VALNÁ HROMADA LESNICKÉHO SDRUŽENÍ ČR
Lesnické sdružení České republiky (dále LS) bylo zaregistrováno dne 10. 6. 1998. Předmětem jeho činnosti je plnění funkce nevládní organizace pro všechny obory LH, včetně obchodu s jejich produkty a zpracování dřeva. LS obhajuje společné zájmy a prosazuje oprávněné požadavky svých členů, kterými jsou Česká asociace podnikatelů v LH (ČAPLH), Lesy České republiky, s. p. (LČR), Sdružení lesních školkařů ČR, Sdružení taxačních kanceláří (STK), Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), Vojenské lesy a statky, s. p. (VLS) a Česká lesnická společnost (ČLS). LS si klade za cíl být reprezentantem svých členů vůči orgánům státní správy a partnerem obdobným oborovým, konfederačním a zájmovým nevládním organizacím v zemích EU, jakož i vůči obdobným organizacím se světovou působností. LS provádí publikační, propagační a osvětovou činnost ve prospěch českého LH jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Spolupracuje s ostatními celostátními sdruženími a společenstvy, které nejsou členy LS, ale které mají vztah k problematice LH nebo navazují na jeho činnost.
Dne 27. 4. 1999 se v konferenčním centru Silvia Lesů ČR, s. p., v Hradci Králové konala 2. valná hromada LS. Na programu byla zpráva o činnosti LS za rok 1998, kooptace nových členů představenstva, výsledky hospodaření za rok 1998, zpráva dozorčí rady za rok 1998, návrh rozpočtu na rok 1999, změny ve stanovách LS, problematika mechanismů činnosti LS, diskuse a schválení usnesení. Jako hosté se valné hromady zúčastnili zástupci Agrární komory ČR (dále AK). Zprávu o činnosti LS za rok 1998, jejíž zkrácenou a upravenou verzi otiskujeme, přednesl předseda představenstva LS ing. Václav Šebek.
VZTAH K AGRÁRNÍ KOMOŘE
K jednomu z hlavních cílů při založení sdružení patřilo společné sjednocení lesnických institucí v rámci AK. Členy komory se tak staly prostřednictvím LS nejen členové lesnické sekce AK, ale i další dobrovolná sdružení. Již při založení LS se do role pozorovatele postavilo Sdružení majitelů a podnikatelů v LH (dále SMPLH), které v současné době nadále vystupuje v AK samostatně. K dnešnímu dni jsou tedy v AK zastoupena dvě lesnická společenstva - LS a SMPLH. V minulosti byla členem AK ještě Asociace profesionálních myslivců, která však podle posledních informací požádala o ukončení členství.
Na volebním sněmu Agrární komory ČR v prosinci 1998 schválený systém financování a zastupování v komoře znamená, že lesnická společenstva (LS a SMPLH) se podílí na činnosti AK vahou 5 %, s jedním členem v představenstvu. Agrární komora neakceptovala návrhy LS ČR na organizační uspořádání. Z tohoto důvodu (a s ohledem na nevyjasněnost financování) nekandidoval zástupce LS do vrcholných orgánů AK. Na sněmu tak byl zvolen ing. Šimonek za SMPLH jako zástupce lesníků. LS se přihlásilo jako gestor lesnické problematiky a snaží se zabezpečovat informační toky v AK. Předpokládá se, že lesnická společenstva by se měla finančně podílet na chodu AK ve výši necelých 500 000 Kč. Minimální výše příspěvku přitom pro jednotlivé společenstvo činí 40 000 Kč.
Další vztah LS k AK byl navržen jeho předsedou na únorovém jednání představenstva. LS v tomto směru bude usilovat a jednat o vzájemné spolupráci s tím, že je připraveno poskytovat AK potřebné informace týkající se lesnictví a zároveň předpokládá, že bude informováno o všech aktivitách AK. S ohledem na současnou situaci v agrárním sektoru nelze předpokládat, že je zde výraznější prostor pro prosazování lesnických zájmů prostřednictvím AK. S ohledem na slova prezidenta AK, že především členové komory si musí prosazovat své názory a požadavky, hodlá LS postupovat touto cestou. Lobbování u jednotlivých zájmových skupin ostatně patří k nezadatelným právům jednotlivých členů společenstva.
Pro další období bude úkolem jasná formulace vztahu LS ke SMPLH. Podle názoru předsedy představenstva ing. V. Šebka není možné považovat SMPLH za odpovídajícího reprezentanta lesníků v AK. S ohledem na některé protichůdné zájmy obou lesnických společenstev a s ohledem na to, že do současnosti nebylo LS ze strany SMPLH o činnosti AK žádným způsobem informováno, domnívá se LS, že za současné situace představitelé SMPLH vyjadřují pouze názory svého sdružení, nikoliv postoj širší lesnické veřejnosti. Je na zvážení, jakým způsobem bude tento vztah řešen do budoucna.
HLAVNÍ OKRUHY ČINNOSTI
Dalším nezanedbatelným úkolem LS bylo navázat na předchozí činnost lesnické sekce v AK. Lesnická sekce AK v minulosti vymezila okruh problémů, které považuje za prioritní i LS. Jde zejména o: 1. Dotace v LH; 2. Lesní zákon a prováděcí vyhlášky; 3. Dokončení resp. ukončení restitucí; 4. Vztah k zákonu 114/1992 a orgánů ochrany přírody k LH; 5. Vztah k Pozemkovému fondu ČR; 6. Daňová zátěž vlastníků lesa; 7. Vymáhání škod v lesích a náhrad újmy vlastníka lesa; 8. Certifikace v LH; 9. Současný stav dřevozpracujícího průmyslu; 10. Zvýšení tuzemské poptávky po dříví; 11. Kompetence orgánů státní správy; 12. Další existence a náplň rozpočtových organizací v působnosti MZe; 13. Zákon o myslivosti (uvedené pořadí neznamená priority k řešení).
SPOLUPRÁCE SE STÁTNÍMI INSTITUCEMI
Od počátku činnosti mělo LS snahu prosadit se jako partner státních institucí. Zcela jistě bude i do budoucna prioritní vztah k MZe. Zde se víceméně daří dobrá spolupráce. S ohledem na současný vývoj však bude nezbytné rozšířit spolupráci s dalšími ministerstvy. Jde především o Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Poslední materiály, které mají členové představenstva k dispozici svědčí o tom, že ve vztahu sbližování s EU bude hrát významnou roli MMR. Vztah LS k MŽP není dosud zcela definován. Při říjnové návštěvě členů představenstva sdružení, která měla informativní charakter, členové LS informovali ministra životního prostředí o vzniku sdružení, o některých problémech a navrhli další spolupráci. Bohužel přístup ze strany pana ministra byl indiferentní. Dosud tak nejsou lesníci na tomto úřadě považováni za partnera, se kterým by bylo možné komunikovat ve fázi příprav důležitých dokumentů vládní politiky životního prostředí. Komunikaci s MŽP považuje předseda představenstva za jeden ze stěžejních úkolů na další období.
MZe spolupracuje s LS relativně dobře. Mezi podstatné materiály, které LS obdrželo a mohlo připomínkovat, patří bezesporu zásady lesnické politiky, novely vyhlášek o náhradách škod v lesích a o oblastních plánech rozvoje lesů. V současné době jsou rozpracovány další legislativní normy týkající se lesnictví. Jedná se o diskusi o novele zákona o lesích a o dalších prováděcích vyhláškách. Především tvorbě vyhlášky č. 82 o genetické klasifikaci a obnově lesa bude nutné věnovat pozornost. Jednání vedená s vrchním ředitelem sekce LH MZe ing. J. Vašíčkem o systému komunikace mezi LS a ministerstvem se bohužel dosud nepodařilo přenést na další pracovníky sekce LH. Zásady komunikace bude tedy nutno řešit i nadále a vytyčit si jako jeden z hlavních úkolů pro další období. Nezdařil se především záměr včasného předávání dokumentů v elektronické podobě, který by rychle a přesně zprostředkoval informace pro členy LS. LS se dostává do situace, kdy sice obdrží příslušné materiály, stihne je rozeslat svým členům, ale nemá možnost s ohledem na požadavek dodržení termínů koordinovat jednotlivé připomínky. Nutno po-dotknout, že situace v komunikaci uvnitř LS se zlepšuje, neboť v současné době je možno všem členům posílat informace v elektronické podobě.
Pokud jde o vztah s poslaneckou sněmovnou, zástupci LS spolu s dalšími představiteli AK absolvovali v létě loňského roku návštěvu některých poslaneckých klubů. Za jednu z důležitých lze označit návštěvu poslaneckého klubu ČSSD, kterého se zúčastnil ing. F. Kučera (SVOL). Zároveň zástupci LS navštívili některé ministry nové vlády. LS bylo v několika případech přizváno do skupiny členů AK. Do budoucna považuje LS spolupráci za nutnou a zemědělský výbor Parlamentu za jeden z důležitých pro řešení aktuálních problémů lesnictví.
ZÁVĚR
První rok činnosti LS byl poznamenán hledáním optimální formy komunikace uvnitř sdružení. S ohledem na zkušenosti z předchozího roku byl na posledním jednání představenstva přijat dokument o zásadách komunikace uvnitř sdružení. Elektronickou cestu předávání dokumentů považuje sdružení do budoucna za rozhodující. V rámci zvýšení informovanosti široké lesnické veřejnosti se LS začalo podílet na tvorbě informačního serveru o lesnictví (viz LP 4/99). Aktuální informace na tomto serveru by měly přispět k podrobné informovanosti členů sdružení a lesnické veřejnosti o aktuálním dění v oboru. Zde, mimo aktivity v AK, je nutné vidět jedno z hlavních poslání LS v dalších letech.