PŘIPOMÍNKY K NÁVRHU NOVELY LESNÍHO ZÁKONA
Prof. Ing. Zdeněk Poleno, CSc., Doc. Ing. Ivo Kupka, CSc., Doc. Ing. Vilém Podrázský, CSc.
katedra pěstování lesů, Lesnická fakulta ČZU v Praze
Považujeme za nutné vyjádřit se k návrhu věcného záměru novely lesního zákona, protože se podle našeho názoru velmi podstatným způsobem dotýká zásadních otázek pěstování lesa. Naprosto souhlasíme s konstatováním, že v době projednávání a schvalování lesního zákona č. 289/1995 Sb. převládal předpoklad, že každý vlastník lesa bude mít samozřejmou snahu starat se o svůj majetek co nejlépe a že tedy není nutno vlastníka lesů omezovat příliš širokými pravomocemi orgánů státní správy lesů. Souhlasíme i se zkušenostmi, že schopnost nebo odhodlání mnohých vlastníků lesa pečovat o les v rozsahu stanoveném zákonem byla přeceněna.
Tím více nás překvapuje snaha navrhovatelů novely lesního zákona uplatňovat benevolentnější přístup k vlastníkům lesa, což se projevuje zejména návrhem na: povinnost hospodaření podle schválených LHP až od 200 ha (místo dosavadních 50 ha); zrušení závazného ustanovení LHP o minimálním podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD); zrušení závazného ustanovení LHP o minimálním rozsahu výchovných zásahů do 40 let.
Podle tohoto návrhu by zůstalo jediné závazné ustanovení LHP, a to celková výše těžeb. K čemu by pak vůbec byly povinně zpracovávané LHP? Stačilo by pak jistě, aby fyzické a právnické osoby s licencí MZe na zpracování LHP vypočítali vlastníkům lesa pouze celkovou výši těžby. Argumentace pro zrušení uvedených dvou závazných ustanovení LHP je podle našeho názoru nedostatečná. Zdůvodňovat toto zrušení komplikovaností při jejich uplatňování a následné kontrole považujeme za nepřípustný alibismus. Nekomplikované bude jistě zcela liberální ničím neomezované “hospodaření” v lesích - pak skutečně nebudou potřeba žádné LHP ani žádné kontrolní orgány.
MELIORAČNÍ A ZPEVŇUJÍCÍ DŘEVINY
Že zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (zejména listnatých) není záležitostí teoreticky problematickou, ale ryze praktickou nutností lze doložit úrovní zvyšování podílu listnatých dřevin u našeho nejbližšího souseda v Evropské unii - v bavorských státních lesích. Podíl listnatých dřevin při obnově dosahoval v roce 1968 17 %, 1976 35 %, 1981 34 %, 1985 62 %, 1986 62 %, 1987 62 %. (Pramen: Burschel P. (profesor pěstování lesů na LF University v Mnichově): Waldumbau. Belastung für die Gegenwart - Hoffnung für die Zukunft (Přestavba lesa. Zatížení pro současnost, naděje pro budoucnost). Allg. Forstzeitschrift, 45, (3), 57-59, 1990.). V podobném duchu je napsán další významný článek - Seitschek O. (vedoucí pracovník bavorských státních lesů): Aufbau stabiler Wälder - zentrale Aufgabe des Waldbaues (Výstavba stabilních lesů - ústřední úkol pěstování lesů), Forst und Holz, 163-169, 1989. Němečtí lesníci tedy nepovažují výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin za problematickou, ale efektivně ji realizují!
VÝCHOVA MLADÝCH POROSTŮ
Další zásadní námitka se týká uvažovaného vypuštění závazného ukazatele výchovy mladých porostů. Řada experimentálních prací prokázala, že vývoj hlavních parametrů porostu (zejména jeho štíhlostního koeficientu) je ovlivnitelný jen v mladých porostech nejpozději do věku 40 let. Tyto parametry rozhodují o vnitřní stabilitě porostu zejména vůči bořivému větru, jehož podíl na nahodilých těžbách je v ČR stále nepřiměřeně vysoký. Považujeme za nepřípustné, aby byl z lesního zákona odstraněn jeden z mála nástrojů, který umožňuje tento nepříznivý vývoj pozitivně ovlivnit.
NÁVRH NA ÚPRAVU NOVELY LESNÍHO ZÁKONA
Podle našeho názoru je třeba se v novele zákona s těmito ustanoveními vyrovnat následovně:
1. Navrhujeme - ve shodě s návrhem ministerstva životního prostředí - zrušit neosvědčivší se lesní hospodářské osnovy a vrátit se k jednotnému systému lesních hospodářských plánů. Otázkou je, od jaké výměry lesů by měly být zpracovány samostatné LHP. V každém případě jsou ale vlastníci lesa povinni hospodařit podle LHP. Podle zákona o zatímní ochraně lesů č. 37/1928 Sb., resp. vládního nařízení č. 97/1930 Sb. byla tato povinnost uložena vlastníkům lesů všech vlastnických kategorií s výměrou lesa nad 50 ha, u lesů obecních bez ohledu na výměru. Vzhledem k této tradici a k situaci, že počet soukromých vlastníků lesů s výměrou nad 50 ha dosahuje pouze 0,3 % a u obcí dosahuje tento podíl 21,2 % doporučujeme hospodařit podle vlastního LHP od velikosti 50 ha, bez ohledu na vlastnickou kategorii. Majetky pod 50 ha doporučujeme sdružit do vhodných sdružených lesních hospodářských celků (LHC), pro které by náklady na zpracování sdružených LHP hradil stát. Doporučujeme také, aby pro sdružený LHC byl ustanoven jeden odborný lesní hospodář.
2. Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin jako závazné ustanovení LHP doporučujeme ponechat. Avšak formulace lesního zákona v § 24, odst. 2, že závazný je “minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu” není vhodná, poněvadž podíl těchto dřevin není nutno dodržovat v každé výsadbě a v každém porostu a není ani zdůrazněno, že závazné je dodržení tohoto podílu ve stadiu zajištění kultury. Doporučujeme proto tuto úpravu znění: “minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin v zajištěné kultuře v rámci hospodářského souboru”. Kontrola plnění tohoto ustanovení by se tedy neprováděla při každoročním zalesňování, ale až v souvislosti s kontrolou zajištěných kultur.
Je zajímavé, že návrh ministerstva zemědělství doporučuje toto ustanovení zrušit, poněvadž je problematické a komplikované při kontrole. Současně však počítá s tím, že by se na tuto výsadbu poskytovala přiměřená odměna! Při poskytování odměny už by výsadba nebyla problematická a kontrola komplikovaná? Doporučujeme v této souvislosti upravit poněkud i ustanovení § 46, odst. 1, písm. c): “zajištění podílu melioračních a zpevňujících dřevin v zajištěné kultuře v rámci hospodářských souborů”. Podle našeho názoru není vhodné podporovat zvyšování podílu těchto dřevin, ale dodržení jejich podílu. Navíc je v současném znění zákona uvedena naprosto zbytečná a nelogická formulace “stabilizačních” dřevin.
3. Ustanovení § 24 lesního zákona, odst. 2 o závaznosti minimálního plošného podílu výchovných zásahů v porostech do 40 let věku doporučujeme bez úpravy ponechat! Jediná možná úprava - pravděpodobně však neprůchodná - by byla zahrnout do této povinnosti všechny lesy.
Název hlavy čtvrté lesního zákona zní: “Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese”. Nikde v zákoně však není vysvětlen termín trvale udržitelného hospodaření v lese. V § 2 jsou vysvětlovány zcela běžné pojmy, ale základní termín, rozhodující pro způsob hospodaření, je zcela pominut. Poněvadž mnoha lesníkům není ani po čtyřech letech platnosti lesního zákona dostatečně jasné, co je a co není trvale udržitelné hospodaření v lesích, doporučujeme do této hlavy a jejího prvního oddílu vsunout nový paragraf s názvem “Trvale udržitelné hospodaření v lesích”. Dále uvádíme konkrétní návrhy na úpravy paragrafového znění, které jsou možná obtížněji srozumitelné bez přítomnosti textu návrhu (ten si lze však vyhledat např. v Lesnické práci č. 11/1999).
Navrhujeme tedy tyto úpravy:
Oddíl první
§ Trvale udržitelné hospodaření v lesích
Název prvního oddílu ”Diferenciace hospodaření“ doporučujeme vypustit!
(1) Trvale udržitelné hospodaření v lesích znamená hospodařit s lesem jako s ekosystémem, tj. s dynamickým komplexem živých organismů a jejich neživého prostředí (půdy, ovzduší, vody a záření), včetně koloběhu látek a toku energie tak, aby se jeho stav výrazně neměnil.
(2) Celý tento systém je třeba udržovat v trvale funkčním stavu, podporovat jeho ekologickou stabilitu, regenerační schopnost a vitalitu a chránit jej, i jeho jednotlivé složky, před ohrožením a poškozením. Zvláštní pozornost je přitom třeba věnovat lesní půdě, jejíž stav se již dlouhodobě zhoršuje.
(3) Hospodaření v lesích není jen manipulací se stromovým inventářem, ale současně i zásahem do jejich prostředí, do přírody a krajiny, jejíž významný prvek lesy tvoří.(20)
((20) Zákon o ochraně přírody a krajiny číslo 114/1992 Sb., § 3)
(4) Hospodaření v lesích je založeno na stabilní a dlouhodobé lesnické politice a je usměrňováno cílevědomým plánováním, diferencovaně podle růstových podmínek a celospolečensky požadovaných funkcí lesa.
§ Oblastní plány rozvoje lesů
V první větě prvního odstavce tohoto paragrafu doporučujeme tento doplněk: ...a doporučují zásady hospodaření v lesích i funkčně integrované jejich využívání.
Zdůvodnění: OPRL poskytují podklady pro vytvoření kategorií lesů a případný souběh funkcí v těchto kategoriích (týká se hlavně lesů hospodářských se souběhem dalších funkcí, které nevyžadují vyčlenění do lesů ochranných či lesů zvláštního určení). Rozpor mezi oběma ministerstvy doporučujeme řešit větou, zařazenou nově jako odstavec 2:
(2) Oblastní plány rozvoje lesů sledují koordinaci všech v úvahu přicházejících veřejných zájmů v lesích.
Zdůvodnění: Tyto veřejné zájmy nelze přehlížet a jejich koordinace je nutná. Navrhovaná věta je určitou parafrází odst. 4, § 6 Úkoly lesnického územního plánování v Rakouském lesním zákoně č. 440/1975 (po novelizaci 1980). Navrhovaná věta je v plném souladu i se zněním vyhlášky MZe č. 83/1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů (zejména § 1, odst. 3 a 5).
Ad: Hlava pátá - hospodaření v lesích
Ve zdůvodňující formulaci (str. 13-14) uvádějících nejdůležitější cíle navrhované novely lesního zákona, doporučujeme jako první bod vsunout: ...která by měla být zaměřena zejména na:
- ekologicky orientovanou evropskou lesnickou politiku, sledující integraci lesního hospodářství do souboru životního prostředí: cílem je optimální využívání přírodních zdrojů na základě trvale udržitelného obhospodařování přírodě blízkých lesních ekosystémů.
Ad: Hlava šestá - licence
Diskusní je návrh na vypuštění podmínky státního občanství ČR pro odborného lesního hospodáře (OLH). Jestliže zákon definuje v § 1 lesy jako národní bohatství, pak je srovnání se živnostenským oprávněním nesouměřitelné a myslíme, že pro vydání licence OLH by tato podmínka měla zůstat v platnosti. Souhlasíme a podporujeme rozšíření podmínek pro udělení licence k výkonu funkce OLH o složení odborné zkoušky (atestace). Doporučujeme současně, aby obdobná zkouška byla zavedena i pro pracovníky státní správy lesů.
Ad: Hlava sedmá - podpora hospodaření v lesích
Uvedli jsme již vpředu návrh na drobnou úpravu formulace v § 56., odst. 1, písm. c). Souhlasíme s návrhem, aby rozhodování o finančním příspěvku (či poskytování služeb) bylo svěřeno tomu ministerstvu, do jehož působnosti lesy, jichž se příspěvek týká, patří. Otázkou však zůstává, proč se tato úprava netýká Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
ZÁVĚR
Závěrem bychom chtěli apelovat na tvůrce novely lesního zákona, aby ji využili ke zvýšení kompatibility s ekologicky orientovanou lesnickou politikou Evropské unie, a to jak celkovým pojetím lesního hospodářství, zaměřeným na službu ekologickým cílům, tak vlastním ekologicky založeným obhospodařováním lesů.