Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 11/06

Úvodník 11/2006

Vážení čtenáři,

pomalu končí rok 2006 a s ním i krátké programové období 2004-2006, ve kterém jsme měli poprvé možnost čerpat finanční prostředky z evropských zdrojů. Něco končí, něco nového začíná – je čas bilancovat a hledět do budoucnosti. Tou je v případě podpor ze zdrojů Evropské unie, dostupných pro lesní hospodářství, nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013. Pojďme si shrnout pár faktů souvisejících s jeho přípravou.

Editorial 11/2006

Vážení čtenáři,

v posledních několika týdnech zahýbaly lesnictvím především dvě události. Tou první je vyhlášení jednoročních tendrů LČR na práce v lesích. Zájemci mají na předložení nabídek čas do 13. listopadu a vítězové by měli na svých jednotkách začít pracovat od 1. 1. 2007. Během příštího roku by LČR měly vyhlásit takzvané střednědobé tendry na nejméně tři roky. Smlouvy z nich by platily až po skončení smluv z jednoročních tendrů, tedy od ledna 2008. Reakce jednotlivých společností a zájmových skupin k vyhlášení VŘ si můžete přečíst v tomto čísle Lesnické práce, reakce jednotlivých lesníků pak např. pod jednotlivými zprávami z tisku na www.silvarium.cz.

Majetek musí být ziskový

Na lesích ve vlastnictví státu jsou závislé všechny lesnické firmy v naší republice. Soukromí vlastníci k hospodaření na svých majetcích přistupují rozdílně. Buď hospodaří ve vlastní režii, nebo ke správě majetku využívají jiných ekonomicky výhodných způsobů. Jak je to na majetku Ing. Jeronýma Colloredo-Mannsfelda, jsme se zeptali Ing. Josefa Myslivce, ředitele Lesní a rybniční správy JCM Zbiroh.

Certifikace FSC - dobrovolně, nebo násilím?

Jan Řezáč

K certifikaci lesů toho již bylo napsáno hodně. Není to tedy žádné nové téma. Možná, že už ani není tak zajímavé, aby stálo za pozornost, protože z certifikace se stala všední realita a certifikuje se kdeco. Asi se i shodneme, že lesnictví potřebuje zvýšit svoji důvěryhodnost v očích veřejnosti, a k tomu by mohl princip certifikace pomoci. Přesto bych se rád pokusil tímto článkem znovu vyvolat diskusi o zdánlivě vyřešené otázce certifikace lesů.

Ještě jednou k věcnému záměru nového lesního zákona

Jiří Staněk

V předchozím čísle Lesnické práce byl uveřejněn příspěvek týkající se přípravy věcného záměru nového lesního zákona. K tomuto tématu lze uvést některé další věcné problémy a naznačit možná řešení.

Konečně jasno v otázce právní povahy nároku na náhradu újmy

Martin Flora

Od doby, kdy byly uplatněny první nároky na náhradu újmy za omezení hospodaření v lesích podle novelizovaného § 58 zákona č. 11/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., začaly orgány ochrany přírody přijímat první žádosti o poskytnutí náhrady. O těchto žádostech pak pravidelně zahajovaly správní řízení, v nichž jako s účastníky jednaly vedle žadatele též s obcemi podle § 71 zákona č. 114/1992 Sb. Ačkoliv šlo o správní řízení velmi neobvyklého typu, v nichž správní orgány v rozporu s § 32 „starého“ a § 50 „nového“ správního řádu ponechávaly veškeré dokazování na žadatelích o náhradu újmy, aby pak shromážděné podklady vrchnostensky posoudily a (ve většině případů) po několika měsících rozhodly, že žadatel nárok na náhradu újmy nemá, šlo o správní řízení zakončená vydáním standardních rozhodnutí se všemi předepsanými náležitostmi.

Vzácné a ohrožené druhy lesních dřevin

Veronika Lukášová

Získáváním sadebního materiálu, šlechtěním v podmínkách přirozených i in vitro, úspěšností výsadeb, zásadami výchovy, pěstování a možnostmi využití vzácných a ohrožených lesních dřevin se zabýval seminář ČSL, pořádaný 10. 10. 2006 v Roztokách na Křivoklátsku. V rámci tohoto semináře byly pod pojem „vzácné a ohrožené dřeviny“ zahrnuty především: třešeň ptačí, hrušeň obecná, jabloň obecná, jeřáby (břek, muk, oskeruše a j. prostřední), jilmy a tis červený a některé další.

Výchova smrkových porostů a odolnost vůči polomům

Marian Slodičák, Jiří Novák

Smrk ztepilý je a do budoucna zůstane naší nejdůležitější hospodářskou dřevinou. V současnosti tvoří cca 55 % podíl na druhové skladbě lesů. Pěstuje se téměř ve všech stanovištních podmínkách, od lužních lesů po 8. LVS. Rozmanitost přírodních podmínek však vyžaduje diferenciaci pěstebních postupů i hospodářských cílů.

Sadbou či síjí založené stejnověké smrkové porosty jsou vysoce umělou strukturou, která nemůže existovat bez náležité pěstební péče, a na většině stanovišť, kde má smrk své optimum (5.–8. LVS), je nutno počítat s určitým stupněm ohrožení.

Poškození lesních porostů s převahou smrku v posledních letech sice klesá, dlouhodobě však dosahuje vysokého podílu (téměř 50 % etátu bylo v posledních deseti letech vytěženo nahodile).

Současný stav ochrany lesa proti polomům

Ivo Vicena

Rozsah nahodilých těžeb je v České republice stále vysoký. V roce 1960 činil průměrně 10 %, od roku 1976 do r. 2004 již 38 %. Z toho zaujímaly polomy plných 84 %. Pozornost, kterou věnuje lesnická teorie biotickým škodám, se nyní projevuje kladně v tom, že nahodilé těžby způsobené hmyzem a houbami za léta 1999–2004 obnášely celkem 18 %. Tento příznivý výsledek je způsoben vědeckým zkoumáním biotických činitelů, stále dokonalejší integrovanou ochranou, aplikací pesticidů, používáním biologických metod ochrany, dokonalejší diagnostikou patogenů a také vývojem účinných technických prostředků včetně strojové a letecké techniky i geografických informačních systémů (GIS).

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ CHOROBY A ŠKŮDCI TOPOLŮ

Martina Malinová

Všechny druhy topolů vyžadují pro svůj dobrý růst a celkovou vitalitu specifické pěstební podmínky, které je nutné respektovat. V současné době se topol dostává do popředí zájmu zejména jako zdroj biomasy a dřevní hmoty. Topoly jsou také využívány jako významný krajinotvorný prvek. Spektrum škodlivých činitelů, jejich význam, nutnost kontroly jejich výskytu a způsob ochrany závisí právě na typu kultury a pěstovaných klonech. Obecně nejzranitelnější jsou husté výsadby mladých rostlin (školky, matečnice, plantáže).