OBCHOD DŘÍVÍM VE VLASTNÍ REŽII ZAJISTÍ LČR LEPŠÍ VÝSLEDKY

Rok 2007 je pro Lesy České republiky obdobím zásadních změn, které by měly přinést zejména zlepšení hospodaření největšího vlastníka lesů v ČR. Změny v systému obchodování se dřívím, výběrových řízení, organizační změny a další témata byla předmětem našeho rozhovoru s výrobně technickým ředitelem LČR Vladimírem Dolejským.

- Jak hodnotíte situaci na trhu lesnických prací u Lesů ČR v současné době?

V současné době je zajištěn průběh všech lesnických činností v prvním pololetí a pro druhé pololetí je přístupný otevřený tendr, který zajistí potřebné činnosti. Jedná se otevřený tendr v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb.

- Myslíte si, že by se měl měnit zákon o lesích? Pokud ano, jakým způsobem?

Mám představu o tom, co by měla novela lesního zákona obsahovat, jaké změny by v ní měly být. Určitě si myslím, že by měla přinést jakési uvolnění, tzn. odlišný přístup k vlastníkům. Drobný vlastník by měl mít volnější pozici než státní podnik, na který by měl existovat přísnější pohled. Dále by se novela mohla zabývat postavením a funkcí lesní stráže. Lesní stráž nemá určen rozsah, tzn. na kolika hektarech má vykonávat činnost. Lesní stráž je institut, kterého je a v budoucnu určitě bude třeba. Další oblastí, kterými by se mohla zabývat novela lesního zákona, jsou určitě licencované činnosti, má-li být znovu zavedena zkouška odborného lesního hospodáře – ano, či ne.

Organizační změny u LČR

- Plánujete nějaké organizační změny na výrobně-technickém úseku?

Nikoli, na výrobně-technickém úseku žádné zásadní změny pro rok 2007, ale ani pro roky 2008 až 2010, neplánuji. Pokud nepovažujeme za zásadní změnu vznik odboru, který se zabývá výrobou a technologiemi. Jsem přesvědčen, že je třeba metodicky vést naše venkovní pracovníky, aby se seznamovali s novinkami a moderními trendy a rozuměli novým šetrným technologiím, protože je navrhují do projektů.

- Hodláte posilovat pozici lesních závodů?

O tom se neuvažuje, několikrát jsme deklarovali, že objem činností ve vlastní režii budou stále ony 3 %, tedy to, co odpovídá činnosti 5 lesních závodů.

- Co by z vašeho hlediska měl znamenat převod provozních kompetencí na kraje a v jaké fázi se nachází?

To je  složitá otázka, její složitost je v tom, že tato věc je rozpracována. Hodně bych předjímal. Samozřejmě tam, kde to bude legitimní s ohledem na procesy, které mají nastat, bude kompetence na kraje maximálně přenesena, a to je ona zmiňovaná decentralizace. Nemá to ale nic společného, zdůrazňuji, s převodem majetku na kraje.

- Jaké v tom vy jako výrobně technický ředitel vidíte důvody?

Jednoznačně operativní způsob řízení.

- Mnoho lesníků se domnívá, že řešením komplikované situace kolem LČR a lesnických firem by bylo provádění veškerých prací ve vlastní režii (viz např. anketa na silvarium.cz, v níž pro tuto možnost hlasovalo 60 % dotázaných), jaký je na to Váš názor?

Současné vedení LČR opakovaně a upřímně sděluje, že nemíní realizovat činnosti ve vlastní režii více než v současné době, tzn. služby budou dodávány smluvními partnery na všechny lesnické činnosti – pěstební činnosti a těžební činnosti, a to i přes to, že poučení ze sousedních zemí říká, že některé vyspělé státní podniky realizují činnosti ve vlastní režii, např. Rakousko asi 35 %, Bavorsko 70 %. Touto cestou LČR nepůjdou, v tomto nic zásadního měnit nechceme a nebudeme.

Změny v systému obchodování dřívím

- Jaká je podle Vás cesta k fungujícímu trhu s dřívím u státních lesů?

Správná cesta je nastavení transparentních, tržních principů a samozřejmě rovných vztahů. Naším cílem musí být spokojený zákazník, který dostává sjednané množství dříví v čase a v kvalitě. To je možné pouze na základě dlouhodobějšího partnerství, které je založeno na korektní náročnosti a plnění smluvních úkolů. Samozřejmě, že musím zmínit i zásadní věc, a tou je logistika toku dříví, která zajišťuje dosažení naznačených cílů.

- Můžete konkrétněji charakterizovat, jak bude do budoucna fungovat obchodování dřívím státního podniku?

Celkové zdroje dřevní suroviny v České republice se pohybují v intervalu 15–16 milionů m3. Privátní je zhruba polovina, státních je asi 8 milionů m3, to je asi 2,3 % z roční těžby v Evropě a asi 50 % z roční těžby v ČR.  My říkáme, že LČR nabídnou smluvnímu partnerovi polovinu z 8 milionů, tzn. 4 miliony m3 dříví ve formě surového kmene na odvozním místě. LČR budou obchodovat 4 miliony m3 dříví, které jim dodají smluvní partneři v podobě sortimentů na odvozním místě, což je 25 % z toho množství, kterému říkáme celkové zdroje v České republice.

„Hromadu“ dříví, 4 miliony m3, která bude obchodována v režii LČR, můžeme rozdělit na poloviny, resp. čtvrtiny. První polovinou jsou veřejné trhy, kam patří komoditní burzy a elektronické aukce. Druhou jsou neveřejné trhy, kam patří regionální odběratelé a významní odběratelé. Procentuální zastoupení je v každé té čtvrtině 15-35 %. Budeme snažit, aby byl poměr veřejných a neveřejných trhů půl na půl, případně aby se do veřejných trhů dostalo ještě o něco více dříví.

Trh se dřevem v ČR budou LČR aktivně ovlivňovat na obdobné úrovni jako naši sousedé, např. v Rakousku je to 15-17 %, u nás to bude zhruba 18 %.

- Popsal byste provozní mechanismus prodeje dříví v režii LČR?

LČR převezmou na odvozním místě sortimenty vyrobeného dříví tak, jak si jejich výrobu zadají prostřednictvím svého venkovního pracovníka. Říká se tomu technické parametry výroby dříví. Dříví dodají na trh v České republice, příp. mimo Českou republiku.

Máme obchodního ředitele a ten má své odbory a oddělení, které se zabývají obchodem. Ptáte-li se na to, jestli vytvoříme nějakou dceřinou společnost, která bude stoprocentní a bude obchodovat pro LČR, tak mohu připustit, že je to jedna z variant.

- V jakém časovém horizontu je plánována realizace vlastního obchodu dřívím?

Od 1. 1. 2008.

- Jaký bude zásadní rozdíl oproti minulým rokům?

Nechceme překvapovat smluvní partnery zásadními změnami. S tímto systémem se naši partneři setkali v roce 2004 i 2005 a tento systém přinesl  LČR výsledek, který můžeme označit jako pozitivní. Hlavní změna je v tom, že nechceme obchodovat přes zprostředkovatele, tedy obchodní společnost, ale napřímo, protože výsledky spolupráce s Hradeckou lesní a dřevařskou společností (HLDS) říkají zřetelně, že cesta obchodu ve vlastní režii je pro státní podnik LČR výhodnější a správná.

- Jaké jsou tedy hlavní důvody pro zavedení obchodu se dřívím v režii LČR a jaké výhody to podniku přinese? 

Jednoznačným důvodem je ekonomika. Obchod ve vlastní režii zajistí výrazně lepší výsledky hospodaření, které je možné investovat zpět do lesních porostů, které podnik spravuje, ať už jde o investice do pěstební činnosti, výstavby lesních cest, jejich údržbu apod. LČR zastupují vlastníka, proto musí vidět zásadní ekonomické aspekty ve svém konání, musí zvelebovat státní majetek. Tvrdíme, že podnikatelská soukromá sféra nemá jako prioritu naplňovat veřejné zájmy a zisky vracet zpět do lesa. V roce 2006  přinesl model výběrových řízení na práce podniku nárůst výsledku hospodaření o 1 mld. Kč, což je průměrně nárůst o 223 Kč na 1 m3!

- Z jakého důvodu považujete za výhodnější prodej dříví na odvozním místě než na pařezu?

Nejde ani tak o to, jestli se prodává dříví na pařezu nebo na odvozním místě, ale v jaké formě se dříví prodává, je-li to měřitelné a ocenitelné. Mám teď na mysli rozdíl mezi velice problematickým oceněním s ohledem na definici kvality surového kmene a přesně definovaných sortimentů v kvalitě a kvantitě. A proč na odvozním místě? Z praktických, chcete-li organizačně technických důvodů. Odvozní místo - skládka - je ten prostor, který je přehledný, nikoliv lokalita pařez.

- Jednáte přímo s velkými dřevozpracujícími firmami o budoucí užší formě spolupráce? Jestli ano, jak by tato spolupráce měla vypadat?

Jednání probíhají průběžně na všech úrovních. Zastřešující jednání probíhají se zástupci Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS). Jednání o kvartálních cenách dříví probíhají s jednotlivými odběrateli, zvláště s těmi, s nimiž mají LČR uzavřeny rámcové či dlouhodobé rámcové smlouvy. To je ale běžný standard ve středoevropském prostoru při uzavírání smluv delších než 1 rok.

- Jaké důvody vás vedly ke spuštění obchodování přes elektronické aukce?

Elektronická aukce má jednoznačný záměr, a to je uspokojení menších regionálních odběratelů, kteří nedisponují rámcovými nebo dlouhodobými rámcovými kupními smlouvami, které jsou uzavřeny přímo s LČR. Jde o otevření veřejného kanálu dostupného dříví, předmětem obchodu budou všechny sortimenty dříví.

- Jakým způsobem se pokusíte zabránit vzniku korupčního jednání na odvozním místě?

Proč je korupční prostředí odvozní místo a pařez je nekorupční prostředí? Já nechci utíkat z vaší otázky, ale tato otázka je v poslední době častá. Já říkám, že korupční prostředí lze podobně jako v jiných oblastech nebo oborech významně omezit vytvořením funkčního systému, jenž by měl sledovat kritické body celého procesu obchodu dřívím. Určitě lze pracovníky, kteří se budou zabývat obchodem, adekvátně stimulovat, finančně motivovat. Nutný je samozřejmě i určitý kontrolní systém.

- Jakým způsobem proběhne návrat k systému vlastních obchodníků?

Obchodníci nebyli propuštěni, byli přeřazeni na jiný druh činnosti, dejme tomu, že se zabývali více ochranou přírody, a ti, kteří měli zájem se vrátit k obchodu dřívím, tak učinili a je to převážná většina. Zbytek bude doplněn z vlastních zdrojů, tedy neznamená to zvyšování počtu pracovníků.

- Jaký je váš názor na zpětný odkup a prodej dříví přes HLDS?

Zpětný odkup je v kolizi s právem ČR a EU, je protisoutěžní a omezuje trh. Není možné někomu nařizovat, kam má prodat dříví. To je špatně. Zpětný odkup existuje ještě v tuto dobu, protože pracujeme s uzavřenými smlouvami.

Spolupráce s HLDS v takové podobě, jako je dnes, skončí nejpozději k 31. 12. 2007. Nicméně současně zdůrazňuji, že jsme korektním partnerem HLDS a všechny podmínky smlouvy dodržujeme a budeme dodržovat.

- Máte tedy nějakou přesnou představu, jak se bude do budoucna vyvíjet vztah LČR a HLDS?

LČR chtějí obchodovat dříví, přesněji jeho sortimenty, na základě mezinárodních zkušeností, a to podobným způsobem jako např. v Rakousku či Bavorsku. Obchod dříví ve spolupráci s HLDS je z pohledu finančního dlouhodobě v záporné bilanci. LČR disponují kvalitním personálem, který, když bude metodicky správně veden a bude vybaven adekvátním technickým vybavením, tzn. technikou, která je potřebná ke sledování a realizaci managementu toku dříví, ten obchod zvládne.

- Co se stane s HLDS?

To je jednoduché, buď 50 % HLDS odkoupí tento podnik, nebo je naopak prodá.

- Máte nabídku od HLDS?

Nikoliv, ta nabídka ještě nepřišla, alespoň já o ní nevím.

Výběrová řízení na práce v lesích

- Některé skupiny podnikatelů uvádějí, že zrušením výběrových řízení uskutečněných za vedení generálního ředitele Františka Koníčka přišly Lesy ČR odhadem až o miliardu korun. Tomuto tvrzení může nahrávat i prohlášení současného generálního ředitele Jiřího Holického o předpokládaném polovičním zisku oproti roku 2006. Jak dokážete vyvrátit tvrzení o nevýhodnosti zrušení  výběrových řízení z podzimu 2006?

Finanční ztráty by bylo možné vyčíslovat tehdy, kdyby byl tendr (na komplexní lesnické zakázky pro rok 2007), vyhlášený v říjnu roku 2006, zrušen v rozporu s legislativou platnou v ČR a EU. Jestliže v našem případě byl tento otevřený tendr zrušen v souladu s právem platným v ČR a EU, můžeme  výsledky roku 2007 porovnávat s „n“ dalších fiktivních modelů. Já navrhuji teoreticky naplněný model zrušeného tendru analyzovat.

- Charakterizujte prosím výběrová řízení na druhé pololetí roku 2007.

Předmětem soutěže jsou lesnické činnosti, délka je zřejmá, je to druhé pololetí roku 2007. Zadávací dokumentace toho tendru přísně sleduje podmínky, které jsou stanoveny zákonem č. 137/2006 Sb. Akcent jsme kladli na transparentnost, otevřenost, nediskriminační podmínky, co se týká kvalifikačních předpokladů. Jediné hodnotící kritérium je cena. Nastavení, které se týká prodeje dříví, je 50 % vítězi na dané SÚJ ve formě surový kmen, 50 % budou obchodovat ve druhém pololetí LČR. Smluvní partner dodá sortimenty na odvozní místo. Nepřekvapujeme, to je stejný princip jako pro střednědobý tendr.

- Rozumím tomu správně, že střednědobé tendry budou mít jako jediné hodnotící kritérium cenu?

Zákon č. 137/2006 Sb. ani nepřipouští, aby tam byly neměřitelné parametry, např. reference. Reference mohou být obsaženy pouze v kvalifikačních předpokladech, které nejsou samozřejmě předmětem hodnocení. Kvalifikační předpoklady mají udělat jakési síto, kterým propadne kvalita, ovšem zase na zásadách a principech nediskriminačního přístupu ke všem, stejné rovné podmínky pro všechny soutěžitele.

- Mohl byste přiblížit parametry střednědobých tendrů?

V tuto chvíli, kdy jsme ve fázi  zpracování zadávací a smluvní dokumentace, nelze definovat některé parametry, zvláště z bloku kvalifikačních předpokladů. Již nyní je však velmi pravděpodobné, že předmětem zakázky budou komplexní lesnické činnosti vyjma prodeje dříví. Na prodej dříví bude, stejně jako v otevřeném tendru na druhé pololetí 2007, přednostní právo pro smluvního partnera v objemu 50 % vytěženého množství dříví, smlouva o prodeji dříví se bude uzavírat mimo veřejnou zakázku po podpisu smlouvy o provedení lesnických činností. Podmínky pro soutěžitele musí být nastaveny v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., v současné době je jediným uvažovaným hodnotícím kritériem nabídková cena.

- Jaké jsou ohlasy firem?

Odezvy jsou pozitivní, protože tento způsob je asi minimálně napadnutelný, je velmi transparentní, zásadní kritérium, měřitelné kritérium – cena - nedává příliš možností k námitkám a je otevřen všem. Budiž metodika, zadávací řízení a smluvní dokumentace výběrových řízení pro rok 2007 základem pro střednědobý tendr.

Výběrová řízení na automobily a harvestory

- Jaký byl konkrétní důvod pro zrušení tendrů na automobily a harvestorové technologie?

Výběrová řízení na terénní automobily, harvestory a vyvážecí traktory byla zrušena jednoznačně pro chyby v zadávací dokumentaci, a pakliže mám být ještě víc konkrétní, tak chyby v zadávací dokumentaci znemožňovaly přístup všem potenciálním soutěžitelům.

- Budou vyhlášeny znovu?

Oba otevřené tendry budou neprodleně vyhlášeny znovu a tentokrát již budou přístupné všem potencionálním soutěžitelům.

- Má toto pochybení  i jiné personální dopady než propuštění vedoucího odboru investic Ivana Fráni? Předpokládám, že  zodpovědnost byla i na jiných osobách. Jakým způsobem se pokusíte zajistit zkvalitnění zadávání dokumentace pro výběrová řízení?

Pan Fráňa byl jistě jedním ze zaměstnanců podniku LČR, u nichž můžeme říct, že odvedli v minulosti dobrou práci pro podnik. Nicméně v této problematice měl jako vedoucí odboru, který byl pověřen  vyhotovením podkladů, vysokou míru zodpovědnosti, a proto došlo k dohodě o ukončení pracovního poměru. Skutečně je to dohoda. Po zjištění  chyb a nesrovnalostí v zadávací dokumentaci jsem požádal generálního ředitele LČR o provedení širšího komplexního a kontrolního auditu na odboru investic a počkáme na jeho výsledky.

Zpracování kalamity, zalesňování a hrozba přemnožení kůrovce

- Jak zatím hodnotíte zpracování kalamity, jaký je aktuální stav?

Zpracování kalamity z 18.-19. ledna 2007 probíhá podle našich představ. Na určité části území LČR, resp. na některých organizačních jednotkách jsou harmonogramy nastaveny i do druhé poloviny roku. Jde o jednotky, kde objem kalamitního dříví významně přesahuje roční bilancovaný etát, jde zvláště o některé lesní správy na KI České Budějovice a KI Plzeň. Nicméně zpracování kalamity ve druhé polovině roku nesmí znamenat začátek kůrovcové kalamity.

- Znamená kalamita vícenáklady do budoucích let?

Pokud jsou a budou poškozeny cesty a cestní síť v  extrémně zatížených lokalitách, projeví se to v dalších letech adekvátními náklady v oblasti oprav a údržeb. Projeví se to i ve zvýšených nákladech pěstební činnosti, protože v  jižních a západních Čechách bohužel vzniklo to, co nechceme - několikahektarové holiny, na kterých musí lesník vynaložit více nákladů, než když realizuje přírodě blízké hospodaření, např. v podobě přirozené obnovy nebo maloplošných holých sečí.

- V jaké fázi se nachází jarní zalesňování v letošním roce?

Zalesňování je na některých organizačních jednotkách, resp. jejich SÚJ ukončeno, na části území probíhá. S ohledem na významný srážkový deficit a vysoké průměrné teploty letošního jara je nutný co nejrychlejší postup prací na místě z důvodu minimalizace ztrát.

- Ministr zemědělství P. Gandalovič uložil podniku v souvislosti s rizikem vzniku požárů neprodleně začít s hlídkovou činností. Můžete nám vysvětlit, jakým způsobem bude  hlídková činnost probíhat a kdo ji bude zajišťovat?

Hlídkovou činnost bude zajišťovat venkovní personál, tedy zaměstnanci organizačních jednotek. Existuje příkaz generálního ředitele, který se zabývá touto činností, jedná se hlavně o práci o víkendech a svátcích.

- Jak odhadujete riziko vzniku kůrovcové kalamity?

Kolem 14. dubna, zcela bez přehánění, začalo plošně rojení kůrovce v těch nejteplejších oblastech. To je o 10 až 20 dnů dříve než v jiných letech. Předpokládáme také rychlejší vývoj nové generace kůrovců, který nebude pravděpodobně 70 dní, ale kolem 50 dní. Kůrovcová kalamita hrozí.

- Jak vážná tato hrozba je a jak se na to připravujete?

Tato hrozba je velmi vážná, protože musíme vnímat záležitost v souvislostech. Jednak zdůrazňuji, že významná část smrkových porostů není ve svém optimu co se týká nadmořské výšky, významná část smrkových monokultur je poškozena hnilobami, a ty vážně snižují rezistenci porostů. Nesporně evidujeme významný dlouhodobý srážkový deficit od září loňského roku, zimu s minimem srážek, vysokou průměrnou teplotu v měsících zimních i jarních a tyto faktory dohromady samozřejmě znamenají hrozbu v podobě kůrovcové kalamity, i kdybychom neřešili problém zpracování větrné kalamity. Pakliže budeme schopni, já jsem o tom přesvědčen, včas zpracovat dříví z větrné kalamity, jsme schopni eliminovat a zvládnout kůrovcovou kalamitu.

- Vaše pozice představuje určitý střet mezi lesnictvím a myslivostí, připravujete nějaké kroky k omezení škod zvěří?

Chceme dojít do souladu v problematice početních stavů zvěře v té které lokalitě tak, aby se negativní vliv, což jsou škody zvěří na mladých lesních kulturách, ale i na porostech středního věku, postupně snižoval.

Reakce na nařčení V. Malíkem

- V reportáži ČT jste byl V. Malíkem nařčen z nadhodnocování faktur, mohl byste se k této kauze vyjádřit?

Moje reakce je velmi jasná, protože mám zřetelné důkazy, že byl naplněn skutek pomluvy, tuto pomluvu řeší můj právník. Lesnická práce je odborný časopis, nezaslouží si, aby zde dostávala prostor podobná témata.

- Nařčení potvrdil v rozhovoru pro LP i Jiří Oliva...

Nebudu se vyjadřovat k tendenčním odpovědím Jiřího Olivy. O osobním selhání pana Olivy, kromě jiného, hovoří i fakt, že nenašel sílu a morálku reformovat včas LČR, byť disponoval zásadními doporučeními (Ramsauer, 2001, Landell Mills Ltd. Bath, United Kingdom 1994) a pokračoval v systému, který byl po deset let pro stát velmi nevýhodný (protokol NKÚ, 2004).

Děkujeme za rozhovor (19. 4. 2007),

Jan Příhoda, Veronika Lukášová

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.