Energetické využití biomasy a certifikace FSC

Milan Hron, Tomáš Duda, Michal Rezek

Zvyšující se tlak na využívání těžebních zbytků k energetickým účelům vyvolává nejen v České republice diskusi o jeho možnostech a limitech. Následující text přináší stručné informace o tom, jak je tato problematika řešena v Českém standardu FSC (dále jen Standard) a v lesích s certifikátem FSC.

Teorie

Standard, rozvádějící celosvětově platné principy a kritéria mezinárodní nevládní organizace Forest Stewardship Council (FSC), v žádném případě nezakazuje odvoz a další využití těžebních zbytků, ani neobsahuje indikátory určující podíl těžebních zbytků (biomasy), které je možné využít pro energetické účely. Český zástupce organizace – FSC ČR, o. s. – a její standardizační komise vnímají současný, a zejména budoucí střet dvou významných a pozitivních směrů v uvažování o biomase v lese, dlouho opomíjené ponechávání mrtvého dřeva pro koloběh živin a biodiverzitu a tlak na větší využívání biomasy (těžebních zbytků) pro energetické využití. Jde o to najít rovnováhu mezi oběma přístupy při respektování stanovištních podmínek, stavu lesa a na základě svobodné úvahy vlastníka lesů. Stanovení únosné míry využití biomasy pro jednotlivá lesní stanoviště je velmi složité a je jistě aktuální výzvou pro lesnický výzkum.

V blízké budoucnosti, a takové úvahy se v západní Evropě vedou, by certifikace ekologicky a sociálně šetrného hospodaření mohla být kritériem pro odběr těžebních zbytků energetickými firmami – zárukou, že v lesích, odkud surovina pochází, zůstalo dostatečné množství dřeva k zetlení.

Standard se této oblasti dotýká v několika indikátorech:

- Indikátor pro ponechávání mrtvého dřeva k zetlení 6.3.XV a XVI:

XV. Vlastník lesa o výměře nad 500 ha má vypracovanou směrnici provymezení a ponechávání zlomů, pahýlů, vývratů, stromů s dutinami a vybraných vzrostlých stromů k dožití a zetlení v dospívajících a dospělých porostech a tuto směrnici dodržuje. Množství dřeva ponechaného tímto způsobem k zetlení je nejméně 5 stromů na hektar v porostu a průměrně 30 m3 na hektar dospívajících a dospělých porostů (porosty starší 80 % doby obmýtí a lesy s bohatou strukturou) na lesním majetku.

XVI. Vlastník lesa o výměře do 500 ha ponechává v porostech k zetlení nejméně 5 stromů na hektar.

- Indikátor 6.3.XVIII vztahující se k pálení klestu:

Pálení klestu a těžebních zbytků není přípustné. Výjimka je možná při kalamitním výskytu podkorních škůdců.

n Indikátor 5.2.I o podpoře rozmanitosti produkce:

Vlastník produkuje a na trhu uplatňuje různorodé produkty lesa v nejvyšší kvalitě, a to s ohledem na potřeby místní a regionální ekonomiky.

Standard tedy ukládá, kolik má v lese zůstat dřeva k zetlení, nabádá k omezení plýtvání (co jiného je pálení klestu?) a motivuje k ekonomickým úvahám nad využitím dřevní hmoty.

Je třeba si uvědomit, že Standard se zabývá pouze lesní půdou, neřeší tedy plantáže rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě, odkud bude pravděpodobně pocházet větší množství biomasy pro energetické účely.

Praxe

Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy, složené z deseti obcí a soukromých vlastníků, tvoří certifikovanou skupinu s celkovou rozlohou lesů 1327 ha. Certifikát FSC byl sdružení udělen v roce 2005 jako první skupinová certifikace FSC v ČR. Platí zde zjednodušené požadavky Standardu, neboť žádný majetek ve skupině není větší než 500 ha. Například se zde aplikuje pouze mírnější indikátor o ponechání 5 stromů/ha k zetlení (viz výše indikátor 6.3.XVI), nepožaduje se objem 30 m3 mrtvého dřeva na hektar.

Místní lesy, patřící do kategorie lesů hospodářských, jsou převážně produkčně i jinak průměrné, jde o porosty s převahou smrku a borovice. Úvahy o možném štěpkování biomasy pro výrobu tepla a lesní certifikaci systémem FSC přišly téměř současně. Tolik diskutovaný a pro ekologickou stabilitu a vitalitu lesního ekosystému nezbytný podíl mrtvého dřeva v lese a stromů na dožití není při výrobě energetické štěpky na překážku, protože se takové stromy s použitou technikou technologicky příliš „nepotkávají“ a stromy na dožití a mrtvé dřevo nejsou určeny ke spálení. Zatím se nikdy nepodařilo seštěpkovat veškerý odpad z těžby na významné ploše.   

Zpracování biomasy pro energetické účely se zatím jeví v místních podmínkách jako rozumné a užitečné. Bude zajímavé vyhodnotit tuto problematiku za několik let i ve srovnání se situací na dalších lesních pozemcích v režimu hospodaření v souladu se Standardem.

FSC využití těžebních zbytků neomezuje

Certifikační systém FSC nijak významně neomezuje využití těžebních zbytků v lese pro energetické účely. Jejich využití je při dodržení Standardem předepsaných podílů dřeva ponechaného v lesích k zetlení pozitivní z hlediska ekonomického, sociálního i ekologického, a navíc může být přínosné pro trvale udržitelný rozvoj venkovských regionů. 

Adresy autorů: Ing. Milan Hron

Odborný lesní hospodář

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Tomáš Duda, Mgr. Michal Rezek

FSC ČR, o. s., e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.