Riziko kůrovcové kalamity v roce 2008 - Anketa Lesnické práce

Prognózy vývoje kůrovcové situace pro rok 2008 nebyly po orkánu Kyrill právě příznivé. Hlavními důvody byla výše loňské kalamity a její charakter. V letošním roce se k negativním vlivům přidaly odbytové problémy, které na mnoha místech způsobily hromadění chemicky neošetřeného dříví v porostech. Tak jako každý rok budou i letos hrát významnou úlohu ve vývoji kůrovců klimatické podmínky.
Po prvním rojení, které proběhlo koncem dubna, již má hrozba kůrovcové kalamity konkrétnější podobu. Proto jsme se na hodnocení rizika kůrovcové kalamity zeptali správců lesa ve vybraných regionech.

- Jak hodnotíte riziko kůrovcové kalamity ve vámi spravované oblasti pro rok 2008 (na základě kalamitního základu, jarního rojení, stavu porostů, vlastních zkušeností atd.)?

Libor Dostál, Krajské ředitelství Lesů ČR, s. p., Liberec

Máme-li hodnotit rizika kůrovcové kalamity v roce 2008, je třeba vycházet z konkrétní situace roku 2007, který je bezesporu východiskem k průběhu objemů kůrovcem napadené hmoty v roce 2008. Rok 2007 byl z hlediska ochrany lesa složitý především kvůli značné výši nahodilých těžeb. Celkem bylo na území KŘ Liberec v roce 2007 zpracováno 210 000 m3 kalamitní hmoty (cca 75 % dlouhodobého ročního objemu těžby). Prioritně se jednalo o následky orkánu Kyrill.
Vzhledem k tomu, že část kalamity byla účinně využita jako obranná opatření a vlastní projekt těchto opatření byl značně předimenzován, měl objem kůrovcem napadené hmoty ve 2. pololetí roku 2007 prokazatelně klesající tendenci.
Z detailnějšího rozboru kůrovcového hlášení roku 2007 vyplývá, že z celkového ročního přírůstku kůrovcem napadené hmoty (KNH) 16 430 m3 bylo 2850 m3 lapáků (17,3 %). Lapačů bylo instalováno celkem 2744 ks. Nízký podíl lapáků z KNH by nasvědčoval tomu, že mnoho KNH bylo zaevidováno opožděně a mimo klasický režim přikacování dalších vln lapáků v kontrolovaném ohnisku. Celkový objem KNH je však významně ovlivněn „přiznáním“ druhotně napadené kalamitní hmoty, která (jak vyplývá z následujícího) byla zpravidla včas a účinně asanována.
K 1. 1. 2008 přecházelo do evidence celkem 538 m3 hmoty. Celkový přírůstek KNH k 31. 5. 2008 činí 1374 m3. Za stejné období roku 2007 byl nárůst KNH celkem 2396 m3. V porovnání s rokem 2007 je to údaj poměrně příznivý (57 % stavu roku 2007).
Rojení započalo kolem 25. 4. 2008, tedy zhruba o týden dříve, než bývá v těchto polohách pravidlem. Vliv nadmořské výšky nebyl tak významný jako v minulých letech. Nástup rojení byl velmi masivní a zpravidla plošně i časově sjednocený.
Jak prověřily četné venkovní kontroly jak ze strany krajského ředitelství, tak i vlastních lesních správ, systém obranných opatření pro rok 2008 je v návaznosti na kalamitní základ 2007 z důvodu předběžné opatrnosti opět značně předimenzován. Klíčem k úspěchu v letošním roce bude rychlost a důslednost následných opatření v jednotlivých ohniscích.
K 12. 6. 2008 byl v rámci KŘ Liberec evidován zůstatek kalamitní hmoty (Emma 2008) ve výši 8485 m3. Dalších již zpracovaných cca 10 000 m3 hmoty je na lokalitě OM, resp. lokalitě P. Objektivně se dá předpokládat, že část této hmoty bude nutno chemicky asanovat.
Vzhledem k poměrně vysokému kalamitnímu základu na KŘ nelze situaci rozhodně podceňovat. Každé zaváhání, liknavost či selhání se pak velmi rychle vymstí.

Lubomír Labaj, Jaroslav Zátopek, Krajské ředitelství Lesů ČR, s. p., Frýdek-Místek

Výskyt kůrovců v kalamitním stavu na majetku státu v rámci hospodaření Krajského ředitelství Lesů ČR, s. p., Frýdek-Místek, prakticky kopíruje na jednotlivých LHC oblasti chřadnutí a následného rozpadu smrkových porostů převážně ve třetím a čtvrtém lesním vegetačním stupni, kde je smrk nepůvodní dřevinou. Tyto postižené oblasti spadají do působnosti lesních správ Opava, Vítkov, Ostrava, Jablunkov, z části pak i lesní správy Město Albrechtice, Frenštát pod Radhoštěm a Bruntál.
Chřadnutí a rozpad smrkových porostů je způsoben kombinací dvou hlavních vlivů, a to významnou změnou klimatických podmínek a plošným masivním výskytem václavky smrkové.
Oba tyto vlivy doplněné často se opakujícími letními přísušky s vysokými teplotami výrazně snižují vláhovou dostupnost mělkých kořenových systémů těchto smrčin a tím dochází k významnému snížení jejich odolnosti především vůči kůrovcům. Tento stav svým rozsahem s následnou kůrovcovou kalamitou nabývá v oblasti severní Moravy a Slezska rozměr vážného ekologického ohrožení.
Otázka atraktivity smrků napadených václavkou pro kůrovce byla dlouho předmětem diskusí, avšak skutečnost je taková, že u stromů oslabených václavkou úspěšně probíhá následná kolonizace kůrovci jako druhotnými škůdci. Jejich gradace, především v teplých a suchých letních měsících, pak snadno přechází nad kritickou mez, s dalším masivním nekontrolovatelným šířením na stojících stromech. Meziroční intenzita výskytu kůrovců pak přímo závisí na charakteru klimatických podmínek, teplé suché léto způsobuje nekontrolovatelnou gradaci.
V takové situaci následná obranná opatření, především lapáky II., III. série, přestávají být účinná a dochází k masivnímu plošnému šíření kůrovců na stojících stromech. Postup je tak rychlý, že běžně dochází k situaci, kdy strom s čerstvě opadanou kůrou po žíru kůrovců má stále zelené jehličí. Nízká účinnost především následných sérii lapáků, ale i lapačů v letním období, bývá způsobena výrazně větší atraktivitou stojících oslabených stromů.
Agresivitu působení kůrovců, coby druhotných škůdců na chřadnoucích smrkových porostech, umocňuje výskyt lýkožrouta severského, který je v těchto oblastech zastoupen až z 50 %. U lýkožrouta severského je situace o to horší, že v okamžiku příznaku napadení stromů zpravidla končí jeho vývoj. Běžně se vyskytuje souběžně s ostatními kůrovci na jednom stromě a jejich požerky se často prolínají. Ochrana proti tomuto škůdci je složitá, protože nenapadá ležící dřevo, šíří se v korunách stojících stromů, má rychlejší vývoj a nalétá na jedince i skupiny uvnitř plně zapojených porostů. Možnosti ochrany proti lýkožroutu severskému jsou značně omezené a spočívají v přímé obraně důsledným vyhledáváním, zpracováním a asanací stojícího napadeného dříví, v menší míře pak ve využití feromonových lapačů a stojících lapáků.
Z pohledu zákona o lesích 289/1995 Sb. se výskyt a šíření kůrovců, v tomto případě jako druhotných škůdců, dostává do středu pozornosti a všechny prvotní důvody chřadnutí a hynutí smrku předbíhá. S tímto problémem, jen velmi těžko námi lesníky ovlivnitelným, se v současné době zásadně potýkáme a vyřešení této situace nastane, až dřevina smrk bude v takto postižených oblastech v odpovídajícím rozsahu nahrazena.
Vyjádřeno čísly je kalamitní základ všech lesních správ hospodařících na majetku státu v rámci působnosti Krajského ředitelství Frýdek-Místek v roce 2008 ve srovnání s rokem předchozím mnohonásobně vyšší. V období od 1. 8. 2007 do 31. 3. 2008 bylo asanováno 341 861 m3 kůrovcového dříví, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo 7265 m3 včetně lapáků. Obrana proti kůrovcům je v jarním období roku 2008 kromě ostatních opatření zajišťována v rámci státních lesů moravskoslezského kraje položením lapáků v množství 49 702 ks a instalací 12 040 ks lapačů. V dalším období letní aktivity kůrovců se počty obranných opatření výrazně zvýší, protože lapáky a lapače vykazují v uplynulých měsících střední a silné napadení, resp. odchyty, tudíž jsou průběžně přikacovány a doplňovány nebo podle potřeby přemisťovány. Významnou skutečností v souvislosti se zpracováním kůrovce v kraji je likvidace větrné kalamity ze zimního období roku 2008, kdy v tomto režimu bude do 30. 6. 2008 s důrazem na zajištění ochrany lesa zpracováno 353 000 m3 kalamitního dříví.  

Radek Pomije, Krajské ředitelství Lesů ČR, s. p.,
České Budějovice


Situace na jihu Čech není v posledních letech jednoduchá. Od roku 2005 jsou lesy v jižních Čechách poznamenávány různými kalamitami. Nejprve to byla kalamita způsobená mokrým sněhem v březnu 2005, která ale naštěstí nebyla velkého rozsahu. Další sněhová kalamita přišla v lednu 2006. Ta poškodila státní lesy ve výši 1,6 milionu m3 kalamitního dříví, což představuje 1,6 násobek běžné roční těžby. Poškozeny byly zejména smrkové a borové porosty zhruba v poměru 55:45. Nejvíce postižené byly lesní správy Třeboň (515 tis. m3), Vyšší Brod (325 tis. m3) a Nové Hrady (310 tis. m3). V podzimních měsících byla kalamita zpracována.
V polovině ledna 2007 bohužel „navštívil“ naše lesy orkán Kyrill, který za sebou zanechal spoušť ve výši cca 2 miliony m3. Tentokrát byl poměr dřevin 90:8 ve prospěch smrku. V této době neměly LČR, s. p., uzavřeny smlouvy na zpracování a trvalo do počátku února, než došlo k uzavření smluv a zahájení zpracování. Tato kalamita se díky svému rozsahu zpracovávala v nejvíce postižených LS (Nové Hrady 660 tis. m3, LS Vyšší Brod 247 tis. m3, LS Český Krumlov 200 tis. m3) až do konce roku 2007. Během tohoto roku došlo téměř ke zdvojnásobení množství zpracovaného kůrovcového dříví proti předchozímu roku, a to na množství 82 tis. m3. Vzhledem k celkovému objemu kalamity po orkánu Kyrill nejde o velké číslo, nicméně představuje ohrožení pro porosty. Kvůli rozsahu kalamity naštěstí nedocházelo většinou k napadání stojících stromů, ale kůrovec se soustředil do polomového dříví, kde se zpracováním zároveň asanoval. Docházelo k nalétnutí kůrovce do polomové hmoty, kde po zpracování harvestorem díky narušení kůry zpravidla nedokázal dokončit svůj vývoj. Větší výskyt, a to i na stojících stromech, se objevil na některých místech na podzim zejména po zpracování polomu.
Kalamitní základ pro rok 2008 byl ve výši 62 160 m3. Lesní správy se připravovaly na intenzívní boj proti kůrovci, průběžně během prvního čtvrtletí byly kůrovcové stromy důsledně vyhledávány a zadávány ke zpracování. Na začátku března letošního roku se přehnal nad jihem Čech orkán Emma, který sice nenapáchal takové škody jako předchozí kalamity, nicméně objem cca 550 tis. m3 nastolil další problém. Nejvíce postižené LS byly již tradičně Nové Hrady, dále Jindřichův Hradec a Hluboká nad Vltavou. Snahou LČR je zpracovat většinu polomu do pololetí, což představuje vytěžit 70 % roční těžby během čtyř měsíců. Pro potlačení kůrovce bylo položeno 19 130 lapáků (do konce května) a instalováno 4350 feromonových lapačů. Pro lapáky byla využita i vhodná polomová hmota. V letošním roce byl počátek rojení proti loňskému roku zhruba o 14 dní opožděn, nicméně na některých místech byl zaznamenán velmi silný nálet. Na těchto lokalitách docházelo k okamžitému pokládaní dalších lapáků. Zpracování kalamity probíhá dobře, situaci mírně komplikuje odbytová krize řeziva. Zatím se ale díky zastavení úmyslných těžeb v rámci LČR situace v odbytu nejeví nijak dramaticky. Určitě k tomu přispěla i snaha LČR umístit část dřevní hmoty na mokré skládky (15 tisíc na MOS Hluboká nad Vltavou, 10 tisíc do Rakouska). V boji proti kůrovci nám zatím pomáhá i průběh letošního počasí. Velmi důležité bude podchytit druhé rojení, které vzhledem k počasí očekáváme zhruba počátkem července. Výskyt kůrovce během letních měsíců napoví, zda jsme dokázali kůrovce udržet po předchozích kalamitách na rozumné úrovni, nebo si přece jen příroda prosadí svůj logický vývoj kůrovce po kalamitách.

Jiří Svoboda, Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi

Riziko kůrovcové kalamity je rozhodně vyšší než v předchozích letech. Důvody jsou notoricky známé. Dva kalamitní roky a odbytová krize. Oba faktory se vzájemně prolínají a nebude snadné v některých částech kraje Vysočina kůrovcové lokální kalamitě zabránit. Jistým rizikem je vlastnická struktura. Vysočina je známa množstvím drobných vlastníků, kterých je více než 40 tisíc. Průměrná velikost majetku nedosahuje ani jednoho hektaru. Významné množství vlastníků žije odloučeně od svého majetku, často ve velkých městech. Zda se těmto vlastníkům podaří zpracovat popadané dříví, případně provést některá z preventivních či ochranných opatření, je otázkou. Velcí vlastníci, nebo vlastníci s odborným personálem asi kalamitu neočekávají. Podíl kalamitního dříví nebyl v letošním roce významný a dříví je ve většině majetků zpracováno a odváženo na pilařské provozy. Větším majetkům se také lépe daří dříví prodat, i když za cenu, která je velmi nízká.       
V některých malých majetcích dříví ještě leží a bude úspěch, bude-li do konce léta vytěženo a odvezeno.
Odchyt v lapačích i nálet v lapácích zatím signalizuje mírné navýšení oproti loňskému roku. Je však několik málo lokalit, kde je odchyt v lapačích rekordní. Poměrně studené a přiměřeně vlhké jaro nám zatím přálo a rojení bylo později než v loňském roce o zhruba 14 dnů.
Chování vlastníků bude tedy tím zásadním faktorem, který buď odstartuje, nebo zastaví nárůst stavu podkorního hmyzu v našich lesích.

Petr Kahuda, Správa NP a CHKO Šumava

Vznik velkých kůrovcových kalamit v našich podmínkách byl historicky vždy spojen s přecházejícími kalamitami větrnými. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím k velkému množství polomů padlých v lednu 2007 (byť byly i na našem území z velké části včas zpracovány) hodnotíme riziko přemnožení kůrovce v NP Šumava jako vysoké.
Na základě příkazu ministerstva životního prostředí po orkánu Kyrill a v souladu s posláním národního parku byla menší část lesních porostů NPŠ určena k samovolnému vývoji. To ve skutečnosti znamenalo ponechání polomového dřeva v objemu cca 200 000 m3 v lesních porostech bez dalšího zpracování. Část této ponechané hmoty byla kůrovcem obsazena při jarním rojení předchozího roku a následně došlo k přerojení kůrovce do dosud neobsazené hmoty při rojení letním – v této hmotě pak došlo k přezimování brouka. Část nezpracovaných smrkových kmenů zůstala neobsazena. Patrně i díky tomu byl následující výskyt stojících kůrovcových stromů evidovaný v roce 2007 nejnižší v historii národního parku (a to jak v zásahových, tak bezzásahových lesních porostech).
Je nutno poznamenat, že jak polomová hmota, tak stojící kůrovcové stromy jsou předmětem důsledného monitoringu i v lesních porostech ponechaných samovolnému vývoji. Právě na základě sledování obsazení a stupně vývoje kůrovce v ležících i stojících kmenech jsou projektována a umisťována obranná zařízení.
Projekt obranných opatření proti kůrovcům v NPŠ pro rok 2008 vychází z klasického definovaného kalamitního základu; základem a zároveň nosnou myšlenkou projektu jsou však vysoké počty zařízení umístěných pro zachycení kůrovců rojících se v lokalitách bezzásahových lesních porostů. Celkem bylo v NPŠ pro letošní jarní rojení umístěno téměř 25 000 obranných a monitorovacích zařízení, z toho cca 8000 tvoří lapače. V současnosti probíhá hodnocení jejich účinnosti a kontrola stupně odchytu v lapačích a stupně napadení lapáků.
V letošním roce zatím došlo k napadení cca 32 tis. m3 –  s přihlédnutím ke skutečnosti, že většina (necelých 25 tis. m3) z dosud evidovaných napadených stromů se nachází v lesních porostech určených k samovolnému vývoji. Ostatní napadené stromy jsou aktivně zpracovávány. Svou roli v letošní sezóně sehraje samozřejmě mnoho dalších faktorů, jako například počasí.

Hubert Závodský, Správa KRNAP

Vzhledem k systematickému a včasnému zpracovávání následků orkánu (Kyrill, Ema) a realizací ochranných a obranných opatření (diferencovaně dle zonace) se nám daří minimalizovat riziko kůrovcové kalamity na námi spravovaném území.
Jarní rojení proběhlo nejintenzivněji ve východní části Krkonoš, na LS Horní Maršov, a to v prostoru mezi Červeným vrchem (961 m) a Špičákem (877 m) od soutoku Úpy a Malé Úpy směrem k Braunovým loukám.
V listopadu roku 2007 došlo k dohodě mezi vlastníky těchto pozemků a Správou KRNAP, která je koupí získala do svého vlastnictví. Z hlediska kůrovce je toto území (cca 300 ha) velmi rizikové.
Po převzetí porostů se lednovým šetřením stavu porostů zjistilo 315 m3 dřeva s aktivním kůrovcem a 409 m3 nezpracované větrné kalamity, rovněž napadené kůrovci. Z těchto důvodů se, po zpracování uvedené hmoty, před rojením přikročilo k realizaci obranných opatření a instalovalo se přes 700 ks otrávených lapáků – trojnožek a více než 40 ks klasických lapáků – využití čerstvých polomů.

Děkuji respondentům za odpovědi.
Jan Příhoda