Problematika stanovování výše odlovu spárkaté zvěře. Cíl: Dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří

Miroslav Sloup

Obecné poznání o potřebě nového systému pro stanovování výše odlovu, který by vycházel z intenzity vlivu zvěře na ekosystém, přitom sčítané, případně odlovené počty považovat jen za doplňující ukazatel je dnes již zakotven i ve vládou schváleném NLP II.

Jaké jsou dosavadní metodiky v ČR vhodné pro zavedení nového systému pro stanovení výše odlovu
- Inventarizace škod zvěří v lesních porostech ČR (IŠZ).
Proběhla v roce 2010 jako již čtvrté opakované šetření. Je zaměřena na umělou obnovu 4 základních dřevin, na cca 300 lokalitách ČR. Dává dobré výsledky za velké území (PLO). Na menší území (honitba, ORP), je nedostatečně vypovídající.
- Vytvoření standardnějšího postupu hodnocení vlivu zvěře na lesní ekosystémy.
Tuto metodiku zpracoval IFER pro podmínky ORP. Zaměřuje se na porosty do stáří 15 let, popisuje 4 dřeviny, vyžaduje velké množství měřících míst a tím je poměrně nákladná. Údajně je využívána v některých částech podniku VLS.
- Výsledek porovnání kontrolních a srovnávacích ploch (KSP).
Tento postup je i jednou ze součástí ustanovení zákona o myslivosti (§ 36, odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb.), který pro zpracování ročních plánů mysliveckého hospodaření v honitbě pro zvěř spárkatou ukládá povinnost vycházet z celkového stavu ekosystému, výsledku porovnání KSP a výše škod způsobených v uplynulém období na lesních porostech. Vzhledem k nízkému počtu KSP (1 na 500 ha), různému času jejich založení a různé druhové skladbě, je tento způsob použitelný pouze jako porovnávací nebo kontrolní na relativně velkém území. Je nevhodný pro konkrétní stanovení lovu, zejména na honitbu. Pro statistickou věrohodnost je třeba soubor 20–25 kontrolních ploch (nutná větší oblast), při menším počtu ploch (v rámci honitby) využitelné pouze za předpokladu, že jde o dílčí doplňkové šetření.
- Schválený NLP II ukládá „s využitím výstupů národní inventarizace lesů (NIL), odborných podkladů, sledujících vzájemné interakce mezi spárkatou zvěří a lesními ekosystémy a fungující a ověřenou praxí v okolních zemích, navrhnout a podrobit odborné diskusi nový systém stanovování výše odlovu vycházejícího striktně ze zjištěného stavu lesa.“ Takový systém na základě požadavku MZe (spolupráce s MŽP) zpracoval a předložil ÚHÚL.

Zkušenosti z některých okolních států
Slovinsko

Celé Slovinsko je rozděleno na 15 velikých oblastí chovu zvěře. A pro tyto oblasti chovu je zpracováván jeden plán chovu a lovu zvěře. V rámci takto velkého území se pošlou návrhy plánu jednotlivým mysliveckým sdružením, všem státním a jiným dotčeným organizacím (zemědělcům, lesníkům, ochraně přírody, zvěrolékařům, ochráncům zvířat atd.), které k plánu vznesou připomínky. Následně organizace místně příslušná pro každou oblast chovu zvěře vytvoří speciální nezávislou komisi z řad myslivců, vlastníků lesa, zemědělců, ochránců přírody atd., a tato komise přijme finální podobu plánu chovu a lovu zvěře. Tyto plány schválené pro jednotlivé oblasti chovu zvěře se potom posílají na ministerstvo zemědělství pro konečné schválení na příští rok.
Jsou zde státem stanovené trvalé hranice honiteb, které vedou podél dálnic, železnic, sídelních celků a ostatních neprostupných bariér pro zvěř. Honitby jsou dost veliké pro racionální chov i jelení zvěře (minimálně 3 000 ha).
V ČR nelze předpokládat takovou úpravu zákona, který by natolik omezil vlastníky pozemků, metoda stanovení plánu lovu je tím nepoužitelná.

Horní Rakousko
V Horním Rakousku platí nařízení vlády o plánu lovu a odstřelových listech. Pro plán odstřelu je v každém případě určující vztah stavu vegetace vně a uvnitř srovnávacích ploch, stejně jako stupeň okusu na zvláštních kontrolních plochách. Srovnávací plochy jsou plochy, které slouží k posouzení přirozené obnovy uvnitř a vně oplocených ploch, kontrolní plochy jsou plochy nechráněné proti okusu, zalesněné, nebo s přirozeným zmlazením, na kterých se dá stupeň okusu nepochybně (bezpečně) určit.
Pro každé lovecké území je vytyčena jedna srovnávací plocha na každých započatých 100 ha lesní plochy, přičemž minimální počet srovnávacích ploch pro každé lovecké území se stanoví na 3 maximálně pak na 20.
Plán schvaluje správní úřad po zohlednění stanoviska kárné komise a myslivecké rady. Srovnávací a kontrolní plochy jsou dle potřeby kontrolovány včas před plánováním lovu úředně přezkoušeným pracovníkem, nájemcem a pracovníkem lesotechnické služby úřadu.
Úředně přezkoušené osoby jsou povinny nahlásit během jednoho týdne každý z odstřelů, který podléhá plánování lovu okresnímu správnímu úřadu.
V ČR máme obdobu srovnávacích ploch (kontrolní a srovnávací oplocenky - KSP) v počtu 1 na každých započatých 500 ha lesních porostů. Pro dosažení odpovídajícího počtu ploch (nutných pro statistickou věrohodnost), by bylo potřeba zvýšit až 5x počet stávajících KSP, založit plochy kontrolní, a vyřešit kdo bude tyto plochy zakládat, hodnotit a kontrolovat. Tady lze předpokládat velkou ekonomickou náročnost pro vlastníky lesa (stavba a údržba účinnosti KSP) i pro stát (kdo, kdy a jak by je měl kontrolovat).

Sasko
Správní předpis saského zemního ministerstva životního prostředí a zemědělství pro posouzení stavu lesní vegetace, škod způsobených okusem a loupáním a obnovy lesa z dubna 2000 říká, že pro každou honitbu s plochou lesa 10 ha a více se vypracuje posudek. Šetří se škody vzniklé okusem a loupáním bez ohledu na hranice honiteb. 1 plochu na 100 ha hodnotí nezávislí odborníci v tříletém turnusu. Celý posudek je pouze doporučením, plán lovu se stanoví na 3 roky a modifikovaná metoda kontrolních oplocenek (Metoda k objektivnímu posouzení vlivu spárkaté zvěře na porostní sukcesi) se nevyužívá – dle vyjádření zástupce provozu (Florian Otto – vedoucí referátu ochrany lesa v Grupa) je považována za neobjektivní.
Metodu správního předpisu jsme posuzovali s Národní inventarizací lesů I. (NIL I.) v ČR (2000–2004) s výsledkem značné shody v obou metodikách. Významnější rozdíly byly v počtu sledovaných ploch (Sasko 1 plocha na 100 ha; NIL 1 plocha na 200 ha) a v intervalu vypracování posudku (Sasko 1x za 3 roky, NIL 1x za 10 let). Oba významnější rozdíly byly na základě požadavku ministerstev úspěšně řešeny a byl předložen návrh řešení.
Návrh systému stanovování výše odlovu, vycházejícího ze zjištěného stavu lesa
pro dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří
Dosavadní způsoby pro plánování lovu, vycházející zejména ze sčítání zvěře nejsou dostatečně vypovídající. Byla ověřována možnost využití vztahu mezi zvěří a lesním ekosystémem pro posuzování výše lovu. Lze vycházet z obdobné metodiky používané v Sasku s určitou úpravou, přitom využít podklady z NIL.
- Pro výpočet potřeby lovu vycházet z intenzity vlivu zvěře na ekosystém, sčítané, případně odlovené počty použít jen jako doplňující ukazatel, hodnocení vztahu mezi zvěří a ekosystémem zajistit nezávislými odborníky.
- Vzhledem k migraci zvěře stanovit výši lovu pro širší území než je honitba, myslivost řídit a koordinovat s maximální odborností na dostatečně velké ploše. To současná legislativa nenařizuje. Myslivecké plánování se odehrává ze zákona v rámci jednoho roku a základní jednotkou pro plánování je honitba.
Tento návrh byl projednáván na Koordi-nační radě k NLP II a ministerstvům bylo mimo jiné doporučeno:
- Navrhnout úpravu zákona o myslivosti a to s následujícím postupem:
1. Malou novelu zákona o myslivosti řešící nejdůležitější úpravy, které by přispěly k redukci současných stavů spárkaté zvěře.
2. Urychleně zpracovat a schválit novou koncepci myslivosti v ČR.
3. Na základě této koncepce připravit velkou změnu mysliveckého zákona č.449/2001 Sb., o myslivosti.
- Ověřit reálnost navrhovaného „systému stanovení výše lovu na základě stavu ekosystému“ i v odlišných podmínkách spolu se šetřením možných využitelných závislostí na oplocených a neoplocených plochách a zpracovat návrh regionů pro hodnocení vlivu zvěře v ČR. Po případných dílčích úpravách vyplývajících z ověření navrhovaného systému (přitom se nepředpokládají zásadní změny v navržené metodice), přijmout zpracovanou metodiku pro stanovení výše lovu podle vlivu zvěře na lesní ekosystém jako odborný podklad pro úpravu vyhlášky č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
- Pro zastavení dalšího šíření jelena siky doporučit a využívat intenzivní metody lovu s metodickou a koordinační pomocí příslušného orgánu státní správy. Zajistit program eradikace jelena siky v oblasti s chovem jelena evropského.
- U jelena siky, daňka, jelence a muflona umožnit chov jen ve vyhlášených oblastech chovu zvěře. Mimo honiteb s NS (oblastí chovu) prodloužit dobu lovu a střílet bez omezení pohlaví a věku zvěře. Při plánování odlovu a jeho realizaci nedopustit navyšování stavů této zvěře.
Další doporučení vyplývající z prováděných šetření o potřebě stanovování výše odlovu spárkaté zvěře
- Při pronájmu honitby je potřeba, aby vlastník uplatnil své požadavky nejen na výši lovu, ale i na další podmínky hospodaření.
- Trvale úspěšná opatření lze aplikovat, pokud spolu s odpovědností za stav lesa je i pravomoc k potřebným opatřením.
- Důsledná kontrola ulovené zvěře.
- Dosáhnout poměr pohlaví 1:1 (2:1) ve prospěch samčí zvěře.
- Myslivost nemůže spoléhat jen na zájmovou činnost rekreačních myslivců, vyžaduje řízenou a koordinovanou činnost s maximální odborností. To platí zejména v oblastech, kde je potřeba významná změna hospodaření.
Návrhy zůstávaly poměrně dlouho bez odezvy. V poslední době je zřejmý zvýšený zájem o řešení tohoto problému. Doufejme, že tento zájem bude mít i žádoucí výstupy, které zajistí, aby dosažení vyváženého vztahu mezi lesem a zvěří nezůstalo jen na papíře.

Autor: Ing. Miroslav Sloup
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.