členové akademické obce LDF se mě zeptali, zda bych kandidaturu přijal, a já souhlasil - pokud budu mít dostatečnou podporu. I přesto, že tato funkce zavazuje a omezuje. Při volbě jsem představil „desatero“, které bych chtěl plnit a které vychází z mé koncepce a nových ambicí fakulty. Podle Bolognského programu jsme nastoupili cestu bakalářského, magisterského a doktorského studia. Jedním z prvních cílů nového vedení bylo udržet v souladu provozní podmínky, tzn. mzdy, investice, ostatní neinvestiční náklady, základní pedagogický proces, vědu a výzkum. K tomu samozřejmě patří také personální, vnější a vnitřní politika fakulty. A to není jednoduché.

- Můžete zmínit nějaký konkrétní krok nebo potřebnou změnu? Bakalářské studium už snad bylo zavedeno před Vaší volbou?

Ano, my máme akreditované bakalářské, magisterské a doktorské studium. Plány byly nové a s vývojem se musely optimalizovat - s novými poznatky a v nových podmínkách. To se nám, doufám, podařilo a na jarní vědecké radě fakulty provedeme vyhodnocení. Čekáme také na první bakalářské závěrečné práce na konci letního semestru. Budou nahrazovat souborné zkoušky a z jejich výsledků se můžeme hodně poučit.

- Podle některých názorů současná situace na fakultě nepřispívá k rozvoji vědecko-výzkumné činnosti a chybí i koncepce dalšího rozvoje fakulty...

To jsou opravdu pouze „některé názory“. Zmíním jen několik konkrétních údajů o vědecko-výzkumné činnosti fakulty v posledních 5 letech. Vedle řešených dvou výzkumných záměrů (lesnický a dřevařský) jsme v tomto období získali 200 různých výzkumných projektů s účelovou podporou ze státního rozpočtu, desítky projektů s finanční podporou ze zahraničí a více než 300 studií, expertíz a projektů výzkumu a vývoje na zakázku s objemem finančních prostředků přesahujícím 100 mil. Kč. Roční objem získaných prostředků z těchto aktivit dnes převyšuje více než 30 mil. Kč. Při počtu 101 pedagogicko-vědeckých pracovníků nejde o zanedbatelnou položku. Průměrně ročně publikují naši pracovníci 15 monografií, 80 původních vědeckých prací - z toho 1/3 v zahraničí - 60 odborných článků a 180 příspěvků na konferencích a seminářích, dále desítky vyžádaných expertíz a vědeckých studií.

Fakulta musí vycházet z celouniverzitního dlouhodobého záměru vzdělávací, vědecké a výzkumné činnosti. Současně je třeba otevřeně přiznat, že se v posledním roce poměrně obtížně hledala shoda mezi stávající „koncepcí“ a novou představou a novými požadavky, vyplývajícími z nových nároků nového učebního plánu. Nově připravovaná strategie zaměření činnosti naší fakulty do příštích roků ale musí kopírovat podmínky na naší univerzitě, předpokládaný vývoj strategie zajišťovaných oborů v provozní praxi a nové podmínky EU. Netrpělivě očekáváme novou vládní koncepci pro vysoké školy, jež je již delší dobu signalizována. V této oblasti působí děkan a vedení fakulty jako manažeři se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími z problematiky ekonomiky, personalistiky a provozu.

- Jakým způsobem se snažíte na fakultu přilákat odborníky?

Je to velmi těžké. Odborníci z provozu, kteří by byli vhodní, nemají akademické tituly a též finanční hodnocení je nižší než v provozu. Soustřeďujeme se proto na výchovu nových kádrů v doktorském studiu a jsme potěšeni, když tolik mladých absolventů doktorského studia po odchodu z fakulty zastává odpovědné funkce v tuzemsku i v zahraničí. Na druhou stranu, tito doktorandi, teoreticky a jazykově výborně vybaveni, nám chybí v doplňování pedagogicko-vědeckého personálu. Podstatná je změna státní politiky v odměňování vysokoškolských učitelů.

- Je to tedy o penězích?

Většina současných učitelů mzdové podmínky nepovažuje za prioritní. Jsou to nadšenci - „srdcaři“. Systém, kdy na vysoké školy nastupovali profesoři přímo z praxe (Opletal, Haša, Konšel, Artner atd.), je dnes minulostí. Bohužel.

- Je na fakultě dostatečný prostor pro osobní iniciativu?

Kdo ji má, tak musí vědět a ví, že ji tady může uplatnit.

- Ještě k některým problémům fakulty, o kterých jsem slyšel. Personální politika s návratem starších, či předlistopadových učitelů do svých pozic...

Slyšet jste mohl ledacos. Ti, co mě znají, ví, z jaké rodiny pocházím. Moje rodina byla perzekuována a moje přijetí na střední školu bylo komplikované. Na fakultě jsem zažil dobré i zlé. I velkou šikanu. Jsem přesvědčen, že mě moje minulost nedonutila k činům, jež by byly ovlivněny tím, co jsem zažil sám na vlastní kůži.

Výsledkem výběrových řízení byla dvě místa vedoucích ústavů fakulty obsazena předlistopadovými docenty, členy KSČ. Pro mne je rozhodující, že v obou případech jde o plně kvalifikované, špičkové, v zahraničí uznávané, dnes padesátileté odborníky, kteří prošli lustracemi. O tyto odborníky byl zájem i na jiných univerzitách a mohli kdykoliv odejít, a poškodit tak náš akreditační systém.

- Problémy s akreditací. Jsou tady akreditované obory, ale nemá je kdo učit...

Tato otázka mě překvapuje. Po uznané akreditaci nemáme problémy s učiteli. Výuka je řádně zajištěna převážně učiteli s plným úvazkem oproti některým jiným fakultám, jež si pomáhají tzv. „aktovkovými učiteli“ - v určitém smyslu brigádníky.

- Jsou zde vytvořené podmínky, aby se zájemci mohli stát profesory a docenty?

Podmínky jsou vytvořeny jednotně pro celou univerzitu, jsou obtížné, ale stabilní a podle mého názoru jasně formulované a spravedlivé. Nebráníme mladým asistentům v rozvoji, naopak je doslova „nutíme“ k vědecké práci tak, aby splnili kritéria pro zahájení habilitačního řízení. Habilitační a profesorská řízení mají na naší fakultě velmi vysokou úroveň.

Výběr a uplatnění studentů

- Máte problémy sehnat kvalitní studenty? A jaké je jejich uplatnění v praxi?

O studium na naší fakultě je mezi mladými stabilní zájem. Přijímáme zhruba každého třetího studenta. Změnila se ale skladba studentů. Ze 120 studentů, které vybereme např. na dřevařský obor do ročníku, je 80 % vyučeno s maturitou nebo mají střední průmyslovou školou dřevařskou. Studenti kombinovaného studia musí mít na naší fakultě 3 roky praxe. U lesníků je zhruba polovina s odbornou školou a na krajinném inženýrství převažují gymnazisté. Jsou to tři rozdílné sociologické skupiny. Problémem je sladění různého stupně znalostí studentů ze středních škol např. v chemii, matematice a ve světových jazycích. Pokud to zvládne a prezentuje-li se dobrou diplomovou prací, spojenou již s řešením provozních problémů, věřím, že je úspěšný i v provozu. Přidá-li k tomu ještě zahraniční praxe, jež mu fakulta nabízí, a dobré jazykové vybavení, úspěch je ještě větší. Poznamenávám, že doba umístěnek a falešně vytvořených pracovních míst je již minulostí.

- Myslíte si, že dvě lesnické fakulty v ČR mají budoucnost?

Vždy říkám, že nejsme soupeři. Dokonce si myslím, že to je ku prospěchu, jelikož jedna fakulta by mohla „zakrnět“. Každá fakulta má poněkud jiné odborné zaměření. My máme navíc Školní lesní podnik Masarykův les ve Křtinách s jeho nenahraditelným fenoménem od trvale udržitelného hospodaření v lesním hospodářství a krajině až po rozvinuté zpracování dřeva jako obnovitelné suroviny a dále ještě například s výrobou lanových systémů a dalších mechanizačních prostředků pro lesnictví na výborné úrovni.

- Uplatní se podle Vás na trhu tolik lesních inženýrů?

Máme tržní hospodářství. Les znamená základ pro civilizaci, les a dřevo bylo prostě u celého vývoje lidstva. Nyní bude mít i jiné úlohy - staronové - jako obnovitelný zdroj energie. I zde budou nové náplně lesnictví.

- A bakaláři? Co by měli v provozní praxi dělat?

Všichni známe vysokou kvalitu středních odborných škol. Podle nových Bolognských programů budou mít bakaláři úlohu středních odborných kádrů a se svým titulem budou mít určité legislativní výhody. Doba ukáže klady a zápory nového systému.

Školné a finanční situace fakulty

- Jste pro zavedení školného na vysokých školách?

Každý normální rozvíjející stát by školné měl mít, protože studenti chtějí od společnosti něco navíc. Nemít zavedené školné je populismus.

- Jak vysoké by mělo být a jak by fakultě pomohlo?

Kolem 7000–10 000 Kč ročně. Byly by to volné peníze pro univerzitu a fakultu. Mohli bychom také ocenit nejlepší studenty či pomoci sociálně slabším studentům.

- Jaký je rozpočet a jeho struktura a finanční situace fakulty?

Základ tvoří dotace na studenta, které přijdou přes MŠMT na rektorát, ten si vezme svoji „daň“, a teprve potom se peníze dostávají na fakultu. S financemi se potýkáme skoro denně. Akademickým senátem máme schválený vyrovnaný rozpočet, v prosinci vyplatíme druhou půlku 13. platu. Více než 50 % finančních prostředků získáváme z vědy a výzkumu, ze zakázek. Nutíme mladé lidi, aby pracovali na grantech. Dostanou pak také, byť nevelkou, odměnu.

- Jak motivujete k vědecko-výzkumné činnosti? Neměly by být motivační prvky, např. Vámi zmíněné odměny, zvýšeny a tím by se generovalo více peněz i pro fakultu?

O tom na fakultě hodně diskutujeme. Neustále vysvětluji, že jsme univerzita s mzdovým předpisem MZLU v Brně. Mzdy prostě musím dle pracovních smluv vyplatit. A potom zbývají malé rezervy, málo volných prostředků. Pracovníci, kteří získají granty, mají nárok na získání odměny z grantových rozpočtů. Oficiální rozpočet od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a hlavně jeho mzdová složka, je nedostatečný. Nejvyšší hrubý plat dle tabulky - např. prof. dr. Ing., nad 32 roků praxe - je 27 260 Kč. Odborný asistent, 4 roky praxe - 13 770 Kč. Posuďte sami.

Lesnicko-dřevařský sektor (LDS)

- Jak hodnotíte současný stav a možnosti LDS v ČR?

Současný stav LDS musíme hodnotit z historického pohledu. Podstatné zestátnění lesů po roce 1948, zestátnění dřevozpracujícího průmyslu a zavedení národních správců u podniků a provozoven, které zpracovávaly více než 10 m3 dříví za den, založilo řízené státní hospodářství. Změna po roce 1989 přicházela do tržního vakua. Nebylo jednoduché prakticky ze dne na den změnit systém, vymyslet privatizační pravidla. Např. v dřevozpracujícím průmyslu nám chyběl pro tuzemsko i pro zahraničí celý úsek obchodu s dřevní surovinou. Těch pár úředníků v Ligně a tzv. nákupčí - to byli pouze vykonavatelé rozpisu plánovaného hospodaření. Tuto skutečnost bychom si měli uvědomit nyní, když hodnotíme nové tržní hospodářství v lesnictví a dřevařství. Privatizace byla nastavena podle mého názoru podle skandinávského vzoru, který ve stabilních skandinávských podmínkách funguje bez problémů.

Také bylo odlišné postavení lesnictví a dřevařství. Lesnictví se svými decenálními hospodářskými plány pro všechny lesní porosty bylo poměrně zachované a můžeme konstatovat, nepřetěžované. Dřevo-zpracující průmysl byl jak v prvovýrobě, tak druhovýrobě byl povětšinou opomíjenou složkou národního hospodářství. Až na výjimky byl technologický stav zastaralý, ale s odpovídající kapacitou.

Vstupem zahraničního investičního kapitálu, který zprivatizoval nebo vybudoval nové velkokapacitní provozy, se změnil tok suroviny - např. kulatiny pro výrobu. Pro mne to není překvapení, protože již minulý režim plánoval koncentraci „komplexního zpracování lesní biomasy“ a kupodivu nynější trendy kopírují tehdejší záměry.

- Je v ČR prostor pro další velkou dřevozpracující kapacitu? Jak hodnotíte možnou investici LČR s uvažovaným čínským partnerem?

Tato otázka mně byla několikrát položena. Neznám podrobnosti této akce. V každém případě zdůrazňuji, že neexistuje česká cesta ve spojení les - dřevozpracující podniky. Při tomto hodnocení musíme vzít v potaz již globálně rozdělený trh s výrobky ze dřeva a český podíl na tomto

koláči. V každém případě je nutno hledat jakoukoliv možnost zpracovat dřevo minimálně v prvovýrobě v tuzemsku, a tím tak zvyšovat jeho přidanou hodnotu. Bylo by to i výhodné v druhovýrobě, ovšem ta je, jak můžeme pozorovat v našich velkých nábytkářských podnicích, velmi složitá. Cesta, která vede k tomuto cíli, je zvýšení produktivity práce, snížení vnitřních nákladů a cílené druhování suroviny a tím zvýšit konkurenční schopnost.

- Jaká je budoucnost středních pil? Přežijí opravdu jen malé či rodinné pily, schopné reagovat na speciální požadavky, a pak ty velkokapacitní?

O tomto nejsem přesvědčen, tak to není. Střední pily např. v Itálii, jež řežou 20–50 tisíc m3, prosperují, mají ale vybudovanou síť odběratelů. Ale i v ČR bych dal příklad za mnoho prosperujících malých a středních pil - Pražanova pila v Poličce, Kasalova pila v Jindřichově Hradci. Přežijí pouze ty, které budou mít nízké náklady, přiměřenou cenu suroviny a dobrý management. Očekávám také v ČR zvýšený zájem o dřevo např. ve stavebnictví. Nemalý zájem o provoz těchto pil však musí mít také regiony - jde o místní surovinu, místní použití a zaměstnanost.

Současná situace v lesnictví

- Jak se díváte na současný stav v lesnictví a transformaci LH?

Přál bych si, aby se naplňoval Národní lesnický program a byl brán vážně. Lesnictví je na jakémsi okraji a přitom je les nesmírným bohatstvím a neodlučitelný od civilního života. Neměli bychom k lesu přistupovat způsobem „hrabě prohrál v kartách, tak šel a prodal kus lesa“. Za minulého režimu bylo přijatelné lesní hospodářské plánování a dobré řízení. Imisní škody nebyly záležitostí lesníků. Lesnictví bylo odevzdáno v poměrně dobrém stavu.

- Hodně se v současnosti v souvislosti se změnami u LČR mluví o službových činnostech, obchodu se dřívím...

Jednoduše odpovědět nelze. Jsem zastáncem komplexních dodavatelských služeb, prodeje dřeva nastojato v tržních podmínkách a podtrhuji průběžné a důkladné kontroly jakosti provedených prací a vytěžených kubíků. Základem tohoto jsou uzavřené precizní smlouvy mezi stranami.

Existuje i druhý způsob, kdy LH bude těžit, přibližovat, vyklizovat, druhovat, manipulovat a prodávat. Přebírá se ale zodpovědnost a riziko obchodu a ztrácí se možnost diktovat si podmínky. Toto je potřeba si uvědomit a z praxe víme, že diktovat si sám je těžké.

- Proč se akademická sféra více nezabývá těmito ekonomickými studiemi s praktickým dopadem? Např. výhodností či nevýhodností prodeje dříví nastojato nebo vůbec způsobu prodeje dříví...

Naše fakulta je schopna na těchto úkolech pracovat, ale musí být iniciována a také sanována. Již po dva roky podobnou problematiku nabízíme Grantové agentuře ČR. Zatím jsme neuspěli ani u rezortu. Nám toto nikdo nezadal a my musíme mít nějaké zadání.

- Potřebujete přímé zadání? Co disertační práce nebo doktorandská práce? Nenašel by se nikdo, kdo by na tyto analýzy přispěl?

Určitě takovéto studie potřebují přímé zadání, které musí být v souladu se státní lesnickou a dřevařskou politikou a vědecko-výzkumnými záměry. Mohu ale konstatovat, že tyto otázky patřící do lesnicko-dřevařské politiky, ekonomiky, logistiky byly a jsou opomíjeny. Daleko příjemnější je zkoumat v oblasti např. environmentu...

- Zadaly si např. LČR v souvislosti s uvažovanou změnou obchodní politiky nějakou analýzu?

Děkani pražské i brněnské fakulty byli kontaktováni generálním ředitelem LČR ohledně studií - zatím k zadání nedošlo.

- Je akademická sféra u nás natolik silná a „nezávislá“, že si může dovolit vypracovat analýzu, jejíž výsledky nebudou v souladu s přáním zadavatele či důležitých institucí?

Mohu Vás ubezpečit, že otázka „nezávislosti“ nebo přesněji řečeno „objektivnosti“ je otázkou profesionální cti, když ne všech, tak určitě drtivé většiny odborných asistentů, docentů i profesorů naší fakulty. Přitom je logické, že výsledky analýz nemusí být (a mnohdy také nejsou) v souladu s přáním „důležitých institucí“.

- Lesnictví ztratilo na MZe svého náměstka. Potřebujeme ho?

Lesníci obhospodařují trvale úspěšně přes 33 % plochy území ČR se specifikou dlouhé obmýtní doby a vzrůstajícími dalšími funkcemi lesa. Jsem přesvědčen, že si lesy svého náměstka na ministerstvu zaslouží. Další důležitou „ztrátou“ v LH je neexistence Lesnické komory. Zde jsme zapomněli na Svatoplukovy tři pruty. Několik asociací a sdružení, i když založených smysluplně a odborně, nemohou nahradit jednotnou odbornou protiváhu. Připomněl bych Lékařskou komoru, Komoru architektů atd. Byl jsem iniciátorem založení tzv. dřevařské komory pro certifikaci. I tato komora ještě nefunguje tak, jak by měla. Přitom komory by měly být partnerem pro rezorty, parlament, senát a odbory. Prezident komory by měl mít velmi vážné a rozhodující slovo. Naší nejednotností tak nyní do lesnické odborné problematiky zasahují režiséři, divadelní kritici, veterináři ... to přece není možné!

- Kdo by měl být iniciátorem vzniku této komory? Můžete to být Vy či fakulta?

Určitě by obě fakulty mohly být iniciátorem ve spolupráci s Lesnickým sněmem. A to v poměrně krátké době.

- Je vznik komory reálný?

Ano, určitě je reálný. Pokud se ale založení komory v dohledné době nepodaří, tak musíme počkat, až bude ještě hůř.

Děkuji za rozhovor

Michal Třeštík

Doc. Ing. Ladislav Slonek, CSc.

- narozen 12. 6. 1940

- absolvent Jedenáctileté střední školy, Žďár nad Sázavou

(1954–1957)

- 1957–1962 LF VŠZ v Brně

- 1962–1965 taxátor v Ústavu

pro hospodářskou úpravu lesa, pobočka Žďár nad Sázavou,

pracoviště Nové Město na Mor.

- 1965-1969 aspirant LF VŠZ v Brně

- 1970-1990 vědecký pracovník Katedry lesní těžby

a zpracování dřeva LF VŠZ v Brně

- od roku 1991 vedoucí ústavu Základního zpracování dřeva LDF MZLU v Brně - dosud

- 1991–1994 proděkan LDF pro dřevařský obor

- 1994–2000 a od 1. 11. 2003 - dosud - děkan LDF MZLU v Brně