Archiv časopisu Svět myslivosti

Svět myslivosti č. 02/04

ÚVODNÍK

Ing. Vladimír Krchov, Ph.D.

Vážení čtenáři,

krajinu střední Evropy člověk významně ovlivňuje po několik tisíc let. Především rozvoj zemědělství a s ním spojený nárůst populace vyžadovaly vždy další a další zemědělské plochy, kterým ustupoval les. Ten ve své původní podobě dočasně přetrval jen v oblastech vzdálených od lidských sídel, v horských a i jinak zemědělsky obtížně využitelných územích. I tam jej však člověk dostihl, když za lesem, jako zdrojem energie, přestěhoval své hutě. Byl to ale také člověk, který lesy obnovil a začal je pěstovat podle potřeb společnosti. Následně však byly tyto pozměněné lesy obětovány společností ve prospěch krátkodobých a krátkozrakých efektů a cílů. Dlouhodobá imisní zátěž zničila nebo vážně poškodila značnou část nepůvodních lesů, které byly nahrazeny dřevinami, u nichž se ve své době předpokládala nejvyšší odolnost proti exhalacím.

K nové vyhlášce o bažantnicích

MVDr. Pavel Forejtek, CSc.

České bažantnictví má mnohasetletou historii a pojmy jako český bažant či bažantnice na Konopišti nebo v Židlochovicích jsou dodnes velmi dobře známy mezi evropskými lovci bažantí zvěře. Bažantnice ve své dlouhé historii vždy představovaly místa, kde člověk svojí činností vytvářel vhodné podmínky pro chov a hlavně pro následný intenzivní lov bažantí zvěře.

"Míti zazvěřený revír předpokládá uměti si zvěř vychovati"

 

Ing. Netolička Marek

"Míti zazvěřený revír předpokládá uměti si zvěř vychovati. Naší snahou však nebývá dosáhnouti jen určitého množství, nebo-li myslivecky řečeno "stavu" zvěře, nýbrž dosáhnouti také její přiměřené jakosti a odolnosti proti živlům přírodním a nemocem. Je také samozřejmým, že kvalitní zvěře nedosáhneme v revíru přezvěřeném. Všechny naše chovatelské snahy by byly marné, kdyby se zvěři nedostávalo základních existenčních podmínek."
Josef Žalman: "Základy myslivosti"

Příbuzenská plemenitba a stanovení její intenzity u bílé jelení zvěře

RNDr. Jaromír Fiedler, DrSc., Doc. Ing. Luděk Bartoš, DrSc. a Václav Perner

Toto je třetí a poslední pokračování článků vyvolaných informacemi o bílé jelení zvěři v 11. a 12. čísle Světa myslivosti z loňského roku. V letošním lednovém čísle jsme se zamýšleli nad tím, jak v oboře v Žehušicích udržet původní zbarvení tamní bílé jelení zvěře, které se liší od bílých jelenů pravděpodobně všech ostatních chovů. Jde o to, že se v Žehušicích vyskytuje zvěř skutečně čistě bílá, občas s přesně ohraničenými pigmentovanými skvrnami. Nevyskytovalo se tam zbarvení "plášťové", tedy jednobarevné, bez pigmentových skvrn, více či méně bílé, s nádechem jakoby do růžova, do žluta, do hněda, či téměř nikdy zcela čistě bílé s tmavými skvrnami. Aby bylo toto zbarvení zachováno, je lepší, když se zvěř nemísí se zvěří nepříbuznou. Takový chov se však stává uzavřenou populací a může pak mít problémy s důsledky příbuzenské plemenitby.

Prohlašování pozemků za nehonební

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.

Z hlediska možnosti využití pozemků pro výkon práva myslivosti rozlišuje nejen myslivecká praxe, ale i zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") pozemky na honební a nehonební. Zatímco nehonební pozemky jsou zákonem definovány taxativním výčtem (§ 2 písm. e), honební pozemky jsou definovány jen obecně a rámcově jako všechny ostatní pozemky, které nejsou pozemky nehonebními (§ 2 písm. f).

Zachovejme naše tradice!

Při čtení rozhovoru s generálním sekretářem FACE panem Lecocqem v lednovém čísle Světa myslivosti mne "nadzvedla" odpověď na otázku k úrovni české myslivosti, ve které nám pan doktor doporučuje "modernější" přístup, např. "nevěnovat tolik pozornosti trofejím a rituálům po lovu a více se soustředit na ..."

Jak vypadá výuka budoucích veterinářů o zvěři

Doc. RNDr. Jiří Lamka, CSc.

Volně žijící živočichové mohou velmi významně ovlivňovat zdravotní stav doma či hospodářsky chovaných zvířat, ale i člověka. Mezi těmito živočichy hraje zásadní roli zvěř. Porozumět problematice jejího chovu a chorob a získat povědomí o myslivosti potřebují také posluchači veterinárních fakult na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (VFU). O tom, jak se budoucí veterinární lékaři učí o zvěři, jsem se zeptal MVDr. Jiřího Pikuly, Ph.D., z Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí, který je výukou pověřen.

Výuka za ČZU Praha: Předmět "Farmové chovy jelenovitých"

Nový zdroj poznatků pro vzdělávání i v oboru myslivost

Jan Novák, student FLE ČZU Praha

V současné době se na Fakultě lesnické a environmentální České zemědělské univerzity (FLE ČZU) vyučuje v rámci oboru "lesní inženýrství" předmět Myslivost.

Medvěd hnědý v CHKO Beskydy

RNDr. Jana Bartošová

Chráněná krajinná oblast Beskydy (vyhlášená v r. 1973 na rozloze 1160 km2) leží na západním okraji Západních Karpat a představuje unikátní ukázku horské karpatské přírody. V současné době je jediným územím v ČR s trvalým výskytem medvěda hnědého (Ursus arctos). Tato majestátní, neuvěřitelně plachá a opatrná šelma se, stejně jako rys a vlk, vrátila zpět do beskydské přírody.

Kulovnice Preifer

Ing. Jiří Fencl

V poslední době se prosadila - především u armádních útočných pušek - koncepce bull-pup s nábojištěm v pažbě a spoušťovým ústrojím daleko před ním. Má to řadu výhod, zvláště pak možnost stavět při klasické délce hlavně krátké, dobře ovladatelné a lehké zbraně. Tato koncepce se začíná postupně objevovat také u loveckých zbraní. Je ovšem třeba přiznat, že díky dosti konzervativním názorům myslivců a lovců podstatně pomaleji. Přesto se puškaři stále znovu pokoušejí o nové výrobky v tomto stylu a o jejich prosazení na trhu.

Svět myslivosti na Facebooku