Vzácné a ohrožené druhy lesních dřevin

Veronika Lukášová

Získáváním sadebního materiálu, šlechtěním v podmínkách přirozených i in vitro, úspěšností výsadeb, zásadami výchovy, pěstování a možnostmi využití vzácných a ohrožených lesních dřevin se zabýval seminář ČSL, pořádaný 10. 10. 2006 v Roztokách na Křivoklátsku. V rámci tohoto semináře byly pod pojem „vzácné a ohrožené dřeviny“ zahrnuty především: třešeň ptačí, hrušeň obecná, jabloň obecná, jeřáby (břek, muk, oskeruše a j. prostřední), jilmy a tis červený a některé další.

Význam a problémy pěstování vzácných lesních dřevin

Prof. J. Kobliha coby odborný garant akce v úvodu upozornil na fakt, že skupina tzv. cenných listnáčů nabývá v rámci lesnictví stále na významu. Kromě funkce zvyšování biodiverzity mají i ekonomickou hodnotu – jejich dřevo má dobré mechanické vlastnosti a zajímavý estetický efekt. Jelikož jsou přírodní zdroje omezené, začínají se tyto dřeviny v Evropě pěstovat plantážním způsobem. Zásadním problémem je nedostatek kvalitního sadebního materiálu, proto se na tyto druhy zaměřuje množství genetických výzkumných programů. Intenzivnější pěstování cenných listnáčů v běžném lesnickém provozu provází legislativní nedostatky – překročit podíl MZD stanovený pro určitý HS bývá problematické a ekonomicky nevýhodné. Současný systém příspěvků na hospodaření v lesích totiž umožňuje vyplácet příspěvky na zalesňování pouze do výše 1,3násobku stanoveného podílu MZD, takže majitel lesa si vyšší náklady v případě, že chce vysadit vyšší podíl těchto dřevin, musí nést sám, navíc ve prospěch budoucích generací. 

Vzácné dřeviny z mnoha úhlů pohledu

Vzácné a ohrožené dřeviny v křivoklátských lesích představil zástupce LČR, LS Křivoklát Ing. M. Pecha. Vysvětlil důvody vyšší druhové diverzity dřevin na Křivoklátsku a uvedl podrobnosti k výskytu třešně, břeku a tisu. Na závěr vyslovil přání, aby porosty se zastoupením těchto dřevin jednou mohly splnit své hospodářské poslání a neskončily v návrhu na některou z kategorií chráněných území, jak k tomu občas dochází.

Ing. M. Hajnala a prof. J. Kobliha (FLE ČZU) připravili přehled o šlechtění třešně ptačí v ČR a v Evropě. Třešni stejně jako dalším ušlechtilým listnáčům je v Evropě věnována pozornost především v programu EUFORGEN. Nejrozsáhlejší šlechtitelské programy s třešní ptačí jsou realizovány v Německu a Francii. V ČR se výzkumu šlechtění třešně ptačí věnuje nejvíce FLE ČZU v Praze v rámci řešení projektu NAZV EP 7138 „Šlechtění a pěstování třešně ptačí (Prunus avium L.) v ČR“.

Doc. V. Hynek (MŽP) hovořil o příčinách vzácnosti, vztahu vzácnosti a míry ohrožení, o administrativně-právní ochraně dřevin a o jejím managementu. Přestože je podle něj realizována celá řada konkrétních opatření zaměřených na podporu vzácných a ohrožených druhů dřevin, chybí však komplexnější přístup vycházející z vyhodnocení skutečného stavu. Větší pozornost je věnována dřevinám stromového vzrůstu a keře jsou opomíjeny.

Ing. J. Kaňák (VÚLHM) sdělil některé detaily o problematice taxonomie a zachování genofondu borovice blatky (Pinus rotundata). Populace je v současnosti ohrožena apatií ze strany LH (malý hospodářský význam), nedostatečnou ochranou orgánů ochrany přírody (pouze konzervace současného stavu) a křížením s borovicí lesní, popř. jiných taxonů agregátu Pinus mugo. Výskyt zachovalých populací se omezuje na Farské bažiny (Český les), Červené a Široké blato (Třeboňsko) a Rejvíz (Jeseníky).

O provozní zkušenosti se zachováním genofondu vzácných dřevin se podělil Ing. O. Hrdlička (LČR, KI Plzeň). Upozornil na nutnost koncepčního řešení zachování genových zdrojů těchto dřevin a uvedl příklady ze s. p. LČR (genové základny, rodičovské stromy, semenné sady). Upozornil na fakt, že pro zvýšení zastoupení vzácných dřevin je klíčová spíše uměná obnova, mj. kvůli škodám zvěří.

Ing. J. Cafourek, Ph.D., (Semenářský závod LČR) ve svém příspěvku rozebral jednotlivé vzácné dřeviny z pohledu semenářství a školkařství (sběr semen a produkce sadebního materiálu) s tím, že k jejich pěstování mnoho školek v poslední době přistupuje jako k alternativě okrasných dřevin.

V současné době se vzácné dřeviny mohou vegetativně množit nejen řízkováním a roubováním, ale i pomocí technologií in vitro, jimiž se zabývali Ing. J. Vítámvás, Ph.D., a Ing. M. Mauleová (FLE ČZU). Vyselektované genotypy je možné za pomocí in vitro technik dlouhodobě uchovat v genových bankách (kryoprezervace) a vystavením kultur různým podmínkám a selektivní zátěži lze získat výraznou genetickou variabilitu. Ing. P. Kyzlík (ČLS) pro zajímavost upozornil na památné či jinak významné jedince jednotlivých zmíněných druhů dřevin rostoucí v lesích.

V diskusi zazněl mj. požadavek na dostatečnou kvalifikaci pracovníků provádějících ožínání a prořezávky v uměle založených výsadbách, právě při nich totiž přijdou často části výsadeb vzácných listnáčů nazmar.

Připraveno s využitím sborníku.