Pět let po Kyrillu - Seminář ČLS v Horní Plané

Zhodnocení zpracování kalamity na divizi VLS ČR Horní Planá
V prvním příspěvku Josefa Topky z VLS, divize Horní Planá, byly popsány a zhodno-ceny postupy při zpracování kalamity a následného zalesnění kalamitních holin. Bylo konstatováno, že kalamita ve výši cca 700 tis. m3 byla zpracována během jednoho roku a na kalamitní holiny bylo během let 2008 a 2009 vysázeno 4,1 mil. sazenic. Z toho podíl MZD činí 42 %. Náklady na zpracování kalamity, povýrobní úpravy, opravy cest a zalesnění dosáhly více než 0,7 miliardy korun. Po započítání nákladů na následnou péči o kultury a mlaziny včetně nákladů na první výchovné zásahy lze konstatovat, že tržby získané za dřevo vytěžené z kalamity ve výši 1 miliardy korun sice pokryjí náklady, ale nikdy nevyrovnají ztrátu z časového rozložení zisku, který by byl dosažen při běžném hospodaření.

Historie kalamit
Následující příspěvek, který přednesl Jaroslav Kubišta, zástupce ředitele ÚHÚL Brandýs nad Labem, se zabýval historií kalamit dle jednotlivých činitelů. První písemné zprávy o nepříznivém působení větru, mrazu, sucha, hmyzu a dalších činitelů jsou zaznamenány počátkem 12. století. Za posledních pa-desát let (1961–2011) se podíl nahodilé těžby na celkových těžbách postupně zvýšil na 40 %. S pozvolným růstem výměry lesních porostů v šesté a sedmé věkové třídě se zvyšuje i podíl kalamit. Prognózy klimatologů předpovídají vyšší výskyt silných vichřic, srážek, ale i sucha. Lesníci by měli na tyto očekávané jevy reagovat změnou zažitých způsobů hospodaření.

Stav lesních půd
V příspěvku pracovníků VÚLHM – VS Opočno Antonína Juráska a Jiřího Nováka byly zveřejněny dílčí výsledky expertní a poradní činnosti prováděné u VLS ČR, s.p., divize Horní Planá, za období 2008–2011. Předmětem šetření bylo posoudit stav lesních půd na holinách po kalamitě a vliv extremních podmínek na růst a vývoj nově založených kultur. Po třech letech od prvního odběru vzorků půdy na výzkumných plochách založených v místech, které byly nejvíce zatíženy pohybem těžebních strojů, byly v roce 2011 analyzovány půdní poměry, bylo konstatováno, že na všech zkoumaných plochách jsou zjištěné obsahy živin dostatečné pro zdárný vývoj nových výsadeb. To znamená, že se zatím nepotvrdily názory o trvalém poškození lesní půdy. Zdravotní stav, výškový přírůst a ztráty zjištěné u výsadeb na kalamitních holinách jsou zatím srovnatelné se stavem výsadeb na ploše vzniklé úmyslnou těžbou. Nedílnou součástí výzkumné činnosti bylo i ekonomické vyhodnocení míšení dřevin, použití plastových chráničů a porovnání využití prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu.

Letecké zjišťování úspěšnosti obnovy
Radomír Ulrich z ÚLDT LDF Mendelovy univerzity Brno prezentoval novou metodiku zjišťování úspěšnosti obnovy lesa na kalamitních holinách na základě vyhodnocení leteckých snímků. Letecké snímkování pomocí vrtulníků nebo vírníků (rotorové letadlo) může sloužit k přesnějšímu zjištování ztrát na kulturách, monitorování škod na oplocení, mapování lesních porostů, hodnocení zdravotního stavu porostů a dalších údajů potřebných pro úspěšné odrůstání výsadeb na kalamitních holinách. Tato technologie najde využití i při monitorování pohybu a výskytu zvěře v rozsáhlých plochách mlazin a tyčovin kalamitních holin a při realizaci následných mysliveckých a lesnických ochranných opatřeních.

Šíření lýkožrouta smrkového z NP Šumava
Dopolední část semináře uzavřel příspěvek Martina Klewara, pracovníka ÚHÚL, pobočka České Budějovice, ve kterém prezentoval výsledky zhodnocení šíření lýkožrouta smrkového z NP Šumava do sousedních lesních majetků v ČR (LP 7/2012). Na základě výsledků bylo konstatováno, že vývoj kůrovce a s tím korespondující množství kůrovcem napadeného dříví na pomezí správní hranice bylo v období 2007–2010 ze 3/4 určeno stavem v NP Šumava. Na základě výsledků šetření byly formulovány závěry doporučující vytvoření ochranné pufrační zóny podél hranice se sousedními vlastníky a změnu managementu v bezzásahových zónách, umístěných v těsné blízkosti majetkových hranic.

Zpracování kalamity Kyrill v NP Šumava
V prvním odpoledním referátu, předneseném Petrem Kahudou, pracovníkem Správy NP a CHKO Šumava, bylo uvedeno, že v přímém důsledku orkánu Kyrill bylo zpracováno 744 tis. m3 polomů. K odstranění stromového patra došlo na ploše 2 200 ha, z toho zhruba 440 ha tvoří plocha s ponechanými nezpracovanými polomy. Ponechaná hmota se stala zdrojem pro šíření lýkožrouta smrkového do dalších, kalamitou nezasažených lesních porostů. Nejvíce utrpěly smrkové porosty ve středních a vyšších polohách NP. Zde došlo od roku 2007 k vyvrácení či odumření smrků na ploše zhruba 8 250 ha, což představuje 17 % rozlohy NP. K přirozené nebo umělé obnově je evidováno cca 950 ha holin.

Vliv orkánu Kyrill na možnosti přeměny a přestavby lesních porostů
Jan Kozel, náměstek ředitele NP a CHKO Šumava, se ve svém příspěvku zabýval problematikou vlivu orkánu Kyrill na možnosti přeměny a přestavby lesních porostů v NP Šumava. Uvedl, že prostor pro realizaci přestaveb byl výrazně ovlivněn přednostním zpracováním nahodilé těžby, která za období 1996–2011 dosahovala 87 % z těžby celkové. Snižující se podíl nahodilých těžeb by měl umožnit v kompaktních porostních skupinách nacházejících se ve II. zóně ochrany přírody realizaci zásahů pozitivním výběrem, zaměřeným na podporu dřevin přirozené druhové skladby, podnícení jejich plodivosti a následnou přirozenou obnovu. Předpokla-dem pro uplatnění těchto zásad je stanovení dlouhodobých, neměnných a jasných pravidel plánu péče.

Šumavská kalamita 1868-1883
Historii prokazatelně největší šumavské větrné a následné kůrovcové kalamity z roku 1868–1883 připomněl Daniel Černý (Správa NP a CHKO Šumava). Na číslech, grafech a historických mapách prezentoval objem vytěžené hmoty a plochu vzniklých holin v jednotlivých schwarzenberských revírech velkostatků Prášily, Vimperk a Český Krumlov. Vzhledem k tomu, že kůrovcová kalamita zasáhla i lesy v sousedním Bavorsku a Rakousku, byla ustanovena společná komise lesnických odborníků, která koordinovala její zpracování.

Zhodnocení zpracování kalamity u LČR LZ Boubín
Závěrečný příspěvek přednesl Petr Jirkov-ský, pracovník Lesního závodu Boubín – LČR, s.p. Podrobně informoval o způsobech odhadu výše kalamity, organizačních opatřeních realizovaných na jednotlivých polesích a zhodnotil poznatky získané při zpracování kalamity. Kalamita v celkovém množství 345 tis. m3 byla zpracována v rekordně krátkém čase do konce června 2007. Kalamitní holina ve výši 170 ha byla zalesněna v zákonem stanoveném období do roku 2009. Díky nasazení techniky byla celá kalamita zpracována bez vážnějšího úrazu.

Terénní exkurze
Druhý den účastníci semináře navštívili kalamitní holiny u VLS na lesních správách Horní Planá a Arnoštov a vystoupali na novou rozhlednu na Knížecím Stolci. Z této rozhledny viděli převládající část největší 160ha „kyrillové“ holiny s odrůstajícími kulturami, ale také se jim naskytl nevšední pohled na vzdálené vrcholky Alp. Program doprovázeli kvalifikovaným komentářem Jiří Flíček a Petr Král, pracovníci ředitelství divize VLS Horní Planá.
Na odpoledne zajistili pracovníci NP Daniel Černý a Petr Kahuda návštěvu lesů kláštera premonstrátů ve Schläglu. Johannes Wohlmacher, ředitel klášterních lesů, připravil zajímavý program. Z rakouské strany po dobře upravených lesních silničkách vyjeli účastnící exkurze těsně pod vrchol Plechého. Také zde, na pozemcích ve vlastnictví kláštera, došlo působením kůrovce ze sousedního Bavorska a Čech k totálnímu rozpadu horského lesa. Závěrem celé exkurze byla prohlídka lesních porostů s rozvinutým podrostním hospodařením, které je na tomto majetku úspěšně využíváno více než 80 let.
Organizátorům, přednášejícím a zaměst-nancům RZ Olšina patří poděkování. Seminář byl jasným příkladem toho, že lesníci umí nejen organizačně zvládnout mimořádné události, ale také je věcně  a nezaujatě společně zhodnotit a popsat pro poučení své, ale  i dalších generací.

Autor: Ing. Josef Topka
VLS ČR s.p.
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Foto: Vít Skála