HOSPODAŘENÍ LČR, S. P., V ROCE 2001 - I.

Jan Řezáč

Každoročně přinášíme čtenářům Lesnické práce výsledky hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR). Rok 2001 byl pro náš podnik důležitým mezníkem. Uzavřel totiž etapu desetiletého působení LČR v českém lesním hospodářství.

ÚVOD

Na jeho počátku byly podniku dány do vínku nemalé úkoly, a sice přebrat majetek postupně zanikajících krajských podniků státních lesů, vypořádat restituční nároky oprávněných osob, odstranit negativní důsledky předcházejících způsobů hospodaření, a to jak v oblasti odborné, tak ekonomické. V neposlední řadě to byl i návrat důvěry našich občanů v lesnický stav. Toto desetileté období existence podniku zhodnotil generální ředitel LČR J. Oliva na nedávné tiskové konferenci (LP 6/2002, str. 268, LČR slaví 10 let svého založení).

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA A ZAMĚSTNANCI

LČR mají od svého vzniku dvoustupňovou organizační strukturu. Uvnitř této struktury probíhají průběžně dílčí úpravy počtu organizačních jednotek druhého stupně řízení. Cílem úprav je dosažení optimálního počtu lesních správ (LS) a revírů vzhledem k výměře lesního majetku a objemu hlavních lesnických činností. K 1. lednu 2001 byla zrušena LS Červený Hrádek a organizačně upraveny LS Litvínov a LS Děčín. Dále byla k 1. lednu 2001 zrušena LS Mladá Boleslav a organizačně upraveny LS Nymburk, LS Mělník a LS Ještěd.

Pro zvýšení kvalifikační úrovně odborných lesních hospodářů (OLH) se u LČR od roku 1998 realizují zkoušky způsobilosti OLH. Zkoušky jsou pro určený okruh zaměstnanců LČR povinné a jejich základním cílem je prověření teoretických i praktických lesnických, legislativních a ekonomických znalostí. Prvních dvou kol zkoušek se povinně účastnili pracovníci ředitelství LČR, oblastních inspektorátů (OI), ředitelé lesních závodů (LZ), lesní správci a zástupci lesních správců. V roce 2001 se zkoušek účastnili především revírníci. Pro velký zájem o dobrovolné získání této způsobilosti není zatím složení zkoušky po revírnících vyžadováno jako povinné. Do 31. 12.2001 složilo zkoušku OLH 414 zaměstnanců (299 VS, 115 US).

Průměrný měsíční výdělek dosáhl 14 740 Kč. Proti roku 2000 se zvýšil o 6,2 %. Růst reálné mzdy činil k 31. 12. 2001 1,5 %.

GENOFOND LESNÍCH DŘEVIN

Zachování a obnova genofondu lesních dřevin spolu se zvýšením druhové diverzity lesů jsou jednou z významných priorit trvale udržitelného hospodaření LČR. V tomto směru LČR započaly v plné šíři s realizací “Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u LČR pro období 2000 - 2009”, která byla přijata v loňském roce. Aktuální stav genových zdrojů obhospodařovaných LČR v roce 2001 je uveden v tabulce č. 7.

LESNÍ SEMENÁŘSTVÍ

Zásoby smrkového osiva se v roce 2001 podařilo výrazně snížit, přesto nadále evidujeme cca desetiletou zásobu semene, jehož kvalita však vlivem dlouhodobého skladování postupně klesá. Trend snižování přebytku smrkového semene bude s ohledem na jeho klesající kvalitu pokračovat. V případě borovice evidujeme zhruba šestiletou zásobu osiva, u modřínu tříletou, u buku roční a jedle necelou roční. Stav provozních zásob osiva jednotlivých dřevin: SM - 8331 kg, BO - 2374 kg, MD - 265 kg, JD - 627 kg, BK - 16 259 kg. Z nejkvalitnějších oddílů osiva regionálních populací jsou postupně doplňovány zásoby v Bance lesního osiva v SZ Týniště nad Orlicí. Aktuální zásoby osiva v Bance LČR jsou uvedeny v tabulce č. 9.

Plodnost dřevin v sezóně 2000/2001 lze charakterizovat takto: Úroda u buku byla střední s regionálními výkyvy od slabé až po bohatou, nicméně byla dostatečná pro pokrytí provozních potřeb a vytvoření ročních zásob. Slabé úrody jsme evidovali u smrku, borovice i modřínu, střední úrody u dubů a jedle. U ostatních dřevin byly zaznamenány úrody slabé až střední.

PĚSTOVÁNÍ LESŮ

V lesnickém hospodaření LČR nadále pokračovaly v souladu se státní lesnickou politikou v nastoupené změně způsobu hospodaření směrem k zásadám trvalé udržitelnosti. Z uvedeného pohledu lze rok 2001 hodnotit jako úspěšný.

Při obnově lesa byla nadále prosazována cílová dřevinná skladba, v níž se i do budoucnosti počítá s vyšším podílem smrku jako naší hospodářsky nejvýznamnější dřeviny. Došlo k dalšímu nárůstu zastoupení jedle v rámci podílu melioračních a zpevňujících dřevin (MZD). Celkově dosahované procento MZD odpovídá zásadám státní lesnické politiky.

Důraz na naplnění náročných kriterií nové ČSN 482115 u smluvních partnerů LČR přispěl ke klesajícímu trendu nezdaru umělé obnovy. Pokles holiny z těžby odráží změnu způsobu hospodaření a zvyšující se podíl obnovy lesa prováděné pod matečným porostem.

ČINNOST AGENTURY PROJEKTŮ OBNOVY LESA

V polovině roku 2000 byla uzavřena s českou vládou smlouva na projekt “Řízení grantového programu Fond obnovy lesa”, výrazně se lišící od předchozích projektů programu PHARE. Byl zvolen grantový systém, kdy příjemce grantu provádí sám výběr dodavatele podle českého zákona o zadávání veřejných zakázek a s dodavatelem uzavírá smlouvu o dílo. V průběhu roku 2001 bylo v rámci této smlouvy realizováno 60 lesnických projektů v celkovém finančním objemu 3,305 mil. EUR, z toho příspěvek PHARE činil 2,451 mil. EUR (tj. 74,16 %). Projekty byly lokalizovány v příhraniční oblasti se SRN. LČR uskutečnily 31 projekt v celkovém objemu 2,554 mil. EUR (příspěvek PHARE činil 1,894 mil. EUR), města a obce 25 projektů, národní parky Vojenských lesy a statky (VLS) po 2 projektech. Jednalo se především o obnovu lesa včetně prací přípravných a následných, s cílem zvýšit biodiverzitu a stabilitu lesa, zejména v imisních oblastech. Dále byly rekonstruovány a opraveny lesní přístupové cesty, mající často i multifunkční charakter (cyklostrasy, turistické stezky atd.).

OCHRANA LESA

Největší škody mezi abiotickými činiteli způsobil vítr (725 tis. m3), dále sucho (85 tis. m3), sníh (38 tis. m3) a námraza (16 tis. m3). Exhalační těžby dosáhly výše 22 tis. m3 a ostatní příčiny (např. těžby v důsledku odumření po povodni, hynutí dřevin s tracheomykózními příznaky, aj.) 27 tis. m3. V roce 2001 byly škody způsobené lýkožrouty nejnižší od vzniku LČR. Asanováno bylo celkem 31,6 tis. m3 nastojato napadeného kůrovcového dříví a 6,2 tis. m3 druhotně napadené živelní kalamity. Pro dosažení tohoto stavu bylo položeno 75 tis. m3 lapáků a instalováno 28,3 tis. lapačů. Listožraví škůdci v roce 2001 nepůsobili výraznější škody. Bekyně mniška i ploskohřbetky na smrku se nacházely v základním stavu a zásah proti nim se neprováděl. Rovněž nedošlo ke gradaci obalečů a píďalek na dubech (výskyt žírů byl zaznamenán na ploše 69 ha). Hlodavci v roce 2001 způsobili škodu na ploše 373 ha. Výměra porostů smrku s příznaky žloutnutí dosáhla v roce 2001 celkem 15 500 ha. Jako nápravné opatření na zmírnění škod bylo provedeno z prostředků MZe letecké vápnění v Krušných horách na ploše 6 958 ha a z prostředků LČR letecké hnojení na ploše 2564 ha. Mimo tato opatření bylo prováděno přihnojování sazenic po výsadbě. Kromě oblastí s výskytem příznaků žloutnutí se jako nejproblematičtější jeví Opavsko - Ostravská oblast, kde se ve velké míře projevuje hynutí smrků především vlivem akutního rozvoje václavky. V oblasti bylo z tohoto důvodu vytěženo 65 tis. m3 dříví.

ŠKODY ZVĚŘÍ

Vyčíslené škody způsobené zvěří na lese byly za období od 1. 7. 2000 do 30. 6. 2001 v porovnání s předchozím obdobím o více než 2,0 mil. Kč nižší. Toto pozitivní konstatování dále umocňuje skutečnost objektivního meziročního porovnání, neboť pro obě období byla použita stejná metodika. Ke snížení výše škod za uplynulé období došlo ve všech druzích zjišťovaných škod. Nejvýraznější je pokles škod, jež působí zvěř okusem (o více než 1,0 mil. Kč). Celková výše vyčíslené škody způsobené loupáním v hodnotě 6,251 mil. Kč je však stále alarmující. U této škody však zcela objektivně nelze konstatovat, zda došlo skutečně ke snížení, neboť podle platné metodiky nelze uplatnit opakovanou škodu na jedinci, jehož poškození bylo již v předchozích letech uplatňováno.

IMISNÍ ZATÍŽENÍ LESŮ

Poškozování lesů imisemi je neustále aktuálním problémem, zvláště pak v oblastech, které se dlouhodobě nacházely pod velkým imisním tlakem. Vliv lokálního i dálkového transportu sloučenin síry a dusíku je stále patrný i přesto, že emisní produkce SO2 i NOx v posledních letech poklesla. Pokles depozic dusíku a síry není tak výrazný, jako tomu je u plynného znečištění. Podle závěrů některých studií jsou hodnoty depozičních toků síry a dusíku na mnohých místech naší republiky tak velké, že dochází k překračování dlouhodobých kritických dávek depozic obou sloučenin (síra 11 kg/ha/rok, dusík 15 kg/ha/rok), a tím k prohlubování acidifikace lesních půd. Pásma ohrožení nedoznala oproti roku 2000 žádných změn. Stupně poškození imisemi jsou každoročně aktualizovány na těch LHC, kde dochází k obnově LHP. Z porovnání stavu plošného a procentického zastoupení jednotlivých stupňů poškození s předchozím rokem vyplývá, že zvolna, postupným odtěžováním, ubývá porostů zařazených do nejvyšších stupňů poškození (II až IV).

Nárůst výše imisních škod v roce 1999 je způsoben změnou legislativního předpisu s platností od 1. 4. 1999, a to nahrazením vyhlášky MZe č. 81/1996 Sb. vyhláškou č. 55/1999 Sb. o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. Za období 1-3/1999 byla imisní škoda vyčíslena ve výši 21 800 tis. Kč, za navazující období 4-12/1999 ve výši 124 200 tis. Kč. Největší podíl z těchto škod připadá na škodu ze sníženého přírůstu (34 %) a na škodu ze snížení kvality lesního porostu (26 %). Škody z předčasného smýcení, snížené produkce lesního porostu a mimořádných opatření tvoří zbylou část imisních škod. Jako obvykle je největší objem škod situován do oblasti tří krušnohorských lesních správ - Horní Blatná, Klášterec nad Ohří a Litvínov, na kterých je vyčísleno téměř 60 % všech imisních škod.

VÝKON FUNKCE OLH

K 1. 1. 2001 vykonávaly LČR výkon funkce OLH pro jiné vlastníky na výměře 282 784 ha, z toho ze zákona (§ 37 odst. 6 lesního zákona) na 271 649 ha a smluvně (§ 37 odst. 3 lesního zákona) na 11 034 ha. V rámci samostatných revírů pro výkon OLH vykonával tuto činnost 71 revírník. Činnost je dále zajišťována na celkem 659 kombinovaných revírech s různým poměrem přímé správy a výkonu OLH.

Pokračování příště

připravil Ing. Jan Řezáč, tiskový mluvčí LČR
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.