Škody působené hraboši na lesní výsadbě v kontextu globálních změn klimatu

Miloslav Homolka, Marta Heroldová, Jan Zejda

Lesnická praxe se musí při obnově a rekonstrukci lesních porostů vyrovnávat s řadou problémů, které souvisí s ekonomickou situací státu, s vrcholovým managementem a v neposlední řadě i s nevyzpytatelnými vlivy přírody. Ve snaze pomoci lesnické praxi jsme se v posledních 5 letech soustředili na vyhledávání a objasňování role některých faktorů, které přispívají k nárůstu škod působených hlodavci na výsadbách listnatých dřevin.

Příčiny zimního ohryzu kůry
Po pěti letech intenzivního výzkumu jsme poznali, že v našich podmínkách na výskyt a výši škod působí v období vegetačního klidu především tři faktory: nedostatek potravy (nízká primární produkce bylinného patra); vysoká početnost hrabošovitých (rychlé vyčerpání stávajících zásob potravy); sněhová pokrývka, její výška a doba trvání (omezení přístupu k potravním zdrojům). Zjistili jsme, že tyto faktory mohou působit souběžně nebo odděleně. Každopádně jsme na pokusných plochách sledovali velikost potravních zdrojů (pokryvnost bylinného patra a velikost úrody plodů a semen lesních dřevin); dále početnost populací (v přepočtu na jednotku plochy) a jejich pohlavní kondici (jaký podíl tvoří rozmnožující se jedinci). V horských oblastech má na vznik škod rozhodující vliv početnost populací hrabošů, zatímco ve středních polohách se její význam snižuje. V každém případě je obtížné vyslovit na počátku zimy jednoznačnou prognózu, zda škody působené hlodavci ohryzem kůry a letorostů na dřevinách v následujících měsících vzniknou a případně i v jaké výši.
Spolehlivost předpovědi navíc komplikují extrémní výkyvy počasí, jak se stalo v první polovině roku 2012. Tato situace nám může posloužit jako příklad složitosti odhadu rizika poškození výsadeb hlodavci. Větší část problému řešíme v blízkosti Brna v lesích na Drahanské vrchovině. Na podzim 2011 zde byla úroda žaludů a bukvic vysoká a vysoká byla i početnost hrabošovitých. Z minulých let jsme měli zkušenost, že bezprostředně po vysoké úrodě těchto semen vzrůstá výskyt škod. Přitom škody vznikají i tehdy, když populační hladina hrabošů je poměrně nízká. Jinými slovy: rozhodujícím faktorem je nadbytek kvalitní potravy na podzim, zatímco populační hladina hlodavců má v tu chvíli menší význam. Vzhledem k popsané situaci na podzim 2011 jsme proto předpokládali, že v zimě 2011/12 dojde ke zvýšenému poškození výsadeb, což se potvrdilo.

Ohryz kůry ve vegetační době
K nečekanému vývoji ohryzu kůry ve výsadbách buku však došlo i v následu-jícím vegetačním období. Při podzimní kontrole jedné z našich ploch se ukázalo, že v průběhu jara a léta 2012 došlo k rozsáhlému poškození porostu. Polovina stromků nesla stopy po ohryzu kůry od hlodavců, které vzniklo po předchozí kontrole na počátku dubna 2012. K ohryzu muselo tedy dojít v průběhu jara a konzumace kůry pokračovala i během léta a ještě v polovině října jsme na některých stromcích nacházeli zcela čerstvý ohryz.
Charakter ohryzu nasvědčoval tomu, že na poškození stromků se podíleli hraboši a norník rudý. Mezi zbytky kůry u paty stromků se nacházel trus obou druhů a také charakter ohryzu odpovídal jejich společné aktivitě. Některé stromky nesly charakteristické stopy po ohryzu hrabošů (kůra ohryzaná až na dřevo), jinde stopy na kůře svědčily o působení norníka (jemnější ohryz kůry, který nezasahoval až do dřeva). Navíc, kůra byla ohryzaná nejen u paty stromků, ale i výše na kmeni a ve větvích. Přítomnost kůry ve značném objemu byla prokázána i v trusu obou druhů.
Rozsah poškozeného porostu byl značný (56 % stromků z 320 kontrolovaných). Většina stromků (2/3) měla kůru ohryzanou jen na dolní části kmene (do výše 20 cm), zbývající stromky měly ohryzanou kůru i výše nad zemí (až do 2 m). Intenzitu poškození jedinců jsme charakterizovali pomocí indexu ohryzu (io = v x h; kde v – délka ohryzu ve vertikálním směru v centimetrech; h – podíl části obvodu s ohryzanou kůrou v procentech). Rozsah ohryzu ve vertikálním směru byl od 1 cm až do 200 cm, rozsah v horizontálním směru (podíl obvodu kmene) se pohyboval od 10 % do 100 %. Index poškození dosáhl hodnoty 10–12 000. Jako kritickou hranici vážného poškození s vysokou pravděpodobností úhynu stromků jsme zvolili io = 500 (např. kmen zbavený kůry v délce 5 cm ve vertikálním směru a 100 % obvodu bez kůry). Z celkového počtu stromků s ohryzanou kůrou bylo vážně poškozeno celkem 57 % jedinců. V důsledku ohryzu kůry ve vegetačním období 2012 byla tedy v daném porostu fatálně poškozena 1/4 jedinců. Podíl vážně poškozených stromků ve vegetační době byl 5krát vyšší než v předchozí zimě.

Příčiny ohryzu ve vegetační době
Hlavním faktorem, který spouští ohryz kůry, je nedostatek kvalitní potravy pro hraboše. Ve vegetačním období zpravidla nabídka vysoko převyšuje poptávku a k ohryzu kůry nedochází. Letošní rok byl ale výjimečný, vyznačoval se velmi suchým a teplým jarem. Srážky od února do května nedosáhly v měsíčním průměru ani 50 % dlouhodobého průměru a teploty byly o 2 °C vyšší než průměrné. To se odrazilo v nízké primární produkci bylinného patra, neurodila se ani semena a plody lesních dřevin (sucho se projevilo i v nízké produkci zemědělských plodin v roce 2012). Po úrodném roce 2011 hraboši dobře přezimovali a na jaře se začali brzy a rychle rozmnožovat. Produkce bylinného patra však byla v extrémně suché periodě nízká, hraboši začali využívat i náhradní zdroje potravy, a tak došlo k ohryzu kůry mladých stromků v nezvyklém rozsahu. Hraboši, kteří si v mládí zvyknou na konzumaci kůry, využívají tento zdroj potravy i v další fázi svého života. To mohlo být příčinou ohryzu, který přetrval až do podzimu. Abychom získali více informací o rozsahu poškození výsadeb, zkontrolovali jsme v širším okolí ještě další 4 podobné plochy. Na každé z těchto ploch jsme zkontrolovali 50 jedinců. Na dvou plochách bylo poškození relativně nízké (9 a 22 % poškozených jedinců), na dvou plochách ale bylo ve velkém rozsahu (50 a 60 % jedinců). Početnost hrabošů se na všech pěti zkoumaných plochách lišila (60–175 jedinců/ha), ale nijak nesouvisela s intenzitou ohryzu kůry. To potvrzuje naše dřívější závěry, že k ohryzu kůry dochází primárně v důsledku podmínek ovlivňujících kvalitu potravní nabídky a početnost hrabošů jen do určité míry modifikuje rozsah poškození.

Perspektiva efektivní ochrany porostů
Podle prognóz o vývoji klimatu se budou extrémní výkyvy počasí vyskytovat stále častěji. Důsledky toho jevu budou zcela nepředvídatelné, ale přitom mohou mít zásadní vliv na produkci primární biomasy a jejím prostřednictvím na chování býložravců. Pro prognózu rizika poškození kultur hlodavci to znamená výskyt dalšího faktoru, který může výrazným způsobem zhoršit pravděpodobnost včasné předpovědi rizika poškození výsadeb.
Za těchto okolností narůstá potřeba řešit signalizaci nebezpečí vzniku škod na výsadbách listnatých dřevin. Pokud nebude alespoň v oblastech, kde hraboši působí největší problémy, probíhat trvalý monitoring jejich početnosti a vyhodnocování rizikových faktorů, potom může lesnická praxe rezignovat na aktivní a efektivní ochranu kultur. Druhou možností, jak řešit potíže s hraboši ve výsadbách, je zaměřit se na vytvoření podmínek, které hrabošům znemožní osázené plochy osídlit (důsledná likvidace bylinného patra, odstraňování vysečené biomasy). V nejohroženějších místech je potom vhodné vysazovat jen ty druhy dřevin, které jsou pro hlodavce neatraktivní (smrk, borovice, olše). Řešením je také využívání podrostního hospodářství, kdy hustá přirozená obnova neumožňuje hrabošům mladé porosty zasídlit.

Autor:
RNDr. Miloslav Homolka, CSc.
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Brno
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Doc. RNDr. Marta Heroldová, CSc.
Doc. Ing. Jan Zejda, DrSc.
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i., Brno
Foto: M. Homolka