Ekonomika plantáže rychle rostoucích dřevin
Jaroslav Knápek, Jiří Vašíček, Kamila Havlíčková
Projekty na pěstování biomasy na výmladkových plantážích mají z pohledu potenciálních investorů rozhodujících se na základě ekonomického efektu stejný charakter jako jakékoliv jiné podnikatelské projekty. Lze je tedy charakterizovat výdaji nutnými na jejich realizaci a efekty (v peněžním vyjádření), které tyto projekty generují - v případě projektů na pěstování biomasy tedy produkce biomasy o určité kvalitě a množství. Racionální, ekonomicky správný přístup investorů k rozhodování je založen na porovnání současné hodnoty všech příjmů a výdajů spojených s realizací projektů.
Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů
Pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů platí následující základní zásady:
- Vytvoření ekonomického modelu zachycujícího všechny procesy vyvolané projektem, resp. nezbytné pro realizaci projektu v celém životním cyklu (u výmladkové plantáže tedy i např. procesy nezbytné pro uvedení půdy do původního stavu po likvidaci plantáže).
- Stanovení rozsahu procesů na základě analýzy fyzického rozsahu činností např. pomocí časových snímků činností (kolik hodin práce je třeba pro daný způsob pletí, na sklizeň, kolik pohonných hmot se při sklizni spotřebuje apod.).
- Ocenění jednotlivých činností na základě reálných tržních cen s důsledným respektováním principu “opportunity cost” (zjednodušeně - vše má svoji cenu). Např. budovy či stroje, které v současnosti vlastním, mohu využít pro jiné aktivity nebo je prodat, práci lidí lze využít na jiné aktivity a koneckonců i peníze mohou být investovány s určitým výnosem do jiných projektů. Nerespektování tohoto principu (a předpoklad, že některé činnosti jsou zajištěny za minimální cenu či zadarmo) velmi často vede k zásadním chybám ve výpočtech a následně i k nesprávným optimistickým závěrům pro rozhodování.
- Respektování všech podpůrných a režijních činností jako jsou např. režijní výdaje (telefony, účetnictví apod.), podpůrné výdaje (např. výdaje na zázemí pracovníků, na jejich dopravu na plantáž atd.). V praxi se tyto výdaje velmi často zanedbávají.
- Předpoklad určitého způsobu financování, který je v daném případě reálný (např. pouze z vlastních prostředků, výpůjčním kapitálem za komerčních podmínek nebo zvýhodněných podmínek půjček, např. ze SFŽP).
- Určení korektní výše diskontu, který vyjadřuje časovou hodnotu peněz (jde o výnos, kterého by investor mohl dosáhnout při realizaci jiného projektu). Výše diskontu v sobě odráží i míru rizika projektu, investoři by měli logicky požadovat při více rizikových projektech i vyšší diskont. Vyšší diskont snižuje hodnotu budoucích příjmů a výdajů (rizikovější projekt má vyšší nejistotu spojenou s dosažením příjmů ve vzdálenější budoucnosti, resp. s dodržením odhadovaných výdajů). Pokud je hodnocení prováděno z hlediska konkrétních investorů (firem), je zapotřebí při stanovení výše tzv. nominálního diskontu respektovat reálné podmínky ekonomického prostředí, tj. i inflaci.
Aplikace těchto zásad vede hodnocení s využitím kritéria tzv. čisté současné hodnoty - NPV - budoucích hotovostních toků.
Kritérium NPV představuje základní kritérium pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů, a pokud je jeho hodnota vyšší než nula, investor by měl do daného projektu investovat, neboť projekt dosahuje vyšší míry výnosu, než je zadaný diskont.
Při hodnocení ekonomické efektivnosti výmladkové plantáže se potenciální investoři nebo uživatelé biomasy (např. v případě obecních projektů) budou ptát, kolik takto vyprodukovaná biomasa bude stát a jaké je porovnání ceny s jinými možnostmi zajištění paliva, např. pro obecní systém centralizovaného zásobování teplem. Pro nalezení odpovědi na tuto otázku se použije kritéria NPV pro podmínku, že NPV=0. V takovémto případě investor realizuje výnos z jím do projektu vloženého kapitálu ve výši diskontu, tj. ve výši zhodnocení v alternativních projektech či možnostech investování, které může realizovat. Investor tedy hledá takové ocenění produkce na základě známých výdajů projektu a fyzické výše produkce (např. produkce biomasy v tunách), aby byla splněna tato kriteriální podmínka. Z ekonomického hlediska se jedná o mez, pod kterou investor s cenou produkce nemůže jít.
Tento způsob ekonomického hodnocení se nazývá minimální cena jednotky produkce a výpočet této ceny vychází ze vztahů:
Takto vypočtené ocenění produkce investorovi umožňuje porovnat cenu produkce s alternativními dodávkami na trhu (dodávky dané produkce od jiných investorů, dodávky alternativních produktů - v případě biomasy např. uhlí, zemní plyn apod.). Pokud je takovéto ocenění vyšší, než je tržní cena, investor má na realizaci projektu zájem, musí hledat možnosti, jak snížit výdaje či jak si obstarat výhodnější financování (např. formou dotace ze SFŽP). Na druhou stranu takto vypočtená cena produkce, v našem případě biomasy na výmladkových plantážích, je základním podkladem pro porovnání výhodnosti pěstování biomasy s jinými možnostmi využití obnovitelných zdrojů energie a stanovení míry podpory ze strany státu.
Modelový propočet ceny biomasy z výmladkové plantáže
Propočet ceny takto získávané biomasy byl proveden na základě ekonomického modelu výmladkové plantáže topolů a vrb o velikosti 5 ha (50 tisíc sazenic). Vstupní údaje modelu byly odvozeny na základě identifikace všech procesů souvisejících s pěstováním a zpracováním biomasy a vycházejí z výsledků experimentálního pěstování biomasy na výzkumných plochách v rámci výzkumného úkolu VaV 320/3/99 řešeného pro MŽP.
V modelu byly důsledně ohodnoceny všechny činnosti jako v případě, kdy by výmladková plantáž byla realizována jako klasický komerční projekt zaměřený na dosažení investorem požadovaného výnosu z vloženého kapitálu. Nepředpokládá se tedy, že by některé procesy byly realizovány na bezplatné bázi (např. zapůjčení techniky, práce lidí apod.).
Pro výpočty byl použit předpoklad průměrné dlouhodobé inflace cca 4 %, reálný diskont ve výši 5 % a 20 let doby životnosti plantáže.
Postup založení a provozování výmladkové plantáže
Jedním z předpokladů pro ekonomický model výmladkové plantáže 5 ha (v základní podobě) byl předpoklad “klasické”
sklizně s minimálním použitím mechanizace, který vychází ze současné situace, kdy v ČR v zásadě není z různých důvodů k dispozici mechanizace (především pro sklizeň). V zásadě všechny důležité operace jsou prováděny manuálně (výsadba sazenic, pletí a údržba výmladkové plantáže, sklizeň křovinořezem a manuální přesun biomasy na kraj výmladkové plantáže).
Příprava a provozování výmladkové plantáže
Před vlastní výsadbou sazenic se realizují přípravné práce - orba a srovnání pozemku, přihnojení pozemku chlévským hnojem. Na jaře je pak ručně vysazena sadba - řízky o délce 20-30 cm. Pro dodržení přesných geometrických rozměrů výsadby se předpokládá použití traktorového markéru. Mechanické omezování plevelů před výsadbou a v prvních letech po výsadbě je klíčovou operací pro úspěšné založení výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin. V modelovém projektu se uvažuje pletí meziřádku a dvojřádku. Při pletí meziřádku se počítá s použitím rotavátoru třikrát během sezóny, u dvojřádku s použitím křovinořezu na sečení v kombinaci s ručním pletím (okopávka). Dvojřádek je vhodné v prvním roce proplít také třikrát. V druhém roce se počítá s pletím meziřádku i dvojřádku dvakrát za sezónu. V roce následujícím po sklizni se počítá s jedním posečením plochy křovinořezem za sezónu.
Sklizeň se předpokládá ve čtyřletém pěstebním cyklu jen v době vegetačního klidu, tj. v zimě, v prosinci, lednu, únoru a části března. Nejprve se porost křovinořezem pokácí (alternativně sklidí sklízecím strojem) a v kmíncích se nechá vytažený na okraji výmladkové plantáže do podzimu proschnout, aby se snížil obsah vody. Poté následuje seštěpkování mobilním štěpkovačem a doprava do míst užití. Sklizené kmínky na větších hromadách bez větších problémů provětrávají a do topné sezóny se obsah vody sníží z původních 60 % na 30 %, čímž se zvyšuje výhřevnost a snižují se dopravní náklady na převoz vyrobené štěpky do míst užití. Výmladková plantáž se bude rušit po 20 letech, kdy začne její výnos klesat. Zbylé pařezy a kořeny se po poslední těžbě zlikvidují půdní frézou. Poté lze pozemek využít znova pro pěstování zemědělských plodin.
Odhad výše výnosu biomasy
Odhad výše výnosu biomasy (štěpky při 30 % vlhkosti) při použití konzervativního předpokladu klimatických podmínek v každém ze čtyřletých obmýtí uvádí tab. 1.
Za dobu existence výmladkové plantáže (20 let) lze množství vyprodukované energie ve štěpce odhadnout ve výši cca 15 000 GJ, což je cca 150 GJ/rok.ha. Pomyslný energetický ekvivalentní výkon výmladkové plantáže je pak cca 5 kW/ha (pro časový fond 8 760 hodin, předpokládá se výhřevnost 12,5 GJ/t štěpky při 30 % vlhkosti). Orientačně lze počítat se spotřebou cca 40 GJ tepla na vytápění na bytovou jednotku a rok a cca 80 GJ tepla na rodinný domek a rok. Z uvedených hodnot, s respektováním konkrétní technologie výroby a dodávky tepla a účinnosti výroby a dodávky tepla lze odhadnout potřebnou plochu výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin pro zajištění energetických potřeb určité lokality.
Z předpokládaného výnosu biomasy a odhadu výdajů výmladkové plantáže pak vyplývá minimální cena jedné tuny biomasy (o vlhkosti 30 %) ve výši: 1 950 Kč/t, resp. 156 Kč/GJ. Pro porovnání lze uvést orientační ceny alternativních paliv: tříděné hnědé uhlí cca 70-90 Kč/GJ, hnědouhelné brikety cca 110 Kč/GJ, koks cca 170 Kč/GJ (všechny ceny včetně dopravy), zemní plyn cca 200 Kč/GJ (v závislosti na ceně ropy, kurzu dolaru a místě a velikosti odběru).
V nákladech na sklizeň jsou i náklady na přepravu štěpky na vzdálenost cca 15 km. Položka ostatní režie obsahuje všechny další nezbytné náklady související se zajištěním zázemí, řízením projektu, administrativní náklady, atd. V zobrazené struktuře nákladů nejsou zahrnuty dotace na založení výmladkové plantáže ve výši 250 tis. Kč, vypočtená minimální cena je však respektuje.
Takto vypočtená cena biomasy na jedné straně respektuje průměrné klimatické podmínky, aktuální výši podpory a současné ceny. Na druhou stranu je ji nutné chápat jako pouze orientační vodítko, a to především z důvodu, že popsaným způsobem je možné realizovat plantáže o omezené rozloze cca do 5 ha. Při větších rozlohách plantáží je již spotřeba lidské práce neúnosně vysoká a je nutné použít mechanizaci pro sklizeň a pro manipulaci s biomasou. Tato mechanizace dosud v ČR není k dispozici, což svým způsobem lze označit za začarovaný kruh. Pokud totiž nedojde k založení větších rozloh plantáží (řádově alespoň stovek a více hektarů), nelze předpokládat nákup velmi drahé mechanizace určitým (podnikatelským) subjektem, který by např. tuto mechanizaci pronajímal. Na druhou stranu však absence této mechanizace představuje zásadní omezení rozvoje plantáží.
Konkurenceschopnost biomasy
Vypočtená minimální cena biomasy představuje orientační limitní cenu při popsaném způsobu založení a provozování plantáže a při důsledném ocenění všech činností spjatých s projektem z pohledu podnikatele. Relativně vysoká cena 1 GJ tepla v palivu je mj. způsobena poměrně vysokými nároky na spotřebu lidské práce, která v průměru pro plantáž 5 ha činí cca 400 hodin ročně. Nároky na potřebu lidské práce jsou samozřejmě nejvyšší na počátku projektu - založení plantáže a pletí v prvních dvou letech po založení a při vlastní sklizni a zpracování biomasy. V období mezi sklizněmi je potřeba lidské práce (v hodinách za rok) minimální. Nasazení vhodné mechanizace, ale i zvýšení rozlohy plantáže, by vytvořilo podmínky pro výrazné snížení ceny (podle našeho názoru o cca 20-30% při zachování současné výše dotace na založení plantáže).
Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
Adresa autorů:
Ing. Kamila Havlíčková
Výzkumný ústav Silva Taroucy
pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Ing. Jiří Vašíček, CSc.
ČVUT FEL, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.