Nové Hrady - lesní správa pod tlakem kalamit
Rozhovor s Petrem Žemličkou, lesním správcem v Nových Hradech
Orkán Kyrill v roce 2007 zásadně ovlivnil lesní hospodářství na většině území České republiky. Pro nejvíce postiženou lokalitu – lesní správu Nové Hrady – to byla další ze série kalamit, která ji v posledních letech potkala. Likvidace 500 % etátu byla zkouškou funkčnosti a spolupráce mezi pracovníky LČR a lesnickými firmami. I v roce 2007, který z lesopolitického hlediska nepatřil právě k nejstabilnějším, byla tato lokální spolupráce úspěšná a do konce roku 2007 se drtivou většinu kalamity podařilo zpracovat.
Co představovala likvidace kalamity Kyrill v nejvíce postižené části republiky se krátce po vichřici Emma ptáme Petra Žemličky. Jeho zkušenosti, názory a postřehy tak možná dobře poslouží i při zpracování polomů v roce 2008.
- Od roku 2005 postihuje lesní správu Nové Hrady kalamita každým rokem. Mohl byste jednotlivé kalamity stručně charakterizovat?
Kalamity nás zasáhly již dříve. V minulém deceniu (1994–2003) jsme dosáhli výše nahodilé těžby 15 % z celkového objemu těžby.
Byli jsme postiženi povodněmi v roce 2002, které zasáhly hlavně infrastrukturu – dopravní síť a odvodňovací systémy. Protržením hráze bývalé pískárny u Majdaleny a rozvodněním Lužnice došlo k zatopení podstatné části Třeboňské pánve a následnému narušení celé odvodňovací sítě.
V suchém roce 2003 rapidně poklesla hladina spodní vody a došlo k významnému přemnožení podkorního hmyzu. Vytěžili jsme asi 4000 m3 kůrovcové hmoty.
V roce 2005, po březnové kalamitě způsobené mokrým sněhem, bylo zpracováno cca 60 tisíc m3 polomů v porostech druhé a třetí věkové třídy v nadmořské výšce okolo 600–700 m n. m. Nejvíce poškozené byly porosty zakládané na bývalé zemědělské půdě. Nejdůležitější pro nás byl rok 2006, kdy v lednu napadlo tolik sněhu, kolik ani nejstarší pamětníci nepamatovali. Zpracovalo se zhruba 300 tisíc m3. Výhodou byla soustředěnost do oblasti pěti revírů v Třeboňské pánvi. Novohradské hory zůstaly až na ojedinělé výjimky bez většího postižení.
Kyrill v roce 2007 zasáhl území celé správy. Z důvodu proředění porostů v oblasti Třeboňské pánve v roce 2006, vlivem nepříznivé povětrnostní a klimatické sitace, kdy půda nezamrzla, došlo k velkým škodám i v oblasti Třeboňské pánve. Porosty, které byly postižené v roce 2006 vrškovým polomem, byly často větrem úplně zničeny a vzniklo mnoho holin.
- Rok 2007 byl ve znamení likvidace kalamity. Jaký byl konečný objem kalamitního dříví?
Na lesní správě Nové Hrady byl za rok 2007 konečný objem kalamitního dříví 660 000 m3.
Rok 2007 – orkán Kyrill
- Jak byste charakterizoval kalamitu po orkánu Kyrill?
Jako nepředstavitelný objem kalamitní hmoty, u kterého jsme si neuměli představit zpracování za jeden rok. Zpočátku jsme museli bojovat s odlivem pracovních sil k jiným majetkům a do zahraničí. Zpracování největších objemů se soustředilo do měsíce dubna, května a června. Objemy zpracovaného dříví prudce narůstaly, bohužel dřevní hmota zůstávala v lesních porostech, protože se začal projevovat převis nabídky nad poptávkou.
Potýkali jsme se i s nedostatkem přepravních kapacit, zejména Českých drah, kde mimo jiné probíhala rekonstrukce tratě. Částečně to bylo možné kompenzovat vagónováním v Rakousku na vagóny ČD, které měly rakouské spolkové dráhy pronajaty. V Rakousku naložené vagóny směřovaly k odběratelům na Moravu.
- Jaké jsou zkušenosti s kamionovým transportem dříví?
Dopravu jsme přímo řešili až v druhé polovině roku, kdy jsme přebírali určité množství dříví pro vlastní obchod (80 000 m3). Postupně se na území LS Nové Hrady uzavíraly veškeré komunikace 3. třídy v majetku Jihočeského kraje, kde docházelo vzhledem k stavu vozovek a stavu mostů k omezování maximální tonáže projíždějících vozidel. Dnes zde není prakticky jediná komunikace, kde by mohl legálně projet náklad dříví. Někde jsou taková omezení, že neprojede ani prázdná odvozní souprava.
- Mám se ptát, jak jste situaci řešili?
Vzhledem k postoji vlastníka komunikací řešili situaci dopravci. Hodně řidičů přišlo o mnoho peněz a mnoho bodů...
- Jaké zajímavé poznatky přinesla těžba takového množství na poměrně malé ploše za necelý rok? Měli jste např. možnost preferovat některé technologie, nebo jste byli vděčni za jakýkoliv způsob těžby?
Např. v oblasti Třeboňské pánve jsme se na podmáčených stanovištích snažili využívat šetrnější technologie, ale prakticky jsme byli vděční za jakýkoliv prostředek, který byl schopný kalamitu zpracovávat.
- Jaký byl poměr sortimentní a kmenové metody?
Odhadem 80 % bylo zpracováno sortimentní technologií.
- Máte informace, jak fungoval odbyt dříví?
Bylo to velice kritické a zhruba 100 tisíc m3 dříví v lesních porostech na OM a na ES přecházelo na zásobách do letošního roku.
- Vybudovali jste např. mokré skládky?
Přímo na naší LS ne. Byla zřízena mokrá skládka v Hluboké nad Vltavou a u Křemže, kam šla i část dříví z Nových Hradů. My jsme pro zajištění odbytu ve vlastní režii zřídili dva suché sklady, s kapacitou zhruba 30–35 tisíc m3, které nám umožňovaly udržet si přehled o pohybu dříví. Na jednom revíru se tři měsíce za sebou vytěžilo měsíčně 30 tisíc m3.
- Jak hodnotíte součinnost samosprávy při likvidaci kalamity?
Pro nás byl v loňském roce nejdůležitější problém jenom v dopravní přístupnosti. Na základě smrtelného úrazu návštěvnice lesa jsme požádali o zákaz vstupu do lesa v oblasti lesní správy. V tom nám krajský úřad vyhověl a tři měsíce byl absolutní zákaz vstupu do všech porostů v majetku ČR a správy LČR v oblasti LS Nové Hrady.
Dopady kalamit na hospodaření v lesích
- Po sérii kalamit je celá lesní správa zatížená mnoha holinami. Jaká je zhruba jejich plocha? Jak v tomto ohledu budete měnit pěstební opatření, jakým způsobem hodláte holiny zalesňovat?
Očekáváme v současné době obrovské problémy, protože holiny jsou zhruba na ploše 900 ha. Za poslední decenium byl podíl přirozené obnovy přes 50 %, takže potřeba pracovních sil ani sadebního materiálu nebyla nikterak vysoká. Větší objemy se soustředily spíš na doplňování melioračních a zpevňujících dřevin. Podle toho samozřejmě i naši smluvní dodavatelé prací produkovali sadební materiál. Teď máme nedostatek geneticky vhodného sadebního materiálu.
Při tomto rozsahu holin se musí obnova lesa rozložit do více let. Tím, že není sadební materiál, budeme pochopitelně žádat na mnoha plochách o odklady zalesnění. Problémy očekávám v oblasti Třeboňské pánve s následným udržením kultur. Veškeré plochy jsou ohrožené zabuřeněním, protože většina lokalit je ovlivněna vysokou hladinou spodní vody. V letošním roce bude realizována obnova odvodňovací sítě v těch oblastech, které jsou pro nás nejdůležitější z pohledu zalesnění.
- Jak se loňská kalamita promítla do hospodaření LS Nové Hrady?
Celé naše hospodaření bylo postavené na podrostním hospodaření s maximálním využitím přirozené obnovy a nyní řešíme umělou obnovu. Jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit úmyslnou mýtní těžbu. Začneme jednat se státní správou o navýšení závazných ustanovení LHP. Osobně se domnívám, že by bylo vhodné provést předčasnou obnovu hospodářského plánu.
- Jaký byl ekonomický dopad pro lesní správu?
Hospodářský výsledek oproti normálním letům, zvláště oproti loňskému roku, kdy byl hospodářský výsledek na naše poměry obrovský, se letos kvůli investicím do lesní dopravní sítě, melioracím a zalesňování rapidně propadne až do minusových částek.
Spolupráce s lesnickými firmami
- Měl jste možnost potkat se s mnoha firmami, které likvidovaly kalamitu. Jak hodnotíte činnost firem, které v Nových Hradech pracovaly?
Obecně lze říci, že zde bylo mnoho firem a mnoho jejich subdodavatelů. Mezi firmami byly obrovské rozdíly – kvalita práce, vztah k lesnímu prostředí, škody atd. Nejkvalitnější a nejšetrnější práci – těžbu odváděly firmy pocházející ze zemí s rozvinutým lesním hospodářstvím – špičkové byly firmy z Finska, Švédska, Estonska i Irska.
Z českých firem měla podle mého názoru nejlepší výsledky firma Solitera. Bylo bohužel hodně firem, se kterými byly velké problémy – nezabraňovaly včas škodám jak na lesním porostu, tak na půdním povrchu, nelikvidovaly následky těžebních činností, skládkovaly bez ohledu na to, zda se dalších 20 stromů odře, neošetřovaly poraněné stromy atd.
Je zřejmé, že při zpracování takového objemu dojde k větším škodám, ale osobně se domnívám, že velké procento škod bylo zcela zbytečné.
- Jako důvod snížení kvality práce se často udává špatné finanční ohodnocení, ale to popírá kvalita práce některých firem při stejném ohodnocení. Kde vidíte příčinu?
Vztah k lesu. Většina zaměstnanců firem, které sem přijely víceméně vydělat peníze a nakoupit dříví, v té době za přijatelné ceny, měly k práci úplně jiný přístup než severské firmy, které berou les jako součást životního prostředí.
- Neměl by škodám předcházet i majitel nebo správce lesa? I když v podmínkách roku 2007 to bylo asi těžké.
Samozřejmě měl, ale zejména kapacitně bylo velmi obtížné „uhlídat“ obsluhu každého stroje.
Rok 2008 – vichřice Emma
- Jaké jsou aktuální odhady?
Odhad polomu na celém území LS je minimálně 80 tisíc m3. Ve srovnání s loňskými roky se tento objem nezdá významný. Pro nás ale významným je už tím, že je zasaženo velké procento porostů, které byly postiženy v posledních dvou letech, a tím, že se jedná o roztroušený charakter kalamity a hrozí přemnožení lesních škůdců.
- Když srovnáte loňskou a letošní kalamitu, jaké jsou kromě rozsahu zásadní rozdíly?
Letos vidíme menší procento zlomů, převládají vývraty. Z pohledu kvality dříví je to lepší, otázka je, jak bude vypadat odbyt.
- Jste lesní správce, který byl u zpracování pětinásobku etátu. Co tento objem činnosti znamenal pro lesní správu?
Naši zaměstnanci si vypěstovali vztah ke spravovanému majetku a jejich pracovní nasazení bylo a je obrovské. Pro mě byla za poslední léta skutečně nejdůležitější podpora zaměstnanců a jejich práce. Měl bych jim děkovat každý den minimálně desetkrát...
Děkujeme za rozhovor (12. 3. 2007),
Jan Příhoda, Petra Darebníková