Riziko vzniku kůrovcové kalamity
Miloš Knížek, Jan Liška
Z minulosti je známa celá řada abiotických poškození jehličnatých (smrkových) lesních porostů kalamitního rozsahu, po nichž zpravidla následovalo přemnožení podkorního hmyzu. Jejich rozsah určovaly zejména tři faktory, a to včasnost a způsob zpracování (asanace) poškozené hmoty, výchozí stav populačních hustot podkorního hmyzu a konkrétní průběh povětrnostních vlivů po abiotické kalamitě.
Polomy a podkorní hmyz – stručný pohled do historie
Rámcový přehled situace v průběhu 20. století je dobře zdokumentován zejména v pracích Kudely (1946, 1980) a Skuhravého (2002).
V první polovině minulého století byla situace nejvážnější v závěru 40. let, kdy důsledky válečných škod a sucha byly příčinou vzniku velké kůrovcové kalamity, jíž padlo za oběť několik milionů m3 jehličnatého dříví.
V druhé polovině minulého století se situace postupně zhoršovala, zejména v souvislosti s kombinovanými účinky abiotických a antropogenních poškození lesa (tzv. imisní kala-mita v severních pohraničních horských oblastech), doprovázených přemnožením podkorního hmyzu (svou roli jistě sehrála rovněž změna zákona o lesích v r. 1977). Objem poškozené hmoty se pomalu zvyšoval, v 70. letech se pohyboval v rozmezí 25–30 mil. m3 (25 mil. m3 živelní, 3,5 mil m3 kůrovcová), během 80. let pak překročil 50 mil. m3 (44 mil. m3 živelní, necelých 8 mil. m3 kůrovcová). Tomu odpovídaly postupně narůstající podíly nahodilých těžeb. Na přelomu 80. a 90. let a později zasáhlo západní a střední Evropu několik orkánů, hlavně Vivian, Wiebke (Evropa cca 120 mil. m3, ČR 8,5 mil. m3) a Lothar (Evropa 197 mil. m3, ČR 2 mil. m3), které v České republice napáchaly menší škody než v západní Evropě. V následujících letech pak v souvislosti se změnami společenských poměrů, jež v počátečním období vedly k poklesu intenzity vykonávaných obranných opatření, a vzhledem k panujícímu teplému a suchému počasí první poloviny 90. let, došlo k doposud největšímu rozvoji přemnožení podkorního hmyzu (v letech 1993 až 1996 bylo na území republiky evidováno přes 6 mil. m3 kůrovcového dříví, za celé desetiletí to pak bylo přes 8 mil. m3).
V tomto desetiletí bylo za roky 2000–2005 evidováno cca 16 mil. m3 živelní kalamity a cca 4 mil. m3 kůrovcového dříví (z toho však cca 700 tisíc m3 lapáků). Na první pohled může toto konstatování působit poněkud paradoxně, neboť v posledních letech bylo opakovaně zdůrazňováno, že celkový zdravotní stav lesů se v ČR spíše zlepšuje. To se však týká spíše fyziologické stránky existence lesních dřevin (důsledky změn v imisní zátěži) než otázek statické stability, rizika vzniku polomů a potažmo i následného výskytu podkorních škůdců. Na druhou stranu však lze obecně uvést, že ačkoliv objem současné živelní kalamity je značně velký, jedná se až na výjimky spíše o málo soustředěné plochy a může tedy platit, že po včasném vyklizení a asanaci nebudou škody tak výrazné, jak se nyní jeví.
Výše uvedené je pro přehlednost dokumentováno za posledních 40 let v grafu a v tab. 1, jež upřesňuje situaci po roce 2000. Dodáváme, že pojem podkorní škůdci (kůrovci) je potřebné chápat ve smyslu dominantního postavení lýkožrouta smrkového (Ips typographus (L.)).
Poškození lesů ve střední Evropě orkánem Kyrill
Orkán Kyrill, jenž udeřil na území střední Evropy 18. a 19. 1. 2007, způsobil v celé oblasti rozsáhlé materiální škody, jež jsou postupně evidovány, sumarizovány a vyhodnocovány (oceňovány). V lesních porostech je rozsah poškození odhadován na 55 mil. m3 polomové hmoty (zlomů a vývratů), převážně ve starších věkových třídách. Přestože jsou doposud uváděná čísla předběžná a jistě budou postupně upřesňována, již v současnosti umožňují si udělat představu o rozsahu kalamity u nás a našich sousedů. Níže uvedená data byla excerpována převážně z webových stránek příslušných ministerstev či lesnických výzkumných ústavů jednotlivých zemí, jejich přehled je součástí připojené tab. 2.
V Německu je rozsah kalamity odhadován na cca 20 mil. m3, přičemž Bavorsko hlásí 4 mil. m3 a Sasko 1 mil. m3. V Rakousku je rozsah kalamity odhadován přes 2 mil. m3, přičemž spolkové země Horní a Dolní Rakousy evidují většinu poškozeného množství (D. Rakousy – 1 mil. m3, H. Rakousy – 0,6 mil. m3). Z Polska jsou v celostátním měřítku k dispozici pouze velmi rámcové informace, celková výše kalamity je odhadována na cca 1,5 mil. m3 (většina polomů je soustředěna v přiléhajících hornoslezských oblastech (Wroclaw, Katowice). Ze Slovenska je hlášeno pouze 0,1–0,2 mil. m3.
Z okolních středoevropských zemí je tedy celkem hlášeno kolem 10 mil. m3 polomového dříví (z celkové plochy cca 5–6 mil. ha lesů, resp. cca 3 mil. ha smrkových porostů).
Aktuální situace v ČR
Také v našich podmínkách probíhá v současnosti inventarizace škod způsobených orkánem Kyrill. První odhady míry poškození lesních porostů svědčí o kalamitě značného rozsahu, jež dokonce přinutila Vládu ČR vyhlásit v nejohroženějších oblastech stav nouze spojený se zákazem vstupu do lesa, jenž platil do 5. února 2007.
Celková výše kalamity z území nestátních lesů se pohybuje kolem hodnoty 2,5–3 mil. m3. Z území státních lesů je celkem hlášeno kolem 6,6 mil. m3 kalamitního dříví. Pokud bychom pomocí údajů ze státních lesů provedli prostý přepočet na celou rozlohu lesů v Česku, obdrželi bychom údaj kolem 11 mil. m3 kalamitního dříví. Protože však státní lesy zaujímají největší část vrchovinných a horských lesů, jež jsou kalamitou postiženy nejvíce, reálný odhad se dle našeho názoru v celostátním měřítku pohybuje spíše v rozmezí 9–10 mil. m3.
Z dostupných údajů je tedy zřejmé, že lesní porosty na území ČR jsou orkánem Kyrill na rozdíl od předchozích větrných pohrom poškozeny nesrovnatelně více než v okolních zemích. Sumarizace dostupných údajů o distribuci kalamity v rámci krajů a okresů ČR je patrná na obr. 1. Je z nich zřejmé, že převaha škod je soustředěna v západní polovině území (tj. v Čechách), přičemž zasaženo je především území krajů Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Středočeského, Vysočiny a Královéhradeckého.
Riziko vzniku kůrovcové kalamity
Po velmi teplém a suchém roce 2003, který se rovněž vyznačoval vysokým objemem nahodilé těžby živelního charakteru (cca 6 mil. m3), narostlo prudce nebezpečí velkoplošné kůrovcové kalamity. V roce 2003 bylo evidováno 1,25 mil. m3 kůrovcového dříví (znamenalo to sedminásobný nárůst ve srovnání s rokem 2002). Díky příznivé kombinaci studeného a deštivého počasí a vysoké intenzity obranných opatření uplatňovaných na většině území lesů v ČR se kalamita dále nerozrostla (v roce 2004 bylo evidováno 1,34 mil. m3). V následujícím roce 2005 byl zaznamenán pokles napadení (evidováno cca 0,85 mil. m3) a situace se celkově poněkud stabilizovala.
V okolních zemích však nebyl vývoj tak příznivý a především v Rakousku, Bavorsku a na Slovensku byly kůrovcové těžby opět „rekordní“, stejně jako v letech 2003 a 2004.
V roce 2006 se situace v ČR z pohledu výskytu kůrovců a kůrovcových těžeb příliš nezměnila, resp. celkově došlo k mírnému zhoršení. Tento stav byl ovlivněn především průběhem povětrnostních podmínek (v polovině vegetační sezóny bylo zaznamenáno extrémní střídání teplých a naopak chladných period (červenec a srpen), pozdní léto a podzim bylo teplé a suché a po něm následovala extrémně mírná zima, jež v podstatě trvá doposud). Z předběžných údajů lze odhadovat srovnatelnou situaci se stavem z roku 2005, kdy opět nejproblematičtější situace přetrvává v oblasti severní Moravy a Slezska a dále v jihozápadních a jižních Čechách (v samotném Moravskoslezském kraji je evidováno přibližně 40 % kůrovcového dříví).
Úhrnnou výši evidovaného kůrovcového dříví za rok 2006 je na základě dostupných údajů státních lesů a části zaslaných hlášení od lesů obecních a soukromých v současnosti možno odhadnout na cca 1–1,2 mil. m3. Takové množství samo o sobě nelze označit jako kalamitní stav, ale na druhé straně se v žádném případě nejedná ani o stav příznivý. Při zahrnutí regionálních rozdílů lze celorepublikově uvést, že početnost kůrovců je na mnoha místech vysoká a možné nebezpečí vzniku rozsáhlé kalamity je značné, zejména s ohledem na rozsah ležící živelní kalamity, její charakter (značná míra roztroušenosti) a nejistotu budoucího chodu povětrnostních podmínek. Zejména extrémní průběh povětrnostních vlivů, jenž ostatně způsobil i samotný vznik orkánu Kyrill, velmi znesnadňuje jakékoliv prognózy do budoucího období, včetně hodnocení rizika vzniku či rozvoje kůrovcové kalamity.
Na obr. 2 je graficky vyjádřena možná míra rizika vzniku kůrovcové kalamity na území jednotlivých okresů. Uvedené vyplývá ze zhodnocení výše kůrovcových těžeb za uplynulé poslední dva roky, výše kalamitního základu, který je jednoznačně nejvyšší v oblasti Moravskoslezského kraje, a míry poškození orkánem Kyrill. Předpokládaný kalamitní výskyt kůrovcovitých v oblasti Moravskoslezského kraje je odlišného charakteru než situace v Čechách, neboť zde míra postižení orkánem Kyrill nebyla tak výrazná. Kalamitní situaci zde predikujeme zejména na základě znalosti kůrovcové situace v posledních letech.
Vzhledem k tomu, že živelní kalamita se roztroušeně vyskytuje na velké části území republiky stejně jako zvýšený stav podkorního hmyzu, je důležité, aby pozornost nebyla soustředěna pouze do míst nejvíce zasažených. Mohlo by se pak stát, že na ostatním území se zpracování větrné kalamity a aplikace obranných opatření proti podkornímu hmyzu podcení a škody zde vzniklé budou rovněž značné.
Je nutné se zmínit ještě o jednom nebezpečí, více méně společenského rázu. V posledních letech v celém regionu střední Evropy, a tedy i u nás, vzrůstá aktivita nevládních ekologických organizací a hnutí, jež prosazují často nerealistické myšlenky „návratu divočiny“ do středoevropské krajiny. Lze očekávat, že z této strany zazní požadavky částečně nezpracovávat vzniklou kalamitu, zejména pak ve velkoplošných chráněných územích, případně územích Natury 2000. Domníváme se, že s touto skutečností je potřebné počítat a včas vyvolat patřičná jednání s příslušnými odbory Ministerstva životního prostředí, aby byl postup orgánů státní správy koordinovaný.
Závěr
Z výše uvedeného je patrné, že riziko vzniku rozsáhlého následného přemnožení podkorního hmyzu (kůrovcové kalamity), a tím i dalšího poškození lesa, je aktuálně v ČR poměrně značné, a to zejména tehdy, pokud bude nepříznivý průběh povětrnostních podmínek pokračovat a nedojde-li současně ke včasnému zpracování, resp. asanaci většiny kalamitní hmoty, což v současnosti reálně hrozí.
Je proto nezbytné věnovat této otázce prvořadou pozornost a koordinovaným úsilím orgánů SSL a dalších zainteresovaných institucí ve spolupráci s vlastníky lesů vytvořit podmínky pro urychlené zpracování polomové hmoty a nasazení potřebného počtu obranných opatření (za využití polomové hmoty) všude tam, kde to bude potřebné. Je také potřeba diferencovat přístup z pohledu jednotlivých typů vlastnictví, tj. předpokládat, že analogicky jako v minulosti budou největší problémy u tzv. drobných vlastníků lesa. Z minulosti je rovněž známé, že hlavní nápor kůrovcové kalamity v případě nepřijetí adekvátních opatření přichází s jednoletým až dvouletým zpožděním po vzniku abiotického poškození (tuto starou lesnickou pravdu je potřebné mít stále na zřeteli).
K problematice předcházení a tlumení přemnožení podkorního hmyzu (kůrovcové kalamity) existuje dostatek teoretických i praktických zkušeností, nashromážděných generacemi středoevropských lesníků. Tyto informace jsou dlouhodobě programově distribuovány nejširší zainteresované veřejnosti (zejména vlastníkům a uživatelům lesů), a proto lze usuzovat, že po této stránce jsou vytvořeny všechny potřebné předpoklady úspěšného zvládnutí možné kůrovcové hrozby v souladu s platnými zákony ČR.
Lesní ochranná služba je připravena poskytnout všem vlastníkům a uživatelům lesa a orgánům státní správy lesů veškerou odbornou pomoc a ve spolupráci s nimi zabezpečit informovanost o možnostech a způsobech ochrany lesa proti podkornímu hmyzu.
Adresa autora:
Ing. Miloš Knížek, Ing. Jan Liška
VÚLHM, v. v. i.
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: J. Liška