Archiv časopisu Lesnická práce

Jiří Kamínek, Martin Klimánek

Moderní technologie se neustále vyvíjejí, stolní počítače jsou již běžnou součástí života a postupně se díky miniaturizaci dostávají i do našich kapes. Všudypřítomné mobilní telefony dnes nahrazují tzv. chytré mobilní telefony, které nabízejí prakticky totožné možnosti jako stolní počítače před několika lety.

Mara Mikule

Po mnoho let nebyli nejlepší lesničtí odborníci v Lotyšsku nijak oceňováni a veřejnost tak neměla možnost se o nich dozvědět. Aby tuto situaci změnilo, přišlo v roce 2004 Ministerstvo zemědělství Lotyšské republiky ve spolupráci s lesnickými organizacemi s nápadem každoročního slavnostního udílení cen Zlatá borová šiška. Cílem udílení tohoto, v evropském regionu ojedinělého, ocenění je možnost poděkovat těm, kteří svůj život a kariéru věnovali lesnictví a ocenit jejich práci veřejně, ne pouze v rámci lesnického sektoru.

Jana Ešnerová, Vladimír Janeček

Jalovec obecný je keřem nebo menším stromem velmi proměnlivého tvaru. Je dřevinou léčivou a u nás také chráněnou. Patří do rodu jalovec (Juniperus L.), který čítá asi 60 druhů rostoucích zejména na severní polokouli, od hor subtropů do subarktického pásma. Název rodu Juniperus je snad odvozen od slov Juno – římská bohyně porodu a fero – přináším (některé druhy se používaly jako abortivum). V ČR je autochtonní pouze jeden druh, jalovec obecný, u nějž se rozlišují dva poddruhy: J. communis subsp. communis (j. o. pravý) a J. communis subsp. alpina (j. o. nízký).

Robert Doležal

Pokud chceme pozorovat datlíka tříprstého, pak se za ním musíme vypravit cíleně. Možnost spatřit ho máme v podstatě jen ve dvou hlavních oblastech jeho výskytu v České republice, a navíc ve vhodném biotopu tvořeném starými horskými smrčinami.

Kromě jisté dávky štěstí (jedná se o druhého nejvzácnějšího šplhavce v naší přírodě, jehož hnízdní populace u nás čítá jen několik set párů), budeme potřebovat i postřeh. Plachý sice není a můžeme se k němu přiblížit i na několik metrů, ale dokáže být nenápadný. Mezi kmeny působí jeho peří tmavým dojmem a prozradí ho hlavně pohyb – buď škrábavé šplhání po kmeni stromu, nebo třepetavý houpavý let provázený zvuky mávajících křídel.

Juraj Galko

Prirodzeným areálom výskytu krasoňa Agrilus planipennis (Coleoptera, Buprestidae) alebo EAB (z anglického Emerald Ash Borer) je východná Ázia. Jeho larva sa vyvíja pod kôrou jaseňov (Fraxinus spp.). V USA spôsobuje obrovské škody. Je potenciálnym škodcom aj v našom regióne.

Miroslav Hůlka

Typologie u vojenských lesů se zpočátku vyvíjela zcela nezávisle na předválečných typologických průzkumech.

Po druhé světové válce byla charakterizována určitým stupněm konvergence k systematickým typologickým průzkumům na základě jednotlivých typologických škol. I přesto si však po dlouhou dobu udržovala vlastní identitu, která byla ovlivněna především skutečností, že lesní půdy zachycovaly téměř celou vegetační a klimatickou rozmanitost tehdejšího státu. Vojenské prostory spolu s odloučenými lesními částmi byly rozptýleny od nížin do horských poloh, od Slavkovského lesa přes Doupovské hory a Krušnohoří až po bukové a listnaté lesy východokarpatského rázu na Slovensku. Typologie u vojenských lesů a statků prošla během posledních padesáti let několika vývojovými přeměnami, až nakonec zcela splynula s typologickým systémem ÚHÚL.

Otakar Holuša, Václav Zouhar

Lesnická typologie jako základní disciplína hospodářské úpravy lesů se zabývá klasifikací trvalých ekologických podmínek, tzn. rozdělením lesů na segmenty s podobnými růstovými podmínkami, zhodnocením těchto ekologických podmínek a vyvozením závěrů pro vhodné lesnické hospodaření či ochranu přírody. Lesnicko-typologický klasifikační systém je použit pro tvorbu hospodářských jednotek dle vyhlášky č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.

Jan Hána

ÚHÚL spustil nový nezávislý lesnický rozcestník mapových a datových informací zohledňující současný i historický popis lesních porostů i mysliveckého hospodaření v ČR.

Jaroslav Kubišta, Richard Slabý

FOREST EUROPE (Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě známá pod zkratkou MCPFE) a UNECE/FAO (Evropská hospodářská komise OSN spolu s FAO (Organizací OSN pro výživu a zemědělství) společně založily interaktivní databázi „Indikátory trvale udržitelného obhospodařování lesů v Evropě“. Na stránkách Lesnické práce se občas setkáváte s informacemi, jejichž zdrojem je informační bulletin Dřevařského výboru UNECE v Ženevě. Zde je nejnovější z nich.

Jaromír Vašíček, Michal Synek

Scénář Maximalizace uhlíku v biomase se zabývá otázkou, kolik uhlíku by mohlo být uloženo v evropských lesích při změně pěstebních metod, ale při současném zachování úrovně těžeb, a to tak, aby nebyly ovlivněny dodávky dříví pro navazující odvětví. Volbou tohoto scénáře může lesnický sektor maximalizovat svůj příspěvek ke zmírnění dopadů změny klimatu.