Střemcha pozdní: Americká třešeň – zajímavý zdroj dekorativního dřeva

Aleš Zeidler, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík

Při zmínce o využití dřeva střemchy asi každému hlavou probleskne obraz stromu, nebo spíše přerostlého keře, který má netvárný kmen a dimenze pro dřevozpracující průmysl naprosto nezajímavé. Nesmíme ale zapomínat, že v našich porostech můžeme narazit ještě na jiný druh střemchy, než je naše domácí střemcha hroznovitá. Jedná se o introdukovanou střemchu pozdní, která má mnohem zajímavější parametry kmene a v domácích oblastech je předmětem komerčního využití.

Rozšíření a popis dřeviny

Oblastí původního rozšíření střemchy pozdní je Severní Amerika, kde patří mezi poměrně hojné dřeviny. Vyskytuje se ve východní polovině USA, od Velkých jezer až k Mexickému zálivu. Do Evropy byla introdukována již v roce 1629, první zmínky z České republiky však pochází až z počátku 19. století. Jedná se o strom dosahující výšky 25 m, podle některých autorů dokonce až 30 m, a průměrů do 1,5 m.

Dřevo a jeho vlastnosti

Z hlediska stavby dřeva se jedná o dřevinu roztroušeně pórovitou. Střemcha pozdní patří mezi dřeviny s výrazně odlišeným jádrem a bělí. Běl je úzká, zřídka širší než 10 letokruhů, nažloutlá až načervenalá, jádro je nahnědlé s nazelenalým nádechem, na vzduchu tmavne na červenohnědou se zlatavým matným leskem. Dřevo má jemnou aromatickou vůni. Mikroskopickou stavbou je střemcha pozdní neodlišitelná od našeho domácího druhu. Jádro je odolné proti hnilobám. Dřevo je pevné a tvrdé, lze jej dobře sušit a po vysušení má výbornou rozměrovou stálost. Dobře se opracovává všemi běžnými postupy. Se střemchou pozdní se na trhu nejčastěji setkáte pod obchodním názvem „americká třešeň“. Používají se i další názvy jako „Black cherry, Cabinet cherry, Rum cherry, Whisky cherry“. V oblastech původního rozšíření se používá zejména na výrobu luxusního nábytku a na další dekorativní účely v interiérech.

Možnosti využití dřeva

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že dřevo střemchy pozdní je svými vlastnostmi, způsobem zpracování a možnostmi využití velice blízké naší domácí třešni ptačí. Na rozdíl od třešně však střemcha pozdní dosahuje ještě tmavších barevných odstínů a spolu s charakteristickým leskem působí výsledný vzhled dřeva mnohem dekorativněji. Vzhle-dem k fádní barvě většiny našich domácích dřevin by tak střemcha pozdní byla vítaným zpestřením nabídky pro dřevozpracující průmysl. Při využití jejího dřeva by se jednalo především o výrobu masivního nábytku, dýh nebo obložení v interiérech, tedy o finančně poměrně zajímavé využití. V neposlední řadě je třeba podotknout, že stromy na zkoumaném stanovišti dosáhly i přes poměrně nízký věk značných průměrů. V mýtním věku by tak dimenze byly ještě větší. Překvapením je skutečnost, že naše domácí střemcha hroznovitá se od své příbuzné liší mnohem výrazněji než třešeň, a jak svými vlastnostmi, tak i atraktivitou vzhledu za střemchou pozdní zaostává.

Autoři:

Ing. Aleš Zeidler, Ph.D.

Katedra zpracování dřeva

Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Vladimír Gryc, Ph.D., Ústav nauky o dřevě

Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D., Ústav nauky o dřevě

Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Foto: Aleš Zeidler