Lesy ČR zahájily výběr nájemců vlastních honiteb

Rozhovor s Pavlem Indrou výrobně technickým ředitelem Lesů ČR

Na počátku března byly zveřejněny podmínky pronájmu vlastních honiteb Lesů ČR, u nichž letos skončila platnost desetiletých nájemních smluv. Dlouho očekávaný proces byl odstartován vyhlášením podmínek pronájmu a zveřejněním seznamu honiteb, jejichž nájemci byli vybíráni poslední březnový týden. O podrobnostech jsme hovořili s Pavlem Indrou, pověřeným řízením výrobně technického úseku na generálním ředitelství Lesů ČR.

Principy pronájmu
- Můžete popsat základní principy pronájmu honiteb pro období 2013–2023?
Princip vychází z požadavků zákona o myslivosti – zájemce, včetně dosavadního nájemce s opcí, musí splnit zákonná kritéria. Pokud je splní, nabídky se budou posuzovat podle dvou kritérií – nabídnutého nájemného a mysliveckého záměru. Tím budou stanoveny i konečné podmínky pro případného držitele opce, s nímž se bude jednat jako s prvním v pořadí. V případě, že pro něj nabídnuté podmínky nebudou akceptovatelné, bude vyzván zájemce s nejlépe hodnocenou nabídkou. Pokud vítězný zájemce neposkytne potřebnou součinnost, jeho kauce propadne a znovu bude osloven držitel opce za podmínek druhé nejvýhodnější nabídky. Tento postup bude případně opakován do úrovně třetí nabídky v pořadí, další zájemci již nebudou oslovováni a výběrové řízení bude ukončeno bez podpisu smlouvy. Honitba potom bude znovu nabídnuta v novém výběrovém řízení.
- Od počátku letošního roku probíhalo na jednotlivých lesních správách ověřování způsobilosti dosavadních nájemců uplatnit opční právo. Podle jakých kritérií a s jakým výsledkem?
K tomu zákon o myslivosti říká: „Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Toto právo nevzniká, jestliže se držitel rozhodne užívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uložena pokuta podle zákona o myslivosti.“ Předmětem šetření tedy bylo ověřit, zda nájemce neobdržel pokutu od orgánu státní správy myslivosti, a také jestli podstatným způsobem neporušil nájemní smlouvu – například opakovanou platební nekázní, opakovaným nesplněním plánu lovu či znemožněním kontroly jeho plnění. Lze říci, možná i po zkušenostech z předchozího mysliveckého období, že naprostá většina nájemců uvedená kritéria splnila a opční právo jim bylo přiznáno. Zda jej využijí, zůstává na nich. Od nás dostanou informace vždy v době vypsání výběrového řízení na příslušnou honitbu, jakým způsobem mají využití opčního práva uplatnit.
- Podle jakého pravidla stanovujete kauci na jednotlivé honitby a jaká jsou hodnotící kritéria?
Požadujeme kauci ve výši odpovídající minimální výši nájemného. Minimální výše nájemného, která se stanovuje pro každou honitbu zvlášť, vychází z dosavadního nájemného pro danou honitbu upraveného o inflaci za rok 2012, přičemž musí činit nejméně 50 Kč/ha.
Lesy ČR budou hodnotit zákonem definované požadavky. S ohledem na stanovení váhy bude rozhodující výše nabídnutého nájemného. Tím jsme zohlednili závěr šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, který nám doporučil klást větší důraz na nabídkovou cenu nájmu honitby.

Nové podmínky nájemních smluv
- Budou se nové nájemní smlouvy nějak podstatně lišit od těch současných?

Dojde k úpravě možnosti odstoupit od smlouvy. Lesy ČR podporují zákonem stanovenou desetiletou dobu trvání nájemní smlouvy, a proto možnost vypovědět smlouvu bez udání důvodu např. po roce trvání smlouvy již nebude přípustná.
Dále hodláme lépe zajistit budoucí pohledávky Lesů ČR vzniklé v době trvání smluvního vztahu. Proto jsme do nových nájemních smluv zavedli institut tzv. bianco směnky, který nájemce zaváže plnit všechny své závazky do stanoveného limitu. Zajištění formou směnky bylo zvoleno s ohledem na desetiletou dobu platnosti smlouvy jako pro nájemce nejlevnější varianta.
Další změny mají spíše charakter zpřesnění dosavadních smluv – například posílení role držitele honitby při regulaci stavů zvěře prostřednictvím plánů lovu a chovu spárkaté zvěře a tím i omezení škod zvěří.
- Říkáte, že možnost vypovědět smlouvu bez udání důvodu např. po roce trvání smlouvy již nebude možné. Jak ji tedy bude možné ukončit?
Před ukončením sjednané desetileté doby smluvní vztah založený touto smlouvou zaniká dohodou, zánikem honitby, zánikem nájemce, nabytím právní moci rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti vydaného podle § 33 odst. 6 písm. h) zákona o myslivosti, ale i pokud nájemce přestane splňovat zákonné podmínky pro nájemce, či výpovědí v případech porušení smlouvy ze strany nájemce či pronajímatele uvedených ve smlouvě.
Jednostranné vypovězení smlouvy bez udání důvodu ze strany nájemce tedy již není možné, ale vždy je možné ukončit smlouvu dohodou. Pokud však dojde k ukončení smlouvy z důvodů na straně nájemce, jsou Lesy ČR připraveny, s přihlédnutím ke konkrétní situaci, požadovat náhradu škody způsobené předčasným ukončením smlouvy. Škodu lze vyčíslit např. jako rozdíl mezi původně sjednanou výší nájemného a výší nájemného dosaženou na základě náhradního výběrového řízení.
- Můžete upřesnit podmínky použití bianco směnky?
Lesy ČR jsou oprávněny využít svého vyplňovacího práva směnečného v pří-padě, že nájemce bude v prodlení s plněním jakéhokoli peněžitého nebo penězi ocenitelného závazku vzniklého ze smlouvy nebo v souvislosti s ní delším než 30 dní. Do částky budou zahrnuty všechny peněžité nebo penězi ocenitelné závazky, s jejichž plněním bude nájemce v prodlení ve smyslu předchozí věty, maximálně však do výše ročního nájemného za celou výměru honitby. Právo Lesů ČR vyplnit směnku zaniká v okamžiku řádného splnění všech peněžitých nebo penězi ocenitelných závazků nájemce ze smlouvy nebo v souvislosti s ní. Lesy ČR jsou povinny nevyužitou směnku nájemci vrátit, a to po uplynutí 60 dnů od ukončení smluvního vztahu a po splnění všech peněžitých nebo penězi ocenitelných závazků nájemce ze smlouvy nebo v souvislosti s ní.
- Jak je ve smlouvách posílena role držitele honitby při regulaci stavů zvěře prostřednictvím plánů lovu a chovu spárkaté zvěře, a tím i omezení škod zvěří?
Nájemce bude např. povinen zasílat pronajímateli na vědomí kopii měsíčního písemného hlášení o plnění plánu mysliveckého hospodaření v honitbě, které předkládá orgánu státní správy myslivosti. Dále bude muset informovat pronajímatele o každém uloveném nebo uhynulém kusu spárkaté zvěře, mimo prasete divokého. Informaci může předat např. v podobě fotografie uloveného kusu s detailem připevněné plomby zaslané e-mailem nebo MMS zprávou, a to nejpozději do 24 hodin. Pronajímatel je oprávněn provádět i fyzickou kontrolu ulovené spárkaté zvěře včetně případného odběru markantů. Za markant se nepovažuje trofej ulovené zvěře. Nájemce bude povinen umožnit kontrolu ulovené zvěře, v případě, že o ni pronajímatel požádá, a to v termínu a místě dohodnutém mezi nájemcem a pronají-matelem.
- Počítá se v souvislosti s novým nájemním obdobím s nějakými změnami v režijních honitbách lesních závodů? S jejich částečným nebo úplným pronájmem?
Provozování myslivosti nadále zůstane jednou z významných aktivit lesních závodů, takže se změnami oproti dosavadnímu stavu se nepočítá.
- A co obory? Bude v nich podnik nadále hospodařit sám, nebo se uvažuje o jejich pronájmu?
Stejně jako v případě volných honiteb se budeme nejdříve věnovat pronajatým oborám, u nichž platnost nájemních smluv letos končí.
- Neuvažujete v části vlastních honiteb o nějakých alternativních přístupech v souvislosti s myslivostí? Např. Saské státní lesy své honitby nepronajímají, ale za jasně daných podmínek poskytují zájemcům splňujícím zákonem dané podmínky povolenky k lovu za úplatu. A současně je motivují k lovu. Neztrácejí tak kontrolu nad tím, co se v jejich honitbách děje, aniž by to nemohly ovlivňovat.
Zatím jsme se touto otázkou nezabývali, ale do budoucna se diskusi na téma alternativní přístupy v myslivosti nebráníme, záležet bude i na znění zákona o myslivosti. Je zřejmé, že tradiční přístupy k hospodaření s některými druhy zvěře selhaly a bude nutné je přehodnotit. Obrovským problémem, který se neustále zvětšuje, jsou např. narůstající stavy jelena siky a černé zvěře.

Děkujeme za rozhovor.
David Vaca a Jan Příhoda

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.