POROSTY založenÉ na bývalých zemědělských půdách
Martin Baláš
Článek se zabývá analýzou současné struktury a zdravotního stavu lesních porostů prvních generací lesa založených na bývalých zemědělských půdách v okolí obce Neratov v CHKO Orlické hory v PLO č. 25 – Orlické hory. Zjištěné údaje jsou podkladem pro odhad budoucího vývoje těchto porostů, pro který byl využit růstový simulátor SIBYLA. Na základě analýzy dat jsou navrženy obecné zásady managementu zájmových porostů. Práce je založena na vyhodnocení dat získaných při inventarizaci porostů na pěti trvalých zkusných plochách a na vyhodnocení hnilob na řezných plochách pařezů v okolních porostech. Výsledky obsahují také rozbory půdních podmínek.
Popis problematiky
Zalesňování zemědělské půdy probíhá v různých intenzitách a z různých příčin nejméně již po poslední dvě staletí. Výzkum struktury a vývoje porostů první generace lesa na zemědělské půdě se však dostává do popředí zájmu až v současné době, kdy dospívají porosty o značných plochách založené v 50. letech 20. století v pohraničních oblastech. Jelikož se často jedná o porosty značně rozsáhlé a mnohdy v nepříliš dobrém zdravotním stavu, bude jejich obnova vyžadovat některé specifické kroky, zejména s ohledem na stabilitu a riziko předčasného nekontrolovatelného velkoplošného rozpadu těchto porostů. Porosty vzniklé v jiných obdobích jsou již většinou o podstatně menší rozloze, proto v nich podobná rizika narušení stability hrozí méně, resp. by měla méně závažné dopady.
Smrkové porosty první generace lesa založené na bývalých zemědělských půdách se obvykle vyznačují dvěma základními vlastnostmi: výrazně nadprůměrným přírůstem a vysokou mírou výskytu kořenových a kmenových hnilob.
Zatímco vysoký přírůst se dá označit za jev pozitivní, napadení hnilobami je velice závažný problém, který působí značné ztráty na kvalitě dřevní hmoty, čímž snižuje její zpeněžení, nezanedbatelný vliv mají hniloby rovněž na stabilitu porostu. Tyto okolnosti vyžadují uplatnění některých specifických hospodářských postupů.
Zájmové prosty
Zkoumané porosty se nacházejí v Orlických horách, v okolí obce Neratov. Byly založeny převážně v 50. letech 20. století na bývalé zemědělské půdě, která byla opuštěna po odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce, v současné době dosahují tedy věku přes 50 let. Porosty mají téměř výhradně charakter stejnověkých monokultur smrku ztepilého, občas doplněných olší šedou a modřínem opadavým, jiné druhy dřevin se vyskytují jen výjimečně. Porosty jsou stejnověké, jednovrstevné, často jsou výchovně zanedbané, ale většinou s významnější tloušťkovou (méně již s výškovou) diferenciací. Stromy mají relativně příznivou (nízkou) hodnotu štíhlostního koeficientu, dlouhé koruny, kmeny jsou silně zavětvené a sukaté. Porosty jsou velmi často silně poškozeny loupáním zvěří.
Výsledky inventarizace a letokruhových analýz
U každého stromu na výzkumných plochách byla změřena výška, výčetní tloušťka, výška nasazení koruny a šířka koruny. Data byla zpracována v růstovém simulátoru SIBYLA. Tabulka 1 shrnuje výstupy z modelu, které zachycují současný stav porostů. Porosty se vyznačují zejména nadprůměrnou zásobou dřevní hmoty, potažmo vysokým přírůstem.
Z některých stromů na výzkumných plochách byly odebrány vývrty za účelem provedení letokruhových analýz. Vyhodnocení bylo komplikováno častým výskytem hnilob a přítomností závalových pletiv (po poškození loupáním zvěří), kterými byly letokruhy deformovány. Průměrné hodnoty tloušťkového přírůstu v jednotlivých letech byly vyrovnány Korfovou růstovou funkcí.
Graf 1 zachycuje časový průběh běžného tloušťkového přírůstu (BP), průměrného tloušťkového přírůstu (PP) a výčetní tloušťky v porostu na výzkumné ploše 3. Ke kulminaci BP došlo zhruba 15 let po dosažení výčetní výšky a ke kulminaci PP zhruba ve 30 letech věku porostu. Letokruhové analýzy potvrzují velmi rychlý růst porostů první generace lesa na zemědělských půdách. K vyjádření kulminace průměrného hodnotového přírůstu by navíc bylo nutné uvažovat vliv vysoké intenzity napadení kořenovými a kmenovými hnilobami, což bude kulminaci ještě dále snižovat.
Výsledky vyhodnocení hnilob
Obecně se přijímá hypotéza, že hniloby jsou způsobeny vysokým obsahem živin (hlavně dusíku) v bývalých zemědělských půdách. Zatím provedené výzkumy však naznačují, že vysoký obsah dusíku není zřejmě jediný a hlavní důvod vyššího výskytu hnilob, jakkoli může k hnilobám přispívat. Navíc se dá předpokládat, že byly zalesňovány spíše méně úrodné půdy, ve kterých může být obsah živin srovnatelný s bohatšími stanovišti původních lesních půd. Rozhodující a prvotní příčinou výskytu hnilob zřejmě nebude ani poškození porostů loupáním zvěří. Je nepochybné, že rány po loupání jsou vstupní branou pro houbové infekce. Kořenovými hnilobami jsou však napadené i porosty zvěří nijak nepoškozené. Určitým vysvětlením příčiny hnilob může být také poškození kořenového systému sazenic při nekvalitně provedené výsadbě.
Při současném stupni poznání se jako nejpravděpodobnější jeví teorie, podle které jsou hniloby způsobeny nedostatečným fungováním mykorhizních vztahů v půdě ovlivněné zemědělskou činností. Za normálních okolností zřejmě napadení kořenů parazitickými houbami (václavky, kořenovník vrstevnatý) brání existence mykorhizních vztahů (dřevina – symbiotická houba). Pokud tyto vztahy neexistují nebo jsou oslabeny, může to znamenat vyšší riziko napadení stromu parazitickými houbami.
Zhodnocení zdravotního stavu porostů se soustřeďovalo na zjištění rozsahu napadení stromů kořenovými a kmenovými hnilobami. Hniloby byly zjišťovány na řezných plochách pařezů po nahodilé těžbě v porostech v blízkém okolí výzkumných ploch. Je třeba uvést, že posuzování rozsahu napadení stromů hnilobami z řezné plochy je z různých důvodů značně problematické a výsledky jsou tedy jen orientační.
Výsledky naznačují následující skutečnosti: podíl hnilobou napadených stromů (smrků) ve zkoumaných porostech je velmi vysoký (hniloba byla zaznamenána nejméně u 1/2 vyhodnocovaných pařezů, u vývrtů ještě častěji). To se při těžbě odrazí v prodejní ceně dřeva. Modřín není oproti smrku hnilobami napadán téměř vůbec – toto tvrzení se opírá jen o velmi malý počet vyhodnocených pařezů, ale bylo potvrzeno vyhodnocením hnilob vývrtů při letokruhových analýzách.
Vzhledem k metodě vyhodnocování (řezné plochy pařezů) nemohlo být zjištěno, zda (popř. jak) napadení hnilobami souvisí s poškozením kmene loupáním zvěří. V zájmových porostech je loupáním poškozena většina jedinců (80–100 %).
Graf 2 znázorňuje výskyt pařezových hnilob v jednotlivých lokalitách. Každý pařez byl při vyhodnocování zařazen do příslušné třídy podle rozsahu hnilob: třída 0 jsou zdravé pařezy; třída 10 nejvíce poškozené.
Doporučení pěstebních opatření
Porosty první generace lesa na bývalé zemědělské půdě (včetně smrkových) by měly být brány jako přípravné porosty s nízkou životností, které mají především za účel připravit podmínky pro další generace lesa. Tento přípravný charakter by se měl odpovídajícím způsobem promítnout do praktického managementu.
Praktická opatření by měla být zaměřena především na razantní snížení obmýtí (zde ovšem nastává kolize s legislativou), včasné rozčlenění rozsáhlých porostů systémem zpevňovacích prvků a na postupné obohacování dřevinné skladby. S obnovou je nutné začít ještě v době relativně příznivé statické stability, tak aby po obnovním rozpracování porostů bylo sníženo riziko jejich kalamitního rozpadu. Zakládání zpevňovacích prvků by mělo proběhnout v přiměřeném předstihu před započetím obnovy tak, aby tyto prvky byly již v době obnovy účinné. Zpevňovací, rozčleňovací a obnovní prvky je nutné orientovat s ohledem na směr převládajících bořivých větrů a musí vycházet z terénních podmínek (možnost využívat bývalé meze). Doba obmýtní a obnovní musí být posuzována individuálně, zejména s ohledem na stav a rozsáhlost porostů, obecně lze doporučit zahájení obnovních zásahů kolem 50 let věku (i dříve). Měřítkem nemůže být pouze kalendářní věk, ale hlavně skutečný stav porostů.
Pozn.: Tato diplomová práce byla zpracována v rámci řešení projektu s názvem „Zvýšení podílu přírodě blízké porostní složky ekosystému lesa velkoplošných chráněných území (VaV – SM/2/28/04)“ a projektu „Obnova lesního prostředí při zalesňování nelesních a devastovaných stanovišť (QG20105)“.
Adresa autora:
Ing. Martin Baláš
Katedra pěstování lesů, FLD ČZU v Praze
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.