Ohrožení lesů v Polsku v roce 2009 a prognóza pro rok 2010

Wojciech Grodzki

V lesích Polska, které zaujímají plochu kolem 9 milionů hektarů, dominuje borovice Pinus sylvestris L., jejíž podíl (dohromady s modřínem Larix spp.) převyšuje 67 %. To je základní faktor, který určuje podstatu ohrožení polských lesů. Monokulturní lesní porosty umělého původu s nízkým stupněm biodiverzity, rostoucí na chudých stanovištích, mají malou odolnost proti škodám způsobeným hmyzem a houbovými chorobami. Nejvýznamnějším problémem polských lesů je výskyt listožravého hmyzu, což je každoroční problém, i když spektrum škůdců podléhá změnám vyplývajícím především z biologie jednotlivých druhů.

Zhodnocení situace za rok 2009

Ohrožení lesních porostů škůdci v roce 2009 dosáhlo únosné míry. Chemicky bylo zasahováno proti 55 druhům hmyzu na ploše kolem 18 tis. ha (což je o 79 % méně než v roce 2008). Týkalo se to především škůdců výsadeb, mladých i starších borových porostů (nejvíce se vyskytovali zástupci čeledi Diprionidae, Lymantria monacha L., Bupalus piniarius L. a Panolis flammea Schiff. a v kulturách Hylobius spp.), ale také fytofágů žijících na listnatých dřevinách, především dubech (chrousti rodu Melolontha, Tortricidae a Geometridae). Fytofágové žijící na smrku, jedli a modřínu se vyskytují obvykle lokálně na malých plochách a jejich význam není velký. V jehličnatých porostech (především smrkových a borových) představuje problém také vysoká početnost kambioxylofágního hmyzu, kteří způsobují odumírání dřevin. V roce 2009 byly z důvodu napadení podkorním hmyzem vytěženy 4 mil. m3 dříví. Plocha s výskytem houbových patogenů v kulturách i starších porostech je v posledních letech stabilizovaná – v roce 2009 dosahovala 412 tis. ha. Nejrozsáhlejší plochy lesních porostů jsou napadeny václavkou (Armillaria spp.) a kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum).

Situace v horských a podhorských oblastech

V horských polohách dominuje smrk, jeho zastoupení je nejvyšší v Sudetech a v západní části Karpat a snižuje se směrem na východ. Hlavními problémy jsou zde rovněž choroby kořenů, ale také gradace kambioxylofágního hmyzu, která v krajním případě vede k rychlému rozpadu lesních porostů. Také v roce 2009 dominoval tento problém v ochraně horských a podhorských lesů. Již roky trvající dynamická gradace lýkožroutů s dominancí Ips typographus (L.) v západní části Karpat se postupně přesouvá směrem na jih a na východ. Zároveň se projevily příznaky narůstající početnosti kůrovců také v Sudetech, kde byla doposud jejich početnost stabilizována, a ohrožení lesů bylo nízké. Hlavními činiteli majícími vliv na oslabení horských a podhorských lesů nadále zůstávají houbové patogeny napadající kořeny (Armillaria spp., Heterobasidion annosum). Jejich výskyt v roce 2009, i když se značně snížil ve srovnání s rokem 2008, je i nadále nejvyšší v oblasti Sudet stejně jako v oblasti západních i centrálních Karpat. Lokálně se objevila také poškození způsobená abiotickými činiteli (vítr, sníh, sucho), ovlivňující odolnost lesních porostů k napadení biotickými činiteli. Týká se to především smrkových porostů a s nimi spojenými patogeny houbovými i kambioxylofágními druhy hmyzu. Na rozdíl od toho ohrožení horských a podhorských lesů ze strany listožravých škůdců je prakticky nulové.

Nahodilé těžby na území Karpat byly v roce 2009 výrazně nižší (snížení o 40 % ve srovnání s rokem 2008), především v důsledku snížení intenzity odumírání stromů. Nahodilé těžby představovaly 87 % vytěženého dříví, což je důsledek také mnohem nižšího objemu dříví napadeného kambioxylofágním hmyzem (graf 1). Svědčí to o zlomu gradace kůrovců trvající v Beskydech již od roku 2003, která vedla k celoplošnému odumírání lesních porostů (obr. 2.). Naproti tomu objem nahodilých těžeb v roce 2009 v Sudetech byl způsoben především napadením dříví kambioxylofágními druhy hmyzu (graf 1). Tento ve srovnání s rokem 2008 vzrostl z 51 na 63 %. To naznačuje možnost vzniku druhé oblasti se zvýšeným (gradačním) výskytem těchto druhů hmyzu. Intenzita výskytu kůrovcového dříví v horských a podhorských lesích v roce 2009 byla rozdílná (obr. 1). Území s nejintenzivněj-ším odumíráním smrčin je dále reprezentováno především západní a centrální částí Karpat, přičemž nejintenzivnější výskyt nastal v Beskidzie Żywieckim. K nárůstu kůrovcového dříví došlo na území Sudet především v místech nejvíce postižených uragánem Kyrill z roku 2007.

Význam kambioxylofágních druhů hmyzu v horských porostech jedle a borovice a listnatých porostů není velký. O míře nahodilých těžeb zde rozhodují především abiotičtí činitelé. Došlo k výraznému snížení odumírání modřínů a s ním spojeného výskytu Ips cembrae (Heer).

Na základě studia 314 smrků bylo zjištěno, že na 304 z nich (97 %) byla zjištěna přítomnost Ips typographus, na 206 (66 %) Pityogenes chalcographus (L.), na 143 (46 %) Polygraphus poligraphus (L.), a na 64 (20 %) Tetropium sp. Tyto druhy jsou odpovědny za odumírání smrků a toto studium potvrzuje rozhodující roli v dynamice tohoto procesu.

Prognóza na rok 2010

Na základě údajů z roku 2009 můžeme stanovit prognózu, že ohrožení lesních porostů škodlivým hmyzem v roce 2010 bude dosahovat podobné míry srovnatelné s rokem předchozím. Předpokládá se, že ohrožení borových porostů dosáhne 23,5 tis. ha. Nejvíce se vyskytnou zástupci čeledi Diprionidae, Bupalus piniarius a Acantholyda spp., a na úrovni potenciálního ohrožení lesních porostů se bude vyskytovat také Lymantria monacha. Co se týče listnatých porostů, ohroženo bude 15 tis. ha se stejným či podobným spektrem nejdůležitějších škůdců stejně jako v roce 2009.

V roce 2010 je možno předpokládat další změny v ohrožení horských porostů. Trend bude podobný změnám, které nastaly již v roce 2009. Lze očekávat další snížení odumírání smrkových porostů v západní části Karpat především v místech, ve kterých tento proces vypukl nejdříve. Naopak nárůst ohrožení nastane na celém území Sudet s výjimkou jejich západních okrajů, které byly postiženy odumíráním lesních porostů již v minulosti. Nárůst početnosti kambioxylofágních druhů hmyzu se odvíjí od větrných polomů z roku 2007, které se v největší míře vyskytly v této části hor. Je třeba zdůraznit, že míra ohrožení bude závislá také na klimatických podmínkách, a to jak v jarním období, tak i během celé vegetační sezony.

Článek byl vypracován na základě „Krótkoterminowa prognoza występowania ważniejszych szkodników i chorób infekcyjnych drzew leśnych w Polsce w 2010 roku.” Instytut Badawczy Leśnictwa, Analizy i Raporty Nr 14, 2010.

Autor:

doc. dr. hab. Wojciech Grodzki

Instytut Badawczy Leśnictwa

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto:  Instytut Badawczy Leśnictwa

 

přeložil:

Doc. Ing. Jaroslav Holuša Ph.D.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Útvar Lesní ochranné služby