EU podporuje lesnictví jako součást venkova

Společenská objednávka využití lesa se s vývojem mění. Stát jako zástupce společnosti používá k prosazení a udržení svých záměrů mimo jiné dotačních nástrojů. Povinnosti určené legislativou, které jdou nad základní rámec hospodaření v lese, je nutné vlastníku lesa finančně kompenzovat. Les je nedělitelnou součástí venkova a současná dotační politika na něj také tak nahlíží. Dotační politiku a možnosti jejího využití jednotlivými vlastníky nám přiblížil Ing. Zdeněk Petřík, ředitel Městských lesů Hradec Králové a. s. - Jako zástupce akciové společnosti, hospodařící na městském lesním majetku, máte zkušenosti s dotační politikou. Jaká je současná situace u nás a jaké typy dotací mohou jednotliví vlastníci využít?
Finanční pomoc státu pro hospodaření v lesích je možné čerpat několika způsoby. Známé jsou finanční příspěvky na hospodaření v lesích, původně poskytované ministerstvem zemědělství dle závazných pravidel prostřednictvím krajských úřadů, nyní jsou udělovány jednotlivými kraji z jejich vlastních rozpočtů.
Jako zástupce Sdružení vlastníků obecních lesů (SVOL) vybízím vlastníky a správce lesa k využití podpory Evropské unie na realizaci projektů Operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství (RVMZ) na období 2004–2006, opatření Lesní hospodářství. Období je vymezeno rokem 2004, tedy vstupem naší země do Evropské unie, a rokem 2006, na který naváže evropský fond rozvoje venkova EAFRD pro roky 2007–2013.
Další variantou využití dotací je také Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) se svým opatřením pro lesnictví.
Dlužno rovněž uvést nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělských půd a na založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití č. 308/2004 Sb. Finanční podpora na plnění tohoto záměru je uvedena tímto nařízením.
- Můžete nějak přiblížit možnosti RVMZ?
Operační program RVMZ na období 2004–2006 byl zveřejněn 3. 5. 2004 Věstníkem Mze ČR, částkou 1. Pravidla pro žadatele byla několikrát upravována podle připomínek v Monitorovacím výboru Operačního programu rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Aktuální znění pravidel pro žadatele najdeme na internetových portálech ministerstva zemědělství – www.mze.cz – a Státního zemědělského intervenčního fondu – www.szif.cz. Na těchto stránkách se můžeme blíže seznámit s jednotlivými podopatřeními, vztahujícími se k lesnímu hospodářství.
Jsou jimi úspěšně přijaté plně hrazené projekty obnovy lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami, tedy především větrem nebo požárem, a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, např. protipovodňových.
Dalším podopatřením jsou investice do lesů. Výstavba lesní dopravní sítě, zařízení upravující vodní režim, podpora návštěvnosti lesa a pořízení strojů užívaných v lesnictví a na údržbu cest a vodotečí – to jsou oblasti, ve kterých je vyžadována poloviční spoluúčast žadatele. To je velkou nevýhodou pro obce, které nemohou použít svůj rozpočet pro krytí nákladů. Ministerstvo financí pro tyto případy doporučuje založení obchodní společnosti, tedy víceméně samostatného ekonomického subjektu. Pro tyto případy je to jediné možné řešení, obchodní společnosti nejsou účetně závislé na obecních rozpočtech.
Sdružování majitelů lesů – idea spojování vlastníků tak, aby společenství mělo alespoň 10 vlastníků a hospodařilo na nejméně 150 ha – oproti jiným zemím poněkud vázne. Ve státech jako je Švýcarsko, Rakousko a podobně, není tato praxe řídkým jevem. Sdružení vlastníků využívají společně technického vybavení a dělí se o další náklady, spojené s hospodařením v lese. U nás, bohužel, podmínky tomuto trendu nepřejí. Zkušenosti jednotlivých vlastníků s někdejší násilnou kolektivizací jsou příliš traumatické na to, aby chovali důvěru v jakoukoli formu sdružování. Příklady ze zahraničí ovšem nasvědčují, že takováto forma spolupráce je pro všechny zúčastněné přínosná.
Posledním bodem programu RVMZ je zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd. Projekty jsou hrazeny plně dle sazebníku, podle toho, zda se jedná o dřeviny listnaté (92 000 Kč/ha), jehličnaté (74 000 Kč/ha), či jde-li o péči o založený porost (12 000 Kč/ha po dobu 5 roků).
K tomu je nutno poznamenat, že Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) poskytuje podporu na zalesňování půd zemědělsky využívaných.
- Jaké jsou zkušenosti s tímto operačním programem?
 Oproti zemědělcům, kteří již mají zkušenosti s předvstupním unijním fondem SAPARD, mají lesníci drobnou nevýhodu. Členové Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR plně nevyužívají možností poskytnutých SZIF. Zemědělci si již stačili zvyknout na administrativní náročnost připravovaných projektů a podávaných žádostí, lesníky to teprve čeká. Zatím požádali teprve o polovinu prostředků z programu RVMZ. Zpočátku bylo důvodem nízké povědomí o poskytovaných financích, následuje složitost projektů provázená obavami z neúspěchu. Na druhou stranu - z podaných žádostí jich 78 % bylo úspěšných.

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích, poskytované původně MZe a poté jednotlivými kraji, klesly z původních 800 mil. ročně na zhruba polovinu, v rozpočtu se volných prostředků dostává stále méně. Je proto nutné, aby se jednotliví vlastníci naučili využívat právě prostředků unijních.

- U strojů pořizovaných s podporou Operačního programu RVMZ se předpokládá, že budou využívány jen na majetku, obhospodařovaným žadatelem. Je tomu tak, že příjemci podpory by měli využívat dotované stroje jen u sebe a nenarušovat tak hospodářskou soutěž?
SZIF upozorňuje žadatele pomoci 1.3.2 Investiční záměr d) pořízení strojů, že dle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže může dojít k porušení hospodářské soutěže v případě, že příjemce pomoci použije získanou podpořenou techniku jinde než u sebe, a to za úplatu. Existuje tak riziko narušení hospodářské soutěže na trhu poskytování služeb stroji a následně také riziko postihu ze strany Evropské komise.
Ze stanoviska ÚOHS plyne, že žadatelé by tedy ve vlastním zájmu neměli dotovanou technikou narušovat hospodářskou soutěž.
- Můžete se podělit o zkušenosti s využíváním RVMZ?
Městské lesy Hradec Králové, a. s., hospodaří na pronajatém historickém majetku města Hradce Králové na celkové rozloze 3820 ha. V březnu roku 2005 jsme podávali 2 žádosti na zalesnění bývalých zemědělských půd. Vypracovali jsme je sami, nevyužili jsme služeb zprostředkovatelů. I přes počáteční souhlasné přijetí musely být žádosti přepracovány. Po administrativních omylech byly žádosti kladně přijaty a v polovině října jsme mohli zahájit práce na zalesňování 3,5 ha. Dne 16. listopadu, po návštěvě kontrolního orgánu Státního zemědělského intervenčního fondu, nám byla převzata žádost o proplacení výdajů podle stanovených sazeb a tak byl celý projekt zdárně realizován. Nyní čekáme na proplacení financí za realizovaný projekt z EU a MZe.
- Co nového přinese Evropský fond rozvoje venkova EAFRD pro vlastníky lesa v období 2007–2013?
Dotace do Evropského fondu rozvoje venkova EAFRD jsou závislé na prioritním rozhodnutí Evropské unie o uvolnění částky pro rozvoj venkova. Dosud však nedošlo k dohodě mezi jednotlivými zeměmi o finančním objemu, uvolněném z rozpočtu Evropské unie.
V České republice v současnosti probíhá národní diskuse o prioritách při rozvoji venkova a jeho součásti - zemědělství. Jako nejdůležitější se jeví modernizace farem kvůli zvýšení jejich konkurenceschopnosti, dále pak změna struktury zemědělství a krajiny pro celkový rozvoj venkova a nakonec zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, nápravou životního prostředí. Lesnictví je zde chápáno jako součást celého venkovského životního prostředí.
Do 31. 1. 2006 by měl být program rozvoje venkova předložen Vládě ČR a do 30. 5. 2006 Evropské komisi.
- Jaká jsou lesnická opatření programu EAFRD, nahrazujícího Operační program RVMZ?
Podobně jako jednotlivé kraje nyní udílejí finanční příspěvky na hospodaření v lesích, tak EAFRD zvýší hospodářskou hodnotu lesů poskytováním příspěvků na hnojení, vápnění, přirozenou a umělou obnovu lesa, zajištění lesních porostů, prořezávky a probírky. Nebude ovšem možné kombinovat obě podpory, tedy krajské a unijní.
V programu EAFRD se najdou i prostředky na techniku pro finalizaci a tržní hodnocení produktů vytvářením malých provozů na zpracování dřevní hmoty.
EAFRD naváže na operační program RVMZ podporou lesnické infrastruktury výstavbou lesní dopravní sítě, výstavbou zařízení upravujících vodní režim, pořizováním strojů užívaných v lesnictví a podporou na údržbu cest a vodotečí.
Budou podporovány také pozemkové úpravy, seskupování producentů vytvářením organizací výrobců, odbytových družstev, zalesňování zemědělských půd, zakládání porostů rychle rostoucích dřevin, obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, např. protipovodňových.
Z důvodu ochrany přírody se objeví i nová podpora, sledující ponechání částí lesa samovolnému vývoji a zabránění rušení okolí hnízd vybraných chráněných druhů ptáků. Tato opatření mají návaznost na program NATURA 2000. Můžeme sem zařadit i dotace na diferenciaci struktury a textury lesních porostů s důrazem na vyšší zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin, než je dáno zákonem.
Společenský tlak na využívání lesů k rekreaci si vyžádal i podporu neproduktivních investic, jako je usměrňování návštěvnosti lesa různými rekreačními zařízeními a objekty pro pohyb a pobyt návštěvníků.
- Máte nějaký návrh na rozšíření dotačních titulů? Jste s jejich rozsahem spokojen? Jaká je budoucnost dotací Evropské unie?
Nemám návrh na rozšiřování titulů, naplňuje se veškerá lesnická činnost, důležité je prosazení pokrytí všech záležitostí finančními prostředky tak, aby bylo možné realizovat veškeré projekty.
Britský ministerský předseda Tony Blair se podivil nad prohlašovanou nutností navýšení dotací. Nač zvyšovat dotace, když země střední a východní Evropy nejsou schopny čerpat v současnosti nabízené?
Letos bylo čerpáno v celé EU 44 mld. eur, značná snaha je příští rok prosadit 54 mld. eur. Jak vidíte, trend je stoupající a cíle dotační politiky budou naplňovány.
- Měla by být dotační podpora zakotvena v zákoně?
Klade-li zákon určité podmínky, je nutné, aby bylo jasné, jakým způsobem se mají naplňovat. Uvádí-li zákon povinnosti, které jdou nad rámec běžného lesního hospodaření, pak je bezesporu nutné zákonnou normou vyřešit i jejich podporu ze strany státu, neboť on stojí na straně společnosti jako celku a ukládá vlastníku lesa určité povinnosti. Je tedy důležité, aby bylo plnění uložených povinností státem ohodnoceno a aby toto ohodnocení nacházelo oporu v legislativě.
- Jak by vypadalo hospodaření v lesích města Hradec Králové bez pobírání dotací? Jste na nich závislí?
Běžné lesní hospodářství s povinnostmi určenými nad rámec není bez čerpání dotací, kryjících tato zákonná opatření, možné. Bez financí poskytovaných z veřejných rozpočtů bychom a s povinností dodržovat veškerou zákonnost bychom nebyli schopni ve své činnosti pokračovat.
- Co vás jako obecní lesy nejvíce trápí a těší?
Těší mě zájem obyvatel města Hradce Králové o městské lesy, naše společnost se celou dobu snaží o zlepšování funkcí lesa, především rekreační funkce lesa, o vytváření zázemí pro obyvatele města a další návštěvníky lesa.
Trápí mě vandalismus jiné skupiny tak zvaných návštěvníků, ničících zařízení vybudované ke zlepšení rekreace a zanechávajících za sebou ročně tuny odpadků, případně hořící kultury od pohozených cigaret. Můžu však s ulehčením zdůraznit, že četnost těchto případů se za 15 let hospodaření snížila.
- Můžete na závěr uvést nějaké aktuality z oblasti dotační politiky, které nebyly zmíněny?

Nejdůležitější novinkou je vyhlášení osmého a devátého kola příjmu žádostí o finanční pomoc z operačního programu RVMZ ministrem zemědělství Janem Mládkem. Žadatelé mohou předkládat své žádosti na všech sedmi regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu v Praze, Brně, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Olomouci a Opavě. Osmé kolo proběhne od 9. do 27. ledna a z lesnictví se bude týkat podopatření zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd. Kolo deváté proběhne od 13. do 31. března a bude zahrnovat veškerá opatření lesního hospodářství, vyjma výše zmíněného zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd.

 

Děkuji za rozhovor, Jan Bercha
(12. 12. 2005, Hradec Králové).

 

 

Městské lesy Hradec Králové, a.s.

- Rozloha 3820 ha
-  Společnost hospodaří na štěrkopískových nánosech u řeky Orlice s nadmořskou výškou nepřesahující 300 m n. m.
-  převládající LVS – 1 M (borové doubravy), 1 P (svěží březové doubravy), 1 Q (březové doubravy.)
-  Počet zaměstnanců - 48, ruční pěstební práce ve všech činnostech prováděny vlastními pracovníky, na mechanizované práce uzavírány smlouvy o dílo.
-  Roční těžba podle nového LHP činí 20 tis. m3 (z toho 25 % nahodilé těžby), od kvalitních pilařských výřezů na speciální zakázky, po běžné sortimenty
-  Zalesnění 15 ha, podíl přirozené obnovy 50 % vysoce kvalitní borovice lesní východočeského ekotypu na okrajových holých sečích s výstavky.
-  Dřevinné složení – borovice lesní 57 %, smrk ztepilý 23 %, dub zimní a letní 7 %, zbytek tvoří celá škála lesních dřevin, včetně introdukovaných. Zajímavé je spontánní zmlazování se borovice vejmutovky na několika stovkách hektarů.
-  Přehled projektů s podporou OP RVMZ
Připravené:   nákup drtiče klestu – cca 250 tis. Kč
            zalesnění bývalých zem. půd “Okrouhlík“ – cca 400 tis. Kč
Realizované:            zalesnění bývalých lesních půd „Borovinka“ – cca 500 tis. Kč

Hospodaření na historickém lesním majetku Města Hradec Králové

Již v roce 1307 získalo město Hradec Králové lesy darem od římského krále Albrechta. Jejich rozlohu zvětšovalo různými transakcemi. Největší část získalo město v roce 1931 odkoupením části Pallaviciniho panství o rozloze 1 600 ha. O své lesy přišlo celkem třikrát. V roce 1547 za účast v odboji proti Ferdinandu I na dva roky, po bitvě bělohorské v roce 1623 mu byly zkonfiskovány na pět let a v roce 1951 byly městu lesy odebrány téměř na 40 let.
Městské lesy Hradec Králové byly zřízeny městem Hradec Králové k 1. 7. 1991 jako příspěvková organizace. Ta byla určena ke správě a obhospodařování historického lesního a rybničního majetku o rozloze cca 3 820 ha, který se městu vrátil ke dni platnosti zákona č. 172/91 Sb. Město jako jedno z prvních v republice začalo na majetku vráceném po 40-ti letech hospodařit. Od roku 2002 hospodaří na tomto majetku akciová společnost Městské lesy Hradec Králové, a.s.
Město Hradec Králové převzalo lesy v značně zdevastovaném stavu, především v rozsáhlých částech zničených větrnými kalamitami. Z tohoto stavu převzatého majetku vyplynula základní funkce Městský lesů Hradec Králové, určená radou města Hradec Králové v roce 1992, a to: „Zlepšení ekologických a rekreačních možností a stavu lesa“.
Pro naplnění rekreační funkce lesa byla v příměstských lesních porostech vybudována odpočinková zařízení, několik lávek, byl vypracován projekt pro příměstské rekreační lesy.
Městské lesy Hradec Králové, a.s., také obhospodařují 11 rybníků a jednu retenční nádrž, připravily otvírku písníku pro dobývání štěrkopísku.
Společnost hospodaří s obratem kolem 44,5 mil. Kč ročně s tím, že tvoří minimální zisk a veškeré zdroje jsou uplatněny pro rozvoj funkcí lesa a vytváření rekreačního zázemí pro obyvatele města a další návštěvníky lesa.    

 

 

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.