Archiv časopisu Lesnická práce

Emanuel Kula, Wojciech Ząbecki

Na smrkových vývratech se vyvíjí široké spektrum kambioxylofágů, z nichž nejvýznamnějšími jsou lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. Na vývraty s nízkou nebo žádnou rezistencí mohou brouci úspěšně nalétat i při nižší populační hustotě. U lýkožrouta smrkového se může na vývratech projevit vyšší plodnost a hustota vajíček na jednu matečnou chodbu. Proto polomová hmota umožňuje namnožení kůrovců a jejich následný útok na živé stojící stromy. Disponibilita k osídlení vývratu je ovlivněna stanovištními podmínkami, mírou propojení kořenového systému vývratu s půdou, vlhkostními poměry, výčetní tloušťkou, dobou vzniku vývratu atd. Podzimní a zimní vývraty mohou být nalétnuty i letní generací lýkožrouta smrkového, přičemž napadení koreluje pozitivně s tloušťkou kmene. Lokality s vývraty v mladších porostech mají sníženou atraktivitu pro lýkožrouta smrkového, ale objevuje se zde nebezpečí ze strany lýkožrouta lesklého a dalších drobných zástupců lýkožroutů.

Vladimír Simanov

Na tuto otázku hledala odpověď studie „Outlook for the Development of European Forest Resources“ (Předpoklad vývoje evropských lesních zdrojů), dokončená v letošním roce Ekonomickou komisí OSN pro Evropu. Cílem této studie bylo posouzení možného vývoje evropských lesních zdrojů, tj. lesů reálně využitelných pro produkci dříví ve 37 státech geografické Evropy (tedy včetně Ukrajiny, Moldavska, Běloruska a Ruska po Ural). V příštích číslech LP se budeme z hlediska prognózy stavu lesních zdrojů detailněji věnovat některým vybraným státům Evropy.

Miloslav Michalčík

Současná doba je v LH často poznamenaná nepřiměřeným rozporem mezi skutečně dosahovanou úrovní nákladů drobných dodavatelů těžebních prací a odměnou, kterou za ni obdrží. Obecně je tato situace nazývána fungováním trhu. Odklon od používání výkonových norem je pochopitelný, protože jsou na současnou dobu příliš podrobné a složité. Vyžadují zjišťování mnoha podkladových údajů, navíc některé z nich často jedna z jednajících stran ani nemá k dispozici (např. bonitní stupeň). To však nic nemění na skutečnosti, že faktická (tedy reálná) použitelnost norem se nezměnila, neboť se nezměnila většina technologií, a tím nebyla zpochybněna jejich technická zdůvodněnost. Ta odráží nejen potřebu vyjádřit vyrobené množství měrných jednotek, ale především hlediska technologická, hygienická a ochrany a bezpečnosti práce; tedy prvotní podmínky, které mají zajistit pracovníkovi možnost dlouhodobého výkonu práce bez újmy na jeho zdraví a osobnosti. Mám neodbytný dojem, že tento pohled na normy spotřeby práce se z „trhu práce“ jaksi vytratil.

Ivo Šanc

Není pochyb o tom, že naše lesnictví vykročilo do Evropy. Mělo by na cestě evropským lesem pokračovat dál a postupovat na této cestě nejenom díky tomu, že český lesní dělník nebo operátor harvestoru je lacinější pracovní silou, ale je na čase, aby české lesnictví proniklo i houštinou bruselské administrativy na výsluní, tam, kde se rozhoduje o rozvoji oboru a kde se vytvářejí evropské koncepce a politiky na dlouhá období. Účast na těchto evropských aktivitách není jenom příležitostí, jak zajistit prosperitu a udržitelný rozvoj lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu v ČR, ale je i příležitostí k uplatnění potenciálu našich odborníků. V neposlední řadě je i skvělou obchodní příležitostí.