Ekonomická újma při omezení hospodaření v lesích

Luděk Šišák

O újmách při omezení hospodaření v lesích, potřebě jejich vyjadřování a hrazení, se hovořilo a hovoří zejména na akademické půdě a ve výzkumné sféře velmi dlouho. V posledních letech však uvedené diskuse nabyly na intenzitě i v praxi, a to zejména v souvislosti se zaváděním systému NATURA 2000 a příslušnými právními úpravami. Z pohledu části společnosti, tj. vlastníků lesa, nájemců a správců lesa, dochází ke snížení ekonomické efektivnosti jejich podnikání a jejich majetků v důsledku společenských požadavků na intenzifikaci různých mimoprodukčních funkcí lesa. Těmto subjektům by měla být újma hrazena, pokud chceme udržet jejich konkurenceschopnost v tržním prostředí. Do určité míry jsou již některé újmy zohledňovány, avšak pouze částečně a netransparentně v rámci dotací a daňových úlev.

Návrh metodiky výpočtu ekonomické újmy je jedním z výstupů řešení projektů zabývajících se ekonomickou efektivností využívání funkcí lesa v ČR a ekonomickými nástroji v oblasti ochrany přírody a krajiny. Byl dán k dispozici zainteresovaným subjektům pro přípravu prováděcí vyhlášky k § 58 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterou se stanoví podrobnosti o náhradě za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření.
Náhrady za újmy, a příp. platby za environmentální služby, by měly být jednoznačně odděleny od dotací a vyjadřovány zvlášť. Významně by to přispělo k vyšší úrovni rozhodování o alokaci zdrojů a zprůhlednění financování lesního hospodářství nejen v rámci ČR, ale zejména v rámci EU. Přitom se zdaleka nejedná jen o zavádění NATURY 2000. Pojetí, principy a metodiky kalkulace újmy a náhrady jsou nyní v posledních dvou letech intenzivně diskutovány a rozpracovávány jen v užších kruzích zainteresovaných orgánů a organizací. V úvahu přicházejí zejména následující druhy újmy a škody pro subjekty existující v rámci trhu u nás (výčet nemusí být vyčerpávající).

 

Návrh kalkulace jednotlivých typů ekonomické újmy


 - 1. Ztráta příjmů z vynuceného prodloužení doby obmýtí
K vynucenému prodloužení doby obmýtí může docházet při zřízení zvláště chráněných území (ZCHÚ), území NATURY 2000 aj. především z důvodů ochrany přírody. Ztrátu příjmů z prodloužení obmýtní doby je nutno kalkulovat jako finanční ztrátu, tj. jako rozdíl důchodu z těžby mýtního porostu realizované při běžném obmýtí, a současné hodnoty budoucího důchodu z těžby porostu v nuceně prodlouženém obmýtí. Faktor času vyjádřený převedením budoucí hodnoty důchodu z odsunuté mýtní těžby na hodnotu současnou (odúročením) musí být do kalkulace ztráty zahrnut, protože uvedená hodnota bude k dispozici pro vlastníka či správce lesa o řadu let později. Doporučuje se provést odúročení budoucí hodnoty úrokovou mírou na úrovni tzv. lesní úrokové míry (2 %) při stálých cenách (bez vlivu inflace) za příslušný počet let odsunutí obmýtní doby. Jakékoliv jiné řešení bez faktoru času je zavádějící a hrubě zkreslující, tj. podhodnocující, výpočet ekonomické (finanční) ztráty, a to tím větší, čím delší je doba odsunu mýtní těžby.
Důchod z mýtní těžby lze kalkulovat jako rozdíl hodnoty porostu ve věku mýcení „Hlpu“ (hodnota mýtní výtěže, cena dřeva na pni) a vyvolaných nákladů v našem socioekonomickém a právním prostředí, které je nutno v této souvislosti vynaložit následně na obnovu porostu, zhruba ve výši nákladů na zajištěnou kulturu „c“. Ztrátu příjmů z lesních porostů a jednotlivých stromů lze v principu kalkulovat níže uvedeným způsobem.
- 1.1 Lesní porosty a jejich části
Kalkulace podle výrazu:
Ve výraze:
ZP – ztráta příjmu
Hlpub – hodnota lesního porostu ve věku běžného obmýtí (ub) pro lesy hospodářské
c – náklady na zajištěný mladý lesní porost
Hlpup – hodnota lesního porostu ve věku prodlouženého obmýtí (ub)
1,02 – diskontační faktor podle lesní úrokové míry v poměrech ČR při stálých cenách = 2%.
Výše uvedenou jednorázovou ztrátu příjmů (ZP) lze převést v případě potřeby na roční ztrátu příjmů (ZPr) podle výrazu:
Pak by se ZPr platilo každoročně v období ub–up.
- 1.2 Jednotlivé stromy a jejich skupiny

Údaje a postup kalkulace ZP a ZPr ad 1.1), avšak násobené koeficientem “Z”, který se zjistí jako podíl počtu ponechaných stromů a počtu stromů na jednotku plochy v porostní skupině ve věku “ub”.


- 2. Ztráta příjmů z vynuceného ponechání spontánním
procesům (odnětí produkční funkce)
Ke ztrátě může docházet ve zvláště chráněných územích, územích NATURA 2000, nebo tehdy, je-li především z důvodů ochrany přírody rozhodnuto o ponechání území spontánním procesům, samovolnému vývoji – např. v částech 1. zón národních parků, v národních přírodních rezervacích apod. Jde v podstatě o ztrátu produkční tržní funkce lesa, kdy postižený přijde o tržby, ale nemusí vynakládat příslušné náklady. Ztrátu příjmů lze v principu zjednodušeně kalkulovat jako současnou hodnotu budoucího důchodu z porostu ve věku běžného obmýtí „u“ (hodnota rozdílu mýtní výtěže, tj. ceny dřeva na pni a nákladů, které není třeba vynaložit na obnovu porostu ve výši nákladů na zajištěnou kulturu „c“). Ztrátu z lesních porostů, jednotlivých stromů a ležícího dříví po těžbě, a příslušnou ztrátu pro pozemek, lze v principu kalkulovat níže uvedeným způsobem. 
- 2.1 Lesní porosty a jejich části
a) pro porost:
b) pro pozemek:
ZPpoz = r/0,02.
Hlpu – hodnota lesního porostu ve věku obmýtí u
c – náklady na zajištěný mladý lesní porost
r – příslušná renta pro daný pozemek
a – věk porostu.
Výše uvedené jednorázové ztráty příjmů lze převést na roční ztráty příjmů podle výrazů:
ZPpoz_r = r.
Obě hodnoty by se platily ročně bez časového omezení. V případě časového omezení splátek je nutno použít přepočtu podle vzorce ad 1.1 s mocnitelem počtu let splátek.
l 2.2 Jednotlivé stojící stromy a jejich skupiny
a) pro stromy: ad 2.1)
x Z,

b) pro pozemek: (r/0,02) x Z.
Koeficient Z lze určit jak pro porost, tak pro pozemek jako podíl počtu ponechaných stromů a počtu stromů na jednotku plochy ve věku “u”. Předpokládá se, že ponechány jako jednotlivé stojící stromy spontánním procesům budou stromy ve věku obmýtí.
Roční hodnoty viz a).
- 2.3 Ležící dříví po těžbě v porostu
Z = (Hlpu+NT–c) Z
Hlpu – hodnota lesního porostu
NT – náklady na těžbu dříví
c – náklady na zajištěnou kulturu
Z – koeficient jako podíl počtu ponechaných stromů a počtu stromů na jednotku plochy v porostu ve věku „u“.
Pokud by došlo k zalesnění, neodečítá se hodnota „c“. Kalkuluje se jen jednorázová hodnota.


- 3. Ztráta příjmů z vynucené
záměny dřevinné skladby
při obnově a rekonstrukci
lesního porostu
Jde o záměnu nad rámec, který umožňuje lesní zákon a předpisy s ním související, tj. včetně výsadby MZD, opět většinou ve zvláště chráněných územích. Jedná se v principu o současnou hodnotu ztráty důchodů jako rozdílu mezi současnou hodnotou důchodu ze stávajícího lesního porostu dané dřevinné skladby v příslušném obmýtí a současnou hodnotou důchodu z lesního porostu vynuceně změněné dřevinné skladby daného obmýtí.
ZP = (Hlpu1–c1)/1,02u1–(Hlpu2–c2)/1,02u2
Hlpu1 – hodnota lesního porostu v době obmýtí u1 běžné dřevinné skladby v lesích hospodářských
c1 – náklady na zajištěnou kulturu dané dřevinné skladby
Hlpu2 – hodnota lesního porostu v době obmýtí u2 vynuceně změněné dřevinné skladby v důsledku požadavků 
c2 – náklady na zajištěnou kulturu změněné dřevinné skladby.
Pokud je rozdíl záporný, ztráta nevzniká.
Výše uvedenou jednorázovou ztrátu příjmů (ZP) je možno převést na hodnoty roční.

a) V případě, že jde o dobu omezenou na obmýtí (u2) podle výrazu:
Platí se každoročně po dobu „u2“.

b) V případě, že půjde o dobu časově neomezenou (n) podle výrazu:
ZPr_n = ZPx0,02
Platí se každoročně po dobu časově neomezenou.


- 4. Ztráta příjmů ze sníženého zakmenění
Při dlouhodobém až trvale sníženém zakmenění dochází obvykle ke ztrátě z nevyužití části pozemku pro produkci, rovněž může dojít ke ztrátě ze zhoršené kvality dříví a tedy snížených tržeb za dříví (zavětvení, sukatost, aj.). Ztráty lze kalkulovat níže uvedeným způsobem.

a) Pro pozemek:
ZPpoz_r = r(Z1–Z2)
ZPpoz_r – roční ztráta
r – renta pro daný SLT na redukované ploše nevyužívané k produkci, podle vyhlášky č. 55/1999 Sb.
Z1 – původní zakmenění
Z2 – snížené zakmenění.
ZPr se platí po dobu sníženého zakmenění. Jednorázová hodnota pro časově neomezené snížené zakmenění by se kalkulovala podle výrazu:
ZPpoz = ZPpoz_r/0,02
Při časově omezeném zakmenění na dobu „t“:
ZPpoz = ZPpoz_rx(1,02t–1)/(1,02tx0,02)

 

b) Pro porost (snížení kvality):
ZPpor = Hlpu(1-Ks)/1,02u-a
Ks = Zps/Zpb.
ZPpor – jednorázová ztráta
Hlpu – hodnota lesního porostu ve věku „u“
Ks – snížené zpeněžení v důsledku vyšší sukatosti
Zps – zpeněžení snížené
Zpb – zpeněžení běžné.

 

Jednorázovou hodnotu lze převést na roční splátky na dobu neomezenou podle výrazu:
ZPpor_r = ZPporx0,02
Při časovém omezení splátek na dobu „t“ podle výrazu:
ZPpor_r = ZPporx(1,02tx0,02)/(1,02t–1)


- 5. Ztráta z předčasného smýcení (při rekonstrukci, apod.)
Při předčasném smýcení porostu s následným zalesněním dochází obvykle jednak ke ztrátě důchodu, jednak k vynaložení nákladů na opětovné zalesnění. Tuto ztrátu vystihuje v podstatě hodnota lesního porostu podle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb., snížená o případnou hodnotu mýtní výtěže.
ZP = Hlpa–Aa
Hlpa – hodnota lesního porostu ve věku „a“ (podle Glaser-Blumeho výrazu, vyhláška MZe č. 55/1999 Sb.)
Aa – hodnota mýtní výtěže pro věk “a“.
Uvedená ztráta příjmů (ZP) je jednorázová.
K hodnotě je nutno připočíst případný rozdíl v nákladech na zajištění kultury o dřevinné skladbě rekonstruovaného porostu a dřevinné skladbě nového porostu (ad 8), a obdobně rozdíl důchodů z porostu stávající a změněné dřevinné skladby (ad 3).


- 6. Ztráta příjmů z vynucené změny kvality stanoviště
Pokud dojde ke změně produkční kvality stanoviště, např. změnou vodního režimu, může vzniknout ztráta ve výši renty z pozemku. Ztráta může vzniknout např. tehdy, je-li na určitých stanovištích zamezeno odvodnění, které mnohdy i po dlouhé desítky let či staletí pozitivně působilo na produkci při dané dřevinné skladbě.
Ztrátu lze vyjádřit pro pozemek podle výrazu:
ZPpoz_r = r.
ZPpoz_r – roční ztráta příjmů z pozemku
r – kalkulace ztráty průměrné roční renty za dobu obmýtí (v principu lze využít kalkulaci podle vyhlášky MZe č. 55/1999 Sb.).
Roční ztráta se platí podle doby trvání újmy.
Uvedenou roční ztrátu lze převést na jednorázovou podle výrazů:
ZPpoz = ZPpoz_rx(1,02t–1)/(1,02tx0,02)
při omezení na dobu „t“, nebo:
ZPpoz = ZPpoz_r/0,02
při neomezeném trvání.


- 7. Ztráta příjmů z odsunutí
těžeb v rámci daného roku (obvykle mezi ročními
obdobími), ztráta
z nerealizovaného
obchodního případu

Ke ztrátě může dojít v případě, kdy majitel lesa např. v zvláště chráněném území nemůže v daném ročním období v konkrétním případě vytěžit a realizovat na trhu dříví, které by jinak běžně těžit mohl, ale je mu umožněno vytěžit jej v jiné části roku, avšak s ekonomickou ztrátou. Specifická ztráta příjmu, kterou je nutno řešit individuálně podle jednotlivých případů na základě rozdílů příjmů dosažených po realizaci odsunutého obchodního případu a příjmů, které by mohly být dosaženy na základě umístění těžeb podle zákona č. 289/1995 Sb. v hospodářských lesích v ročním období výhodném pro producenta.


- 8. Vícenáklady na mladý lesní porost z vynucené záměny dřevinné skladby při obnově, rekonstrukci a převodu
lesního porostu

Při vynucené záměně dřevinné skladby oproti běžné dřevinné skladbě, kterou umožňuje lesní zákon, může dojít ke zvýšeným nákladům na obnovu lesa. Může jít o případy, kdy je požadována dřevinná skladba v obnově nad rámec lesního zákona a souvisejících předpisů.
VN = c1–c2
VN – vícenáklady
c1 – náklady na zajištěnou
kulturu sestávající z běžné dřevinné skladby, kterou umožňuje zákon č. 289/1995 Sb. podle HS v lesích hospodářských
c2 – náklady na zajištěnou kulturu změněné dřevinné skladby v důsledku požadavků.
Náhrada přichází v úvahu obvykle v  1.– 5. roce věku mladého lesního porostu podle let vzniku rozdílu. 
- 9. Zvýšené režijní
(administrativní) náklady

V důsledku požadavků společnosti a intenzifikace mimoprodukčních funkcí lesa může být majitel či správce lesa často donucen provádět navíc administrativní a organizačně-technická opatření, a vynakládat s tím spojené náklady. Tato skutečnost se dosud vůbec nebere v úvahu, přičemž náklady mohou být značné.
Kalkulaci nákladů na příslušná opatření a práce lze provést podle výrazu:
RAN = HxRN
RAN – režijní administrativně-organizační náklady
H – počet hodin času řídící a administrativní práce věnované jednáním, organizačním a administrativním činnostem v souvislosti s požadavky na zajištění a intenzifikaci plnění mimoprodukčních funkcí lesa (včetně exkurzí a návštěv spojených s kulturně-naučnými funkcemi lesa)
RN – jednotkové režijní náklady podniku (Kč/hod. času řídící a administrativní práce, v podstatě správní režie).


- 10. Specifické vícenáklady a mimořádné náklady
Jedná se o další specifické a mimořádné náklady vynucené požadavky společnosti, intenzifikací mimoprodukčních funkcí lesa, které nejsou specifikovány ve výše uvedených případech. Může se jednat např. o používání nákladově náročnějších materiálů a technologií, které by nebyly z hospodářského hlediska v běžných poměrech použity, ale i o mimořádné činnosti, jako např. založení zasakovacích pásů, pásů okusových dřevin, odstranění tzv. invazních rostlin, apod.
VN/MN = VC
VN/MN – vícenáklady a mimořádné náklady
VC – Náklady na úrovni výrobní ceny, vynaložené na jednotlivá specifická nestandardizovaná opatření, nezahrnutá do nákladových položek uvedených výše.


Příklady
výše ekonomických ztrát

Výše uvedené metodické principy postupů kalkulací ekonomické újmy a náhrady lze pro praktické potřeby velmi výrazně zjednodušit s využitím metody koeficientů při zachování dané podstaty řešení. Některé z ekonomických újem mohou být poměrně vysoké. Např. v průměrných produkčních poměrech ČR by došlo při:
- ponechání lesa spontánním procesům pro porost (ad 2.1) ke ztrátě 195 tis. Kč/ha, a pro pozemek 35 tis. Kč/ha; 
- prodloužení obmýtní doby např. o 20 let (ad 1.1) ke ztrátě 151 tis. Kč/ha;
- předčasném smýcení při rekonstrukci mladého lesního porostu, např. o věku 20 let ke ztrátě 197 tis. Kč, ale při změně dřevinné skladby by újma byla od 0 až po desítky tis. Kč vyšší.
Zavedení racionální kalkulace ekonomické újmy a náhrady za omezení hospodaření v lesích je nutným principiálním nástrojem, který by měl zajistit běžné fungování produkčních subjektů v LH v rámci tržního a ne státního rozpočtového mechanismu v ČR. Měl by zajistit vlastní produkci dříví jako zásadního ekologického a obnovitelného materiálu s výrazným ekonomickým a sociálním vlivem ve venkovských oblastech, a ne import dotovaného nebo dumpingového dříví a výrobků z něj produkovaných v jiných zemích a oblastech světa.

Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu NAZV č. QF 3233 „Vyjádření společenské efektivnosti existence a využívání funkcí lesa v peněžní formě v České republice“ a VaV/610/01/03. „Vyhodnocení a návrh doplnění ekonomických nástrojů využitelných pro oblast ochrany přírody a krajiny s ohledem na transpozici práva EU“.

Adresa autora:
Prof. Ing. Luděk Šišák, CSc.
Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze
Kamýcká 129, 165 21
Praha 6 – Suchdol.
E-mail:
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.