Lescus míří neskromně do Evropy

Před třemi lety nemohla naše redakce chybět v Cetkovicích při slavnostním otevření nové velkoškolky založené na technologii BCC pro pěstování kontejnerovaných sazenic. V prvním roce produkce začala na 1 mil. sazenic, příští rok to bude 5krát více. Na letošním největším světovém veletrhu Elmia Wood ve Švédsku patřil jeden ze tří českých stánků společnosti Lescus Cetkovice. Zeptali jsme se Martina Rozmánka, majitele a jednatele společnosti LESCUS Cetkovice, s.r.o., na současný stav velkoškolky v Cetkovicích i na důvody a výsledky jejich mise ve Skandinávii.

- V letošním roce jste vystavovali na Elmia Wood ve Švédsku, co jste si od toho slibovali?

V podstatě jsme si od toho neslibovali nic. Chtěli jsme ukázat, že v ČR může být školka, která umí to, co vyspělé lesní školky v zemích, kde se v lesnictví použí­vají moderní technologie a moderní po­stupy. Naším cílem bylo získat kontakty a pozvání od ostatních evropských velko­školek, které se pravidelně Elmia Wood účastní. Osobní návštěvou pak zjistit, jak se to dělá jinde.

- A jaký byl výsledek?

Řekli jsme si, že pokud získáme 10 vizi­tek a pozvání do lesních školek, bude náš cíl naplněn. Elmia Wood trvala 4 dny, a nám se podařilo získat těch deset pozvání už v polovině druhého dne. Ovšem největší překvapení bylo v tom, že náš stánek na­vštívilo obrovské množství českých lesní­ků. Neměli jsme ani potuchu, kolik Čechů navštěvuje Elmii, a byli jsme z toho pří­jemně překvapeni.

- Před třemi lety jste začali s bCC, jak to vypadá dnes?

V prvním roce jsme začali na produkci cca 1 mil sazenic, letos 2,88 mil. a v příš­tím roce bychom se měli přiblížit 5 mil. kontejnerovaných sazenic. Zvětšili jsme školku o tři nová úložiště, dostavujeme mra­zící halu a postavili jsme linku na přeškolko­vání sazenic z plugů. V prvním roce jsme měli problémy s výpěstností, dnes může­me říct, že se blíží výpěstnost 85% buněk.

- V prvním roce jste měli problémy s bukovými sazenicemi. Neměly prý po­žadované parametry a nerostly…

Ano, vzhledem k tomu, že jsme neměli zkušenosti, dopustili jsme se několika chyb. V první řadě jsme nezvládli techno­logii výživy. Byl nám doporučen od švéd­ských specialistů určitý postup a ten jsme slepě dodržovali. Přitom nelze výživu při intenzivním způsobu, jakým pěstování na vzduchovém polštáři je, nijak paušali­zovat. Je zde mnoho faktorů, které ovliv­ňují zdárný růst sadebního materiálu. Je nutné udělat mnoho rozborů a analýz, aby­chom byli schopni stanovit optimální výži­vové dávky. Dalším významným faktorem byl výběr dodavatele hnojiva. Použili jsme hnojivo s vysokým obsahem sodíku, který je ve vyšších dávkách pro kořenový systém toxický. V rostlinách se naakumuloval a v podstatě je otrávil. Protože jsme nic netušili, dali jsme sazenice na trh a ony nerostly. Veškeré škody jsme našim zákaz­níkům v dalším roce nahradili. Změnou výživy rostlin jsme se podobných problémů v dalších letech vyvarovali. Dnes máme buk podle našich představ.

- Dokázali jste získané kontakty nějak využít?

Samozřejmě. V září jsme navštívili lesní školky v Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Musím říct, že jsme byli mile překvapeni vysokou úrovní zdejšího školkařství. Zejména lesní školky lotyšských státních lesů ve Strenci. V říjnu se naši školkaři podívají do největší školky finských státních lesů. Do Cetkovic se na nás přijeli podívat potenciální zákaz­níci z Německa a Kazachstánu. Bohužel některá pozvání – do Ruska a JAR – asi nevyužijeme. Ale i školkaři z těchto států nás na Elmia Wood navštívili a zajímali se o naši práci. Všude nám předávají své zku­šenosti a my naše. Za hranicemi neexistuje fakt, že když něco vím, o čem si myslím, že to neví ostatní, tak se tvářím jako že nic, a nikomu nic neřeknu.

- Míříte těmito novými kontakty k výměně zkušeností nebo k exportu vaší produkce?

Jednak rozbíháme novou technologii, se kterou nejsou v ČR žádné zkušenosti. Ne­máme se tady od nikoho co naučit. Naše lesnické školství nám žádného školkaře nepřipraví, je o 25 let pozadu, protože pre­feruje místo managementu jakéhokoliv lesnického odvětví spíše ochranu přírodu a krajiny. O lesnický provoz a zavádění no­vých technologií není zájem. Museli jsme prostě vyrazit tam, kde to funguje, a něco se přiučit tam. Dalším důvodem, když už tak jezdíme po Evropě, je prosazení naší produkce (SM, BO, DG, BK). Myslím, že do budoucna tady možnosti určitě jsou, zatím máme před sebou ovšem ještě pořád­ný kus cesty.

- Co připravuje bCC za další pře­kvapení?

BCC dokončuje novou linku pro finské státní lesy. Linka dokáže vyjmout sazenice z kontejnerů, ošetřit krčky voskem na kli­koroha, vytřídit kvalitu pomocí scanneru (podle výšky, krčku – dle zadání), zabalit pro přepravu.

- Jaké tedy máte nejbližší cíle?

V první řadě si pořádně osvojit a dopilovat technologii pěstování na vzduchových polš­tářích. V současné době náš školkař studuje doktorandské studium na přírodovědecké fakultě v oboru výživa rostlin. Naším dalším cílem je zvýšit produkci do roku 2020 na 20 milionů krytokořených sazenic roč­ně, protože ty jediné mají budoucnost. S tím souvisí úspěšný export v rámci evropského trhu – plánujeme 60% produkce na export. Chceme patřit mezi 10 nejlepších v Evropě. Nejsou to malé cíle, ale určitě jsou reálné a postupně k nim směřujeme.

Pokud jde o technické vybavení, tak v příštím roce koupíme holandský scanner GeJo na třídění prostokořenných sazenic, který jsme v letošním roce úspěšně testovali. Současně pořídíme technologii Norskwax, popřípadě Coniflex – ochrana sazenic proti klikorohu. Na této komplexní lince inten­zivně spolupracujeme s holandskými a nor­skými vývojáři. Pokud se tuto linku podaří dotáhnout do zdárného konce, myslím, že to bude velký průlom nejen pro české školkařtví.

Chceme fungovat jako poradenská firma ve výživě rostlin. Co platí v produkci prosto­kořenné, neplatí v obalené. Chceme spolu­pracovat s těmi nejlepšími na světě – se Švé­dy, Poláky a Slováky při předosevní přípravě a skladování semene a bukvic, s Kanaďany při řízkování, s Němci při přípravě substrátů. Úspěch je skrytý v kombinaci předosevní přípravy, setí, substrátu, závlahy a výživy rostlin. Proč ztrácet čas, než se něco sám na­učím, když to někde dělají skvěle a pro celou Evropu. Náklady na jednu sazenici snížíme jedině tím, že jich prodáme hodně.

Děkuji za rozhovor (13. 9. 2013), Oto Lasák

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.