Příčiny lesních požárů v ČR (1992–2004) a jejich vývoj

Zuzana Jankovská, Emanuel Kula

Převážná většina příčin lesních požárů souvisí s neopatrností a nedbalostí návštěvníků lesa, případně pracovníků v lesním hospodářství. Dominantními příčinami lesních požárů jsou zakládání ohňů v lesním prostředí (32,7 %) a kouření (22,4 %), které má vzestupný trend a souvisí s návštěvností lesa v letních měsících. Četností i rozsahem jednoznačně ustoupil význam železnice, přesto je nezbytné zachovávat lokální prevenci. Vysoký podíl požárů v lese (30 %) zůstává neobjasněn.

Poznání hlavních příčin lesních požárů a lokalit se zvýšeným ohrožením lesa požárem může být jedním z nástrojů k zaměření osvěty i realizace preventivních opatření snižujících stupeň ohrožení lesa. Rozhodujícími příčinami u 15 985 lesních požárů (1992–2004) bylo zakládání ohňů, kouření, hospodaření v lese a děti do 15 let. Neobjasněno zůstalo 30 % lesních požárů (tab. 1).

Zakládání ohňů

Ke vzniku lesních požárů v ČR vede nejčastěji zakládání ohňů (graf 1), přičemž v 70. le-tech 20. století byla tato kategorie ovlivněna vzestupem rekreačních aktivit (Kula 1981). Na přelomu tisíciletí ustoupila příčina vypalování trávy v jarním období, ale zvýšila se pracovní aktivita v blízkosti lesa (1992–2004). Nejvíce rizikový v této kategorii byl duben (21,2 %) s rozsáhlou vyhořelou plochou (46,4 %) a průměrnou velikostí 1,05 ha/požár, dále srpen (18,9 %; 0,3 ha/požár) a květen (14,9 %; 0,37 ha/požár) – graf 2. O víkendu byl zaznamenán zvýšený podíl (34,2 %) požárů způsobených zakládáním ohňů. Během dne bylo těžiště vzniku požárů mezi 11–17 hod. (60 %).

Hospodaření v lese

V kategorii hospodaření v lese vznikaly požáry nejčastěji při technologických postupech v lese (pálení těžebního odpadu, jiskra od motorové pily) nebo z nedbalosti lesních dělníků (kuřáci, nedostatečně uhašený rozdělaný oheň). Maximum (43,5 %) požárů vzniklo v dubnu. Od května (13,2 %) potom počet požárů rovnoměrně klesá (chybí srpnová kulminace, která se obecně projevuje, hodnotíme-li úhrnně lesní požáry). Během dne vznikaly požáry nejčastěji mezi 11–16 hod. (58,5 %) s vysokým podílem vyhořelé plochy (73,3 %).

Kouření

Kouření zapříčinilo 3 585 (22,4 %) požárů s celkovou velikostí vyhořelé plochy 1 350 ha (17,3 %) (graf 3). Jednalo se spíše o malé požáry (0,38 ha/požár). Trend ukazuje na vzestup výskytu (12-17-22 %) a souvisí s vysokou návštěvností lesa ve vegetačním období v teplých a suchých měsících (červenec-srpen 41,5 % a květen 16,4 %, největší vyhořelá plocha v dubnu 49,2 %). Těžiště výskytu bylo v odpoledních hodinách (13–17 hod.; 41,8 %) a mírně zvýšený podíl požárů této kategorie byl zaznamenán o víkendu (33 %).

Děti do 15 let

Děti do 15 let působily požáry spíše malého rozsahu (0,33 ha/požár) a dlouhodobě jejich podíl mírně ustupuje. Nejčastěji se jednalo o hru dětí se zápalkami a dětské kouření, zakládání ohníčku v lese nebo v jeho blízkosti, hru se zábavnou pyrotechnikou. Kritickým obdobím byly jarní měsíce (duben–květen; 45,6 %) a prázdniny (červenec–srpen; 25,4 %). Mírně zvýšený byl výskyt těchto požárů koncem týdne (pátek–neděle; 46,2 %).

Žhářství

Úmysl nebo nemoc způsobily v letech 1992–2004 celkem 550 požárů (3,4 %) s vyhořelou plochou 165,2 ha (2,1 %). Patří sem především žhářství (zapálení hromad těžebního odpadu, trávy, krmelců pro zvěř). Od žhářů vznikaly menší požáry (0,3 ha/ požár) se zvýšeným výskytem v květnu (20,2 %) a v období červenec–září (45,6 %). Největší  vyhořelá plocha byla zaznamenána v dubnu–květnu (51,1 %). Žhářské požáry byly zakládány spíše v odpoledních (15–16 hod., 14,7 %; 16–19 hod., 25,5 %) a večerních hodinách (po 19 hod., 16 %). Rizikovou oblastí byly jižní a severní okraj Středočeského kraje, Brno a okolí, Ostrava a okolí a Mostecko.

Železnice

Změna technické úrovně železnice přispěla k radikální změně v podílu požárů od jejího provozu, a to z 19,6 % (1974–1978) na 4,4 % v navazujícím pětiletém období, po pouhé 1 % lesních požárů se 4 % velikosti vyhořelé plochy (1992–2004) převážně z důvodů technické závady při brzdění (graf 4). Předvídání těchto požárů je obtížné, přesto se vyplatí v úsecích se zvýšeným brzděním udržovat ochranné pásy mezi železnicí a okrajem lesa. V minulosti existovaly železniční tratě s vysokou koncentrací lesních požárů, např. kolem Rakovníka, Plzně, České Lípy atd. V současnosti (1992–2004) se zvýšené zastoupení objevilo pouze u trati 080 Bakov nad Jizerou-Doksy (14), na území obce Bělá pod Bezdězem (obr. 1).

Blesk

Blesk, jako jediná příčina nezaviněná člověkem, způsobil omezené množství lesních požárů (1,4 %) se zanedbatelnou vyhořelou plochou (0,5 %).

Vysokou početnost požárů od blesku hlásily okresy Jindřichův Hradec (8,2 %) a Třebíč (7,7 %), Jihlava, Trutnov a Žďár nad Sázavou (4,1 %). Jižní území ČR byla ohrožována bleskem s vyšší frekvencí (Jihomoravský kraj 63 případů, Jihočeský kraj 42).

Autoři:

Ing. Zuzana Jankovská, ÚHÚL

prof. Ing. Emanuel Kula, CSc., LDF MENDELU v Brně

Ústav ochrany lesů a myslivosti

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.