SETKÁNÍ LANOVKÁŘŮ VE KŘTINÁCH
Ing. Přemysl Horek, CSc., Ing. Pavel Mauer - MZLU v Brně, Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny
Stejně jako v minulých letech se i v letošním roce setkali ve dnech 28. - 29. března 2001 na Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny MZLU v Brně (ŠLP Křtiny) zájemci a specialisté v oboru lanovkového přibližování dříví. Téměř jednomu stu návštěvníků z České republiky, Slovenska, Polska a Ruska předvedli pracovníci Výzkumné stanice Křtiny v provozních ukázkách nejnovější modely lesních lanovek Larix. Tyto ukázky byly doplněny odbornou exkurzí v obtížných lanovkových terénech, kde se v přirozeně obnovovaných bukových porostech v podmínkách podrostního hospodářství, lanovky úspěšně prosazují.
Směr, kterým se ubírá technický vývoj lesních lanovek Larix, naznačovaly provozní ukázky lesní lanovky Larix 3T - model 2001, lanového vozíku GRAVIKO v kombinaci s lanovkou Larix 550 a lanového systému Larix KOMBI, doplněného zdvojeným nosným lanem.
LARIX 3T - MODEL 2001
Koncepce lanovky Larix 3T proti staršímu typu Larix 550 zůstává nezměněna - je postavena na oběžném laně, které uvádí do pohybu lanáč. Stejné zůstalo i zavěšení celé nástavby lanovky na zadní a přední tříbodový závěs traktoru. Hmotnost této nástavby je necelých 4500 kg. Při inovaci lesní lanovky Larix 3T byl kladen důraz na zvýšení tažných sil u zvedacího lana z 20 na 32 kN, zvýšení nosnosti z 2000 na 3000 kg a zvýšení dosahu lanovky z 550 na 800 m. Doplnění lanovky Larix 3T o další montážní buben s polypropylenovým lanem, které je dlouhé 1100 m a váží pouhých 38 kg při jmenovité pevnosti lana 1380 kg, ocení okamžitě každý lanovkář při prvním kroku montáže lanovky - rozvinování lan.
Nová povelová radiostanice typu HM Funktechnik, vyvinutá německým výrobcem speciálně pro lanovky Larix 3T, umožňuje dálkové ovládání lanovek i ve velmi členitých terénech na vzdálenost až 800 m. Nová robustní konstrukce spojek všech bubnů lanovky Larix 3T nevyžaduje žádné seřizování či údržbu.
LANOVÝ VOZÍK GRAVIKO
Ze všech technických řešení lanovkového přibližování dříví patří stále systému VLN (vyklizovací lanovka nahoru - lanovka s provozem proti svahu) s nosným a tažným lanem tři priority - má nejrychlejší montáž, nejšetrnější způsob vyklizování vůči porostu a nejjednodušší ovládání. Avšak již dávno nedodávají přední výrobci lanovek k systému VLN jednoduchý vozík s padací kladkou. Toto řešení je jednoznačně překonáno moderními gravitačními vozíky, které jsou vybaveny dvěma páry svěrných čelistí, pomocí kterých se vozíky kotví na nosném laně a zajišťují tak, v libovolné poloze pod nosným lanem, náklad přitažený pod vozík. Čelisti jsou ovládány přímočarými hydromotory a zdrojem tlakového oleje je čerpadlo poháněné od běhounových kladek vozíku. Ovládání čelistí, jejich sevření či otevření, probíhá změnou pohybu vozíku, nebo pomocí časového relé.
Vozík GRAVIKO, vyvinutý ve Výzkumné stanici ŠLP Křtiny, je postaven na podobném principu, ale obě čelisti jsou ovládány prostřednictvím povelové radiostanice zabudované ve vozíku. Předností takového způsobu ovládání je možnost měnit polohu vozíku na nosném laně ve fázi přitahování nákladu, a tím i směr vyklizování. Výsledkem je také vyšší šetrnost tohoto postupu vůči stojícím stromům. Vozík GRAVIKO lze použít u všech typů moderních i starších lanovek, které jsou vybaveny nosným lanem o průměru 16 - 20 mm a tažným lanem o průměru 9 - 12,5 mm.
LARIX KOMBI SE ZDVOJENÝM NOSNÝM LANEM
Prakticky veškeré dvoububnové traktorové navijáky, včetně navijáku Larix Kombi, jejichž bubny mají odpovídající kapacitu lana, lze doplněním o nosné lano adaptovat na lesní lanovku. Problematickým v těchto případech vždy zůstává napínání nosného lana pomocí kladkostroje a lanového zvedáku.
Avšak způsob napínání nosného lana předvedený na ukázkách již kladkostroj nepotřebuje. Podstatou řešení je samostatná zásobní cívka s lanem o stejném průměru jako je navinuté lano na bubnech navijáku (11,2 mm). Vytažením jednoho lana z bubnů navijáku na konec trasy a zde jeho spojení se zásobním lanem pomocí speciální C-rychlospojky jsou obě lana, zásobní i navijákové, vedeny vedle sebe v ose trasy.
Dojde ke zdvojení nosného lana s dvojnásobnou nosností. Navinutím lana na buben jsou předepnuty obě větve nosného lana. Montáž zdvojeného lana urychluje speciální dvojkladka, ve které jsou obě větve zdvojeného lana uloženy, a podpěrné botky se širší drážkou pro uložení dvou průměrů lan. Uvedený princip lze uplatnit u všech, tedy i starších dvoububnových navijáků např. DTN - 4.
PĚSTOVÁNÍ BUKOVÝCH POROSTŮ
Pěstební část exkurze se týkala obnovy bukových porostů na ŠLP Křtiny, ve kterých se dobře demonstrují modelové pracovní postupy a nutné zásady pro dosažení cílů přirozené obnovy porostů s využitím přibližování lanovkami LARIX. Využívá se zde úspěšných dlouhodobých výchovných i obnovních zásahů v podrostním hospodářství. Úspěchy pramení i ze zachování kontinuity hospodaření od založení ŠLP Křtiny před více než 78 lety, jako účelového zařízení Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, její Lesnické a dřevařské fakulty, k zajišťování pedagogických, výzkumných a ověřovacích úkolů. Lesy školního podniku mají rozlohu 10 406 ha a tvoří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj města Brna. Lesní porosty jsou v nadmořské výšce 210 až 575 m. Průměrná roční teplota je 7,5 °C, průměrné roční srážky 610 mm, ve vegetačním období pouze 360 mm. Geologickým podložím v západní části podniku je granodiorit, ve střední devonský vápenec a ve východní části kulmské droby. Terén je velmi členitý, výrazně se uplatňují hluboká údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka s četnými vedlejšími údolími a žleby. Svahy o sklonu větším než 34 % zaujímají čtvrtinu rozlohy podniku. Odtud vychází profesní zájem zaměstnanců podniku o lesní lanovky, a proto se v poslední době tak intenzivně pracuje na lanovkové technologii v podrostním hospodářství. Přírodních podmínky území ŠLP Křtiny jsou neobyčejně pestré a v České republice na tak malé ploše neopakovatelné. Převládají smíšené porosty, ve kterých mají 48% podíl jehličnaté dřeviny a 52 % zaujímají dřeviny listnaté. Hlavními dřevinami jsou smrk, borovice, modřín, z listnatých dřevin buk a dub.
TRADICE LESNICKÉHO HOSPODAŘENÍ
ŠLP Křtiny má bohatou tradici v obhospodařování lesních porostů jemnějšími způsoby s využitím přirozené obnovy. Dlouhodobě zdařile se zde hospodaří jednak způsobem maloplošně pasečným, formou podrostní a násečnou, ale uplatňují se také principy hospodářského způsobu výběrného. V minulosti zde hospodařili lesničtí velikáni, např. Leopold Grabner - přednosta lesní správy někdejších majitelů těchto lesů - Liechtensteinů, který zde zavedl v letech 1848 - 1897 opakovaně po 10 letech vypracovávání lesních hospodářských plánů podle saské Cottovy staťové soustavy plošné. V nich se omezovaly holé seče, zaváděly se tzv. seče tmavé, tedy výběrný způsob těžby. Velký důraz byl kladen na všechny výchovné zásahy, které byly do té doby opomíjeny. Dalším vynikajícím lesníkem byl Julius Wiehl, který na přelomu 19. a 20. století vypracoval moderně pojatý hospodářský plán, v němž uplatnil soustavu vyrovnaných věkových tříd. Záměrně přijal maloplošný pasečný způsob hospodaření, jeho podrostní formu. Je to způsob, který předznamenával již tehdy pojetí lesa trvale tvořivého, respektive trvale udržitelného lesního hospodářství. V novodobé historii a současnosti zde odborně pracovali a pracují profesoři Konšel, Haša, Opletal, Polanský, Doležal, Vyskot, Tesař a Kantor, kteří se osobně zasloužili o propracování speciální metody pěstování buku v podrostním hospodářství, tzn. obnovu bukových porostů skupinovou sečí clonnou, která postupně přechází na seč okrajovou. V posledním decenniu se právě tato metoda výrazně posunula kupředu i v těžkých terénech vzhledem k možnosti použití lanovek LARIX. Dokladem řádného hospodaření v bukových porostech je i to, že ŠLP Křtiny je jako jediný subjekt lesního hospodářství v České republice již 4 roky držitelem ekologického certifikátu FSC na surové dříví a řezivo podle certifikačního systému firmy Woodmark.
TĚŽBA A OBNOVA S VYUŽITÍM LANOVEK
Speciální metoda obnovy a výchovy bukových porostů na ŠLP Křtiny je zaměřena na maximální využití přirozené obnovy a na využití přírůstu z uvolnění. Při obnově bukových porostů se pracuje s poměrně dlouhou, až čtyřicetiletou i delší obnovnou dobou. Při současné době obmýtí 130 let se první nárosty objevují již v 90 letech věku porostu. Proto je nutné vytvořit podmínky pro vznik náletů a následné hospodaření clonnou sečí již při posledním výchovném zásahu. Obnovované porosty se rozčlení přibližně po 100 - 120 m vložením lanovkových tras, tedy proužkových holých sečí o šířce 4 - 5 m. Při zásahu se dodržuje zásada, že celá šíře pruhu se nevykácí v předstihu před vlastním lanovkovým přibližováním dříví, ale prokácí se pouze nejužší linka pro provoz lanovky o šířce asi 3 m. Teprve po těžebním zásahu se tato linka rozšíří na požadovanou šířku Polanského proužkové seče. Tak se odstraní případné odřené stromy kolem linky, které sloužily v průběhu přibližovaní jako odrazníky. Následně se takto prokácená proužková seč stane východiskem přirozené obnovy, která se podsouvá pod mateřský porost. Těžba v kontextu se clonnou sečí postupuje s klesající intenzitou zásahu od okraje linky do nitra porostu. Při tomto clonném zásahu po obou stranách trasy odstraňujeme do vzdálenosti 20 - 30 m v dosahu lanovky z porostní úrovně především silné stromy s netvárným kmenem nebo korunou. Kvalitní jedinci s dokonalou korunou a dobrými růstovými vlastnostmi zůstávají jako stromy semenné. Výběrem netvárných silných stromů uvolňujeme slabší stromy v úrovni a podúrovni, které na uvolnění reagují zvýšeným světlostním přírůstem na kvalitních kmenech. Tento přírůst podle doložitelných výzkumů zcela nahradí často uváděné produkční ztráty při výběru silných stromů. Včasným a soustavným výběrem silnějších jedinců, také snížením obmýtí, se čelí i vzniku nepravého jádra, které způsobuje velké ekonomické ztráty. Při těžbě zásadně šetříme stromy v podúrovni, které ovlivňují porostní mikroklima pro zdárný růst vznikajících nárostů. Po postupném smýcení a zajištění porostu se mezi původní systém proužkových sečí vkládají další seče, a tak se postupně obnoví celý porost. Popsaný systém pěstování bukových porostů je příkladem jakostního přírůstového hospodářství a v porostech ŠLP Křtiny najdeme dostatek ukázek potvrzujících správnost popsané metody.
ZÁVĚR
Pokud se jedná o technické aspekty lanovkového soustřeďování dříví výše uvedených pěstebních postupů, využívají se v posledních 5 letech na ŠLP Křtiny výlučně lesní lanovky typu Larix, které jsou svými technickými parametry přímo určeny k používání v selektivních těžbách. Je třeba zdůraznit, že právě ve složitých terénech přináší zajištění obnovy lesa přirozeným způsobem za pomoci lanovek zpravidla vyšší ekologický i ekonomický efekt proti obnově umělé, neboť holosečný způsob hospodaření na prudkých svazích nese pro lesní prostředí značná rizika a náklady. S touto skutečností a praktickou zkušeností byli seznámeni všichni účastníci lanovkového semináře. Lze si tak do budoucna jen přát další rozšíření této potřebné technologie do našich lesních porostů, neboť terénů se sklonem nad 40 % je v lesích na území České republiky více než 15 %.