PORTUGALSKO – ZELENÁ BRÁNA DO EVROPY

Eugen Král

Portugalsko je země s mnoha památkami, kde po vpádu keltských kmenů trvala od 2. století př. n. l. skoro čtyři století římská nadvláda. Tu vystřídalo období samostatného království Svébů a Vizigotů. Následují další století pod nadvládou Arabů, Berberů a Maurů. Teprve od r. 1139 vzniká samostatné portugalské království. Díky objevným plavbám se země od patnáctého století rozšiřuje o řadu kolonií v Africe, Americe i Asii. V r. 1822 ztrácí Portugalsko svoji hlavní kolonii – Brazílii, a nastává postupný rozpad celé koloniální říše (Angola, Mosambik aj.), který trvá až do roku 1999 (předání malé enklávy v Macau). Od roku 1910 (se stalo) Portugalsko republikou a v současnosti ji tvoří území na západě Pyrenejského poloostrova o rozloze 92 082 km2 (pás o délce 560 km a šířce max. 220 km). Dělí se na 18 distriktů a dva ostrovní autonomní regiony (regiones autonomas) – ostrovy Madeira (796 km2) a Azorské ostrovy (Aćores – tři skupiny ostrovů, celkem 2 335 km2). Hlavní město je Lisabon (Lisboa) s 685 000 obyvateli.

Lesní hospodářství

Klimaticky se území kontinentálního státu dělí do tří odlišných částí, a to na kontinentální hornatou oblast na severu země nazývanou též montanhas, dále na atlantskou a mediteránní část (planícies), která se nachází v úzkém pásu podél pobřeží. Severní část je hornatá s nejvyšší horou kontinentální části země - Torre v pohoří Serra da Estrela (1993 m n. m.). Nejvyšší hora republiky se nachází na Azorech (Pico Alto s 2351 m).

Struktura portugalských lesů

Lesy zaujímají 38 % rozlohy státu, 23 % však tvoří mezernaté stromové a keřové formace (macchias), zbytek připadá na zemědělsky využívané a ostatní plochy (World Factbook 2004).

Z celkové rozlohy lesů, která činí 3 323 900 ha, připadá 880 800 ha na lesy jehličnaté, převážně borové, 2 002 400 ha na listnaté porosty a 440 700 ha na lesy smíšené. Podrobnější složení dle dřevin uvádí tab. 1.

Dle majetkové držby náleží 78 % k lesům soukromým, 12 % připadá na lokální komunity (provincie, obce). 7 % je v držbě papírenských průmyslových podniků. Stát obhospodařuje pouhá 3 % rozlohy lesů. Soukromé lesy většinou tvoří součást zemědělských podniků a 71 % těchto lesů nemá větší výměru než 4 ha. Jen 1 % ze soukromých lesů má výměru přes 100 ha.

Dřevinná skladba doznává v posledních deceniích značných změn, a to jak vlivem velkoplošných požárů, tak v důsledku nových zalesnění neplodných úhorů. Zalesňování zemědělských půd jsou realizována v rámci nejrůznějších projektů dotovaných i z fondů EU. Řadu z nich dotují velké dřevařské a nábytkářské společnosti, např. pětiletý program zalesnění eukalypty financuje firma IKEA. Program dalšího zalesnění je rozpracován až do roku 2020, kdy má celková plocha lesů dosáhnout 4,2 mil. ha, čímž by se lesnatost státu zvýšila na 40,5 %

Dřevinné složení

Z borovic převládá pinie P. pinaster, sosna P. sylvestris, z dalších jehličnanů zejména cedry (Cedrus), cypřiše (Cupressus). Z dubů (Quercus) se vyskytují druhy Q. lusitanica, Q. torza, Q. balotta, Q. pyreneica, Q. coccifera a Q. robur. U rodu Eucalyptus převažují druhy E. globulus, E. europhyla, E. rostrata či E. seligna. Eukalypty v Portugalsku dorůstají nejvyšších výšek ze všech dřevin v zemi - až 72 m.

Zásoby, přírůst a hospodářské tvary lesa

Z hospodářských tvarů lesa převažuje les vysokokmenný, les výmladkový nacházíme jen na 8 % plochy. Zakmenění lesů je většinou uvolněné, nesmíšené porosty dubu korkového jsou ve vnitřních porostních enklávách kombinovány se zemědělskými kulturami (polaření).

Porostní zásoby jsou velmi nízké, a to jak vlivem sníženého zakmenění, tak vlivem nevhodné dřevinné skladby, nevhodného tvaru lesa včetně značné věkové a výškové rozrůzněnosti. Průměrná zásoba činí kolem 80 m3. Naproti tomu je poměrně vysoký běžný přírůst – především díky vysokému zastoupení mladých plantáží rychle rostoucích dřevin. Přírůstové procento (6,20 %) je jedno z nejvyšších v evropských zemích.

Těžba dříví

Těžba dříví ročně stále stoupá a pohybuje se kolem 15 mil. m3. Z toho připadá 9 450 000 m3 na kulatinu, 1 427 000 m3 na dýhárenskou kulatinu, vláknina představuje 1 774 000 m3 těžby, papírenská štěpka pak 1 290 000 m3.

Země ročně produkuje kolem 35 000 tun korku prvotřídní kvality a dalších 135 000 tun nižší kvality. Těžba pryskyřice prováděná na jehličnanech nejméně 3 roky před těžbou představuje okolo 130 tisíc tun materiálu ročně. Těžit se smí na stromech od 40 let stáří.

Význačným produktem lesního hospodářství je cca 3000 tun medu ročně. Celkem kryjí produkty lesnictví kolem 12 % exportu země.

Škody na lesích

Škody v lesích jsou mimořádně nízké, nepostihují je ve větší míře ani exhaláty, ani houbové choroby a hmyz, největší hrozbou jsou každoroční obrovské škody lesními požáry. Od r. 2000 jsou požáry evidovány průměrně na ploše 820 000 ha lesní půdy. V roce 2005 do konce měsíce září zničily téměř 286 000 ha lesa.

Po roce 1995 byly sledovány požáry jiným způsobem v souladu s EU.

V posledních letech spolupracuje země s European Forest Fire Risk Forecasting System - EFFRFS (Evropský systém pro předpověď nebezpečí požárů). Tento systém zabezpečuje od května do září předpovědi vzniku požárů (také pro Francii, Španělsko, Itálii a Řecko). Portugalská republika je dále členem EFFDDAS (European Forest Fire Damage Assessment System - Evropský systém pro odhad škod lesními požáry), který sleduje pomocí satelitů každý požár o rozloze nad 50 ha plochy.

Zalesňování po požárech je prováděné převážně výsadbou eukalyptů, síjí borovic do pruhů (2 kg/ha) nebo jen přirozeným zmlazením, zejména u dubů.

Organizace lesního hospodářství

Lesnický sektor v republice je podřízen ministerstvu zemědělství, rozvoje venkova a rybolovu (Ministerio da Agricultura, do Desenvolvimento e Pescas), to však řídí pouze hospodářské lesy. Dalších 20 % lesů v národních parcích, lesy ochranné a lesy zvláštního určení patří pod jurisdikci ministerstva pro životní prostředí (Ministerio do Ambiente e do Ordenamento Território).

Vlastní obhospodařování lesů včetně hospodářské úpravy lesů, ochrany lesa, těžby a prodeje dřevní hmoty a lesnické politiky zabezpečuje generální ředitelství lesů (D.G.F. – Direcao General de Floresta). Výkonnou práci zabezpečuje 7 oblastních správ, které se dále dělí na lesnické inspektoráty, jejichž rozložení znázorňuje obr. 2.

Další významnou lesnickou instituci představují regionální ředitelství pro zemědělství, která v samostatných odděleních pro lesnictví zabezpečují naplňování zásad a požadavků při uplatňování lesnické politiky státu. Jsou odpovědné i za investiční politiku a kontrolu produkce.

Součinnost mezi lesními podniky veřejných a komunálních lesů, jakož i vyhotovování lesních hospodářských plánů a inventarizací zajišťuje další oddělení ředitelství (PROF - Planos Regionais de Ordenamento Florestal).

Speciální úřad představuje finanční institut IFADAP, zaměřený na spolupráci mezi zemědělským ministerstvem a ministerstvem financí v oblasti rozvojových programů.

Ministerstvo pro vzdělání (školství) má za úkol prostřednictvím univerzit zajišťovat výzkum a řídí i Národní výzkumný ústav pro lesnictví.

V zemi působí čtyři samostatné úřady pro komunální lesy (Sekretariados Dos Baldios). Soukromí vlastníci jsou dále sdružení v asociaci vlastníků, která působí v 17 určených regionech a řídí i myslivost a rybářství.

Lesnictví je v zemi věnována mimořádná pozornost. Významný poradní hlas představuje Konzultační lesnický komitét (Conselho Consultivo Florestal), kde mimo profesionální lesníky působí:

- dva zástupci veřejné správy,

- dva členové z lesnických sdružení,

- tři z asociace vlastníků lesa,

- dva z oblasti marketingu a odbytu dříví,

- dva zástupci dřevařského průmyslu,

- dva členové lesnických odborů,

- dva za organizace sledující životní prostředí,

- jeden za městskou správu,

- dva za asociaci výkonných lesních hospodářů,

- dva za významné profesní organizace,

- dva za školství a výzkum

- tři za profesionální terénní pozorovatele.

K dalším významným organizacím, které se podílejí na řízení lesního hospodářství, v širším pohledu náleží CAOF – Comissao de Acompanhamento para as Operacoes Florestais – Komise pro lesnickou doplňkovou činnost sledující těžbu harvestory, zalesňování i sledování produktivity práce lesnických činností, CNEFF – Comissao Nacional Especializada de Fogos Florestais – Národní komise pro ochranu lesů proti požárům zamlžováním. Tato komise řídí i leteckou ochrannou službu včetně organizace letky Bombeiros.

V Institutu pro posuzování jakosti v Portugalsku (Instituto Portugues da Qualidade – IPQ) je sledována i certifikace lesů sledující panevropská kriteria hospodaření s trvale udržitelným hospodařením v portugalských lesích. Náplň práce sleduje technická komise (CTI 45 – Gestao Florestal Sustentável – gesce trvalosti lesnické produkce)

Tato komise (CTI 45), ve spolupráci s 13 národními průmyslovými asociacemi a s 5 dalšími konzultačními středisky, sleduje a zajišťuje trvale udržitelný rozvoj lesnictví.

CNCCF (Conselho Nacional da Caca e da Conservacao da Fauna – Národní výbor pro myslivost a ochranu fauny), sledující myslivost a ochranu fauny (i zde je plně funkční poradní i výkonný orgán, složený ze všech zástupců zainteresovaných stran). Institut CFFP (Conselho da Fileira Florestal Portuguesa - Výbor pro hospodářskou úpravu lesa Portugalska) zabezpečuje hospodářskou úpravu lesů a odpovídá za PEFC certifikaci.

Přes velké množství zainteresovaných subjektů je základ organizace lesního hospodářství zajišťován jen 54 vysoce kvalifikovanými pracovníky vedení na ředitelství DGF, dále 107 provozními samostatnými pracovníky a 207 techniky. V oblasti administrativy pracuje 421 pracovníků, venkovní úkoly zabezpečuje 1344 specializovaných lesních dělníků a 668 dalších manuálních pracovníků. Celkem tedy v rámci ředitelství lesů pracuje s malým ročním výkyvem průměrně 2800 osob.(J. F. Chaumont - Le Portugal, Pays de Forets 2004).

Lesnické vzdělávání a výzkum

Vzdělání, a to nejen lesnické, bylo do roku 1950 v tomto státě velmi zanedbané. Na jedné straně stojí jedna z nejstarších světových univerzit, založená v r. 1290 v městě Coimbra, na druhé straně dlouhodobý absolutní nedostatek nejen univerzitního, ale i polytechnického vzdělávání. Ovšem lesnictví se v Portugalsku rychle rozvíjí a novodobou prioritou je též vzdělání.

Od roku 1910, kdy byla otevřena druhá univerzita v Lisabonu, vznikla v zemi řada nových univerzit (včetně jedné na Azorech), které buď formou samostatných fakult nebo speciálních oborů zajišťují vrcholné vzdělávání v zemi. K nejznámějším náleží vedle Coimbry a Lisabonu univerzita v Evoře, v Castelo Branco, v Portu, univerzita Lisboa Nova založená v r. 1973 či velmi známá univerzita v Aveiru. V severní části státu ve Villa Real se nachází Universidade Tras es Montes e Alto Douro (UTAD).

Nejčastější formou studia je bakalářské studium. Důraz je kladen na praktickou výuku, procento praktických předmětů se v každém následném ročníku zvyšuje (první rok činí praxe 10 % z celkové výuky, druhý rok 20 % a třetí již 30 % z celkového objemu výuky).

Od roku 1979 vznikají vyšší polytechnické školy (ESA – Escola Superior Agraria), kde je vedle hlavního oboru zemědělství vyučováno zejména zahradnictví a lesnictví s různým zaměřením včetně genetiky, GIS aj.

Celkově je vzdělání velmi různorodé, působí zde i katolické školy s řadou „nekatolických specializací“ (sociologie, biologie), např. USP universita v Lisabonu. Navíc díky spojujícímu portugalskému jazyku jsou snadno dostupné i školy v bývalých koloniích, které mají často vysokou odbornou úroveň (např. Brazílie).

Vzdělání se přizpůsobuje EU (27 různých, tedy i nelesnických oborů), zavádějí se nejrůznější mezinárodně uznávané (např. v EU, ale i v Brazílii) zkoušky (provas especifikas). Středoškolské studium se platí, základní školství je bezplatné do 14 let. Výše školného je u každé školy různé. Bakalářské studium trvá 3–4 roky. Celkově na vyšších školách všech oborů studuje kolem 110 000 studentů. Magisterské studium trvá nejméně 5 let, titul Ph.D. se získává převážně v zahraničí.

Také lesnický výzkum je velmi diferencovaný, pracuje v mnoha zahraničních týmech na řešení různých grantů. V Lisabonu je známé Lesnické výzkumné středisko při Zemědělském institutu v Tapada (téma výzkumu: koloběh uhlíku, biomasa), INIAP – Estacao Florestal – tak jsou označovány jednotlivé výzkumné stanice. Centrální výzkumný ústav (EFN - Estacao Florestal National) je řízen ministerstvem pro vzdělání v Lisabonu. V současnosti řeší 18 základních projektů, jednotlivé další granty řeší univerzity.

Významnou institucí je Vědecký ústav pro tropický výzkum - IICT, založený již v r. 1876. Původně zajišťoval podklady pro lepší využití zdrojů dřeva, zejména z Afriky. V roce 1983 byl reorganizován, dnes se na 6 odděleních specializuje na poznatky o biodiverzitě, anatomii dřeva, historii a zužitkování lesnických dřevin. Řídí 23 výzkumných stanic s 475 pracovníky.

Lesnické cíle blízké budoucnosti

O Portugalsku se hovoří často jako o zemi, která ztratila své bývalé postavení evropské a zámořské velmoci a upadla do zapomnění. Portugalský výraz „soudade“ vyjadřující bol a nenávratnost nad tímto stavem už pro dnešní současnost neplatí. Tato zem, a to nejen v lesnictví, se opětovně dostává na vrcholné pozice v Evropě a je nutno ji respektovat. Základní lesnické cíle pro nejbližší budoucnost jsou:

- snížení škod požáry;

- zvýšení lesnatosti státu na hodnotu přesahující 40 % plochy;

- snížení cen dřevní hmoty;

- zvýšení biodiverzity lesů, podpora tvorby biokoridorů;

- prohloubení spolupráce mezi lesnickými institucemi v EU, a zejména s ostatními portugalsky hovořícími zeměmi;

- podpora polytechnického vzdělávání v lesnictví a ochraně přírody;

- podpora agroturistiky;

- rozšíření znalosti o trvale udržitelném rozvoji v oblasti lesního hospodářství;

- zvýšení procenta zalesnění vhodnými druhy eukalyptů.

Staré přísloví pravilo: v Lisabonu se hoduje, v Coimbře studuje, v Portu se pracuje a v Braze se modlí. Dnešní motto je jednodušší: všude - a to nejen v lesnictví - se intenzivně pracuje. Výsledky se již ukazují.

Adresa autora: dr. Ing. Eugen Král, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: autor

Zajímavá fakta o přírodě Portugalska

- V zemi je 7 velkých přírodních parků, převážně při španělských hranicích. Nejznámějším z nich je jediný portugalský národní park Peneda Gerés o rozloze 72 000 ha s lokalitami dosud původní fauny a flory.

- Nejvyšší vrcholky dosahují 1500 m, vegetační hranice je kolem 1 200 m. Oblast je srážkově nadprůměrná s několika přehradami, jinak je oblast téměř neobydlená. K nejzajímavějším částem patří původní zbytky dubového pralesa s ojedinělou flórou.

- Významný je i další rozsáhlý přírodní park na Madeiře, kde se na ploše 15 000 ha nachází původní vavřínové mlžné lesy, od r. 1999 chráněné UNESCO. Významným druhem a endemitem z Azor je zde Laurus azorica (vavřín azorský), k vzácným druhům patří i vavřín zápašný (Ocotea foetens). Celkem se na Madeiře vyskytuje 66 druhů endemitů cévnatých rostlin, 20 druhů mechorostů, 13 druhů lišejníků.

- Největší nevládní lesnicko-přírodovědnou organizací je Quercus, který je soukromě financován.

- Od roku 2004 jsou uplatňovány zásady trvale udržitelného rozvoje lesů a principy certifikace lesů. Kontroluje je ministerstvo financí.

- V zemi probíhá celá řada nejrůzněji dotovaných projektů – např. projekt ekoturistiky v lesích, označený Mata Sesimbra na rozloze 4000 ha. Dotace činí 800 mil. eur.

- V zemi je mnoho rozsáhlých lesoparků, zejména u význačných staveb (Sintra, Mafra, Pena). Historicky významný je les Bucaco (480 ha) či Leiria s porosty Pinus pinaster.

- Portugalské pobřeží nemá, ani nemělo, na celé pobřežní linii ani hektar mangrovových lesů.

- Mys Cabo da Roca je nejzápadnějším výběžkem celé kontinentální Evropy („konec světa“).

- Hektar korkových lesů přináší zisk kolem 45 eur, hektar eukalyptových lesů 156 eur. Bohužel tyto nesmíšené porosty (plantáže) jsou z hlediska biodiverzity velmi chudé.

- V červenci 2004 nastartoval projekt obnovy a rozšíření dubu korkového, dotovaný zčásti EU; významný je i projekt zvýšení zastoupení topolů (RAIZ).

- Eukalypty se v Portugalsku obhospodařují v 15leté obmýtní době. Ověření vhodnosti zalesňování eukalypty se datuje od 18. století a probíhalo v nejstarší botanické zahradě Jardin Botanico u Coimbry, založené v r. 1772.

 

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.