Datel černý (Dryocopus martius)

Robert Doležal

„Lesní doktor“ nebo „lékař stromů“. Při tomto slovním spojení si téměř každý z nás vybaví díky dětským knížkám a pohádkám velkého černého ptáka s červenou čepičkou, který ťuká do kmene stromu, na uších má fonendoskop, chvíli naslouchá a pak obratným zobákem zbavuje stromy škodlivého hmyzu. Tento motiv se opakuje v říkankách i písničkách – „datel, datel, datel, léčí za pakatel, je to doktor lesní, všechny nemoce sní“, připomíná například text dvojice Svěrák a Uhlíř. Ačkoli máme tuto představu zažitou od dětských let, tak ne každý viděl tohoto našeho největšího zástupce řádu Piciformes (šplhavci) na vlastní oči. Jeho výskyt je spojen spíše se souvislejšími porosty lesa, navzdory své velikosti je nenápadný a nejspolehlivěji ho prozradí zvláštní melodické a drnčivé ru, ru, ru, ru, kterým je doprovázen jeho let.

Rozšíření

Datel černý má palearktický typ rozšíření, což znamená, že se s ním setkáme na většině území Evropy a Asie. V Evropě se vyskytuje od severního Finska na severu po Řecko na jihu. Jižněji pak ostrůvkovitě v horských lesích Itálie a Španělska, což jsou pravděpodobně refugia z poslední doby meziledové. Na Britských ostrovech zcela chybí, Skandinávii osídlil od východu a do severní části západní Evropy se rozšířil až v XIX. století. Tyto změny souvisejí s odlesňováním a novým zalesňováním v minulosti, kdy svým výskytem datel černý pozitivně reagoval na zavedení jehličnatých monokultur na větších plochách území (Hudec a kol., 2005). Evropská hnízdní populace datla černého je odhadována na více než 740 000 párů (25–49 % populace celkové), od roku 1980 se mírně rozšiřuje její areál a hodnocena je jako zabezpečená a stabilní (BirdLife International 2004). Podle výsledků monitoringu ptačích populací v letech 1982–2003 je v ČR patrný nárůst početnosti tohoto druhu s odhadem na 4 000–8 000 hnízdících párů (Šťastný et al., 2006).

Prostředí

Datel černý hnízdí na celém území ČR, ale přednost dává souvislejším a rozsáhlejším lesním celkům jak v horách, tak v nížinách. Nejhojnější je ve smíšených a jehličnatých lesích, ale řídce dokáže hnízdit i v lesích lužních. Občas se můžeme setkat s datly i v menších izolovaných lesích v otevřené krajině, ale to jen v případě, že tu naleznou vhodné typy porostu (Šťastný et al., 2006). Tyto nároky na prostředí trefně shrnuje text jedné letité publikace: Je rozšířen „na místech, kde jsou rozsáhlejší lesy, pokud tam nebyly odstraněny všecky podmínky jeho existence, totiž hnijící a duté stromy. Kde se tak stalo, tam nesetrvá, nýbrž stěhuje se s netopýry a jinými obyvateli dutin stromových jinam nechávaje člověka samotna požívati plodů jeho moudrosti,“ (Záborský, 1895).

Popis a způsob života

Jedná se o našeho největšího, přes 40 cm velkého štíhlého šplhavce, který je jednolitě černý. Jedinými nápadnými prvky v opeření je celé červené temeno hlavy u samce, malá červená ploška v týle u samice, bělavý zobák a světlé oko. Na rozdíl od ostatních šplhavců nelétá vlnovitě, ale víceméně přímo a bez větší námahy díky širokým zakulaceným křídlům s rozpětím kolem 70 cm. Let připomíná sojku – po každém mávnutí jsou křídla přiložena k tělu – a doprovázen je drnčivými zvuky zmíněnými v úvodu. Po usednutí často následuje táhlé naříkavé klijé. K dalším zvukům prozrazujícím jeho přítomnost zvláště v době toku patří „bubnování“ a v letu pronášené pronikavé kly, kly, kly, kly.

Datel černý patří ve střední Evropě ke stálým druhům, kdy se dospělí ptáci vyskytují v blízkosti hnízdiště celoročně. K delším přesunům inklinují mláďata, která po rozpadu rodin obsazují nová teritoria, vzdálená několik desítek kilometrů. Občas se objevují ještě dál mimo souvislý areál výskytu. Od konce září se u nás mohou objevit ptáci ze Skandinávie, u kterých jsou migrační přesuny výraznější (Cepák et al., 2008).

Hnízdění a péče o mláďata

Mimo hnízdění se samec a samice zdržují zvlášť na svém teritoriu. Tok začíná v polovině února a provází ho hlasité bubnování a rychlé klikliklikli samce. K páření dochází v blízkosti budoucího hnízda, kdy se samice přitiskne v jeho úvodu na větev a vodorovně kýve hlavou ze strany na stranu. Hnízdní dutinu tesá samec a většinou je používána řadu let po sobě. V některých případech si pár zhotovuje dutinu každoročně. Hnízdní strom je obvykle uvnitř narušený a dlabání je započato v místech odpadlé větve. U nás byla nejčastěji hnízda umístěna v buku ve výšce 8–12 metrů. Hloubka takové dutiny činí 40–55 cm, šířka 12–20 cm a průměr vletového otvoru 6–11x8–11 cm. Někdy samec začíná tesat na několika místech, ale nedostatečně prostorné dutiny opouští. Práce mu trvá 10–28 dní. Vejce začíná samice snášet ve druhé polovině dubna a začátkem května. Je jich průměrně 3–5, jsou čistě bílá a lesklá. Sedí na nich střídavě oba rodiče (každý 1–3 hodiny), ale v noci vždy jen samec, který v dutině nocuje po celou dobu hnízdění. Mláďata se líhnou po 12–14 dnech, jsou holá a slepá a staří je nepřetržitě zahřívají dalších 6–7 dní. Do 10. dne jsou slepá, v 17 dnech už jsou opeřená, vyhlížejí z dutiny a podle rozsahu červené na hlavě lze rozeznat pohlaví. Ve stáří 24–28 dní vyletují z dutiny a následně nocují v dutinách, které si sama naleznou. Rodiči jsou voděna ještě 1–2 měsíce. Pak se rodina rozpadá. Pohlavní dospělosti dosahují v 1. roce života. Datel hnízdí jednou ročně, v případě zničení vajec snáší 1–2 náhradní snůšky. Některé páry jsou spolu jen po dobu jednoho hnízdění, některé i více let (Hudec a kol., 2005).

Potrava

Datel se živí téměř výhradně živočišnou potravou. Její podstatnou složku tvoří v dřevě žijící brouci, jejich larvy (rody Ips, Rhagium, Cerabyx, Spondylis apod.) a mravenci (rod Camponotus). Nalezeny byly také housenky motýlů a měkkýši. Hnízda mravenců navštěvuje ve větší míře jen v zimě. Semeny rostlin se živí jen velmi zřídka. Potravu vydlabává silným zobákem z kmenů a kořenových náběhů. Pokud rozklove ztrouchnivělý pařez, pak ji také sbírá ze země a z povrchu kůry (Hudec a kol., 2005).

Význam a ochrana

Jaký by už mohl mít „lékař stromů“ pro les význam než pozitivní. Jeho prospěšnost shrnuje Hudec (2005) do tří prostých, a přitom podstatných bodů:

- Konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se nemůže žádný jiný druh šplhavců v takovém rozsahu dostat.

- Jím vytesané dutiny používají ke hnízdění i nocování různé druhy ptáků užitečných pro les.

- Vyklováním velkých nápadných otvorů vyznačuje kmeny napadené červenou hnilobou a druhotně i dřevokaznými mravenci, což není zvenčí znatelné; kmen je již těmito činiteli stejně znehodnocen a jeho včasným odstraněním se uvolňuje místo pro zdravé jedince.

Přítomnost tohoto druhu je tedy v našich lesích více než žádoucí a měla by se podporovat. V případě datla ale s líbivou a mnohdy povrchní strategií vyvěšování budek jako hlavní metodou ochrany lesních ptáků nevystačíme. V tomto případě se musíme snažit v lese dosáhnout takových podmínek, které vyhovují jeho životním nárokům. Dosáhnout toho lze pouze důsledným uplatňováním lesnických opatření v lesních porostech, ke kterým patří ponechání doupných stromů až do fyzického věku v podobě trvalých výstavků, ponechání souší a určitého množství dřevní hmoty po těžbě, ochrana starých porostů spojená s prodloužením obmýtí, upřednostňování podrostního způsobu obnovy a clonných sečí namísto holosečí – tedy přírodě blízkých forem hospodaření, úprava dřevinné skladby ve prospěch původních dřevin apod. Tato opatření představují skutečnou formu ochrany nejen dutinových druhů ptáků, ale svůj podíl mají i při zachování biodiverzity obecně.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

Další fotografie je možné zhlédnout na internetových stránkách autorů fotek: www.birdphoto.cz a www.bio-foto.com

Autor:

Ing. Robert Doležal

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů,

pobočka Brno

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.