Archiv časopisu Lesnická práce

Robert Doležal

Kouzlo pozorování sluky lesní spočívá v tom být v pravou chvíli na pravém místě. Bonusem takového okamžiku je pak neopakovatelná, zvláštní a tajemná atmosféra. Sama sluka je totiž druhem, který obestírá řada tajemství vztahujících se k jejímu skrytému způsobu života i chování. Ona pravá chvíle přichází se soumrakem na začátku jara a pravým místem bývá kraj lesa nebo paseky, lesní průsek nebo cesta. Tehdy můžete za tichého večera nad hlavou spatřit samce sluky přeletujícího zvláštním netopýřím letem, který bývá doprovázen ostrým hvízdnutím a opakovaným hlubokým „kvorkáním“. Jedná se o projevy toku, který dříve znali především myslivci. Sluka totiž bývala z hlediska lovu velice přitažlivým ptákem, pojila se k ní řada pranostik a složité myslivecké názvosloví. Nyní je z důvodu ochrany lovena výjimečně.

Vladimír Janeček, Jana Ešnerová

Keř z čeledi Celastraceae (jesencovité) byl poprvé popsán v roce 1771 J. A. Scopolim. Jedná se o jeden ze dvou autochtonních druhů u nás z celkového počtu 220 druhů s těžištěm výskytu ve východní Asii. Jeho latinský (užívanější) druhový název verrucosus je upraven na latinsky správně verrucosa.

Luboš Úradníček

Vědecký název je Paulownia tomentosa (Thunb.) Steud. Synonyma jsou např. Bignonia tomentosa Thunb. nebo Paulownia imperialis S et Z. aj. Název druhu byl dán jako pocta jménu Anna Pavlovna, což byla dcera cara Pavla, později princezna holandská, 1795–1865, tomentosus je plstnatý. Anglicky: Paulownia, často také nazývána Princess Tree, v Nizozemí pak Anna Paulownaboom.

Richard Hnilica, Valéria Messingerová, Michaela Hnilicová, Miroslav Stanovský

Predchádzajúce príspevky sa zaoberali problematikou mechanizácie prác pri pestovnej činnosti, ktorá je vo väčšine prípadov zabezpečovaná nesenými adaptérmi za alebo pred univerzálnymi kolesovými traktormi, príp. inými špeciálnymi strojmi. Okrem uvedeného spôsobu je pre pohon týchto adaptérov možné použiť aj bázové stroje adaptované hydraulickou rukou. Tento príspevok by chcel naznačiť možnosti využitia bázových strojov, ktoré sú adaptované hydraulickou rukou na ktorú je možné umiestniť drvič nežiaducich nárastov. Súčasťou je aj ucelený prehľad v súčasnosti vyrábaných adaptérov montovaných na hydraulické ruky.

Josef Suchomel, Ladislav Čepelka, Luboš Purchart

Jedním ze současných cílů managementu lesních porostů v horských oblastech České republiky je přeměna smrkových monokultur na lesy přírodně blízké. S tím pak souvisí i zvyšující se podíl listnatých dřevin ve výsadbách, zejména pak buku lesního (Fagus sylvatica). Buk však představuje v chudém prostředí smrčin s omezenými zdroji atraktivní potravní nabídku pro řadu herbivorních druhů savců, včetně hlodavců (hraboši a norníci), což vede ke škodám na porostech.

Libor Janda

V minulém vydání Lesnické práce jsem se zaměřil na převod lesa v předmýtních porostech a v mlazinách a vnášení melioračních a zpevňujících dřevin včetně přirozeného zmlazování jedle. V tomto čísle se věnuji převodu v mýtních porostech, dlouhodobému působení zástinu na nárosty zmlazení, kritériím výběru jednotlivých stromů k těžbě a cílenému využívání světlostního přírůstu.

Petr Dvořák

Přesto, že zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti
1. ledna 1996, stále přetrvávají některé nejasnosti a potíže s jeho aplikací, to se týká zejména problematiky pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále též PUPFL).

Pro úspěšné a ekonomicky efektivní pěstování rychle rostoucích dřevin pro energetické účely na větších plochách je nezbytná automatizovaná sklizeň plantáží dřevin. Nasazení mechanizace je důležitým předpokladem rentability produkce rychle rostoucích druhů dřevin pěstovaných na zemědělských půdách. Náklady na sklizeň (těžbu) rychle rostoucích dřevin (RRD) tvoří podle dosavadních zkušeností 30 až 60 % celkových nákladů a určují tak z velké části cenu této formy energetické dendromasy.
Pěstování rychle rostoucích dřevin se vyvíjí ve dvou hlavních směrech. Prvním směrem je dříve státem podporované pěstování klonů topolů a vrb v rychlé rotaci pro elektrárny a teplárny. Druhým směrem je pěstování japonských topolů v delší rotaci pro účely lokálního zásobení nebo samozásobení palivovým dřívím. První směr vyžaduje automatizované zpracování nejčastěji řezačkami se speciálně upravenými adaptéry. U druhé varianty najdou uplatnění okružní pily nebo speciální drtiče vyrábějící přímo polínka.

Rozhovor s Janem Wegerem, odborníkem na pěstování rychle rostoucích dřevin

Pěstování rychle rostoucích (RRD) dřevin je tématem, které se v historii vrací a vždy je spojené s vizí rychlé produkce dříví zejména k energetickým účelům. Porevoluční etapa produkce dendromasy na plantážích prošla od fáze nadšení několika průkopníků, přes začlenění do státní koncepce podpory obnovitelných zdrojů energie spojené s dotační podporou po současnou situaci, kdy pěstování rychle rostoucích dřevin nemá významnější podporu. Rozhodnutí pěstovat RRD se tak dnes musí opírat pouze o tržní argumenty nedeformované dotacemi.
Na téma rychle rostoucích dřevin jsme si povídali s Janem Wegerem, výzkumníkem, který se této problematice věnuje od roku 1995.

Martin Klimánek

Precizní lesnictví je relativně nový pojem, který ještě není tak běžně užívaný a zcela přijímaný jako například precizní zemědělství. Zatímco precizní zemědělství je pojmem cca posledních 20 až 25 let, pojem precizního lesnictví se začíná užívat až na přelomu 20. a 21. století. První mezinárodní sympozium precizního lesnictví bylo uspořádáno v roce 2001 v Seattlu (USA). Původní chápání obou pojmů bylo téměř totožné, ale s rozvojem precizního lesnictví se začíná ukazovat, jak jsou obě odvětví rozdílná a zatímco používané technologie se příliš neliší, tak precizní lesnictví má daleko širší souvislosti a hloubku poznání v oblasti lesních ekosystémů.