Archiv časopisu Lesnická práce

Lesnická práce č. 02/06

Finanční nástroje státní ochrany přírody a krajiny

Kromě resortu zemědělství má úzký vztah k lesnímu hospodářství i resort životního prostředí. Vlastníkům lesa a ostatním osobám lesního hospodářství jsou důvěrně známy finanční nástroje pod vlivem Ministerstva zemědělství ČR. Se způsobem, jak své priority prosazuje Ministerstvo životního prostředí ČR, seznamují úředníci Sekce ochrany přírody a krajiny Ing. Petr Pařízek, ředitel odboru finančních nástrojů v ochraně přírody, Mgr. Lenka Vokasová, vedoucí oddělení koncepcí a koordinace programů a doc. Ing. Vladimír Hynek, CSc., vedoucí oddělení velkoplošných chráněných území odboru zvláště chráněných částí přírody.

 

Ekonomická újma při omezení hospodaření v lesích

Luděk Šišák

O újmách při omezení hospodaření v lesích, potřebě jejich vyjadřování a hrazení, se hovořilo a hovoří zejména na akademické půdě a ve výzkumné sféře velmi dlouho. V posledních letech však uvedené diskuse nabyly na intenzitě i v praxi, a to zejména v souvislosti se zaváděním systému NATURA 2000 a příslušnými právními úpravami. Z pohledu části společnosti, tj. vlastníků lesa, nájemců a správců lesa, dochází ke snížení ekonomické efektivnosti jejich podnikání a jejich majetků v důsledku společenských požadavků na intenzifikaci různých mimoprodukčních funkcí lesa. Těmto subjektům by měla být újma hrazena, pokud chceme udržet jejich konkurenceschopnost v tržním prostředí. Do určité míry jsou již některé újmy zohledňovány, avšak pouze částečně a netransparentně v rámci dotací a daňových úlev.

Návrat ke středním lesům v městských lesích Moravský Krumlov

Dušan Utinek

Hlavním strategickým problémem při stanovení výhledu hospodaření lesů města Moravského Krumlova je nedokončený a nárazovitý převod listnatých pařezin na les vysoký. V minulosti byl většinou prováděn holosečným způsobem a následnou výsadbou borovice lesní, nebo předržením pařeziny na nepravou kmenovinu. Les výmladného původu má však jednou předurčený vývoj daný fyziologickým charakterem a předržením se nezmění, jen stárne. Můžeme mu napomoci výchovou, oddálit rozpad těchto porostů, ale nezabráníme postupnému nárůstu hnilob v nejcennější části kmene, odumírání jednotlivých stromů, poklesu plodnosti i výmladné schopnosti. Odložením problému jej většinou nevyřešíme, odložením přirozené obnovy ji můžeme v budoucnu zkomplikovat. Odkládání převodu však způsobilo, že většina těchto porostů je na vrcholu mýtného věku. Z hlediska hospodářsko–úpravnického se jedná o poměrně přestárlý majetek. Pro následujících 30 let, ve kterých bude probíhat největší rozsah prací spojených s dále popsaným převodem, poskytne dostatečné těžební možnosti a tudíž i výnos. Obnovu 80–90letých pařezin (nepravých kmenovin) však bylo nutno neprodleně zahájit. Zároveň bylo nezbytné stanovit postup, který zabezpečí trvalost produkce a tím i výnosů na několik decennií.

Problematika lesního školkařství v roce 2005

Vladimír Foltánek

S velkým zájmem o účast se setkal seminář Aktuální problematika lesního školkařství v r. 2005 pořádaný Sdružením lesních školkařů ČR pod odbornou záštitou MZe ČR, konaný ve dnech 7. a 8. prosince 2005 v Bzenci. Téměř stovka účastníků jednoznačně dokumentovala zájem lesních školkařů o informace, poznatky i řešení problémů, které jsou pro ně z provozního a profesního hlediska důležité.

Akční plán EU pro lesní hospodářství

Karel Vančura

Strategie lesního hospodářství EU z roku 1998 ustanovila koncepční rámec aktivit pro lesní hospodářství, jehož hlavním cílem je podpora udržitelného obhospodařování lesů. Strategie zdůrazňuje důležitost multifunkční role lesů a udržitelného LH a určuje základní zásady a principy, které jsou pro realizaci této strategie určující. Patří mezi ně fakt, že lesnická politika je v kompetenci členských států, nicméně EU může prostřednictvím společné strategie přispívat k realizaci udržitelného hospodaření s lesy. Zabývá se realizací mezinárodních závazků, principů a doporučení národních nebo regionálních lesnických programů členských států a aktivním zapojením všech mezinárodních procesů souvisejících s lesy. Zdůrazňuje především nutnost vylepšení komunikace ve všech oblastech politiky (jak v rámci Komise a členských států, tak uvnitř členských států a mezi nimi).

Forest Focus (ICP Forests) - Výsledky sledování v České republice v roce 2005

Petr Fabiánek, Jitka Hejdová

Na program Evropské hospodářské komise při OSN zkráceně označovaného jako ICP Forests navazuje od roku 2004 nový projekt evropské spolupráce „Forest Focus“. Ten vyplývá z nařízení č. 2152/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. 12. 2003, týkajícího se monitoringu lesů a environmentálních vlivů v lesích společenství. V současné době se pravidelné šetření stavu lesa v systematické síti tohoto programu v České republice provádí na monitorovacích plochách základní sítě 16 x 16 km a vybraných plochách ze sítě 8 x 8 km v celkovém počtu 306 ploch. Pokud dojde v důsledku plánovaných hospodářských opatření nebo nahodilé těžby k obnově větší části monitorovací plochy, sledování stavu lesního porostu se dočasně přeruší a pokračuje se až v období, kdy se nový porost nachází ve stádiu zajištěné kultury. Z těchto důvodů je skutečný počet hodnocených monitorovacích ploch v každém roce nižší přibližně o 5 %.

Naléhavost lesopěstebních opatření na základě multikriteriální analýzy

Jan Apltauer, Emil Cienciala, Pavel Cudlín, Jakub Hruška, Jiří Hušek, Vilém Podrázský, Petr Vopěnka, Vladimír Vršovský

Přes zlepšení imisní situace dochází na některých lokalitách Jizerských hor ke zhoršování zdravotního stavu lesních porostů. Příčinami tohoto stavu jsou s největší pravděpodobností nepříznivý stav půdního prostředí a nevhodná druhová a prostorová skladba porostů. Pro kategorizaci lesních porostů v CHKO Jizerské hory byla proto v rámci projektu MŽP vypracována metodika stanovení naléhavosti lesopěstebních opatření, která je založená na multikriteriální analýze vybraných charakteristik stavu lesa a hospodářských poměrů.

Vybrané keře našich lesů

Marie Benedíková, Jolana Kyseláková

Jedním z úkolů Národního lesnického programu podle usnesení vlády č. 53 ze 13. 1. 2003 je uchování biodiverzity lesních ekosystémů, kam jistě náleží i problematika keřů.

Význam pěstování a ochrany ohrožených druhů lesních dřevin a zájem o zvyšování biodiverzity lesních ekosystémů využíváním dosud opomíjených dřevin včetně keřů je nyní zahrnut v Koncepcích LČR – Zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin (2000–2009). Kromě mnoha rozmanitých funkcí v lese i mimo něj mají keře také velký význam při tvorbě systému ekologické stability v krajině (např. biokoridory).

PORTUGALSKO – ZELENÁ BRÁNA DO EVROPY

Eugen Král

Portugalsko je země s mnoha památkami, kde po vpádu keltských kmenů trvala od 2. století př. n. l. skoro čtyři století římská nadvláda. Tu vystřídalo období samostatného království Svébů a Vizigotů. Následují další století pod nadvládou Arabů, Berberů a Maurů. Teprve od r. 1139 vzniká samostatné portugalské království. Díky objevným plavbám se země od patnáctého století rozšiřuje o řadu kolonií v Africe, Americe i Asii. V r. 1822 ztrácí Portugalsko svoji hlavní kolonii – Brazílii, a nastává postupný rozpad celé koloniální říše (Angola, Mosambik aj.), který trvá až do roku 1999 (předání malé enklávy v Macau). Od roku 1910 (se stalo) Portugalsko republikou a v současnosti ji tvoří území na západě Pyrenejského poloostrova o rozloze 92 082 km2 (pás o délce 560 km a šířce max. 220 km). Dělí se na 18 distriktů a dva ostrovní autonomní regiony (regiones autonomas) – ostrovy Madeira (796 km2) a Azorské ostrovy (Aćores – tři skupiny ostrovů, celkem 2 335 km2). Hlavní město je Lisabon (Lisboa) s 685 000 obyvateli.

Schweighofer Prize - Ocenění pro objevy v oblasti lesnictví a dřevařství

Vladimír Simanov

Každý, kdo má v České republice „co do činění“ s lesnictvím či se zpracováním dříví, zná určitě jméno Schweighofer. A to právem, protože rodinná firma Schweighofer překračuje už po několik generací svým významem a věhlasem v oblasti zpracování dřeva a obchodu se dřívím hranice Rakouska i Evropy. Od roku 2003 je pak o významný důvod, proč znát firmu Schweighofer, více.

Od tohoto roku totiž začala firma Schweighofer ve dvouletých intervalech a ve čtyřech kategoriích udělovat „Schweighofer Prize“, což je ocenění nejvýznamnějších vědeckých objevů a dalších přínosů pro zpracování dřeva a lesnictví. Motto udělované ceny lze přeložit asi jako „Dřevo potřebuje nové myšlenky“ a výstižně vyjadřuje snahu rodiny Schweighoferů motivovat a oceňovat nejvýznamnější inovační počiny týkající se produkce, zpracování a využití dříví.