Kalamita na LS Nové Hrady
Petr Žemlička
Večer 19. ledna 2007 se přes střední Evropu přehnal orkán Kyrill, který nebývalou silou zasáhl i území lesní správy LČR Nové Hrady. Odhad následných polomů v lesních porostech, které i pamětníci považují za největší v poválečné historii, dosahuje objemu více než 750 000 m3 dřevní hmoty.
Lesnické hospodaření na LS Nové Hrady
Území spravované LS Nové Hrady o katastrální výměře cca 63 000 ha leží v jihovýchodní části jižních Čech a administrativně zasahuje do bývalého okresu České Budějovice, okrajově pak do okresů Český Krumlov a Jindřichův Hradec. V současnosti obhospodařuje 20 430 ha lesa v majetku České republiky, na výměře 4696 ha obecních a privátních lesů vykonává funkce OLH.
V celé oblasti se v minulosti periodicky objevovaly poměrně významné kalamity, největší pak v roce 1984 (větrná přes 500 000 m3). V důsledku doznívání teplých vzdušných proudů z dunajské kotliny dochází zejména v pozdním podzimu a na jaře k vlhnutí napadlého sněhu, které způsobuje rozsáhlé polomy, stejně jako námraza a vichřice.
Navázáním na tradiční jemné formy lesnického hospodaření (přerušené jen obdobím konce sedmdesátých let a celých let osmdesátých minulého století), orientací na podrostní hospodářství s pouze ojedinělým výskytem holin, maximálním využitím přirozené obnovy pod ochranou hlavního porostu, přeměnou druhové skladby a intenzivními výchovnými zásahy v nižších věkových třídách se zvýšila stabilita lesních porostů. Výši nahodilé těžby obvykle ovlivňuje zvláště rozsah podmáčených stanovišť a výskyt hniloby v porostech poškozovaných loupáním zvěře.
Charakter kalamity
Odlišné přírodní podmínky dvou základních částí (původně dvou LHC i dvou lesních závodů) se projevily i charakterem kalamity v posledních dvou letech.
Třeboňská pánev
Východní část lesní správy tvoří mírně zvlněný reliéf Třeboňské pánve v nadmořské výšce 448 až 509 m, s malými výškovými rozdíly, s plochými vyvýšeninami přecházejícími v široké pánve s četnými rybníky a rozsáhlými rašeliništi. Celá tato oblast leží pod úrovní krajinných inverzí. Geologické a půdní podmínky jsou charakterizovány druhohorními a třetihorními sedimenty. Na písčitých sedimentech jsou rozšířeny všechny druhy podzolů, na jílovitých sedimentech pseudogleje, semigleje, gleje a rašelinné gleje. Na rašeliništích jsou vyvinuty oligotrofní a mezotrofní přechodové rašeliništní půdy. Důležitým faktorem, který zde ovlivňuje hospodaření, jsou fyzikální vlastnosti půdy, vodní režim a klimatická extremita. Rozhodující vliv na výši, kvalitu a bezpečnost produkce má meliorace půdy úpravou vodního režimu a vhodný způsob hospodaření. Oblast pánve byla postižena již loňským těžkým mokrým sněhem z počátku ledna. Vlivem dlouhodobého intenzivního sněžení došlo k rozsáhlému poškození vrškovým polomem v borových, ale i smrkových porostech první až třetí věkové třídy, přičemž některé porostní skupiny druhého a třetího věkového stupně byly zničeny prakticky celoplošně. V menším měřítku se vyskytovaly i vývraty, především na stanovištích ovlivněných vysokou hladinou spodní vody, a to bez ohledu na stáří a stav porostů. Vzhledem k nedostatku kapacit a nutnosti včasného zpracování nahodilé dřevní hmoty bylo nezbytné nasazení veškeré dostupné techniky včetně harvestorových uzlů. Ke značně sníženému zakmenění v porostech tak přibylo i narušení půdního povrchu s následnými změnami vodního režimu pojezdem lesnické mechanizace, často na neúnosných půdách, v klimatických podmínkách loňského roku v první polovině bohatého na srážky. Na takto postižených pěti revírech bylo v roce 2006 zpracováno více než 300 000 m3 kalamitní hmoty.
Počátek letošního roku byl klimaticky jedním z nejteplejších za poslední desetiletí. Souhrnem okolností, počínaje výše popsaným snížením stability lesních porostů, jejich proředěním a narušením půdního povrchu, mnohdy s destrukcí již existujícího odvodňovacího systému, ale i skutečnosti, že půda nepromrzla jako v jiných letech, a silou vichřice, bylo celé území postiženo skupinovitými nebo jednotlivými vývraty. Zlomy se objevují v menším měřítku. Největší škody jsou ve smrkových porostech, které byly poškozeny již v minulém roce. Revíry této oblasti vykazují obdobné objemy kalamitní hmoty jako v roce 2006, nebo vyšší.
Novohradské hory
Zcela odlišná situace nastala v druhé části lesní správy, tvořící souvislý lesní komplex v Novohradských horách, podél státní hranice s Rakouskem. Terén této oblasti je značně členitý, ve východní a severní části se strmými horskými svahy, pokrytými balvanitými sutěmi, s nejvyšší nadmořskou výškou 1073 m (Kamenec). Geologicky náleží oblast Novohradských hor k žulám weinsberského typu s převládajícím biotickým granodioritem porfyrického slohu, jehož zvětráním vznikly hlinitopísčité až štěrkovité, dosti hluboké, středně úrodné až bohaté půdy. Vlivem vysokých stavů jelení zvěře a holosečného hospodářství v minulosti došlo za poslední dvě století ke značné změně druhové skladby a ústupu jedle a buku z porostů. Významné jsou rozsáhlé plochy smrkových porostů, založené na opuštěné zemědělské půdě po vysídlení obyvatelstva, zvláště podél trasy bývalé „železné opony“. Takto vzniklé monokultury nebyly řádně vychovávány a projevilo se zde devastující loupání a ohryz přemnožené jelení zvěře s následnou hnilobou prakticky všech stromových jedinců. I přes výše uvedené zde převládají vysoce kvalitní lesní porosty. Na území loňským sněhovým polomem prakticky nedotčeném postihla vichřice téměř všechny porosty na návětrných stranách Novohradských hor, kdy ušetřena nezůstala ani nejstarší přírodní rezervace u nás – NPR Žofínský prales. Téměř žádné polomy se nevyskytují v terénních propadlinách a na závětrné straně hor. Na rozdíl od Třeboňské pánve byly zasaženy převážně vyšší věkové třídy s velkými porostními zásobami, a to často skupinovitě až po plochy o rozloze desítek hektarů, v pásech na úbočích a v sedlech, kde docházelo k největšímu tlaku vichřice. Jednotlivými vývraty a zlomy jsou postiženy porostní skupiny na podmáčených stanovištích a jedinci s hnilobou. Výsledné škody ovlivní i skutečnost, že se ve velké většině jednalo o rozpracované porosty s celo-plošnou přirozenou obnovou, jejíž zachování si vyžádá specifické zpracování s minimálním využitím těžké lesnické techniky, samozřejmě v krátkém časovém období.
Postup zpracování kalamity
Likvidace kalamity začala na LS bezprostředně operativním zpřístupňováním komunikací a likvidací polomů v trasách liniových staveb, pro umožnění oprav a obnovení dodávek elektrické energie. Na základě výběrových řízení a uzavření příslušných smluvních vztahů započalo vlastní zpracování kalamity. Bohužel, vlivem odlivu kapacit do zahraničí a na ostatní lesní majetky se v měsíci únoru intenzita zpracování nekryla s předběžným harmonogramem prací. V současnosti byly zpracovatelské kapacity významně posíleny, začíná se však projevovat převis nabídky na trhu s dřevní hmotou, zpomalení odvozu dřeva z lesních porostů a nedostatku vhodných ploch pro skládkování u odvozních cest. Situaci zhoršuje relativní dopravní nepřístupnost, kdy z oblasti LS lze pro transport dřeva použít pouze čtyři silnice (na všech ostatních je pro omezení tonáže provoz odvozních souprav vyloučen), kapacita železnic a nakládacích míst je velice omezena a dřevozpracující průmysl se nachází mimo region jižních Čech. Podstatné navýšení měsíčních objemů zpracovaného dříví tyto problémy ještě prohloubí, a to v období reálného nebezpečí přemnožení podkorního hmyzu. Proto je řešení odbytu prvořadým úkolem jak pracovníků LČR, tak i dodavatelských subjektů, obchodních organizací, dopravců a konečných odběratelů dřeva.
Předpoklady ke zvládnutí situace existují
Následky kalamity se pochopitelně promítnou do hospodaření lesní správy i v několika příštích letech. Vzrostou náklady na opravy lesní dopravní sítě a v oblasti Třeboňské pánve na obnovení funkčnosti celého systému odvodnění. Nemalé úkoly nás čekají v obnově lesa a následném ošetřování kultur. Dlouhodobou orientací na přirozenou obnovu, s prakticky zanedbatelnou umělou obnovou na holinách, byla spotřeba i produkce sadebního materiálu hlavních jehličnatých dřevin historicky nejnižší za posledních čtyřicet let a nastane tak citelný nedostatek sazenic pro rozsáhlé oblasti genových základen. Snahou o obnovu holin stanovištně vhodnými dřevinami prudce stoupne poptávka listnáčů a ostatních MZD. Bezodkladně jsme proto přikročili k zajištění dostatečného množství geneticky vhodného osiva a prostřednictvím smluvních pověřených pěstitelů i produkci potřebných sazenic.
K úspěšnému zdolání kalamity na lesní správě bude nejdůležitější pracovní nasazení všech zaměstnanců a vytvoření podmínek pro jejich práci. Zvláště po zkušenosti ze zpracování kalamity minulého roku se však domnívám, že vysoká profesní kvalita novohradských lesníků, stavovská hrdost a vědomí odpovědnosti vytváří předpoklady pro zdárné zvládnutí nastalé situace.
Adresa autora:
Ing. Petr Žemlička
LS Nové Hrady
Lesy České republiky, s. p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.