Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 10/06

Věcný záměr nového lesního zákona má zpoždění

Jiří Staněk

Podle plánu legislativních prací vlády na rok 2006, schváleného usnesením vlády č. 1651 ze dne 21. prosince 2005, má ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí předložit Vládě České republiky do konce roku 2006 věcný záměr nového zákona o lesích. Jde o náročný legislativní úkol, na jehož řešení čeká s napětím nejen odborná lesnická veřejnost, ale i vlastníci lesů, ekologové, podnikatelé v lesním hospodářství i četné další subjekty.

Dosavadní stav příprav věcného záměru nového zákona o lesích však dává tušit, že jako ucelené legislativní dílo připomínkované jak nejdůležitějšími lesnickými subjekty, tak zejména v tzv. meziresortním připomínkovém řízení, věcný záměr nového zákona o lesích již do konce tohoto kalendářního roku zřejmě předložen nebude.

Obrana proti kůrovcům v porostech se silným výskytem václavky

Radomír Mrkva, Jaroslav Kuchařík

Častým problémem zejména ve smrkových porostech na živných stanovištích nižších a středních poloh je silné hynutí stromů po napadení kůrovci nebo václavkou, často jde o postižení kombinované. Zatímco aktivní obrana proti václavce není možná, proti kůrovcům je systém obrany již dokonale propracovaný. Problém, který musí řešit lesnická praxe, spočívá v tom, zda společný výskyt fytofágů, z nichž každý je pro smrk smrtelně nebezpečný, mění nějakým způsobem klasické metody obrany, zvláště pak odchyt kůrovců do lapáků. To je diskutabilní zvláště za situace, kdy se v merocenózách kůrovců vyskytuje lýkožrout severský (Ips duplicatus Sahlb.), který nenalétá na ležící dříví. Mimo to panuje v lesnické praxi názor, že stromy napadené václavkou, poražené jako lapáky, nejsou pro kůrovce tak atraktivní jako stromy nepostižené. Provozní zaměstnanci se proto pozastavují nad tím, zda je za takové situace vůbec účelné lapáky klást.

Jaké budou lesy v roce 2040? Střední a východní Evropa, Skandinávie a Pobaltí

Vladimír Simanov

V minulém čísle LP (str. 21-23) byly uvedeny celkové údaje ze studie „Outlook for the Development of European Forest Resources“ (Předpoklad vývoje evropských lesních zdrojů), vypracované Ekonomickou komisí OSN pro Evropu, jejímž cílem bylo posoudit vývoj evropských hospodářsky využívaných lesů. Dnešní pokračování je věnováno detailním údajům o první skupině evropských států - o České republice, Slovensku, Polsku, Německu, Rakousku, Maďarsku, Švýcarsku, Dánsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Bělorusku, Moldavsku, Ruské federaci a Ukrajině.

Opodstatněnost introdukovaných dřevin na Slovensku

Ochránci přírody na Slovensku a odpůrci výskytu introdukovaných dřevin zvyšují tlak na jejich postupné a úplné odstranění ze slovenské přírody. Argumentují tím, že nepůvodní dřeviny tu nemůžou mít své místo, protože některé z těchto dřevin jsou natolik agresivní, že vytlačují původní dřeviny a zásadně mění biodiverzitu porostů. Zkušenosti lesníků z Odštěpného závodu (OZ) s. p. LESY SR v Palárikove naopak ukazují na vzrůstající význam introdukovaných dřevin z ekologického i ekonomického hlediska. Uznávaným odborníkem na tuto problematiku je na Slovensku ředitel OZ Palárikovo Ing. Ladislav Varga, CSc., který je erudovaným teoretikem i zkušeným praktikem zároveň.

IV. ročník poháru LP v malé kopané s nebývalou účastí

Jan Bercha

Překvapivý, ohromující zájem lesníků o putovní dubový špalek Lesnické práce rozklepal okenní tabulky kosteleckého zámku. Takový hlad po dřevě snad zaznamenala jen Marie Terezie, arcivévodkyně rakouská a královna uherská a česká, a ta úlekem vydala lesní patenty, aby tak silnou potřebu zažehnala.