Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 2/10

Vichřice Klaus a její dopady na lesnictví ve Francii

Aleš Kučera

Posledních deset let francouzské lesnictví platí vysokou daň v podobě přírodních pohrom, které zasazují tvrdé údery lesnímu hospodářství i národní ekonomice. Předkládaný příspěvek byl sepsán s cílem informovat lesnickou veřejnost o stavu lesního hospodářství ve Francii ve vazbě na kalamitní události v úvodu roku 2009 v dotčených oblastech.

Semenné sady z hlediska platné legislativy

Vladimír Hynek, Milan Lstibůrek, Jaroslav Kobliha, Jaroslav Klápště

V Lesnické práci 8/2009 nás zaujal článek „Zakládání semenných sadů z pohledu legislativy“. Autory tohoto příspěvku jsou pracovníci ÚHÚL zajišťující výkon funkce „pověřené osoby“ ve smyslu zákona č. 149/2003 Sb. o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin (dále jen zákon č. 149/2003 Sb.). Ve svém příspěvku uvádějí některá tvrzení a požadavky, které podle našeho názoru nejsou v souladu s platnou legislativou, na kterou se přitom odvolávají.

Srovnání systémů lesní certifikace je především cestou k jejich zkvalitnění

Michal Rezek, Tomáš Duda

Prosincové číslo Lesnické práce přineslo v rubrice Diskuse i příspěvek o porovnání systémů certifikace lesa pod názvem „Je porovnání certifikačních systémů cestou ke zvýšení účinnosti certifikace?“. František Morávek, jeden z iniciátorů systému certifikace lesů PEFC v České republice, v něm srovnává certifikační systémy z několika možných úhlů pohledu: z pohledu vlastníka lesa, z pohledu zabezpečení trvale udržitelného hospodaření či z pohledu lesnické politiky ad.

Tyto různé oblasti jsou však nahlíženy převážně z jedné ekonomické perspektivy. Ta, ačkoliv nezbytná, není jedinou možnou. Naším cílem je nabídnout rozsáhlejší pohled. Navíc klimatická změna, finanční krize a v neposlední řadě i narůstající globální zájem o ekologicky šetrné výrobky vyvolávají otázky a obavy, které budou muset řešit vlastníci lesů, dřevozpracovatelský průmysl i národní politiky.

Ve stručné reakci se budeme držet struktury předchozího příspěvku a věnovat se zahrnutí dalších aspektů (nejen) lesního hospodaření ve vztahu k certifikačním systémům, zejména k systému FSC. Jak napovídá název našeho příspěvku, naším primárním cílem není konfrontace s jiným certifikačním systémem, ale otevření diskuze o zkvalitnění certifikačních systémů, vzájemná komunikace, která pomůže řešit problémy, kterým čelí (nejen) české lesy a domácí zpracovatelský průmysl.

Střemcha pozdní: Americká třešeň – zajímavý zdroj dekorativního dřeva

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík

Při zmínce o využití dřeva střemchy asi každému hlavou probleskne obraz stromu, nebo spíše přerostlého keře, který má netvárný kmen a dimenze pro dřevozpracující průmysl naprosto nezajímavé. Nesmíme ale zapomínat, že v našich porostech můžeme narazit ještě na jiný druh střemchy, než je naše domácí střemcha hroznovitá. Jedná se o introdukovanou střemchu pozdní, která má mnohem zajímavější parametry kmene a v domácích oblastech je předmětem komerčního využití.

Desky z masivního dřeva

Martin Böhm, Jan Reisner

V tomto příspěvku je popsán princip výroby, vlastnosti a způsoby použití desek vyrobených z masivního dřeva. Tyto deskové materiály patří mezi nejjednodušší produkty na bázi dřeva s dlouhou tradicí výroby.

Fyziologická zátěž pracovníků v lesním provozu

Jiří Dvořák, Pavel Natov

Při diagnostikování fyzického zatížení v pracovním procesu a jeho účinnosti můžeme využít efektivní speciální přenosnou elektrotechniku označovanou jako Biofeedback 2000x-pert. Sledováním srdeční a dechové frekvence, tělesné teploty a svalového napětí můžeme upozornit na intenzitu fyzické i psychické zátěže pracovníků v lesním hospodářství při pracovních operacích nebo jejich úseků ve stanovených výrobních podmínkách. Využívání aplikované diagnostiky se tak může stát v provozu pomocnou kontrolní metodou při sledování zátěže pracovníků různého věku, vzdělání a délky praxe a může napomoci odhalovat změny v zatížení vyvolané dlouhodobým provozním nasazením.

Předpisy k zajištění bezpečnosti práce v lesním hospodářství I.

Jaroslav Radvan

Z hlediska počtu pracovních úrazů a jejich závažnosti patří lesní hospodářství k nejrizikovějším oborům. Základy prevence proti vzniku pracovních úrazů jsou ukotveny v předpisech k zajištění bezpečnosti práce. V úvodních dvou navazujících článcích budou vysvětleny základní pojmy týkající se problematiky bezpečnosti práce obecně. Další články publikované v průběhu roku budou zaměřeny na problematiku zajištění bezpečnosti práce dělnických profesí a bezpečnosti práce THP pracovníků.

Odlesňování v přímém přenosu

Na Mezinárodní konferenci o změně klimatu (COP15) v Kodani v prosinci 2009 představila společnost Google prototyp nové technologie, která umožňuje on-line v globálním měřítku pozorování a měření změn lesních zdrojů na Zemi. Společnost věří, že tato technologie může napomoci zastavit proces odlesňování ve světě. Informace o této novince jsme zjišťovali u produktového manažera společnosti Google Jaroslava Bengla, který sídlí v curyšském vývojovém centru.

Jak dlouho účinkují feromonové odparníky?

Petr Zahradník, Marie Geráková

Syntetické agregační feromony lýkožrouta smrkového se do systému ochrany lesa dostaly na přelomu 80. a 90. let minulého století. Počáteční euforie, kdy se část lesnické praxe začala domnívat, že je konec problémů s lýkožroutem smrkovým (a snad i s jinými kůrovci), vzala oprávněně za své. Využití agregačních feromonů, specifických pro lákání právě jen lýkožrouta smrkového, se během krátké doby dostalo tam, kam patří. Nejsou samospasitelné (odstraňování atraktivního dříví a hlavně včasnou a důslednou asanaci napadeného dříví v žádném případě nenahradí), ale dávají nám alternativu k více než 200 let používaným lapákům. Jejich využití v kombinaci s otrávenými lapáky a následně také s feromonovými lapači (přistávacími a posléze i nárazovými) se ukázalo nejen jako efektivní, ale rovněž je možné ho chápat jako ekonomické a ekologické.