VALNÁ HROMADA ČESKÉ ASOCIACE PODNIKATELŮ V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ
Česká asociace podnikatelů v LH (ČAPLH) uspořádala v Humpolci dne 21. 4. 1999 valnou hromadu, které se zúčastnilo 57 členů z celkových 83. Mezi hosty byli přítomni zástupci MZe ČR (ing. P. Rybníček, RNDr. R. Chvojka), LČR, s. p. (ing. J. Oliva, RNDr. V. Veselý), SVOL (ing. F. Kučera), Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu (ing. T. Hrubec), Svazu průmyslu papíru a celulózy (ing. I. Klimša), odborového svazu Dřevo, les, voda (ing. R. Kyncl). Zprávu o činnosti ČAPLH za rok 1998 přednesl její prezident ing. Jan Mičánek.
Ing. J. Mičánek v úvodu konstatoval, že prezidium Asociace poprvé zasedalo před čtyřmi roky (4. 4. 1995). Zdůraznil skutečnost, že především v posledním roce činnosti, díky sloučení se Svazem podnikatelů v lesnictví a některým dalším krokům se ČAPLH stala jediným reprezentantem a institucí, která hájí zájmy zejména podnikatelských subjektů působících v LH ČR, včetně zpracovatelů dřeva. Podstatnou změnou uplynulého roku je zvyšující se zájem podnikatelských subjektů o práci Asociace, konsolidace náplně práce zaměstnanců Asociace a celková stabilizace členské základny a způsobů práce Asociace. V důsledku toho stále přibývají noví členové. Lze se domnívat, že v budoucnu dojde k významnému sblížení podobných sdružení v rámci dřevozpracujícího průmyslu. V uplynulém období proběhlo několik jednání na úrovni zástupců Asociace, Sdružení dřevozpracujících podniků, Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu a Svazu průmyslu papíru a celulózy, na nichž byla vymezena témata, při jejichž řešení je nutné hledat společný konsensus s ostatními partnery. Nyní se hledá způsob, jak vytvořit instituci, která bude oficiálně reprezentovat společné zájmy lesnicko-dřevařského komplexu, protože dnes již nelze vést dělící čáru mezi hospodařením v lese a zpracováním dřeva. Velice často by totiž musela být vedena uvnitř podnikatelských subjektů, což by nedávalo smysl.
Uplynulý rok byl nejen pro Asociaci poznamenán mimořádnými volbami, výměnou politické reprezentace v ČR a změnou politiky vlády v mnoha směrech, z nichž některé se významně dotýkají nebo se mohou dotknout podnikatelských aktivit členů Asociace. S tím souvisí i kompetence státní správy. Stále se velice diskutuje o kompetencích, zejména ve vztahu ke státní správě lesů, a to zejména mezi MŽP, MZe, příp. MPO. Asociace k těmto věcem zaujímala stanoviska, účastnila se jednání a formulování jednotlivých návrhů. Prezidium je přesvědčeno o tom, že by bylo chybou převádět kompetence, týkající se hospodářských aktivit, na MŽP. Původní koncepce MŽP by tak neměla být posunována do oblasti hospodářství.
OCHRANA PŘÍRODY A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Ing. J. Mičánek dále řekl: "Významným paradoxem je skutečnost, že v ČR oproti jiným evropským zemím ochránci životního prostředí a zastánci trvale udržitelného rozvoje nepodporují produkci a spotřebu dřeva a dřevěných výrobků, třebaže dřevo je v ČR jedinou obnovitelnou surovinou, jejíž získávání je navíc energeticky velmi nenáročné. V ČR naopak dochází ze strany MŽP k neustálému posunování hranice mezi hospodářským lesem a pozemky s porosty určenými k plnění ostatních funkcí lesa. V tomto směru by vláda a Parlament měly s konečnou platností zaujmout jasné a srozumitelné stanovisko, podobně jako EU v souvislosti se zvýrazněním produkce dřeva a jeho zpracováním ve vztahu k zaměstnanosti, a to zejména ve venkovských regionech, kde ostatní pracovní příležitosti neexistují nebo je jich málo.
Tento argument platí rovněž pro ČR, takže očekávám, ve vztahu k datu předložení vládou navrhovaných změn v kompetenčním zákoně do Parlamentu, naši jednoznačnou podporu a pokud možno co největší úsilí k uchování kompetencí státní správy lesů na MZe. Jedná se také o kompetence ve vztahu k vodnímu hospodářství. Osobně bych byl velmi zklamán, kdyby došlo k jejich přesunu na MŽP, protože nevidím důvod, proč by mělo MŽP řídit prodej pitné vody a dopravu na Labi. Považoval bych to za zásadní chybu a jednalo by se o precedens, který by porušil princip, podle kterého MŽP v rámci státní správy v ČR má být tím, kdo dohlíží na chování hospodářských subjektů a nikoliv tím, kdo státní politiku v jakékoli hospodářské oblasti řídí.
Naproti tomu jsme se přiklonili k návrhu ČSSD, obsaženém v jejím volebním programu, přesunout kompetence v dřevozpracujícím průmyslu pod MZe. Myslíme si, že model státní správy, kdy na MZe jsou kompetence jak ve vztahu k zemědělské prvovýrobě, tak zpracovatelskému potravinářskému průmyslu, by měl být uplatněn i ve vztahu k lesnicko-dřevařskému komplexu. S kolegy z dřevozpracujího průmyslu jsme se na této věci shodli a vyslovili panu ministru Fenclovi společně podporu k přesunu kompetencí dřevozpracujícího průmyslu na MZe tak, aby vznikl předpoklad, že formulování koncepcí a politických rozhodnutí v tomto hospodářském prostoru bude mít logiku.
VZNIK LESNICKÉHO SDRUŽENÍ ČR
ČAPLH spolu s dalšími lesnickými institucemi a sdruženími vystoupila z Agrární komory (dále v textu AK), neboť zjednodušeně řečeno, platili jsme slušné příspěvky, ale nic za ně nedostávali. Na základě těchto zkušeností vznikl návrh založit jiné lesnické sdružení, které by vytvořilo společnou lesnickou bázi pro udržení kontaktu a komunikaci s AK. Takové sdružení vzniklo (Lesnické sdružení České republiky - pozn. red.) a za všechny se stalo členem AK.
VZTAH K ODBORŮM
Samostatnou kapitolou je vztah Asociace k odborům, na vrcholné úrovni komplikovaný zejména názory členů Asociace, kteří jsou přesvědčeni o tom, že je třeba diskutovat o kompetencích Asociace ve vztahu k tripartitě. Jaké kompetence by tedy měly být Asociaci svěřeny? Samozřejmě jde především o vyjednávání o vyšší kolektivní smlouvě. Domnívám se, že bychom si měli naprosto jednoznačně říci, jaký máme na tuto věc názor a mělo by tak vzniknout zadání pro prezidium, aby pozice Asociace v těchto jednáních byla jasná.
LESNICKÉ FÓRUM
V rámci společenského života Asociace je velmi dobře hodnocen její podíl na organizování Lesnického fóra, které proběhlo v Kostelci nad Černými lesy. Obecně bych chtěl konstatovat, že u zúčastněných jednoznačně převládal názor o užitečnosti takových akcí a domnívám se, že toto dvoudenní setkání přispělo k formulování našich názorů a k diskusi o nich a dodnes jsou jednotlivé přednesené příspěvky v mnoha směrech a mnoha institucemi využívány. Tuto tradici chceme udržet a rádi bychom se i nadále na takových věcech podíleli.
DŘEVO PRO ŽIVOT
Podobných příležitostí, kdy máme zájem starat se o jakousi nadstavbu předmětu našeho podnikání, je mnohem víc. Velice dobrým příkladem je asi tříletá snaha Asociace a jejího prezidia iniciovat vznik projektu, pracovně nazývaného "Dřevo pro život". Jednoduše řečeno, udělejme něco pro to, abychom zmenšili disproporci mezi produkcí dřeva v ČR a jeho spotřebou na našem trhu. Jsme přesvědčeni o tom, že pro změnu nebo posun veřejného mínění ve vztahu k této komoditě lze něco udělat. Zvláště v posledních měsících se nám podařilo iniciovat několik setkání přípravného výboru pro tento záměr. Lze říci, že v této věci došlo k posunu a dnes nabývá mnohem jasnějších kontur a obrysů. V sousedních státech máme příklady, že podobné projekty stojí za to. Zejména v Německu a v Rakousku existují podobné programy, které jsou financovány subjekty, pohybujícími se v LH a oblasti zpracování dřeva. Akce významně podporuje rovněž stát. Jako příklad uvedu značku ProHolz v Rakousku, což je obdobné tomu, co chceme iniciovat i my.
PŘEJÍMKA DŘEVA
Asociace se intenzivně zabývala záležitostmi souvisejícími s přejímkou dřeva a převzala nezávislou přejímku dřeva u společnosti AssiDomän Sepap ve Štětí. Asociace za tímto účelem založila 100% dceřinou společnost (s. r. o.). Tato společnost má již téměř 20 zaměstnanců, přejímá dřevo, zabývá se laboratorními zkouškami ve Štětí atd. Je potřeba poděkovat vedení AssiDomän Sepap za určitou vstřícnost a podle mého názoru i jistou předvídavost, protože jsem přesvědčen, že se jedná o trend, kterým se bude přejímka dřeva ubírat. Přejímka dřeva se stává čím dále častěji předmětem sporů a kritiky ze strany dodavatelů a toto je jeden z možných způsobů, jak vztahy upravit a vybudovat předpoklady pro vznik jakési důvěry. Je třeba konstatovat, že celá věc dnes perfektně funguje a děkuji z tohoto místa ing. L. Prchalovi, který se na tom podílel nejvíce. Osobně jsem přesvědčen, že je užitečné snažit se o rozšíření této aktivity i ve vztahu k dalším zpracovatelům dřeva obdobně, jak je tomu v jiných evropských zemích. Avšak celou problematiku prezidium chápe mnohem šířeji, zejména ve vztahu k evidenci a adjustaci dřeva v ČR. Současný systém je velmi zastaralý, což má přímý vliv na náklady nejen podnikatelů v LH, ale zejména vlastníků lesa. S tím souvisí i diskuse o tom, jak se ČR bude chovat ve vztahu k tomu, co pracovně nazvu evropské uzance obchodu se dřevem. V této otázce na našem trhu jasno není, často se používají bývalé ČSN, přestože naši odběratelé stále častěji nakupují dřevo podle jiných pravidel a požadavků. Prezidium na svém předminulém zasedání rozhodlo o tom, že se Asociace touto problematikou bude dlouhodobě zabývat.
VZTAH K s. p. LESY ČR
Pravděpodobně největší roli v činnosti Asociace v minulém roce hrály vztahy k LČR. Jednalo se zejména o smlouvu mezi LČR a jejich dodavateli prací. Existují objektivní důvody, proč je tato záležitost značně složitá. Máme-li společně dospět k naformulování dlouhodobé smlouvy, umožňující podnikatelskému subjektu stabilizovat svoji situaci, a to zejména tam, kde státní zakázka hraje dominantní roli v podnikání konkrétní firmy, tak se musíme shodnout na dlouhodobosti, za kterou je obecně považována doba zhruba 8-10 let. Je to logický požadavek z mnoha důvodů, např. když se na něj podíváme prizmatem bankovních úvěrů, souvisejících s investicemi. Na jednání s vedením odborů jsme společně konstatovali, že podnikatelský subjekt, který má smlouvu na dobu určitou (a krátkou), nemůže podepisovat se svými zaměstnanci pracovní smlouvy na dobu neurčitou atd. Jsme si ale také vědomi toho, že velká opatrnost ze strany správců státního majetku je na místě v tom smyslu, že logicky nechtějí podstoupit a akceptovat krok, který by na takto dlouhou dobu zavázal stát k nějakému modelu chování.
Osobně jsem přesvědčen o tom, že nemůžeme v řádu týdnů očekávat razantní změnu pozic. My všichni, kteří u jednotlivých firem tvoříme jejich podnikatelskou strategii i podnikatelskou politiku, na tomto tématu intenzivně pracujeme. Domnívám se, že je lépe nespěchat a nepodepisovat něco, k čemu bychom se museli velmi rychle a v krátké době znovu vracet. Je mnohem užitečnější pro nás pro všechny usilovat o to, aby na straně správců státních lesů, státní správy, ministerstva, vlády, ale i na půdě Parlamentu vznikl konsensus ke způsobu obhospodařování státních lesů, neboť některé verze návrhů této smlouvy se jednoznačně setkávají s výkladem, že by došlo k porušení zákona, protože lze dlouhodobou smlouvu právně vyložit jako nájem lesa atd. Zájmem Asociace je prosadit do textu nových smluv institut rozhodčí komise, protože jsme přesvědčeni, že by tato věc mohla významně kultivovat naše vztahy, abychom nebyli závislí pouze na možnosti obracet se na soud. Myslím, že ani naši kolegové na straně LČR proti takovému řešení nic nemají, ale mělo by se o tom rychle jednat a dospět k dohodě.
OBCHOD SE DŘEVEM
V poslední době odborná lesnická veřejnost diskutuje o "zpětném odkupu dřeva". Prezidium považuje zavedení tohoto principu do smluvních vztahů s LČR za zúžení podnikatelského prostoru a vnímá ji z pohledu podnikatelů a partnerů LČR negativně. Celá odborná lesnická veřejnost je v jakémsi očekávání, jak se celá věc vyvine. Zejména lze zaznamenat obavu z toho, co brání LČR, aby postupně nepřevzaly celý obchod se dřevem. Na tuto otázku bychom chtěli znát názory a vědět, jak je vnímána do budoucna. Většina těch, kteří pracovali v jednotlivých komisích Asociace, vnímala loni jednání okolo zpětného odkupu jako určitý ústupek, jehož protiváhou je dlouhodobá smlouva. Zpětný odkup byl realizován, ale protihodnotu jsme nezískali. Je tedy třeba zdůraznit, že tyto procesy vnímáme jako komplex, který by měl mít nějakou vyváženost. O to silnější je naše volání po tom, aby kvalitní dlouhodobá smlouva byla konečně na stole a vznikla pro partnery LČR taková nabídka, aby byla zajištěna daleko větší hospodářská stabilita v oblasti, ve které působíme.
ZÁVĚR
Domnívám se, že v nejbližším období nás všechny společně čeká velká práce na významném snižování nákladů LH. Pokud se nám nepodaří systémově v této věci postupovat kupředu, ztratíme jakousi konkurenční výhodu v rámci Evropy. Ti, kteří se zabývají obchodem se dřevem, vědí, že ČR je velice malý trh a že dnes není relevantním trhem pouze "česká kotlina". Náklady, které jsou zapotřebí k vyprodukování kubíku dřeva v ČR, velice rychle, zvláště v posledních dvou letech, spotřebovávají polštářek, který jsme měli a do určité míry ještě v některých kategoriích nákladů máme, ať jsou to mzdy, nájmy atd. To však nevydrží věčně a my si myslíme, že v některých aspektech této problematiky můžeme vykonat společnou práci, a to nejen společně v rámci Asociace, ale i s dalšími účastníky trhu, ať jsou to vlastníci lesa anebo nakonec i zpracovatelé dřeva. K úkolům prezidia také patří naformulovat návrh změn výběrových řízení na dodávky prací pro LČR a předložit jej vedení LČR, protože současný postup není nejvhodnější. Na závěr bych rád řekl, že jsem spokojen s tím, co se podařilo vybudovat alespoň v tom smyslu, že je zde dnes fungující organizace, která má jasnou budoucnost a možnosti."