Překližované desky

Jan Reisner, Martin Böhm

V druhé polovině 19. století byla zdokonalena průmyslová výroba dýh na krájecích a loupacích strojích. Krájené dýhy, u kterých je stejná kresba na jednotlivých listech, se používají pro okrasné účely především u nábytku. Loupané dýhy, při jejichž výrobě vzniká velkoplošný pás, se po rozstřihání pásu používají pro výrobu vrstvených plošně slepovaných materiálů – překližek, laťovek a lamel.

Překližky

Při vzájemném křížovém slepení tenkých velkoplošných listů dřeva (dýh) vznikne překližka. Tento materiál má odstraněny některé nežádoucí vlastnosti masivního dřeva, zejména není anizotropní a je u něj výrazně sníženo sesychání a bobtnání. Použitím různých dřevin, volbou počtu vrstev a tloušťky jednotlivých dýh, případně volbou lepidla a úpravou povrchu je možno vyrobit překližky různého estetického vzhledu a mechanických a fyzikálních vlastností s nižší nebo vysokou odolností proti působení vlhkosti. Některé druhy překližek jsou určeny pro přímý styk s vlhkostí, jiné jsou určeny jen pro suché prostředí v interiéru.

Český název tato skupina materiálů dostala podle původně používaných lepidel – kostního a kasinového klihu.

Výroba překližek

Pro výrobu překližek se obvykle používají měkčí dřeviny s nevýraznou kresbou a dřeviny méně ceněné. Z domácích dřevin se užívá SM, BO, TP, BK, BR, OL. V minulosti se do ČR dovážela také tropická překližkárenská kulatina, především africká limba (Terminalia superba) a gabon – okoume (Aucoumea klaineana). Cennější dřeviny a nejkvalitnější sortimenty jsou používány pro výrobu krájených okrasných dýh.

Operace při výrobě překližek:

- Skladování suroviny – nejčastěji na zpevněné ploše (vyspádovaná odkanalizovaná asfaltová plocha) s možností postřiku v teplém období.

- Zkracování kulatiny na výřezy se provádí mobilní nebo stacionární řetězovou pilou.

- Pro snížení řezného odporu a dosažení kvalitního povrchu dýhy je zpravidla nutno výřezy plastifikovat párou nebo horkou vodou v plastifikačních jamách nebo vanách.

- Plastifikované výřezy se dále odkorňují frézovacím odkorňovačem a dočišťují ručními frézkami, dokonalé dočištění se provede ostřikem tlakovou vodou.

- Z teplých plastifikovaných výřezů se na loupacích strojích naloupou pásy dýh, většinou se užívají 2 délky výřezů s nadmírami (pro budoucí formát překližky 122 x 244 cm).

- Po rozstřihání pásů dýh na příslušné formáty se dýhy suší v pásových sušárnách.

- V oboustranné válcové nanášečce lepidla se na každou sudou vrstvu nanáší termoreaktivní lepidlo a na skládacím stole se ručně skládá soubor ze vzájemně křížených dýh.

- Soubory dýh se lisují ve vyhřívaných lisech. Vyšší teplota výrazně zrychluje vytvrzení termoreaktivních lepidel.

- Hotové překližky se ořezávají na přesné normalizované formáty, tmelem se vyspravují vady povrchu a brousí s cílem zajistit hladký povrch a přesnou tloušťku.

- Stejným postupem se vyrábějí tvarové překližky, lisování probíhá v lisech s vyhří-vanými tvarovými formami.

Vlastnosti překližek

Hlavními přednostmi překližek je odstranění anizotropního charakteru masivního dřeva a z toho vyplývající zajištění dobré pevnosti ve všech směrech i u poměrně tenkého materiálu (dna zásuvek, sedáky židlí). Další předností tohoto materiálu je omezení pracování  dřeva při změně vlhkosti prostředí. Překližky se běžně vyrábějí od 2 do 40 mm tloušťky. Použitím vhodného lepidla je možno zajistit vysokou odolnost lepených spojů, kterou je možno ještě zvýšit povrchovými nátěry, nebo nalisováním (laminováním) papírové folie s voděvzdornou pryskyřicí. Tyto překližky se používají jako bednící materiál při betonáži ve stavebnictví.

Nepříznivými faktory u překližek jsou potřeba kvalitní vstupní suroviny a poměrně pracná výroba a z toho plynoucí vyšší cena. Při loupání může u některých tvrdých dřevin docházet vlivem nutného příčného ohýbání listu dýhy v loupacím stroji ke vzniku drobných trhlin, které se mohou projevit popraskáním nátěru až po konstrukci hotového výrobku.

Použití překližek

Překližky se používají na řadu výrobků. V první polovině minulého století, když byly lepeny hlavně kostním klihem, tedy nevlhkuvzdorným lepidlem, bylo použití překližek možné jen v interiéru – především na plošné díly nábytku. Vedle velkoplošných překližek, které bývají dodávány v normalizovaných formátech, jsou také vyráběny tvarové překližky ve formě jednosměrných nebo sférických tvarových výlisků. Nejčastější využití je pro sedáky a opěradla sedacího nábytku.

Počátkem padesátých let 20. století se začala používat syntetická termoreaktivní lepidla (močovinoformaldehydová – UF a fenolfor-maldehydová – PF), která mají výrazně vyšší odolnost proti působení vlhkosti. Tato lepidla umožnila díky termoreaktivitě zkrácení lisovacího cyklu. Překližky lepené PF a případně melaminformaldehydovým (MUF) lepidlem mají vysokou odolnost proti působení vlhkosti a umožnily používání překližek s foliovaným nebo nefoliovaným povrchem ve vlhkém a vnějším prostředí, především ve stavebnictví a na obaly.

Stavební překližky mohou být také používány pro stavební dílce, např. pro součásti střešních vazníků. Překližky s protiskluzovou úpravou povrchu se využívají na lešenové podlážky ve stavebnictví a na ložné plochy nákladních automobilů.

Značná část překližek se stále používá pro výrobu různých druhů prostorových obalů.

Cena

Překližky patří mezi dražší deskové materiály, jejich cena se pohybuje v závislosti na druhu použité dřeviny, tloušťce a kvalitě desky od cca 170 Kč/m2 do 1 500 Kč/m2 (truhlářská BK, 15 mm, B/C – 380 Kč/m2, obalová SM, 15 mm, C/C ~ 220 Kč/m2, stavební foliovaná TP, 15 mm, C/C ~ 240 Kč/m2).

Laťovky

Laťovky jsou tvořeny laťkovým středem, který je oboustranně křížově přelepen loupanou dýhou. Vyrábějí se nejčastěji v tloušťkách 16 a 19 mm ve formátu 122 x 244 cm.

Laťovky mají, stejně jako překližky, odstraněný anizotropní charakter a velmi dobrou rovinnou stálost a jsou obvykle levnější než překližky stejných tloušťek.

Výroba laťovek

Pro laťovky je potřebné vyrobit povrchové loupané dýhy a středové laťky. Podobně jako u překližek se na laťovky užívají levnější, méně ceněné dřeviny. Na střední laťky se užívá nejčastěji SM a BO, na dýhy se používá TP, BR, BK, OL.

Loupané dýhy se vyrábějí stejně jako při výrobě překližek. Loupárenské výřezy se plastifikují a odkorňují, dýha se loupe, stříhá na hrubé formáty a suší.

Ze sušeného řeziva se na zkracovacích pilách řežou délkové přířezy, které se podélně rozřežou na vícekotoučových rozmítacích pilách na laťky. Z jednotlivých nařezaných latěk se vyřezávají suky a na rovnacích stolech se šířkově skládají laťovkové středy. Laťovkové středy mohou být sestavené bez lepení, nebo mohou být šířkově slepeny PVAc lepidlem.

Vlastní plošné slepení laťovky se skládá z oboustranného nanášení UF lepidla na laťovkový střed, skládání souboru z dýh a laťkového středu a lisování souboru ve vyhřívaném lisu. Následuje přesné formátování, opravy vad povrchu a broušení.

Vlastnosti laťovek

Mezi velmi příznivé vlastnosti se u laťovek řadí poměrně vysoká pevnost zejména v ohybu ve směru orientace latěk. Velkou předností je také nižší hmotnost ve srovnání s aglomero-vanými materiály. U těchto desek je také velmi dobrá pevnost vrutových spojů a upevnění kování.

Mezi nedostatky patří nutnost zohledňovat směr středových latěk při rozřezávání desek na dílce a potřeba olepování bočních hran masivem nebo dýhou.

Použití laťovek

Nejčastější použití laťovek bylo až do šedesátých let na hladké plošné dílce nábytku. Od konce šedesátých let byly laťovky z velké části nahrazeny levnějšími dřevotřískovými nebo dřevovláknitými deskami.

V současné době se laťovky používají na některé namáhané dílce nábytku, speciální obaly a podlahy. Někteří výrobci dodávají vedle třívrstvých laťovek také pětivrstvé.

Cena

Také laťovky patří k dražším deskovým materiálům na bázi dřeva, cena se pohybuje v rozmezí cca 280–670 Kč/m2 (BR, pětivrstvá, 18 mm, B/B ~ 290 Kč/m2). Na výrobu vrchních dýhových vrstev je potřeba kvalitní dřevo.

Autoři:

Ing. Jan Reisner, Ph.D.

Ing. Martin Böhm, Ph.D.

Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze

Katedra zpracování dřeva

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: Martin Böhm

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.