Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 5/11

Mezinárodní rok lesů v Rakousku

Annette Weber

Život v Rakousku je letos, v Mezinárodním roce lesů, zcela ve znamení lesa a lesního hospodářství. Koneckonců takřka polovinu země pokrývá les a lesní hospodářství je důležitou součástí národního hospodářství. Pozitivní je, že porostní zásoba narůstala, přestože se v posledních letech zvyšoval objem těžeb.

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)

Robert Doležal

Kulíšek na sebe nejčastěji upozorní opakovaným melodickým pískáním. Jeho pozorování může v mnohých vzbuzovat jisté rozpaky. Málokdo by totiž přisuzoval slyšený hlas sově. Ještě překvapivější by byl pohled na ptáka samotného, který nejen že připomíná hlasem hýla, ale podobá se mu i velikostí. Kulíšek je skutečně „nejmenší“, a vystihovalo by jej i označení trpasličí. Jedná se totiž o nejmenší sovu Evropy, kterou svým vzrůstem hravě strčí do kapsy i jeho příbuzný, nepříliš velký a u nás vzácný výreček malý (Otus scops).

Konverzní faktory pro výrobky ze dřeva - Řezivo

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Řezivo pokrývá široké spektrum výrobků od neomítaných trámů, polštářů, fošen, které jsou často nesušené, až po omítané, vysušené, krácené a povrchově upravené řezivo. Stav opracování má významný vliv na konverzní faktory. Např. z 1 m3 kulatiny je možné vyrobit 0,8 m3 neomítaného a nesušeného řeziva, ale pouze 0,4 m3 omítaného, kráceného, sušeného a povrchově upraveného řeziva. Z tohoto důvodu byly v dotazníku požadovány i subkategorie řeziva k vysvětlení možných rozdílů mezi jednotlivými státy.

Uplatňování lesního zákona a příklon k přírodě blízkému hospodaření

Miroslav Sloup

V lesním hospodářství je již delší dobu deklarována snaha o příklon k přírodě blízkému hospodaření, které je definováno jako „obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem“ a využití „přírodě bližších postupů hospodaření“. Přitom za trvale udržitelné hospodaření v lesích je považována správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce.

Dřevěná kniha versus dřevěné průměrky?

Vilém Urbánek

K pobavení svému i řady těch, kteří mne znají, jsem byl v článku „Digitální průměrky a klasická metoda svěrkování porostů“, otištěném v LP 3/2011 str. 26, citován a označen za „experta“ a titulován jako profesor. Každá reklama je dobrá, nicméně ve mně toto oslovení vyvolalo i nutkavou touhu se k dané problematice rovněž vyjádřit. Oceňuji příležitost, kterou mi redakce LP poskytla a využiji ji ke zmínce o některých souvislostech, jež ve zmíněném článku možná nezazněly dost důrazně nebo vůbec. Stejně jako pan kolega Linhart se i já (už léta) domnívám, že se tradiční lesnická disciplína – průměrkování – ocitá na rozcestí. Ale ani ne tak ve smyslu, zda průměrkovat klasicky (analogově) či digitálně, ale spíše, zda vůbec průměrkovat. (Když se dříví nakonec stejně měří či eviduje v průběhu těžebního procesu nebo po jeho ukončení...)

Náš zákazník není náš pán

Vladimír Simanov

Základním ekonomickým principem lesního hospodářství je samofinancování, což znamená krytí veškerých jeho nákladů tržbami za dříví, ostatní komodity a služby. Protože tržby za dříví činí až 95 % všech tržeb lesního hospodářství, je prodej dříví zásadní podmínkou jeho existence, a proto musí lesník uplatnit produkci dříví na trhu. Nemůže tedy pěstovat cokoliv, ale především dřeviny komerčně žádané, což objektivně vede k odlišnosti druhové skladby hospodářských lesů od lesů přírodních. Hospodářské lesy dokázaly až do současnosti pokrýt požadavky společnosti na dříví, ale nemusí tomu být nadále, pokud bude probíhat změna druhové skladby lesů bez ohledu na ekonomickou realitu.

Kauza krkonošská kleč

Theodor Lokvenc

Československé státní lesy byly po druhé světové válce postaveny před řešení řady problémů, mezi nimi i zalesňování nově získaných nelesních půd nejrůznějšího charakteru. Byla mezi nimi i nutnost revitalizace ekosystémů nad alpínskou hranicí lesa na území v roce 1952 nově založeného Krkonošského národního parku (KRNAP), specifický a v našich podmínkách ojedinělý, odborně náročný lesnický úkol. Bylo rozhodnuto realizovat rekonstrukci tohoto antropogenně silně zasaženého ekosystému zejména z vodohospodářských důvodů, které zde byly považovány za zcela objektivně prvořadé. K realizaci došlo v letech 1952 až 1991. Po převzetí správy lesů národním parkem po roce 1990 byl význam akce zásadně přehodnocen. Předchozí zalesňování bylo podrobeno kritice, která vyvrcholila jejím okamžitým ukončením a rozsáhlou redukcí založených kultur kleče.

Tato skutečnost byla publikována i v Les-nické práci 2011 č. 2, článkem převzatým bez větších změn z časopisu Krkonoše – Jizerské hory 2010, bez podrobněji objasněných důvodů rekonstrukce, jejího významu a efektivity, které jsou pro hodnocení tohoto „pěstebního“ zásahu podstatné.

Rakouská inventarizace lesů - Österreichische Waldinventur 2007/2009

Hana Nováková

Rakouská inventarizace lesů (ÖWI – Österreichische Waldinventur) je doposud největším projektem Spolkového výzkumného centra pro lesy (BWF – Bundesforschungszentrum für Wald, Naturgefahren und Landschaft), který poskytuje rozsáhlé informace o zásobách dříví, stabilitě, dynamice a struktuře ekosystému lesa. Její výsledky jsou východiskem pro významná rozhodnutí v lesnické praxi a dřevařském průmyslu, ale také důležitým instrumentem v oblasti lesopolitické strategie a správy lesního hospodářství obecně.

Monitoring stavu a změn ekosystému lesa v Rakousku se provádí od roku 1961 a perioda 2007/2009 je sedmou v pořadí. V posledních letech inventarizace lesa implementovala do svého systému více ekologických parametrů s ohledem na změny klimatu a požadavky biodiverzity. Evaluace trvale udržitelného lesního hospodaření v Rakousku hraje významnou roli také v mezinárodním kontextu, informace mají mezinárodní návaznost a jsou podkladem pro odborné diskuze na evropské úrovni.

Evropské lesy 2020 a vyjednávání o právně závazné dohodě

Kateřina Ventrubová

FOREST EUROPE připravuje dokumenty pro nadcházející Ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě, která se bude konat v červnu letošního roku v Oslu (Norsko). Zástupci signatářských zemí procesu FOREST EUROPE přijali na březnovém zasedání expertní úrovně návrhy politických rozhodnutí, která by měla být na konferenci podepsána ministry.

Zasedání expertní úrovně, které se konalo v termínu od 30. do 31. března 2011 v Oslu (Norsko), představovalo poslední krok v přípravách ministerských rozhodnutí pro FOREST EUROPE ministerskou konferenci, konanou ve dnech 14.–16. června 2011. Zástupci zemí připravili a odsouhlasili návrhy rozhodnutí, která by měli ministři zodpovědní za lesy v zemích Evropy podepsat a ukázat tím politickou vůli k vyjednávání o právně závazné dohodě o lesích v panevropském regionu.