Odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnavateli

Marie Lorencová

Každému z nás se může stát, že způsobí zaměstnavateli škodu, za níž ponese odpovědnost. Tento článek shrnuje základní fakta o odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, o pojištění odpovědnosti i o tom, jak postupovat v případě škody.

Projednání náhrady škody
Zákoník práce nestanovuje, jakou formou musí být náhrada škody se zaměstnancem projednána. V řadě společností je náhrada škody projednávána v tzv. škodních komisích. Bez ohledu na formu by měl být výsledkem jednání jednoznačný požadavek o náhradu škody, který obsahuje nejen přesné vyčíslení částky, která je po zaměstnanci požadována, ale i uvedení důvodů, na jejichž základě bylo o požadavku o náhradu škody rozhodnuto.

Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli
Před dopady povinnosti nahradit škodu se můžeme chránit, a to uzavřením pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z tohoto pojištění má pojištěný zaměstnanec právo na to, aby za něj v případě vzniku pojistné události pojišťovna uhradila náhradu škody, za kterou odpovídá a je povinen ji zaměstnavateli nahradit. Aby pojištění splnilo očekávání, musí být sjednáno se správně zvolenou pojistnou částkou, která musí být minimálně ve výši zákonného limitu 4,5 násobku průměrného platu. Je také důležité dodržovat povinnosti, které ukládá pojistná smlouva a pojistné podmínky, které jsou její nedílnou součástí. Pojistná ochrana je hodně široká, vyjmenovat všechny případy a situace, kdy pojištění odpovědnosti za škodu opravdu pomohlo, v rámci článku ani není možné. Typickými případy jsou poškození pracovních nástrojů nebo dopravní nehody. Pojistné plnění může činit pár stokorun, ale i několik desítek tisíc korun.
Jako z každého pojištění, je i z tohoto pojištění několik výluk. S těmi je třeba počítat a v situacích, které jsou z pojištění vyloučeny, se chovat mnohem opatrněji. Všichni pojistitelé poskytují ochranu před důsledky náhody, nehody, neopatrnosti. Neposkytují ochranu těm, kteří způsobí škodu úmyslně (chtějí zaměstnavatele poškodit), kteří se chovají velmi neopatrně a ani se nesnaží vzniku škody předejít. V neposlední řadě nechrání ty, kteří způsobí škodu pod vlivem alkoholu či jiné psychotropní látky. Velkou pozornost je třeba věnovat obsluze a údržbě svěřených strojů nebo dopravních prostředků. Případy poškození stojů nebo dopravních prostředků v důsledku zanedbání předepsané obsluhy a údržby jsou jedny z těch, které pojišťovny z pojistné ochrany vylučují. Vyloučeny jsou i škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách.

Jak postupovat v případě škody
Nejdříve je třeba pojistnou událost správně a přesně pojišťovně nahlásit. Zároveň je potřeba doložit vznik nároku na pojistné plnění. Všechny předkládané informace musí potřebné skutečnosti dokazovat jednoznačně, aby bylo možné likvidaci škody vyřídit co nejrychleji.
Dokument, kterým je náhrada škody u zaměstnance uplatňována (tzv. předpis náhrady škody), by měl obsahovat informace o zavinění, o vzniku škody a o její výši. Je důležité, aby škoda byla co nejpřesněji vyčíslena a bylo popsáno, jak ke škodě došlo, co bylo její příčinou a v čem spočívá zavinění zaměstnance. Zde je třeba mít na paměti, že důkazní břemeno leží na zaměstnavateli. Ten musí prokázat, že zaměstnanec porušil své povinnosti a věděl nebo vědět měl, jak má jednat.
Jestliže není odpovědnost zaměstnance nepochybně prokázána, nesmí zaměstnanec bez souhlasu pojišťovny závazek k náhradě škody uznat. Mohl by se dostat do nepříjemné situace, kdy pojišťovna odmítne v souladu s pojistnými podmínkami škodu uhradit, ale k náhradě bude povinen, protože se k tomu zavázal.
Výše škody na věcech je dokládána fotografiemi, fakturami za opravu či fakturami za pořízení věcí. U škod většího rozsahu může pojišťovna požadovat provedení prohlídky likvidátorem pojišťovny. S pojišťovnou je učiněna dohoda o tom, ve kterých případech bude prohlídka pojišťovny nutná a ve kterých lze doložit rozsah poškození kvalitní fotodokumentací. Ve fakturách za opravu a v jejich přílohách musí být jednoznačné rozděleny náklady na materiál a na práci a musí z nich být patrné, jaké činnosti byly při opravě prováděny. Ve fakturách o pořízení nových věcí musí být jednoznačně uvedeno o jakou věc a jakého typu se jedná. Na tomto místě je třeba rozvést pojem skutečná škoda. Tzv. skutečnou škodou se rozumí náklady na uvedení věci do původního stavu. V případech oprav věcí je třeba důkladně posoudit, zda opravou došlo ke zhodnocení věci či nikoli. Jedná-li se o škodu totální, kdy je za zničenou věc pořizována věc nová, je vždy třeba zohlednit opotřebení zničené věci. Na výši skutečné škody nemá vliv účetní hodnota věci, ale její faktický stav.

Autor: Mgr. Marie Lorencová
RESPECT, a. s.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.