Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 09/06

Úvodník 9/2006

Vážení čtenáři,

přál bych si, aby tak jako končí prázdniny, končilo i nejasné období v lesnictví, aby bylo možné pracovat podle jasných, předem daných pravidel a aby mezi jednotlivými firmami, mezi dodavateli a odběrateli, mezi s.p. Lesy České republiky a jejich smluvními partnery panovala důvěra.

Editorial 9/2006

Vážení čtenáři,

léto se svými všemožnými extrémy (od povodní přes období vytrvalého sucha a lesních požárů až po chladný srpen) končí a nadchází podzimní sezóna. Kromě zalesňování a ochrany kultur proti zvěři bude asi značnou část lesnictva nejvíce zajímat složitá situace kolem nových výběrových řízení s. p. LČR, jejichž příprava se pomalu rozbíhá. Také tohoto tématu se týká rozhovor pro zářijové číslo s předsedou nedávno vzniklého Sdružení podnikatelů v LH, včetně některých souvisejících ohlasů.

Principem je rovnoprávné postavení pro všechny

Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství při Agrární komoře si klade za cíl zastupovat, hájit a prosazovat zájmy podnikatelů v lesním hospodářství v celé České republice.

Pro své členy působí jako výkonný i poradní orgán v záležitostech spojených se státní správou, podnikatelským prostředím i médii. Sdružení zastupuje firmy s celkovým ročním obratem přesahujícím 4 miliardy korun. Sdružuje fyzické a právnické osoby, které vyvíjejí stejnou nebo obdobnou podnikatelskou činnost v lesním hospodářství, jsou významnými vlastníky těchto subjektů nebo svou činností výrazně ovlivňují všechny uvedené skupiny.

Rovnost hlasů nemusí být vše

Oblast lesního hospodářství v České republice se v současné době dostala do kritické situace v důsledku známého vývoje smluvních vztahů mezi Lesy České republiky, s.p., a podnikateli. Je možné nalézt shodu řešení vzniklých problémů? Nutnost zaměřit všechnu snahu k odvrácení závažných negativních ekonomických a právních dopadů na oblast lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu k tomu jednoznačně vybízí. Jaký postoj ke spolupráci zaujímá Česká asociace podnikatelů v LH, jsme se zeptali Ing. Josefa Horáka, jejího prezidenta.

Přeprava dříví - Její nesnáze a možnosti řešení

Řešení specifických aspektů provozování silniční nákladní přepravy dříví a s tím spojených problémů, jako jsou tonáže, výjimky, společné hromadné nákupy investic a spotřebního zboží a podobně, si klade za cíl nově vzniklé Sdružení dopravců dřevní hmoty ČR, o. s. Organizace sdružuje dopravce komodity dřevní hmoty pro řešení a prosazování jejich specifických zájmů a problémů.

Setkání k problematice stavu a ochrany lesů v ČR

Petr Petřík

V průběhu tohoto roku se zrodilo několik rozdílných stanovisek ke stavu a ochraně našich lesů, jež rozvířila mediální prostor. Přes záplavu nejrůznějších názorů je jisté, že zde dosud chyběla seriózní diskuse nad tématy ochrany a stavu lesa napříč zástupci lesnické, odborné a ochranářské veřejnosti stran mediálních přestřelek. Vznikla tak potřeba vyvolat schůzku představitelů všech subjektů, majících ve svém zájmu les, ať z hospodářského, odborného nebo environmentálního hlediska, a obnovit diskusi na věcné rovině.¨

Porostní zásoby zjištěné v NIL ČR 2001–2004

Martin Černý, Jan Pařez, Vladimír Zatloukal

Údaje o výši porostních zásob lesů v České republice jsou velmi důležitým výstupem prvního cyklu Národní inventarizace lesů ČR (NIL). První výsledky, které publikoval kolektiv pracovníků ÚHÚL pod vedením Ing. Štěrby v září 2005 (LP 9/2005), vyvolaly řadu otázek, protože průměrné hektarové zásoby jsou výrazně vyšší než dosud publikovaná data. Vysoké hodnoty porostních zásob naznačují možnost zvýšit těžby a to u některých odborníků vyvolává obavy z možného přetěžování lesů. ÚHÚL neposkytuje možnost pracovat s údaji NIL ČR nikomu dalšímu a ani po dvou letech od ukončení terénních prací nepřišel s hlubší analýzou a detailnějším tříděním výsledků. I bez přístupu k datům NIL je nicméně možné analyzovat alespoň základní aspekty výpočtu porostních zásob.

K výsledkům NIL 2001–2004 a předchozích inventarizací lesů

Zdeněk Kadlus

Je pochopitelné, že Národní inventarizace lesů 2001–2004 a Inventarizace lesů 1950 (včetně dalších etap) se navzájem liší podle stavu a změn socioekonomických podmínek svými cíli, pojetím, metodikou získávání a zpracování dat a jejich vyústěním, a tím i využitím. Za velmi závažný a podstatný rozdíl lze nepochybně označit rozdíly celkové zásoby dřevní hmoty hroubí, a tím i jejich průměrů na 1 ha. Následující úvahy na toto téma se opírají jednak o přílohu LP 9/2005 „Výsledky národní inventarizace lesů v ČR 2001–2004“, včetně některých dalších informací v tomto periodiku a metodik NIL, jednak o referát prof. Jana Kouby „Změny růstu a přírůstu lesů v České republice“, předneseném na konferenci 31. května 2005 v Kostelci n. Č. l. pod titulem „Růstové funkce v lesnictví“.

Poradenský systém v LH v období 2007–2013

Martin Polívka

V březnovém čísle Lesnické práce jsme informovali lesnickou veřejnost o vznikajícím poradenském systému pro lesní hospodářství. Každý členský stát EU je povinen podle Nařízení Rady 1782/2003 zřídit od 1. ledna 2007 zemědělský poradenský systém, který má zajistit poradenství minimálně pro oblast zákonných požadavků. Zemědělské poradenství se zaměřuje na dodržování zákonných požadavků na půdě a v lesích, požadavků vycházejících z 19 právních předpisů ES (cross compliance), na trvale udržitelné hospodaření a na ochranu životního prostředí.

Hmyzí škůdci blatkové kleče na Šumavě

Václav Skuhravý, Marcela Skuhravá

Porosty blatkové kleče (Pinus x pseudopumilio), křížence borovice kleče a borovice blatky, zaujímají na Šumavě plochu okolo 1200 ha. Tento druh pokrývá téměř všechna rašeliniště, jejichž největší koncentrace o rozloze 450 ha se nachází na Modravských slatích, tj. na území, které odvodňuje z jedné strany Luzenský a z druhé strany Roklanský potok. Mimo toto území patří k rašelinným plochám Jezerní slať, Ždárské rašeliniště, Mrtvý luh a Stráženská slať. V minulosti byl rozsah ploch pokrytých blatkovou klečí větší. Schreiber, vedoucí rašelinářské stanice na Hoře Sv. Šebestiána, se v roce 1934 domníval, že rozsah klečových porostů na Šumavě byl okolo 40000 ha. Porosty blatkové kleče jsou významné z ekologického a ochranářského hlediska, a proto by jim měli věnovat pozornost jak lesníci, tak i pracovníci ochrany přírody.