Dohoda o spolupráci mezi majiteli pozemků a ochranou přírody v Českém ráji

- Co předcházelo podpisu Dohody o způsobu hospodaření v zájmových lokalitách a bylo obtížné se domluvit na konkrétních podmínkách?
Této dohodě a dalším setkáním předcházely špatné zkušenosti s jednáním a prací orgánů ochrany přírody. Na základě semináře  Natura 2000, který byl na našem majetku zorganizován 3. června 2011 v Kněžičkách, vznikl nápad utvořit pracovní skupinu, která by dávala příklad, jak má probíhat komunikace vlastníka lesa s orgány ochrany přírody. V pracovní skupině byl zastoupen Kinský dal Borgo a.s., jako významný vlastník lesů a tehdy vlastník půdy na sedmi EVL, Evropské sdružení vlastníků půdy (ELO), SVOL, Agentura ochrany přírody ČR, příslušný krajský úřad a podle typu lokalit, o kterých bylo jednáno, byli přizváni i významní vlastníci těchto lokalit.
Od počátku jsme trvali na jednoduché zásadě – pokud lokalita má určitou kvalitu nebo se v ní vyskytuje významný druh,
tak se v ní dlouhodobě hospodaří způsobem, který tomuto druhu vyhovuje. To byl náš stěžejní argument, jednání samozřejmě nebyla úplně jednoduchá, ale postupně se nám podařilo dosáhnout dohody. První jednání pracovní skupiny bylo v říjnu 2011, v průběhu několika setkání došlo k určitému posunu v přístupu, v argumentaci. Musím říci, že výsledek dopadl k naší spokojenosti.

- Dohoda byla označena jako unikátní v ČR, z jakého důvodu?
Jedná se o první tohoto druhu, která byla uzavřena jako dvoustranná dohoda AOPK ČR a vlastníka lesních pozemků. Vznikla na základě vzorového jednání, jakým způsobem se mají takové situace řešit. V minulosti to nebylo zcela jasné, vznikaly třecí plochy, nesrovnalosti, vlastníci lesních pozemků se často oprávněně cítili dotčeni nesmyslností některých omezení nebo nároků, které orgány ochrany přírody měly k hospodaření na jejich majetku.

- Cítíte v tomto ohledu posun v přístupu orgánu ochrany lesa oproti minulosti – nebo dohoda vznikla až na základě tlaku vlastníka, který odmítl plnit požadavky, aniž by se vydiskutovaly předem?
Určitě cítíme zájem ze strany orgánu ochrany přírody se domluvit. Je patrný velký posun ve srovnání s počátky v roce 2004, kdy se s vlastníkem nikdo nebavil, nebo pouze pro splnění podmínky nějakého jednání, vlastník byl ubezpečován, že EVL pro něj nebude mít žádné omezující podmínky, nemusí se ničeho obávat, ale realita byla úplně jiná.

- Jakým způsobem se v zájmových lokalitách bude hospodařit (resp. na které předměty hospodaření bude vlastník dostávat kompenzace)?
Podepsaná dohoda řešila 5 předmětů kompenzace – dvě náhrady a tři příspěvky. Náhrady se týkají ponechání výstavků dubu a buku do fyzického rozpadu podle vyhlášky 335/2006 a dále zvýšené náklady na přibližování dřeva šetrnou technologií – lanovkou oproti standardním způsobům přibližování traktorem. Jedná se o cca 5 porostních skupin v mýtním věku, kde se vyskytuje předmět ochrany kapradina vláskatec tajemný a vzácná květena v přilehlé údolní nivě.
Další jsou tři příspěvky – na likvidaci trusu po netopýrech v prostorách EVL Kost, tj. budovy kolem hradu, sekaní vegetace a odvoz hmoty v údolních nivách v Údolí Plakánek, lokalita je podmáčená a nelze ji sekat strojně – jedná se o 2 ha. Poslední je příspěvek na zvýšenou výsadbu MZD při obnově lesa. Ve smlouvě jsou taxativně vyjmenované porostní skupiny, kde jsme se zavázali ke konkrétnímu množství těchto dřevin při obnově lesa nad rámec povinného závazného ukazatele MZD.

- Jak byla stanovena výše kompenzací?
Konkrétní vyúčtování řeší smlouva, kde je i administrace, u náhrad je odkaz na příslušnou právní normu. Úklid netopýřího trusu je stanoven dle hodinové sazby na tento výkon jednou ročně. Náklad na sekání vegetace a odvoz hmoty je stanoven sazbou na hektar. Příspěvky na zvýšení podílu MZD budou vypláceny na základě kalkulace, ceníku AOPK, kde byl stanoven rozdíl v nákladovosti na standardní způsob hospodaření a v zájmu AOPK. Tento příspěvek, jak byl konstruován, jen částečně nahrazuje státní příspěvek na hospodaření v lesích pro nadstandardní množství MZD. Údolí Plakánek, kterého se příspěvek týká, leží na území Středočeského kraje, v tomto kraji dostáváme ani ne 5 % toho, na co bychom měli nárok. Tato situace je stejná u všech větších vlastníků lesa tohoto kraje. Kdyby fungovala krajská dotace – státní příspěvek na hospodaření v lesích jako v r. 2009 a dříve, tak by se tento bod ani nemusel řešit. Navrhovali jsme obdobný model jako u lesů v péči MŽP – území národních parků a jejich ochranných pásem. Tento návrh – státní příspěvek dle pravidel MŽP – neměl úspěch.

Děkuji za odpovědi, Petra Kulhanová