AKTUALITY ZE SVĚTA

TĚŽBA DŘÍVÍ POD VODOU

Firma Aquatic Cellulose International Corporation (ACIC) z Britské Kolumbie se specializovala na "těžbu" dříví pod vodou. Jednou z jejích aktivit je uvolňování plavebních drah od "utopeného" dříví. Při volném plavení dříví totiž asi 17 % z plaveného množství dříví klesne po nasáknutí vodou ke dnu, a ucpává tak plavební dráhu. Při celosvětových objemech plaveného dříví tak má firma o zakázky postaráno. Druhou typickou aktivitou firmy je skutečná těžba stromů pod vodní hladinou, a to především z přehrad, kde byly stojící lesní porosty zaplaveny. K této těžbě je používán robot, navigovaný pomocí sonaru a kamer. Tato patentovaná technologie umožňuje těžit dříví z hloubek do 37 m. Ostatní metody, jako jednotlivé vytahování dříví lanem navijáku, po předchozím upoutání úvazku potápěčem, jsou pracné a ekonomicky nevýhodné. Proto se používají jen při malé koncentraci dříví "k těžbě" a ve zvláštních případech.

Podle Forestry and Forest Products International, Sim

VLASTNOSTI DŘEVA ROZHODUJÍ O DODÁVKÁCH

Přejímka dříví podle jeho hmotnosti otevřela nový problém. Dříví s řídkými letokruhy, a tím menší hustotou dřeva, dodané na váhu metodou ATRO či LUTRO, přináší dodavateli dříví objemovou ztrátu mezi vyrobeným a dodaným objemem dříví, protože přepočet objemu dodávky podle obvyklého etalonu měrné hmotnosti dřeva je pro něj nevýhodný. Pro odběratele dříví na celulózu je však tento způsob přejímky objektivnější, protože zaplatí jen za skutečný objem "dřevoviny" v objemu dodávky. Při přejímce dříví podle objemu zjištěného lesnickými metodami (kubírováním) k objemovým rozdílům pochopitelně nedochází. Proto je ve Skandinávii považováno za užitečné, vést databázi porostů podle "celulózařských" vlastností dřeva (resp. podle jeho hustoty), a "řídké" dříví dodávat jen těm odběratelům, kteří nadále přejímají dříví na základě jeho objemu. Cílené usměrňování dodávek podle vlastností dřeva je pak na základě dosavadních zkušeností považováno za vhodný nástroj k docílení lepšího zpeněžení dříví.

Podle SkogForsk News, Sim

LESNICTVÍ NA INTERNETU

Ve Švédsku jsou lesnicky významné informace díky jejich lesnickému výzkumnému ústavu běžně k dispozici na Internetu. Pro usměrnění těžeb ve smrkových porostech v očekávaném semenném roce tak byl např. v roce 1998 zveřejněn odhad sklizně smrkových šišek podle regionů, sestavený na základě meteorologických údajů z předcházejícího roku. SkogForsk též vyvinul interaktivní systém pro optimalizaci dopravy dříví. Při jeho použití sdělí pomocí klientského software dodavatel dříví do centrálního serveru údaje odkud, kam a v jakém množství chce dříví přepravit. Po několika minutách se spojí se serverem opět, a obdrží ve formě tabulek a map návrh na optimální trasu silniční přepravy s návrhem na zpětné vytížení, a kontakty na firmy realizující mezi stejnými místy jiný způsob dopravy a jejich cenové nabídky.

Podle SkogForsk News, Sim

OCELOVÁ LANA V LH

Požadavky lesního hospodářství na ocelová lana se vyvíjejí ve vazbě na po-užívané technologie. Jeden ze světových výrobců ocelových lan - Wire Rope Industries tak reagoval na narůstající objem soustřeďování dříví vrtulníky vyvinutím nového lana DyPac18, které zvyšuje bezpečnost vrtulníkového soustřeďování tím, že se nekroutí, a tak vylučuje rotaci zavěšeného nákladu během břemenového letu. Dalším požadavkem lesnické praxe bylo zvýšit viditelnost lan a lanových úvazků, a tak zvýšit bezpečnost práce a snížit ztráty lan. I tento požadavek byl splněn, a to barevným plastikovým povrchem lan. Barva byla zvolena světle modrá, protože je údajně nejlépe viditelná ve všech ročních obdobích.

Podle Forestry and Forest Products International, Sim

VYVĚTVOVÁNÍ STROMŮ - INVESTICE DO KVALITY DŘÍVÍ

Na podzim uplynulého roku uspořádala Odborná škola pro práce v lese v Ansberger Wald rozsáhlou doškolovací akci na téma - kvalitativní vyvětvování stromů. Toto téma je v Německu stále aktuální. Jeho cílem je vypěstovat jakostní, bezsuké dříví oddenkové části cílových stromů, s předpokladem jeho vysokého zpeněžení v mýtním věku. Je to investice s dlouhou návratností, kdy efektu užívají teprve následné generace vlastníků lesa. Při prezentaci šesti rozdílných pracovních postupů a technik byl diskutován také postup založený na použití pneumatických nůžek. Přestože jde o investičně náročnou technologii, pracuje v oblasti Dolnosaské zemské lesní správy 16 těchto zařízení s označením KMB 50 GX. Zařízení bylo původně koncipováno pro práci v ovocných sadech a vinicích. Technicky jde o soupravu sestávající ze čtyřtaktního benzínového motoru s výkonem 8 hp, dvou kompresorů, dvou navíjecích bubnů se speciální tlakovou hadicí o délce po 80 m a dvojicí ručně ovládaných pneumatických nůžek. Celková hmotnost zařízení je cca 100 kg a vyžaduje pro přemísťování na pracovišti pomocné zařízení. Pro práci v LH se jako nosič používá tzv. železný kůň (Husqvarna JH 125 Pro), doplněný jednoosým přívěsem za osobní automobil s nájezdovou rampou, pro přemísťování soupravy mezi pracovišti. K soupravě náleží dva lehké žebříky vysoké 3,8 m a poutací a bezpečnostní výbava. Pracovní četu tvoří dva pracovníci. Vyvětvují nejdříve stromy ze země do výše cca 2,5 m a pak pomocí žebříku až do výše 6,3 m. Nůžky zvládají větve do průměru 4 cm. Celková investiční náročnost soupravy činí 36 tis. DM. Náklady na provozní hodinu, včetně mezd, činí 120 DM, což při výkonnosti 11 stromů za hodinu představuje náklady 10,9 DM/strom. Tato pracovní metoda se s ohledem na vysoké pořizovací náklady doporučuje jen těm organizacím, které mohou garantovat vysoké využití soupravy, trvalou kvalifikovanou obsluhu a podle potřeby i pracovní kontrakty nad rámec vlastního regionu. Jiný pracovní postup při vyvětvování je postaven technicky ne na stříhání, ale na odfrézování větví. Souprava pracuje jako prototyp první rok na Lesní správě Thurn a Taxis. Frézovací hlavici tvoří běžný vrták do dřeva (vedený bočně proti větvi), poháněný elektromotorem 500 W. Hlavice je umístěna na konci teleskopické tyče a je propojena kabelem s přenosnou elektrocentrálou. Pracovní četu tvoří 2 pracovníci. Jeden z nich vyvětvuje ruční pilkou stromy do cca 2 m výšky, druhý dokončí vyvětvení pomocí elektrické frézy do výše 6 max. 8 m. Průměrná výkonnost čety při výšce 6 m činí více než 100 stromů za směnu. Dosavadní krátkodobé poznatky dovolují hovořit jen o orientačních nákladech v rozmezí 6-7,2 DM/strom. Princip frézy umožňuje zpracovat suché i živé větve do průměru 7 cm. Opěrná patka frézovací hlavice a ostrá fréza umožní respektovat rovinu kůry kmene a vytvořit hladkou plochu řezu. Přenášení elektrocentrály a kabelu se považuje za nevýhodu systému. Přestože jde zatím o experimentální provoz, dosahovaná kvalita práce a srovnatelně nižší náklady dávají naději na úspěch. Uvažuje se vážně také o využití maloobjemového lehkého spalovacího motoru, který by nahradil elektromotor frézovací hlavice. Uplatňovány jsou ovšem také tradiční jednoduché postupy, bez vnějšího energetického zdroje, za použití speciální ruční pilky a nástavných lehkých hliníkových žebříků. Standardizované pracovní postupy a technická výbava (poutací, bezpečnostní a ochranné prvky) jsou propracovány do všech detailů. Pozornost je věnována také ergonomickým otázkám této práce. Při vyvětvování do výšky 6 m se uvádí celkové náklady 5,71-8,36 DM/strom, při výšce 10 m pak 10-13,5 DM/strom. Při úvahách o aplikovatelnosti uvedených poznatků na podmínky LH ČR vystupuje do popředí zejména prvek ekonomické motivace. Dlouhodobá návratnost vydaných nákladů nezapadá do současného pojímání lesnické ekonomiky. Motivaci lze očekávat tam, kde jde o ustálené vlastnické vztahy s dlouhodobým vícegeneračním ekonomickým uvažováním a také tam, kde vlastník lesa je přímo a trvale zainteresován na efektivitě jeho obhospodařování, včetně konečného zpeněžení dříví. Prodej dříví "nastojato", kdy jeho cena je výsledkem spíše obratného obchodního vyjednávání než exaktního tržního hodnocení jeho kvality, nestimuluje příliš potřebu investovat do kvality dříví cílových stromů, a to už v předstihu cca 50 let, ani u vlastníka, ani u obhospodařovatele lesa.

Forst & Technik 2 a 3/99 a 12/98, Sve

JE HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA A OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESA V SOULADU S OCHRANOU PŘÍRODY?

Úvahy o účelnosti a způsobu certifikace lesů přispívají k oživení některých koncepčních otázek lesního hospodářství, zejména s ohledem na plnění ekologických funkcí lesa. Je zřejmé, že dávno platný princip trvale udržitelného hospodářského rozvoje, znamenající nejen trvalost, ale i nepřetržitost a stejnoměrnost užitků pro další generace, zahrnuje dnes také tyto funkce. Porovnání dnešního stavu lesního fondu Německa se zájmy, úkoly a cíli ochrany přírody však nevychází pro lesní hospodářství špatně. Hlavní společný úkol lesníků a ochranářů přírody - nedopustit zmenšování plochy lesů jako kompenzačního faktoru - se plní a musí být i nadále sledován. Z dlouholeté historie našeho lesního hospodářství, která je uznávanou částí našeho kulturního dědictví, nesporně vyplývají i některé současné nedostatky, např. v druhovém složení lesů. Nadále však bude jen výjimečně účelné řešit podobné nedostatky vnitřní struktury vyčleňováním zvláštních biotopů, vyžadujících speciální režim ochrany, a snažit se nahradit takto vzniklý výpadek v produkci dřeva mimořádně intenzivními, až plantážnickými způsoby hospodaření na ostatní ploše lesů nebo na její části. Pokud možno v největší části lesního fondu by se naopak mělo provozovat přírodě blízké hospodářství, což vůbec neznamená kopírování přírody. Zahrnuje to i požadavek odstupňované hospodářské intenzity a včasné obnovy porostů v optimálně zvolené době v žádném případě "nulovou těžbu", a to ani na omezených tzv. referenčních plochách. Přijmout občasný názor, že můžeme tímto způsobem své lesy šetřit a dovážet z velkých dálek dříví opatřené mezinárodním certifikátem FSC, by bylo pro les škodlivé a jinak moderní formou někdejšího nečestného obchodování s odpustky. Pěstební i úpravnické nástroje přírodě blízkých hospodářských způsobů jsou dostatečně známé. S ochránci přírody bude přitom potřeba řešit rozumným kompromisem jen drobné konflikty (např. nevnucovat výběrné principy nevhodným porostům a stanovištím, zmírnit spory (svým způsobem až směšné) o šířku pasek v lužních lesích, o použitelnost cizích dřevin, zejména douglasky, v přírodě blízkém lese aj.

AFZ-Der Wald, 4/1999, Čk

TĚŽBA DŘEVA ZE DNA JEZERA

Mezi lety 1850-1930 byly v USA ve Wiskonsinu těženy stromy staré přes 500 let, a poté byly plaveny po jezeře Lake Superior. Protože se jednalo o stromy pomalu rostlé, až s 20 letokruhy na jeden cm tloušťky, mělo jejich dřevo tak vysokou hustotu, že po nasáknutí vodou neplavalo a v jezeře kleslo ke dnu. Velká část tehdy uskutečněných těžeb proto skončila na dně jezera, ve kterém chladná voda s nízkým obsahem kyslíku přispěla ke konzervaci tohoto "utopeného dříví". V současné době jsou tyto výřezy, vytěžené i před více než jedním stoletím, vyzvedávány ze dna jezera světoznámou potápěčskou firmou SCUBA, a v nově vzniklé firmě (Superior Water-Logged Lumber Co.) zpracovávány na vysoko ceněné výrobky, jako jsou hudební nástroje, nábytek, parkety apod.

Forest Harvesting Bulletin No.1/1998, Sim

POHLED NA TÉMA VÝBĚRNÝ LES

(Rieder, A., Rakousko) Výběrný les byl vždy považován za ideál přírodě blízkého lesa, a přesto zaujímá ve středoevropském hospodářském lese jen nepatrné procento plochy. V období usilovných snah o ekologické pojetí lesního hospodářství je proto účelné shrnout dosavadní zkušenosti s obhospodařováním výběrného lesa a vyvodit z nich závěry. Výběrný les je vázán na tyto důležité podmínky: 1. na nepříliš sklonitá a dobře dopravně přístupná stanoviště dřevin inklinujících k přirozené diferenciaci porostní struktury s dostatečným zastoupení jedle, 2. na vysokou pěstební intenzitu a neutuchající zájem lesního hospodáře o úspěch náročné těžby jednotlivých stromů, 3. co nejnižší stav spárkaté zvěře. Výběrný les se za to odměňuje svou odolností proti atmosférickým škodlivým činitelům, nepřetržitým plněním ekologických funkcí, možností pěstovat silné sortimenty při nižší porostní zásobě. Celková hmotová produkce je však nižší než v lese pasečném, rovněž vnitřní kvalita dřeva (sukatost, odlupčivost) je nižší. Východiskovým kompromisem může být pro celou řadu stanovišť podrostní hospodářství. Výběrný les se hodí spíše pro intenzivně obhospodařované drobné lesní majetky, jeho širší uplatnění je utopií. Neosvědčil se příliš ani v ochranných lesích, přestože byl např. v Rakousku předepsán lesním zákonem.

AFZ-Der Wald, 4/1999, Čk

CO ZNAMENÁ "PŘÍRODĚ BLÍZKÉ PĚSTOVÁNÍ LESŮ" ?

(Wagenknecht, E.) Dnes jsme svědky přímo inflačního používání tohoto pojmu. Ale co je ve skutečnosti "přírodě blízké" nebo "přirozené" (naturgem)? O tom existují často zcela mylné představy. Mnoho lesníků se opírá o Krutschovu definici, že přírodě blízký les je hloučkovitě až skupinovitě nestejnověký a smíšený, v němž se těží jednotlivé stromy podle výběrných principů. Tuto definici z r. 1934 v podstatě v r. 1950 převzalo i "Pracovní společenství pro přírodě blízké lesní hospodářství". Taková struktura lesa se sice v přírodě vyskytuje, ale považovat ji za jedinou přirozenou je zcela scestné. Proto jsme spolu s dalšími autory od r. 1955 razili pojem "stanovištně diferencované lesní hospodářství" (standortsgerechte Forstwirtschaft). V kritériích pro "přirozenost" totiž většinou zcela chybí vliv člověka, který se v posledních desítkách tisíciletí výrazně v přírodě projevoval, ať již přímo nebo postupným vyhubením zvířat, která měla rovněž podstatný vliv na utváření přírody. Ale člověk je přece také součástí přírody a před jeho vlivem dnes nejsou chráněny ani rezervace, uvážíme-li např. jen škodlivé i hnojivé účinky průmyslových emisí. Dá se tu mluvit nanejvýš o polopřirozených sekundárních společenstvech. Účinky emisí se ostatně za čas projeví na stanovištích všech lesů. Další nejistotu přináší do posuzování "přirozenosti" také stále probíhající změna klimatu, která postihuje především boreální lesy a ovlivňuje i areál rozšíření zvířat a ptactva. Co bylo ještě před 50 lety považováno za přirozené, může být za dalších 50 let zcela nepřirozené! Znatelná tendence těchto změn by se měla již dnes brát v úvahu při volbě dřevin k obnově porostů. Zvlášť pro pěstování lesů je pro jeho dlouhodobé důsledky důležité, aby věda včas poskytovala maximum informací, potřebných pro minimalizaci budoucích rizik. Především je však nezbytné, aby se odborníci základních oborů, ochrany přírody, zemědělství a lesnictví shodli na jednoznačné definici, co se považuje za "přírodě blízké" resp. "přirozené". Kdo nebude takovou definici uznávat, musí to pak otevřeně přiznat.

AFZ-Der Wald, 6/1999, Čk

JEN DŘEVO ZACHOVÁVÁ CENOVOU STABILITU

Od podzimu 1998 klesla v celosvětovém měřítku cena ocele o 30 %, hliníku o více než 1/4 a umělé hmoty ožily díky nízké ceně ropy. Jen ceny dřeva jsou stabilní, nebo se dokonce ještě o něco zvýšily. Cenová stabilita je dána rovnováhou nabídky a poptávky. Každý, kdo potřebuje více této suroviny ví, že musí připlatit. Zároveň se však upozorňuje na to, že především na stavbách ze dřeva postupně klesá podíl používané suroviny, respektive že roste spotřeba hotových prvků. Různí výrobci tak dosahují vyššího zhodnocení suroviny. Tomuto trendu se musí přizpůsobit pilaři, stavitelé i řemesla.

Holzkurier 3/99, Proch

IMPORT PILAŘSKÉ KULATINY Z ČESKA DO RAKOUSKA KLESÁ

Je tomu tak proto, že ceny dřeva se v obou zemích postupně vyrovnávají. V současné době přijde smrková kulatina v kvalitě B/II.A (od 20 cm na čepu - v Rakousku je obvyklý průměr 21 cm) na 1 tis. ATS/m3 na odvozním místě, II.B 1030 ATS, III.A + 1060 ATS/m3. Dovozci musí však počítat ještě s dovozní přirážkou a dopravními náklady, takže konečná cena není nižší než tuzemská. Pokles je ovlivněn také tím, že významně roste spotřeba pilařské kulatiny v závodech fy Schweighofer (resp. nyní Enso Timber) ve Ždírci a Plané. Roční pořez ve Ždírci má letos při plném provozu dosáhnout 500 tis. m3 kulatiny a v Plané v konečné podobě 400 tis. m3.

Holzkurier 5/99, Proch

LESY JIŽNÍ KOREJE

Tygří stát Jižní Korea: Od importéra k samozásobiteli. Počet obyvatel 45,2 mil., celková plocha 9,9 mil. ha, hustota osídlení 440 obyvatel/km2, plocha lesů 6,4 mil. ha, lesnatost 65 %, zemědělská půda 21 %, plocha lesa na obyvatele 0,14 ha. zpřístupnění lesů 0,93 m/ha, vlastnictví lesů: soukromé 70,7 %, státní 21,7 %, obecní 7,6 %. Porostní zásoba na ha 47,9 m3, přírůst 2,1 m3/ha, těžba 1,1 mil. m3/rok, import 8,1 mil. m3/rok, recyklace 0,9 mil. m3/rok, spotřeba dřeva na obyvatele za rok 0,2 m3. Import dřeva je v bilanci importu na 3. místě za ropou a obilím. Nízká produkce dřeva se vysvětluje věkovou strukturou lesů - porosty starší padesáti let se téměř nevyskytují. To je několik údajů charakterizujících tuto zemi, která v posledních dvou desetiletích prošla prudkým hospodářským rozvojem a přiřadila se k "asijským tygrům". S tímto rozvojem souvisí vznik průmyslových aglomerací s vysokou hustotou obyvatelstva, znečištěním ovzduší a hlukem. Vysoká lesnatost a dobrá přístupnost lesů v této situaci pomáhá zlepšovat životní prostředí obyvatelstva. Postupně se chápe význam lesů jako součásti životního prostředí a jako významného činitele vodohospodářského a půdoochranného i jako producenta dřevní hmoty, které je výrazný nedostatek. Nové zákonné předpisy mají přispět k rozvoji lesů i k snížení importu dřeva a zlepšení ochranných a rekreačních funkcí. To si však vyžádá delší čas. Zatím lesy poskytují množství vedlejších produktů - jako krmivo pro domácí zvířata, palivo, houby a různé lesní plody, což představuje více než 90 % celkových výnosů. Tisíciletou tradici má v Koreji využívání lesů jako pohřebiště. 70 % majitelů lesů je využívá právě k tomuto účelu. Snaha rodin získat malou plochu lesa jako pohřebiště je hlavní příčinou roztříštěnosti vlastnictví lesů a z toho plynoucích dalších potíží. Podle zákona o pohřbívání a pohřebištích nesmí plocha lesa využívaného k těmto účelům přesáhnout 20 m2. Tyto plochy jsou většinou v blízkosti vesnic a na dobrých půdách (bez kamení). Vznikají tím potíže se zpřístupněním lesů a jejich obhospodařováním. Drobných majitelů lesů je téměř 2 mil. a na jednoho vlastníka připadá průměrná plocha 2,35 ha. V průběhu rychlé industrializace země se značná část venkovského obyvatelstva přestěhovala do průmyslových aglomerací a malé parcely lesů zůstaly bez hospodáře; 80 % majitelů lesů však žije na venkově a ve svém lese hospodaří. Získávají z něj především palivo a další lesní produkty a les jim poskytuje také pracovní příležitosti, kterých se na venkově nedostává. V průmyslových oblastech se objevuje jiný problém - spekulace s pozemky, a to i lesními. Půdy je tam nedostatek a její ceny mimořádně rostou. Od 60. let věnuje vláda pozornost venkovu, neboť si uvědomila jeho význam pro celkový vývoj země. Hlavní cíle lesnické politiky se orientovaly na uchování přírodního prostředí, na ochranu proti erozi, zalesnění devastovaných lesních ploch a zlepšení finanční situace venkovského obyvatelstva. Od r. 1973 byly zavedeny desetileté rozvojové lesní plány. Zatímco v 70. a 80. letech se k prosazení záměrů lesnické politiky využívalo především zákazů a restriktivních opatření, je nyní úmyslem vlády přejít na ekonomickou stimulaci a cílené podpory, což by mělo majitele lesů přivést k trvale udržitelnému obhospodařování lesů.,

Österreichische Forstzeitung 12/98, Proch

NĚKOLIKA VĚTAMI Z LESNICKÉHO A DŘEVAŘSKÉHO SVĚTA

V Maďarsku jsou státní lesy obhospodařovány akciovými společnostmi. V letech 1993-94 byly státní lesní podniky přeměněny na akciové společnosti. V současné době jsou státní lesy obhospodařovány 22 samostatnými akciovými společnostmi. Z toho 19 podléhá Státní privatizační a majetkové správě a 3 (100 tis. ha) přímo Ministerstvu obrany. Ve státním vlastnictvím zůstalo přibližně 1 mil. ha lesů. Do budoucna se počítá s tím, že stát bude vlastnit asi 55 % lesů, 1 % bude ve vlastnictví obcí a 44 % bude v soukromém vlastnictví. Za poskytnutí lesů platí akciové společnosti každoročně určitý poplatek. V roce 1996 byly přijaty nové lesní zákony. Základním principem státní správy lesního majetku zní: "Trvale udržitelné obhospodařování lesů lze očekávat jen od silných a stabilních podniků".

Österreichische Forstzeitung 11/98, Proch

Ve Švýcarsku se v r. 1997 vytěžilo 4,4 mil. m3 dřeva, což bylo o 10 % více než v r. 1996. Hlavní zásluhu na tom měla především zvýšená poptávka po pilařské kulatině, jejíž těžba se zvýšila o 12 % a dosáhla 68 % celkové těžby (3 mil. m3). Rovněž těžba energetického dříví vzrostla o 10 % a dosáhla 22 % celkové těžby (940 tis. m3). Takového množství energetického dříví se dosáhlo naposledy před 30 lety. Bylo to zřejmě vlivem výstavby četných větších energetických centrál na štěpky. Naproti tomu klesla o 10 % spotřeba průmyslového dříví. Švýcarský celulózo-papírenský průmysl spotřeboval o 30 % méně suroviny než v r. 1996. Spotřeba pilařské kulatiny se v první polovině roku 1998 ještě mírně zvýšila. Vývoz kulatiny naproti tomu poklesl o 7 % a dovoz o 7 % stoupl. Podle prognózy dřevařského výboru EHK je třeba s ohledem na světový hospodářský vývoj a na turbulence v bankovním a burzovním sektoru posuzovat vývoj těžeb v letech 1998/99 opatrně a pružně reagovat na konkrétní poptávku.

Österreichische Forstzeitung 11/98, Proch

Americká organizace Wood Resources International (Seattle) prognózuje největší roční růst spotřeby dřeva do roku 2030 ve východní Evropě, a to 3,4 %, následuje Čína a Rusko s 2,8 %, Asie s 2,5 %. Naproti tomu u Latinské Ameriky předpokládá růst o 2 %, u Afriky 1,65 %, což bude těsně nad světovým průměrem, který se má pohybovat okolo 1,6 %. U Japonska má růst spotřeba o 1 %, u západní Evropy 0,9 %, USA 0,75 % a u Kanady o 0,25 %.

Holzkurier 14/99, Proch

* Spotřeba kulatiny v Číně dosáhne v roce 1999 57 mil. m3, z toho 40 mil. m3 lze vytěžit v tuzemsku, zbytek musí být importován nebo část odčerpána ze skladů, kde je 9 mil. m3. V roce 1998 bylo importováno 4,82 mil. m3 kulatiny. Očekává se, že poptávka po dřevě dále poroste, a to jak pro výstavbu domů a jejich zařízení, tak pro opravy. Rozsah ilegálních těžeb po omezeních vyvolaných katastrofálními záplavami v minulém roce roste. V březnu se již začala rozbíhat obchodní jednání Nordic Timber Counsil se skandinávskými a čínskými obchodními organizacemi o nákupu potřebného dřeva pro Čínu.

Holzkurier 14/99, Proch

Evropští výrobci MDF desek jsou spokojeni - v roce 1998 vzrostla výroba tohoto materiálu o 14 % a za posledních pět let se zvýšila 2,3x - ze 2,7 mil. m3 na 6,3 mil. m3. Největším spotřebitelem těchto desek je Německo 26 %, skupina států Belgie, Irsko, Švédsko a Velká Británie 19 %, Itálie 19 %, Francie 11 %. Skupina Rakousko, Česko, Dánsko a Řecko pouze 7 %. Výroba dřevotřískových desek se podle předběžných údajů zvýšila v minulém roce o 4 %, export o 6-7 % a import o 8 %. Uvedené údaje byly prezentovány na generálním shromáždění Evropského sdružení výrobců desek (Europäische Plattenvereinigung), které se konalo koncem února v Bruselu. Toto sdružení vzniklo sloučením organizací výrobců dřevotřískových desek a MDF desek. 2. Sympózium této organizace se bude konat 9.-10. září v Hannoveru. Předmětem jednání budou lepidla, nové konstrukce a ekologické požadavky.

Holzkurier 13/99, Proch

Rakousko se stalo největším evropským vývozcem jehličnatého řeziva do USA. V roce 1998 dodalo 60 % celkového importu jehličnatého řeziva, tj. 200 tis. m3 (celkem USA v Evropě nakoupily 340 tis. m3). Ačkoliv je to jen 1 % celkové tamní spotřeby, vzbudilo to mimořádný zájem. Na druhém místě je Švédsko s 59 tis. m3 a Finsko s 50 tis. m3. Za největší přednost evropského řeziva se považuje vyrovnaná kvalita vysoušení.

Holzkurier 15/99, Proch