Archiv časopisu Lesnická práce

Martin Baláš

Článek se zabývá analýzou současné struktury a zdravotního stavu lesních porostů prvních generací lesa založených na bývalých zemědělských půdách v okolí obce Neratov v CHKO Orlické hory v PLO č. 25 – Orlické hory. Zjištěné údaje jsou podkladem pro odhad budoucího vývoje těchto porostů, pro který byl využit růstový simulátor SIBYLA. Na základě analýzy dat jsou navrženy obecné zásady managementu zájmových porostů. Práce je založena na vyhodnocení dat získaných při inventarizaci porostů na pěti trvalých zkusných plochách a na vyhodnocení hnilob na řezných plochách pařezů v okolních porostech. Výsledky obsahují také rozbory půdních podmínek.

Jan Kozel

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor bylo tématem výročního setkání členů lesnického sdružení Pro Silva Bohemica, pobočky ČLS. Odborný seminář se uskutečnil 11. října 2007 v revíru Běstvina a průvodcem byl Pavel Starý, který tak představil výsledky své patnáctileté práce směřující k nepasečným formám hospodaření při současném zvyšování podílu buku lesního v druhové skladbě svěřeného revíru.

Petr Jelínek

Lesní hospodářství v České republice prochází v současné době nelehkým obdobím, kdy musí čelit mnohým změnám, ať již ekonomickým, legislativním, společenským i klimatickým. Prioritou všech lesníků však nadále zůstává snaha hospodařit s vlastním nebo svěřeným lesním majetkem tak, aby les přinášel svému majiteli nejen trvalý ekonomický prospěch, ale zejména tak, aby hodnocení hospodaření obstálo i z hlediska dlouhodobého.

Miloš Kraus, Miroslav Zeman

Druhové složení lesů je důležitou kapitolou různých souhrnných zpráv o stavu lesa a lesního hospodářství. Je charakterizováno celkovým plošným podílem jednotlivých dřevin nebo skupin dřevin na vybraném území pokrytém lesem (stát, kraj, LHC apod). Tyto údaje však vesměs nevypovídají o typu smíšení dřevin v lesích.
V předloženém příspěvku jsou uvedeny souhrnné výsledky podrobné analýzy dat, charakterizujících druhovou (dřevinnou) skladbu lesních porostů na území České republiky z pohledu typu smíšení dřevin v detailnějším prostorovém rámci – na úrovni dílců, porostů a porostních skupin.

Petr Maděra, Jindřich Pavliš

Výsledky dlouhodobých lesnických a environmentálních aktivit týmu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně na exotickém ostrově Sokotra představuje následující článek.

Vladimír Simanov

Po rozpadu SSSR poklesly následkem snížení tuzemské poptávky po dříví roční těžby v Ruské federaci na cca 1/3 úrovně roku 1990, ale ani tak výrazně snížené objemy těžeb nebyl schopen tamní průmysl zpracování dřeva vstřebat, a proto byl přebytek užitkového dříví umístěn na světový trh. Nynějším stanovením exportních cel na surové dříví se současná vláda snaží omezit export suroviny a přilákat investory do zpracování dříví do Ruské federace s cílem zvýšit domácí přidanou hodnotu.

Jan Weger

Rychle rostoucí dřeviny (RRD) pěstované ve výmladkových plantážích (short rotation coppice) na zemědělské půdě jsou jednou z perspektivních a již i komerčně pěstovaných energetických plodin v Evropě. Z celkové rozlohy okolo 20 000 ha vrbových plantáží se ročně sklízí asi 4000 ha převážně v  jižním Švédsku a Velké Británii. Štěpka z plantáží je zde pro svoji homogenitu i dostupnou cenu žádaným biopalivem v obecních teplárnách a velkých elektrárnách. Rozloha vrbových plantáží narůstá také např. v Polsku, Dánsku a Baltských zemích. Topolové výmladkové plantáže se pěstují asi na 5000 ha hlavně ve střední a jižní Evropě, nejvíce pak v Rakousku (cca 1000 ha) a severní Itálii (cca 2000 ha včetně poloprovozních plantáží). V těchto i mnoha dalších zemích rozloha topolových výmladkových plantáží postupně narůstá vlivem příznivých ekonomických a dotačních podmínek, které jsou často podporovány regionálními samosprávami, agrárními komorami nebo podnikatelskými skupinami.

Jan Řezáč

V EU dnes výstavba a provozování budov spotřebuje 40 % objemu všech vyrobených energií, vypustí do ovzduší 30 % z veškeré produkce CO2 a současně vyprodukuje 40 % všech evropských odpadů. Z těchto čísel je zřejmé, že je třeba změnit přístup k používaným stavebním technologiím a stavebním postupům, zejména k čerpání zdrojů a k regulaci množství škodlivých emisí a odpadů.

Anari Lilleoja

Estonsko je čtvrtá nejvíce zalesněná země v Evropě – lesy pokrývají více než polovinu její rozlohy. Pro Estonce, kteří se dlouhodobě považují za národ lesníků, je les velmi důležitý také jako nositel kulturního dědictví. Po staletí byly lesy populárním subjektem estonského folklóru, starověké moudrosti a byly udržovány za účelem zaznamenat a uchovat stopy aktivit Kalevipoega, hrdiny estonského národního eposu. Jelikož na současném stavu lesa se odráží znalosti o něm, je třeba tyto znalosti a povědomí o lese zvyšovat.